(Minghui.org) Narodila jsem se na venkově na severovýchodě Číny a dětství jsem prožila mezi melounovými záhony a fazolovými oporami. Přesto jsem z této zdánlivě prosté půdy vyrostla v nesmírně panovačnou a tvrdou ženu.

Moje starší sestra vyrůstala u prarodičů z matčiny strany, zatímco já zůstala doma s dvěma mladšími bratry a mladší sestrou. Rodiče měli výbušné povahy a byli indoktrinováni ideologií třídního boje, nenávisti a lží Komunistické strany Číny (KS Číny). Byli k sobě navzájem netolerantní a neústupní, a doma se často hádali. Otec byl tesař, měl řadu milostných afér a všechny vydělané peníze rozhazoval. Matka byla pracovitá a houževnatá, ale odmítala přiznat své chyby. Při jedné hádce otec matku pod okem sekl hliníkovou rýžovou lžící a zanechal jí jizvu, kterou má dodnes. Kdykoli se rodiče hádali, byli jsme vyděšení. Jak jsme ale rostli, já a moji bratři jsme se naučili jejich hádky zvládat a matku chránit.

Sobectví a panovačnost bez mravní výchovy

Chlapec z naší vesnice jménem Gousheng si často dovoloval na mé mladší sourozence. Mě nechával na pokoji, a tak jsem si ho také nevšímala. Matka mi však dala hůl a přikázala mi, abych ho zbila. Když jsem odmítla, bila mě stále surověji, dokud jsem neměla jinou možnost než ho udeřit. Dvakrát jsem ho praštila do hlavy takovou silou, že se hůl zlomila. Od té doby si už na mé mladší sourozence netroufl.

Matčiny výchovné metody, kdy se zlo potíralo zlem, mě jen dále vzdalovaly od tradičních čínských ctností. Věděla jsem, že mi chybí jemnost a ctnosti, které by žena měla mít, a chtěla jsem svůj špatný temperament změnit. Ve svých dvaceti letech jsem konvertovala ke křesťanství, ale ani po více než roce praktikování se můj charakter nezměnil. Při sebemenším podnětu jsem dál nadávala a bila lidi – doma jsem mlátila mladší sestru a po svatbě i manžela.

Po svatbě jsem odmítala dělat jakékoli domácí či zemědělské práce. Byla jsem chamtivá, líná a sobecká, stěžovala jsem si na manželovu neschopnost a často jsem ho peskovala. Bezohledně jsem utrácela jeho těžce vydělané peníze, aniž bych brala ohled na úspory či chod domácnosti. Doma jsem byla „šéf“, kterého bylo třeba bezpodmínečně poslouchat. Najedla jsem se do sytosti dobrého jídla a málokdy se o něj s manželem dělila. Jednou jsme na čínský Nový rok vařili rybu v páře. Manžel snědl jen pár soust, protože musel něco zařídit. Zbytek ryby jsem snědla sama. Když se večer vrátil domů, hledal rybu v kuchyni, ale marně. Zeptal se na ni a já mu řekla, že jsem ji celou snědla. Hladový manžel tak neměl jinou možnost než se najíst zbytků.

Manžel se mi vyhýbal v čemkoli, co by mi mohlo být nepříjemné – jinak bych se s ním hádala a dokonce ho bila. Jednoho roku choval přes dvacet krav. Když začaly na polích rašit plodiny, bál se, že by je krávy mohly sežrat, a požádal mě, abych je každý den pásla. Musela jsem se starat o školou povinné děti, prát a vařit. Tato další povinnost mě velmi rozčilovala. Jednoho dne jsem manžela seřvala a když se mi snažil něco vysvětlit, popadla jsem pastevecký bič a opakovaně ho bila.

