Vkládám celé srdce do pilné kultivace

(Minghui.org) V dubnu 1996 jsem studoval na střední škole, když mi spolužák z Harbin Institute of Technology napsal dopis. Psalo se v něm, že v knihovně viděl knihu Falun Dafa Zhuan Falun, která odhaluje mnoho tajemství, a požádal mě, abych ji zkusil najít.

Jedno odpoledne, když jsem si v kolejním pokoji zdříml, jsem spatřil kulatou kouli světla, která vypadala jako slunce nebo měsíc. Byla tak jasná, že jsem rychle mrkal. Spolužák na mě ukázal a řekl: „Podívej se na jeho oči, jak rychle mrká!“ Byl jsem zmatený a přemýšlel jsem, proč jsem tu kouli světla viděl.

O víkendu jsem šel k mé kmotře. Věděl jsem, že praktikuje Falun Dafa, a doufal jsem, že mi dokáže odpovědět na mé mnohé otázky. Řekla: „Počkej, až dokončíš přijímací zkoušky na vysokou školu, a pak ti ukážu knihu Zhuan Falun. Jeden z mých příbuzných ji má. Falun Dafa je skutečný Fa vysoké úrovně.“

Poté, co jsem v červenci 1996 dokončil zkoušky, nemohl jsem se dočkat, až se vrátím ke kmotře a konečně uvidím Zhuan Falun. Přečetl jsem knihu od začátku do konce na jeden zátah a cítil jsem, že obsahuje božská tajemství. Dříve jsem četl články o nevyřešených záhadách lidstva a měl jsem mnoho otázek. Po přečtení Zhuan Falun však byly mnohé z nich zodpovězeny. Bylo stále mnoho věcí, kterým jsem nerozuměl, ale kdykoli jsem narazil na problém, našel jsem odpověď v Zhuan Falun.

Vzpomněl jsem si na den, kdy jsem se zavřenýma očima viděl slunce a měsíc. Mistr řekl:

„Někteří lidé proto říkají „viděl jsem slunce“ nebo „viděl jsem měsíc“. Ve skutečnosti neviděli ani slunce, ani měsíc. Co tedy viděli? Byl to jejich průchod.“ (Přednáška druhá, Zhuan Falun)

Když jsem do kultivace vložil celé srdce, Mistr pro mě uspořádal kultivační cestu: byl jsem přijat na lékařskou fakultu. Pilně jsem studoval Fa a cvičil jsem cviky. Mým zvykem bylo, že po polední pauze jsem se vrátil do pokoje a půl hodiny četl Zhuan Falun, než jsem si šel lehnout. Jakmile jsem usnul, cítil jsem, jak můj duch prudce letí, jako blesk, a zároveň jsem vnímal ostrou bolest u kořene uší.

Mistr v Zhuan Falun řekl:

„Někteří možná cítí, jako by jeli na koni, někteří možná cítí, jako by letěli, někteří cítí, jako by utíkali...“ (Přednáška druhá, Zhuan Falun)

Uvědomil jsem si, že to, co Mistr řekl, je pravda! Prostřednictvím nepřetržitého studia Fa se mi stále znovu a znovu objevovaly nové principy Fa. Pomyslel jsem si: „To jsou všechno nebeská tajemství, tajemství mezi tajemstvími!“ Moje radost byla nepopsatelná, protože jsem byl schopen pochopit tak hluboké principy Fa.

Každý den jsem vstával velmi brzy a chodil spát pozdě, abych mohl praktikovat. Do postele jsem uléhal o půlnoci a vstával ve tři nebo čtyři hodiny ráno. Bez ohledu na počasí jsem chodil do parku cvičit. Jednou silně pršelo a neměl jsem nic, čím bych se chránil před deštěm – ještě než jsem dokončil cvičení, měl jsem oblečení suché. V té době jsem celý den recitoval Fa. Byl jsem ponořený do Dafa. Když jsem narazil na konflikty, díval jsem se do sebe a cítil jsem, že se velmi rychle pozvedám.

