(Minghui.org) Tento článek jsem napsala o svých kultivačních zkušenostech z posledních let a doufám, že mohou být inspirací pro další praktikující.
Když jsem byla ve vězení za praktikování Falun Dafa, měl můj manžel poměr. Dozvěděla jsem se o tom po svém propuštění v roce 2020. Tato zpráva ve mně vyvolala zášť a často jsem se na něj hněvala. On mi to oplácel tím, že mě obviňoval z duševní nemoci. Neříkal to jen doma, ale také před našimi příbuznými a sousedy. Čím víc to opakoval, tím víc jsem se rozčilovala. Byla jsem rozhodnutá s ním bojovat a mé připoutání k soutěživosti se stále zvětšovalo.
V sousední vesnici žila dívka, která měla něco málo přes dvacet let. Byla to mladá a půvabná studentka vysoké školy a všichni ve vesnici ji chválili pro její krásu. Brzy jsem ale začala slýchat její křik a jekot ve dne v noci. Její hlas byl tak silný, že jej slyšela celá vesnice. Moje matka, která bydlela poblíž, mi jednoho dne řekla: „Ta holka ve škole onemocněla duševní nemocí. Je to škoda! Je tak krásná!“ Vyprávěla mi, že rodina hledala pomoc u věštců a šamanů, ale nikdo jí nedokázal pomoci. Nakonec matka té dívky řekla, že jim nezbývá než se odstěhovat. Tehdy jsem tomu nepřikládala zvláštní význam, ani jsem nepřemýšlela, zda to nějak souvisí se mnou.
Jednou ke mně domů přišel praktikující, abychom spolu cvičili Falun Dafa. Když jsme dělali druhé cvičení, můj manžel otevřel okno a dovnitř pronikl dívčin křik, následovaný rojem létajícího hmyzu. Druhý praktikující to už nevydržel a řekl: „Nemohu dál cvičit! Je to tak hlučné, že se nemohu soustředit!“ Já jsem se ale nepohnula. Vzpomněla jsem si na Mistrova slova:
„Taoisté vždy považovali lidské tělo za malý vesmír. Věří, že vnějšek vesmíru je tak velký jako jeho vnitřek a že vnějšek vypadá stejně jako vnitřek.“ (Přednáška osmá, Zhuan Falun)
Uvědomila jsem si, že to, co se děje venku, je odrazem mého nitra. Začala jsem přemýšlet, zda i chování ostatních lidí není odrazem mého vlastního stavu. Začala jsem se tím vážně zabývat a dívat se do sebe, abych našla svá připoutání.
Když jsem slyšela, jak dívka křičí: „Pokloň se nebesům a zemi,“ vzpomněla jsem si, že se tato fráze používala při tradičních čínských svatbách. Přemýšlela jsem, jaké připoutání s tím souvisí. Po chvíli uvažování mi došlo, že je to spojeno s manželstvím muže a ženy, a uvědomila jsem si své vlastní chtivé myšlenky a potřebu je opustit.
Měla opravdu silný hlas, a to mi připomnělo mé vlastní chování. Nedávno jsem začala křičet na svého manžela a uvědomila jsem si, že mé jednání odráží kulturu KS Číny. Věděla jsem, že se musím změnit. Když křičela, dívala jsem se do sebe, abych našla svá připoutání. Když jsem je rozpoznala, řekla jsem v srdci Mistrovi, že jsem udělala chybu, a slíbila jsem, že se napravím a tyto lidské myšlenky odstraním. Pokračovala jsem v dívání se do sebe víc než půl hodiny. Jak jsem hledala v sobě, její hlas postupně slábl, až nakonec přestala křičet.
Po této zkušenosti jsem si jasně uvědomila, že problémy v mém okolí byly ve skutečnosti odrazem mých kultivačních problémů. Objevily se proto, abych je rozpoznala.
Dívka začala křičet znovu. Tentokrát jsem na každý její výkřik odpovídala tím, že jsem se hlouběji zkoumala, abych našla kořen svého připoutání. I když jsem si uvědomila své chtivé myšlenky, poznala jsem, že kořen problému nebyl zcela odstraněn a že na tom musím dál pracovat. Když měla záchvaty, často jsem venku vídala hady, jak se plazí v trávě. Po otcově operaci mě matka požádala, abych jí pomohla vytrhat plevel. Šla jsem na konec pole, odhrnula plevel a spatřila desítky hadů silných jako prst, jak se páří. Vyděsila jsem se a utekla.