Proměněná díky Falun Dafa

Na začátku roku 1999 se mě švagrová dvakrát pokusila přesvědčit, abych se začala učit Falun Dafa. Při třetím pokusu mi řekla: „Dafa se rozšířil i do naší vesnice.“ Šla jsem do jednoho domu v naší vesnici a poslouchala Mistrovy audio přednášky, ale nerozuměla jsem ani slovu. Nerozuměla jsem tomu, co jsem četla v knize Zhuan Falun, ani Mistrovým výkladům o ctnosti a karmě. Hudba ke cvičením Falun Dafa mi však doslova elektrizovala uši i srdce. Nikdy předtím jsem neslyšela tak krásnou hudbu. Čím déle jsem ji poslouchala, tím lehčí jsem se cítila na srdci i na mysli.

Ilustrace Buddhů, taoistů a božstev v Mistrově knize Hong Yin mě přesvědčily, že tuto knihu nenapsal obyčejný člověk, a tak jsem se do ní pustila. Protože jsem chodila do školy jen do druhé třídy, musela jsem se při každém neznámém znaku ptát manžela nebo dcery. Po dočtení Hong Yin jsem pokračovala knihou Zhuan Falun. Nekultivovala jsem se však pilně a místní studium Fa jsem navštěvovala jen občas. Nezlepšila jsem svůj charakter a nezbavila se špatných návyků. Dodnes lituji toho, že jsem v té době popadla bič a zbila manžela.

Po opakovaném čtení Zhuan Falun jsem konečně pochopila, že nadávání a bití druhých jsou nemorální činy, které vytvářejí velké množství karmy. Také jsem se naučila, že lenost je démonický hřích. Přestala jsem manžela bít a urážet a stala jsem se pracovitější. Bez stížností jsem mu pomáhala s chovem prasat, pasením dobytka i s prací na poli, ať už byla jakkoli namáhavá. Dbala jsem na to, aby na manžela vždy zbylo něco dobrého k jídlu, a přestala jsem mu vyčítat jeho „neschopnost“. Jako skutečný pár jsme se začali dělit o radosti i těžkosti.

Také jsem přestala vstupovat do konfliktů se sousedy. Dnes, když nám soused hází na dvorek odpadky, včetně rozbitých skleněných lahví, nestěžuji si a uklidím je. Kupujeme dřevo a zpracováváme ho na polínka. Jedné zimy nám soused, který topí uhlím, tato polínka kradl na zatápění. Jiný soused mi radil, abych zloděje seřvala. Před kultivací v Dafa bych to bez váhání udělala. Po praktikování Falun Dafa jsem si však uvědomila, že nadávání a šikanování druhých jsou nemorální chování. Nyní, když nám někdo dřevo ukradne, nechám to být, protože vím, že bych měla být dobrým člověkem podle principů Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.

Starší sestra mi jednou řekla něco velmi zraňujícího. Ovládla jsem své emoce a o několik dní později jsem ji navštívila doma. Řekla jsem jí: „Pamatuješ si, jaká jsem byla předtím, než jsem začala praktikovat Falun Dafa? Bylo mi sedmnáct, když ses po svatbě vrátila domů žebrat o jídlo. Nedala jsem ti nic, ani jsem tě nenechala najíst, a vyhodila jsem tě ven. Vidíš, jak mě kultivace změnila.“ Sestra tiše souhlasila a přestala o Falun Dafa mluvit špatně. Dokonce jsem jí poradila, aby si v srdci opakovala „Falun Dafa je dobrý“, aby byla v bezpečí.

Bylo mi čtrnáct let, když se rodiče kvůli otcovým aférám rozvedli. Poté jsem s otcem vůbec nebyla v kontaktu. Když mi bylo osmnáct, na čas se vrátil. Chovala jsem se k němu vřele jen proto, abych z něj dostala peníze. Nakonec mi dal peníze na kalhoty a po jeho odjezdu jsme se znovu přestali stýkat.