Od chvíle, kdy jsem začal praktikovat, se řídím měřítky Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a všude jsem dobrým člověkem. Ve škole jsem nikdy nepodváděl u zkoušek. O více než deset let později si mě na srazu třídy učitel stále pamatoval. Šetřil jsem na vlastních životních výdajích, abych pomohl spolužákům z chudých rodin zaplatit školné. Když v zaměstnaneckých kolejích vypukl požár, byl jsem první, kdo se vrhl na místo a pomáhal ho hasit. Často jsem dával peníze žebrákům, zatímco jsem sám jedl velmi skromně – dvě housky v páře nebo misku nudlí.

Odpoutání se od připoutání

Možná právě proto, že jsem pilně studoval Fa a položil si tak pevný základ, dokázal jsem se vymanit z lidského uvažování, když 20. července 1999 začalo pronásledování Falun Dafa.

Když jsem s kultivací začínal, nikdy by mě nenapadlo, že by Komunistická strana Číny (KS Číny) pronásledovala lidi jen proto, že se chtějí stát dobrými a řídí se principy Falun Dafa – Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí. Po zahájení pronásledování jsem ztratil kontakt s ostatními praktikujícími a přemýšlel jsem, co bych měl dělat.

Byl jsem tehdy praktikantem v nemocnici. Když jsem viděl, jak KS Číny v médiích pomlouvá Falun Dafa, uvědomil jsem si, že bych měl vystoupit, jet do Pekingu, podat odvolání a lidem říct, že Dafa je úžasný. Pevně jsem věřil, že Falun Dafa a Mistr jsou nejvíce spravedliví. Chápal jsem, že jsem ještě nedosáhl kultivačního standardu, ale chtěl jsem jet do Pekingu a říct lidem na celém světě, že Dafa je úžasný!

Vyrazil jsem hned následující den. Cestou jsem zavolal své kmotře a řekl jí, že mířím do Pekingu. Radila mi, abych nejel, a řekla něco, co mě zastavilo. Nebyl jsem dostatečně rozhodný, a tak jsem se vzdal svého plánu jet do Pekingu potvrdit Fa. Poté mi slzy tekly po tváři jako liják, ale nedokázal jsem vysvětlit proč.

Po mnoha letech jsem to pochopil: potvrzovat skutečnost, že Falun Dafa je úžasný, je slib, který jsem dal v prehistorii! V tom nejkritičtějším okamžiku jsem se vzdal splnění svého poslání – v jiné dimenzi moje pravé já, které již dosáhlo dovršení, plakalo! Po této zkušenosti jsem pochopil, že bych měl brát Fa jako svého učitele a mít pevnou víru. V rozhodujících chvílích bych se měl měřit měřítky Dafa a odkládat svá lidská připoutání. To položilo pevný základ – od té doby jsem byl odhodlán jet do Pekingu potvrdit, že Dafa je úžasný, a jel jsem tam dvakrát.

Protože jsem šel na náměstí Nebeského klidu v Pekingu potvrdit Fa, byl jsem nezákonně zadržen celkem jedenáctkrát – ve vazebních věznicích, střediscích pro vymývání mozků, protidrogových zařízeních a táborech nucených prací. Držel jsem se své víry ve Falun Dafa a nikdy jsem nezakolísal. Dokázal jsem se odpoutat od otázky života a smrti a po propuštění jsem se vrátil k běžnému životu a zároveň dělal tři věci.

Po propuštění z vězení jsem se kvůli obživě přestěhoval do Šanghaje a našel si práci. Jako praktikující jsme dobrými lidmi, ať jsme kdekoli. Přísně jsem se držel měřítek Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. V práci jsem si nikdy nevybíral úkoly. Pracoval jsem pilně a svědomitě a opakovaně jsem byl oceňován jako vynikající manažer a vyznamenán za mimořádné přínosy. Můj příjem se také postupně zvyšoval. Při jedné týmové aktivitě jsem před vedením společnosti i kolegy zpíval písně Dafa a objasňoval fakta o pronásledování. Postupně si uvědomili, že praktikuji Falun Dafa.