Přemýšlela jsem, proč stále vídám hady. Nakonec jsem pochopila, že slovo „had“ má v čínštině stejnou výslovnost jako slovo „chtíč“, a vidění hadů bylo znamením mých chtivých myšlenek. Když jsem se podívala hlouběji do sebe, zjistila jsem, že v sobě stále živím zášť kvůli manželově nevěře. Ještě jsem to plně nepustila, což ukazovalo, že jsem pořád připoutána k chtíči. Často jsem se na něj bezdůvodně rozčilovala a ztrácela nad sebou kontrolu. Byly to závažné projevy kultury KS Číny. Věděla jsem, že musím vytrvale pracovat na potlačování těchto myšlenek, neustále odstraňovat lidská připoutání a očišťovat svou mysl.
Po více než šesti měsících dívání se do sebe, kultivace mysli a odstraňování chtíče jsem jasně cítila, že mé myšlenky jsou čím dál klidnější a že se všechno kolem mě začíná měnit. Duševně nemocná dívka se pomalu zotavila; manžel mě přestal nazývat duševně nemocnou; jeho sexuální touhy postupně vyprchaly; a já už venku nepotkávala hady.
Dalším studiem Fa a kultivací sebe sama jsem pochopila, že prostředí v této dimenzi odráží mé nitro a změny mého vnitřního stavu. Protože jsem lpěla na připoutáních, projevovaly se špatné věci v mém okolí, abych je mohla uvidět. Když jsem se zlepšila a mé nitro se očistilo, začalo se měnit i vnější prostředí – můj odraz.
Jedna praktikující přišla ke mně domů, aby se podělila o svou situaci. Řekla, že její neteř onemocněla duševní nemocí, a já jsem jí vyprávěla svou zkušenost, jak se sousedčina dcera uzdravila poté, co jsem to začala chápat jako odraz mé kultivace a využila jsem to ke zlepšování svého charakteru. Poradila jsem jí, aby také začala kultivovat sama sebe. Vrátila se domů a začala se dívat do sebe – a stejně tak se její neteř během tří měsíců uzdravila. Dívat se do sebe je opravdu úžasné; je to kouzelný nástroj pro praktikující!
Myši na dvoře zmizely
Po propuštění z vězení jsem byla dlouhou dobu plná zášti. Jedna příbuzná si vzala z mé skříně drahé oblečení a pokaždé, když jsem si na to vzpomněla, jsem ji nenáviděla. Neustále jsem si u manžela stěžovala: Proč mi ukradla věci? Nikdy mě nenapadlo, že její krádež může souviset s mými vlastními připoutáními.
Věřila jsem, že jsem byla uvězněna kvůli špatnému feng-šuej v našem domě. Přemýšlela jsem, proč se to stalo zrovna mně, zatímco mnozí jiní praktikující pronásledováni nebyli. Požádala jsem proto manžela, aby z továrny tajně přinesl několik měděných mincí, abychom doma změnili feng-šuej. Ten samý den měla moje matka sen, že k nám přišla policie. Když jsem to slyšela, vyděsilo mě to. Začala jsem se dívat do sebe a přemýšlela nad svým chováním, zda něco nedělám v rozporu s Fa. Nakonec jsem si uvědomila, že krádež mědi z továrny přitahuje zlé věci.
Vzpomněla jsem si také, že když jsem pracovala v továrně na plavky, brala jsem si domů vyřazené kusy oblečení, aniž bych se zeptala vedoucího, protože jsem si myslela, že o ně nikdo nestojí. Uvědomila jsem si, že i to byla forma krádeže. Protože jsem v sobě nosila sobeckou touhu brát, co mi nepatřilo, začalo se to odrážet i v mém okolí. Můj syn začal doma krást peníze. Často jsem slýchala, že někomu ve fabrice stroj usekl prst nebo ruku. Když jsem se nad tím zamyslela, zjistila jsem, že všichni ti lidé měli jedno společné – kradli věci z továren. To byly důsledky jejich krádeží v tomto životě. Když jsem si to uvědomila, cítila jsem hlubokou vinu.
Tu zimu se na našem dvoře objevily myši. Vyhrabaly tam spoustu děr. Věděla jsem, že to způsobily skuliny v mé kultivaci!
Uvědomila jsem si, že to, co zakouším navenek, úzce souvisí s mým nitrem a mou kultivací. Nečistoty v mém vlastním poli byly příčinou nevhodných situací, které jsem potkávala. Když jsem si to uvědomila, začala jsem odstraňovat sobectví a aktivně se zbavovat myšlenek na to, že bych měla nějaký prospěch na úkor druhých. Kdykoliv se taková myšlenka objevila, okamžitě jsem ji odstranila. Také jsem vrátila veškeré oblečení, které jsem si vzala z továrny na plavky. Abych nahradila měděné mince, přinesla jsem majiteli továrny dary v odpovídající hodnotě, například místní speciality jako fazolové knedlíčky. Rozhodla jsem se vše splatit a zajistit, abych nikomu nic nedlužila.