V pozdějších letech otec onemocněl rakovinou hrdla. To už jsem byla praktikující Falun Dafa a KS Číny mě dokonce na jeden rok nezákonně uvěznila. Tehdy jsem pracovala ve městě, a tak jsem otce pozvala, aby u mě zůstal. Zajistila jsem mu hotel, zaplatila ubytování, prala mu, kupovala chutné jídlo a projevovala mu opravdovou péči. Po několika dnech se otec vrátil domů. Před odjezdem mi dojatě řekl: „Splnila jsi svou synovskou povinnost.“

Matka se po rozvodu znovu vdala. Nevlastní otec neměl vlastní děti a pomáhal vychovat mé mladší sourozence. Dnes už se o sebe nedokáže postarat, a tak ho pravidelně navštěvuji, myji mu vlasy, povlečení i oblečení a stříhám mu nehty. Dříve jsem mu každý rok dávala 2 000 jüanů (6000 CZK) a od loňska tuto částku zvyšuji o několik set jüanů. Z těchto peněz si pak prostřednictvím mého mladšího bratra a švagrové kupuje jídlo, na které má chuť. Když viděl pozitivní změny, které ve mně nastaly po praktikování Falun Dafa, začal si opakovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Kdyby nebylo Falun Gongu, sobecky bych všechny peníze utratila sama za sebe místo toho, abych je dávala nevlastnímu otci.

Požehnání udělená Dafa

Po zahájení praktikování Falun Dafa jsme začali vydělávat peníze chovem dobytka, prasat a pěstováním plodin.

Naši první krávu jsme koupili levně, protože trpěla slintavkou a kulhavkou. Podařilo se mi ji vyměnit za starou prasnici. Následující rok se kráva ze slintavky a kulhavky zotavila a dokonce porodila dvojici bíle skvrnitých telat. V době největšího rozmachu jsme vlastnili přes třicet krav. Náš chlév je všechny nepojal, a tak jsme je uvázali v provizorním přístřešku otevřeném ze všech čtyř stran. Krávy byly vystaveny silnému větru a sněhu, který jim padal na hřbety, přesto neutrpěly žádné zdravotní potíže. Vesničané jim začali říkat „železné krávy“.

Jednoho roku jsme začali s prací na suchých polích pozdě. Chtěli jsme zasadit zelí, rozprostřeli jsme na půdu vrstvu kravského hnoje a zorali ji rotačním kultivátorem. Půda však byla příliš suchá a zelí by ani při dodržení plánu nevyklíčilo. Manžel nervózně přecházel, když náhle začalo mrholit a půdu důkladně zavlažilo. O dva až tři dny později jsme zaseli semena zelí a malé sazenice vyklíčily v úhledných řádcích. Na podzim jsme sklidili první úrodu a prodali ji za něco málo přes 30 centů za půl kila. Hned druhý den cena zelí vzrostla a my nakonec vydělali přes 10 000 jüanů (30 000 CZK) z více než půl hektaru půdy – o několik tisíc více, než jsme obvykle získali prodejem sóji.

Rodina si pronajala rýžové pole na vyvýšeném místě, které se obtížně zavlažovalo. Protože ho nikdo jiný nechtěl, získali jsme ho za nižší nájem a dohodli jsme se, že zaplatíme až na podzim, na rozdíl od ostatních rodin, které musely platit na jaře. Voda je pro pěstování rýže zásadní, a tak bylo štěstí, že během bránění pole začalo pršet. Ušetřili jsme náklady na naftu, protože jsme nemuseli vodu dodatečně čerpat. Na podzim jsme sklidili mimořádnou úrodu a prodali rýži za více než 170 000 jüanů (500 000 CZK). Vesničané žasli nad požehnáním, které naše rodina získala – a já vím, že bylo uděleno Falun Dafa!

Falun Dafa mě proměnil z panovačné osoby v laskavou a odpouštějící ženu a všichni lidé v naší vesnici byli svědky této změny. Před více než deseti lety mě úřady nezákonně zadržely. Manžel tehdy shromažďoval podpisy vesničanů na petici za mé propuštění. Ti, kteří mě znali, ochotně podepisovali a podporovali jeho snahu o mou záchranu.

Z nevzdělané, panovačné vesnické ženy jsem se proměnila v dobrého člověka, jehož morální standardy se neustále zvyšují. Jsem vděčná Mistrovi za to, že mě vedl po této spravedlivé cestě!