(Božská kultura) Dobré skutky mohou změnit osud; příčina a následek nikdy nechybují

(Minghui.org) Od dávných dob konfucianismus, buddhismus i taoismus učí lidi následovat nebeské principy, pěstovat laskavost a jednat podle ctnostných hodnot. Ačkoli by konání dobrých skutků nemělo být chápáno jako prostředek osobního zisku a pozitivní výsledky se nemusí projevit okamžitě, v dějinách existuje nespočet příkladů, kdy dobré skutky přinesly dobré odměny – v souladu s rčením „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Následuje několik příkladů z čínské historie.

Pei Du unikl smrti díky poctivosti

Pei Du (765–839) žil v dynastii Tang a pocházel z chudé rodiny. V mládí bydlel a studoval v chrámu zasvěceném Horské božstvu. Jeden kolemjdoucí taoista mu předpověděl, že je mu souzeno zemřít násilnou smrtí.

Jednoho dne Pei Du nalezl nefritový pás, který mohl zachránit život, a vrátil jej jeho majitelce – mladé ženě jménem Han Qiongying. Když se s ní loučil, chrám za jeho zády se náhle zřítil a on jen o vlásek unikl smrti.

Později Pei Du odcestoval do hlavního města, aby se zúčastnil císařských zkoušek, v nichž dosáhl nejvyššího hodnocení. Následně se oženil s Han Qiongying a sloužil za vlády čtyř císařů (císaře Xianzonga, Muzonga, Jingzonga a Wenzonga). Stal se proslulým kancléřem dynastie Tang.

Příběh Dou Yujuna

Dalším příkladem je Dou Yujun (874–955, známý také jako Dou Yanshan) z období Pozdní dynastie Jin. Jeho otec zemřel, když byl ještě velmi mladý, a vychovávala ho matka, k níž byl velmi oddaný. Kvůli karmě z činů v minulém životě však zůstával bezdětný i ve svých pozdních třiceti letech.

Díky varování a radám, které obdržel ve snu od svého dědečka, se Dou Yujun zcela oddal konání nejrůznějších dobrých skutků, aby snížil špatnou karmu a nahromadil ctnost.

Ačkoli zastával různé úřední funkce, žil skromně a pomáhal každému, koho potkal a kdo pomoc potřeboval. Zakládal také charitativní školy a podporoval studenty z chudých rodin.

Později se mu narodilo pět synů a všichni se stali významnými osobnostmi, které zastávaly vysoké funkce u císařského dvora.

V knize Tříznaková klasika se píše: „Dou Yanshan měl dobrý přístup; vychoval pět synů a všichni se stali vzornými lidmi s vynikající pověstí.“

Yuan Liaofan

Yuan Liaofan (Yuan Huang, 1533–1606) z dynastie Ming byl známý svou knihou Čtyři lekce Liaofana, kterou napsal pro svého syna. Hlavní myšlenkou těchto lekcí je, že lidský osud lze změnit vědomým pěstováním laskavosti a pokory.

Yuan Liaofan se narodil do rodiny tradiční čínské medicíny. Když mu bylo šestnáct let a sbíral byliny na horském svahu, dorazil do chrámu Ciyun, kde se setkal se starším mužem s éterickou taoistickou aurou, jenž mu předpověděl osud. Později se vydal jinou životní cestou a usiloval o úřední kariéru prostřednictvím císařských zkoušek.

Setkání s taoistickým mistrem ho vedlo k větší ohleduplnosti a úctě k ostatním.

Nyní se podívejme na několik příběhů, které se odehrály v dynastii Qing.

Nešťastnému učenci byl dán nový úsvit

Mladý učenec z Yangxianu (dnešní Yixing v provincii Jiangsu) doprovázel své přátele ke složení císařské zkoušky pro výběr stipendistů. Protože si v předchozím roce vedl velmi dobře, byl přesvědčen, že se mu bude dařit i tentokrát. Většinu času proto trávil v hostinci skládáním poezie a hovorem s ostatními.