Poté, co jsem pustila sobectví a připoutání ke kradení, se začalo mé okolí postupně měnit. Můj syn přestal doma krást peníze. Manžel vydláždil celý dvůr betonem a náš pes začal chytat krysy. Od té doby už myši nepředstavovaly problém. Dokonce i když jsme na dvoře uskladnili celou úrodu kukuřice na zimu, neviděli jsme ani jedinou myš. Lidé se divili, že mi krysy kukuřici neukradly.
Můj manžel přestal hrát hazard, když jsem se změnila já
Vždycky jsem neměla ráda kouření, pití alkoholu a hazard. Paradoxně, čím víc jsem něco nesnášela, tím častěji jsem se s tím setkávala. Teprve po svatbě jsem zjistila, že manžel je takový. Každý čínský Nový rok hrál hazard, buď s příbuznými, nebo s jinými lidmi. Protože mě jeho chování nesmírně dráždilo, byla jsem na něj během více než třicetiletého manželství neustále naštvaná.
Když jsem poprvé získala Fa, vzal našeho syna do herny. Zatímco on uvnitř hrál hazard, náš syn si venku hrál s ostatními dětmi. Když jsem se to dozvěděla, vyčetla jsem mu: „Uvidím, co budeš dělat, když tvůj syn propadne ledem.“ A skutečně, ten den náš chlapec spadl do vody. Ani to však mého manžela nezbavilo závislosti na hazardu. Cítila jsem se bezmocná, že ho nedokážu změnit.
Letos o čínském Novém roce jsem si náhle uvědomila, že jako praktikující bych neměla lpět na připoutáních druhých. Měla bych nechat věci plynout přirozeně a nechat ho, aby byl takový, jaký je. Když jsem ho viděla, jak se chystá ven, zeptala jsem se: „Vrátíš se na večeři?“ Odpověděl: „Samozřejmě.“ Zeptala jsem se: „Jak to, že letos nehraješ hazard?“ A on řekl: „Nemůžu, bolí mě záda.“ V duchu jsem se usmála, protože jsem pochopila, že se změnil proto, že jsem se dokázala pustit svého připoutání.
Dívání se do sebe tváří v tvář velkým zkouškám
Byla jsem šokovaná, když jsem se dozvěděla, že KS Číny využívá bývalého studenta Fei Tian, Zhang Jungeho, aby v USA podal žalobu na Shen Yun, Fei Tian a Mistra. Tato zpráva mě hluboce zarmoutila. Všechno, co se kolem nás děje, vychází z našeho kultivačního stavu a z nečistoty našich srdcí. Jaká je tedy skutečná příčina této situace? Myslím, že nakonec jde o to, že jsme nedokázali správně respektovat Mistra a Fa, a to vedlo k této události.
Mistr řekl v Zhuan Falun: „Přejdou od mlhavého vidění k vidění jasnějšímu anebo od toho, že nevědí, jak ho použít, k tomu, že budou vědět, jak ho použít.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)
Zpočátku jen málo praktikujících věnovalo pozornost důležitosti respektu k Fa a Mistrovi. Například někteří si nevážili knih Dafa, zanedbávali dívání se do sebe a nebrali Mistrovy pokyny vážně. Důsledkem bylo, že pronásledování zesílilo od nuly až do dnešní situace. Vzhledem k tomu bychom se měli každý z nás vážně ptát: Opravdu si vážíme Mistra? Opravdu se řídíme jeho učením a nasloucháme jeho slovům? Pokud se každý soustředíme na vlastní kultivaci a odstraníme i sebemenší myšlenku neúcty k Mistrovi či Dafa, takové události už se nebudou opakovat.
Pokud se bude dařit každému praktikujícímu, naše energetická pole se spojí, stanou se mocnou silou a vnější prostředí se zlepší.
Závěr
V posledních dvou dnech mi často přicházela na mysl báseň „Pomáhanie Fa“ z Hong Yin. Vím, že mě Mistr osvěcuje a vybízí, abych sdílela svou zkušenost s uvědoměním si důležitosti dívání se do sebe s dalšími praktikujícími. Pokud se všichni chopíme iniciativy, pročistíme svá srdce a budeme vysílat spravedlivé myšlenky, všechny negativní prvky se přirozeně odstraní.
Pokud je v tomto článku něco nevhodného, laskavě mě na to upozorněte.
Články, v nichž kultivující sdílejí svá porozumění, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém okamžiku na základě jejich kultivačního stavu a jsou psány v duchu vzájemného povznesení.
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.