Než jsem odešel, vedl jsem rozhovor s předsedou společnosti. Jasně jsem mu řekl, že praktikující se řídí Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí a jednají čestně. Během objasňování pravdy o Dafa jsem neměl žádné obavy o vlastní bezpečnost. Na konci našeho rozhovoru zvolal: „Jste velmi laskavý!“

Než jsem firmu opustil a začal podnikat sám, investovala původní společnost do ostatních kolegů, ale ne do mě. Protože jsem byl zkušený zaměstnanec, cítil jsem velký smutek a objevil se ve mně i pocit zášti. Následoval jeden problém za druhým. Když se rozdělovaly roční odměny, byla mezi nimi i týmová prémie. Náš tým měl jen dva lidi a týmová odměna činila 30 000 jüanů. Myslel jsem si, že si ji rozdělíme rovným dílem. Předseda však řekl: „Tady je pro vás 5 000 jüanů.“

Ačkoli jsem neřekl ani slovo, mé srdce bylo plné rozporuplných pocitů. Pomyslel jsem si: z těch 30 000 jüanů jsem měl dostat 15 000, ale dostal jsem jen 5 000. Odebrali mi to, co mi právem náleželo, a ještě přidali sůl do rány.

Když jsem se díval do sebe, uvědomil jsem si, že ve mně stále zůstává připoutání k osobnímu prospěchu. Řekl jsem si: „Jsem praktikující, měl bych mít velkou Snášenlivost.“ Dafa mi dal sílu – odložil jsem zášť a nikoho nenávidím; místo toho jsem byl naplněn soucitem.

Pilná kultivace a objasňování pravdy

Napadla mě myšlenka: chtěl jsem se vrátit domů a objasňovat lidem fakta o pronásledování a splnit své poslání praktikujícího.

Založil jsem vlastní firmu. Zpočátku jsem se obával, že vytíženost v podnikání ovlivní mou schopnost objasňovat pravdu. Díky hlubšímu studiu Fa a zejména díky povzbuzení ostatních praktikujících jsme však začali objasňovat pravdu lidem tváří v tvář a pomáhat jim vystoupit z KS Číny. Dokud máme přání objasňovat lidem pravdu, Mistr nám pomáhá. Proto jsem vždy potkával lidi, kteří byli ochotni naslouchat.

S jednou praktikující jsme právě dojedli, když jsme potkali ženu, která vstoupila do haly, aby se schovala před deštěm. Objasnili jsme jí pravdu a pomohli jí vystoupit z KS Číny. Už dříve jsem jí i jejímu manželovi o Falun Dafa vyprávěl, ale tehdy s vystoupením nesouhlasili. Když jsem ji znovu uviděl, cítil jsem, že to bylo uspořádáno Mistrem. Tentokrát přijala, co jsme řekli, a souhlasila s vystoupením z KS Číny i jejích přidružených organizací. Šla domů a vrátila se s manželem – pomohli jsme vystoupit i jemu.

Jedna starší paní po osmdesátce začala praktikovat poté, co se dozvěděla pravdu o Falun Dafa. V kultivaci je velmi pilná. Řekla mi, že důvěra ve mně vzešla z mých laskavých činů. V ten deštivý den jsem jí držel deštník a pomáhal jí dojít domů. Řekla: „Jste vedoucí pracovník, a přitom tak přístupný.“ Řekl jsem jí, že praktikuji Falun Dafa, a požádal ji, aby si pamatovala, že Falun Dafa je úžasný a že Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou úžasné – mohou jí pomoci vyhnout se nebezpečí a získat požehnání. Také jsem jí daroval výtisk Zhuan Falun. Byla velmi upřímná a celým srdcem se pustila do praktikování.

Naše poslání je velké a historické, a proto nemáme důvod nezachraňovat vnímající bytosti. Měli bychom používat své spravedlivé myšlenky a moudrost kultivovanou z Dafa a využívat každé příležitosti, abychom pomohli Mistrovi zachraňovat lidi. Cítím, že mnoho lidí na nás čeká. Jen když budu pilně kultivovat, nezklamu Mistrovu namáhavou, soucitnou spásu. Jen pilnou kultivací nezklamu důvěru, kterou do nás vnímající bytosti vložily.