Mezi hosty v hostinci byl i člověk schopný čtení z tváře. Mladý učenec se ho zeptal, zda bude u zkoušky úspěšný. Čteč odpověděl: „Vlastně jsem vám to chtěl říct už dříve, ale váhal jsem. Nemáte šanci uspět a navíc vám do tří dnů hrozí smrtelné nebezpečí. Měl byste se co nejrychleji vrátit domů.“

„Dá se tomu nebezpečí nějak vyhnout?“ zeptal se učenec úzkostně.„Těžko říct. Času je opravdu málo,“ odpověděl čteč z tváře.

Učenec upadl do deprese a chtěl se okamžitě sbalit a vrátit domů. Přátelé ho však přemluvili, aby zůstal.

Jednoho večera, těsně před zkouškou, se vydal na procházku a z dálky uslyšel pláč. Šel za tím zvukem k nuznému domu, kde uviděl ženu s dvěma malými dětmi v náručí, jak hořce pláče.

Ukázalo se, že jejího manžela odvedli kvůli dluhu 50 liangů stříbra, který nebyl schopen splatit, a ten se chystal prodat svou ženu, aby dluh uhradil.

Když to učenec uslyšel, okamžitě se vrátil do hostince a přinesl 70 liangů stříbra.„To je všechno stříbro, které mám. Můžete jím splatit dluh. Pokud něco zbyde, použijte to k založení malého obchodu, abyste měla obživu a už se nezadlužila,“ řekl. Žena mu byla nesmírně vděčná.

Po návratu do hostince si vzpomněl na varování čteče z tváře a noc strávil v neklidu.

Brzy ráno uslyšel klepání na dveře. Byla to ta žena s manželem, kteří přišli vyjádřit hlubokou vděčnost. Učenec vstal, povzbudil je a vyprovodil.

Náhle zazněl ohlušující rachot. Otočil se a uviděl, jak se jeho pokoj hroutí. Zeď spadla přímo na jeho postel a rozdrtila ji na kusy.

Když ho následující den čteč z tváře znovu uviděl, pozorně si ho prohlédl a řekl: „Musel jste včera v noci vykonat něco dobrého, protože z vaší tváře vyzařuje velká ctnost. Nezemřete a u zkoušky uspějete, a navíc máte předurčeno uspět i v dalších císařských zkouškách. Už jste jednou zemřel pod zřícenou zdí!“

Učenec s vděčností povzdechl. U zkoušky skutečně uspěl a později byl přijat do Hanlinské akademie.

Pomáhat druhým znamená pomáhat sám sobě. Když člověk nezištně pomáhá ostatním, nakonec bude odměněn uspořádáním Nebes.

Wang Sheng se rozhodl opustit zlo a konat dobro

Mladý učenec Wang Sheng byl ve svém jednání velmi falešný a často se choval v rozporu se základní morálkou. Jednoho roku se účastnil podzimní císařské zkoušky a napsal krásnou esej, bohatou jak po stránce stylu, tak vyjadřování. Místní zkoušející ho chtěl zařadit mezi nejlepší uchazeče.

V den odevzdávání konečného pořadí však nemohl najít Wang Shengovu zkušební práci, která mu později náhodou vypadla z rukávu. Zkoušející toho velmi litoval a Wang Shengovi slíbil, že ho při nejbližší příležitosti rozhodně doporučí.

Později byl tento zkoušející převelen na ministerstvo personálních záležitostí a Wang Sheng pokračoval ve studiu. Když se znovu dostavil k císařské zkoušce, bývalý místní zkoušející shodou okolností pracoval v oddělení výběru úředníků. Měl radost, že Wang Shenga znovu vidí, a plánoval mu zajistit vhodné úřednické místo.

Bohužel byl zkoušející nucen odejít z funkce kvůli úmrtí svého otce a mohl se vrátit až po dokončení tradiční tříleté doby smutku. V té době byl Wang Sheng již vybrán jako vyšší čekatel. Jeho bývalý zkoušející, který rozpoznal jeho schopnosti, mu znovu vybral úřední místo a mladík měl brzy nastoupit.

O několik dní později však Wang Sheng musel odjet do rodného kraje, aby kvůli úmrtí své matky rovněž dodržel tradiční tříleté období smutku.

Zkoušející cítil hluboký soucit s Wang Shengovým nešťastným a strastiplným osudem a doporučil ho na místo soukromého učitele v domácnosti provinčního guvernéra. Ještě než však Wang Sheng mohl tuto práci převzít, byl guvernér zbaven své funkce.

Wangův život byl plný mimořádných příležitostí, avšak všechny vyšly naprázdno. Zahořklý a frustrovaný onemocněl a byl tři roky upoután na lůžko.

Jednoho dne, když se zamýšlel nad svým dosavadním chováním, si uvědomil, že jeho neštěstí nebyla náhoda, ale důsledek jeho špatného jednání, jímž si nahromadil mnoho karmy. Rozhodl se zcela napravit své chování a s čistým srdcem konat už jen dobré skutky.

Od té chvíle se jeho zdraví postupně zlepšovalo a po zbytek života praktikoval laskavost. Často lidem vysvětloval princip příčiny a následku, připomínal jim, aby konali dobro a nikdy nejednali proti nebeským principům.

Díky jeho laskavosti a dobrým skutkům se jeho rodina těšila bohatství a cti po několik generací. Jak praví přísloví: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Majitel čajovny se zcela změnil

Qian Guangsheng vlastnil čajovnu. Byl známý svou lakotou a nepříjemným chováním a během podnikání nashromáždil až 6 000 liangů stříbra. Qian byl vysoké a statné postavy a všichni mu říkali „bohatý obr“.

Jednoho dne přijel z jiného kraje věštec, o němž se říkalo, že je mimořádně přesný. Lidé se kolem něj shromáždili a Qian se šel také podívat. Věštec právě vykládal osud muži příjmením Zhao.

„Máte široké a silné čelo a vysoký, rovný kořen nosu, což původně ukazuje na šťastný osud. Zdá se však, že vám do čela pronikla temná energie. Zřejmě jste se dopustil něčeho špatného. Obávám se, že váš život skončí do jednoho měsíce,“ řekl věštec. Muže to rozhněvalo, zaplatil a odešel v hněvu.

Qian Guangsheng, sebevědomý svým vzhledem, přistoupil k věštci a požádal ho o výklad. Věštec si ho pozorně prohlédl a řekl: „Máte silné tělo a nashromáždil jste velké bohatství. Protože je však vaše rýha pod nosem krátká a kůže v obličeji tenká, váš život je omezený. Dožijete se nejvýše pětatřiceti let.“ Qian tiše odpověděl, že letos mu je právě pětatřicet.

„Promiňte mou přímost, ale váš život skončí do sta dnů. Měl byste si co nejdříve zařídit věci před koncem života,“ řekl mu věštec.

Qian byl znepokojený a rozladěný. Pomyslel si: „Ještě mi zbývá sto dnů. Nejprve uvidím, zda se jeho výklad o Zhaovi vyplní.“

Zhao pracoval jako úředník v okrese Jiangdu, který byl těžce postižen suchem. Když dostal příkaz pomáhat s rozdělováním rýže na pomoc uprchlíkům, vymyslel si řadu fiktivních domácností a zpronevěřil více než 50 měr rýže. Do jednoho měsíce byl za svůj zločin popraven.

Když to Qian Guangsheng viděl, zmocnila se ho silná úzkost. Jedné noci se mu zdálo, že potkal svého sluhu, který již zemřel.

Sluha mu řekl: „Díky své poctivosti a věrnosti jsem dostal práci, při níž doprovázím provinilce do podsvětí. Na seznamu jsou čtyři jména a jedno z nich je vaše. Nejprve jdu do Danyangu a pak se vrátím pro vás. Rychle si zařiďte, co je třeba, protože se vrátím za tři dny.“

Qian se probudil v šoku. Když pomyslel na své malé děti a na množství věcí, které musí v omezeném čase zařídit, zachvátil ho smutek a rozplakal se.

Starý soused hluk uslyšel a přišel se zeptat, co se stalo. Řekl Qianovi: „Život a smrt jsou zásadní věci. Pláč a zármutek nepomohou. Slyšel jsem, že Mistr Jubo je osvícený ctihodný mnich. Měl byste ho okamžitě vyhledat. Možná pro vás ještě existuje nepatrná naděje.“

Qian Guangsheng šel Mistra Juba ihned navštívit, vysvětlil mu důvod své návštěvy a prosil ho o pomoc.

„Život a smrt jsou řízeny osudem. Jak by se jim mohl člověk vyhnout?“ řekl Mistr Jubo. „Avšak s upřímnou oddaností Buddhovi a s pevným závazkem ke ctnosti jsou požehnání a dlouhověkost jisté. Musíte se zcela vzdát špatných skutků a obrátit se k dobru. Dokonce je možné zvrátit osud a získat nebeskou ochranu.“

Po návratu domů se Qian ze všech sil snažil konat dobré skutky a každý den recitoval sútry a jméno Buddhy. Řekl své rodině: „Viděl jsem, jak byl Zhao popraven za zpronevěru rýže. V našem kraji stále panuje těžké sucho a chci použít naše úspory, abychom pomohli trpícím lidem.“ Nařídil pak sluhovi, aby za 3 000 liangů stříbra nakoupil rýži pro místní obyvatele.

Qian Guangsheng skutečně unikl smrti. Jeho děti následovaly otcovo přání a jednaly laskavě a s úctou k Buddhovi. Jejich čajový obchod nejenže vzkvétal a rozšířil se o další prodejny, ale otevřeli také velký obchod s látkami.

Qian Guangsheng se dožil více než 100 let a vypadal mnohem mladší, než byl jeho skutečný věk. V den jeho stých narozenin přišly gratulovat tisíce lidí, včetně místních úředníků a vážených osobností, a říkali, že je mužem, jemuž se dostalo všestranného požehnání.

Qian řekl svým dětem a vnukům: „Byl jsem předurčen zemřít ve věku pětatřiceti let. Díky vedení Mistra Juba jsem změnil své chování a nyní jsem se dožil více než sta let, obklopen dětmi a vnuky a těším se z bohatství a cti. Jsem nesmírně vděčný za božská požehnání. Musíte vždy následovat nebeské principy, držet se své vrozené laskavosti a nikdy proti ní nejednat.“

Wang Hua byl požehnán pro svou poctivost a přímost

Za dynastie Ming pracoval Wang Hua jako soukromý učitel v domácnosti bohatého muže. Jeho poctivost, dobrý charakter a vynikající vzdělání si zaměstnavatel velmi cenil.

Protože byl boháč bezdětný, vymyslel jednoho dne plán a nařídil své konkubíně, aby se objevila v pokoji Wang Huy s papírem, na němž stálo: „Toužím mít potomky v lidském světě.“

Půvabná mladá konkubína se Wang Huy zeptala: „Co si o tom myslíte?“

Wang Hua bez váhání napsal na papír odpověď: „Obávám se, že by to urazilo božstva v nebi.“

Wang Hua si zachoval svou integritu a držel se morálky. Později sloužil u císařského dvora jako ministr úředních záležitostí a měl vlastní děti.

Wang Yangming začal mluvit v pěti letech po radě moudrého muže

Wang Yangming z dynastie Ming měl podle pověsti zůstat v lůně čtrnáct měsíců, než se narodil. Podle legendy se jeho babičce zdálo, že byl seslán božstvem na bílém oblaku, a proto dostal jméno Yun (Oblak).

Ani v pěti letech však neuměl mluvit. Teprve poté, co mu bylo na radu moudrého učitele změněno jméno z Yun na Shouren, byl schopen promluvit.

Závěr

Lidé obdaření dobrým osudem by se měli vždy řídit nebeskými principy, zatímco ti s nepříznivým osudem by se měli obzvlášť zdržet všeho, co odporuje zákonům nebes. Všechny okolnosti vycházejí z mysli. Požehnání i pohromy závisí na směru lidského srdce.

Konání dobrých skutků a projevování laskavosti nejenže chrání člověka před neštěstím a pohromami, ale také mu umožňují shromažďovat ctnost a dobro pro budoucí generace.

Kdo pevně uchovává nebeské principy ve svém srdci, má bezpochyby světlou budoucnost.

(Poznámka: Obsah tohoto článku čerpá z pramenů, jako jsou Taishang Ganying Pian: Pojednání Vznešeného o odezvě a odplatě, Zuo Hua Zhi Guo a další.)