Naše velká rodina je požehnána Falun Dafa

(Minghui.org) Moje švagrová, manželka druhého nejstaršího bratra, začala praktikovat Falun Dafa v zimě roku 1997 a všechny její nemoci zmizely. Věděla, že mám špatné zdraví, a navrhla mi, abych také praktikovala, ale tehdy jsem to nebrala příliš vážně.

Velmi si přála, abych se Falun Dafa naučila, a jednou ke mně přišla domů se svou dcerou a nadšeně mi vyprávěla o zázraku, který její dcera právě zažila. Ten den hustě sněžilo. Dcera nemohla jet do školy na kole, a tak jela autobusem. Na zastávce bylo hodně lidí a zem klouzala. Neteř někdo strčil, upadla a ocitla se pod kolem autobusu. Autobus byl plný a mnoho lidí stálo venku. Řidič neteř neviděl a rozjel se, přičemž jí přejel přímo přes nohy.

Neteř vstala a pomalu došla asi dvě autobusové zastávky do školy, kde učitelce řekla, co se stalo. Když švagrová obdržela telefonát od učitelky, okamžitě si vzpomněla na Mistrovo učení: „Dobro nebo zlo vzejde z jedné okamžité myšlenky.“ (Zhuan Falun)

Pomyslela si: „To je v pořádku, s Mistrovou ochranou bude v pořádku.“ Neteř šla do nemocnice na rentgen a nezjistilo se u ní vůbec nic. Lékaři tomu nemohli uvěřit a říkali, že je nemožné, aby po přejetí autobusem zůstala nezraněná.

Přemýšleli, zda si dítě nepamatuje, co se stalo. Když však uviděli tmavě fialovou stopu od pneumatiky autobusu na jejích nohách, opakovaně říkali: „Je to neuvěřitelné, je to neuvěřitelné!“

Švagrová řekla: „Protože praktikuji Falun Dafa, Mistr ochránil mé dítě.“ Třídní učitelka neteře také řekla: „Mnoho učitelů ve škole také praktikuje Falun Dafa a všichni říkají, že tato praxe je dobrá.“ V té době praktikovali Dafa lidé ze všech společenských vrstev a všichni věděli, jak je dobrý.

Zkušenost neteře posílila mé odhodlání učit se Dafa a následující jaro jsem začala praktikovat.

Předtím jsem trpěla různými nemocemi, včetně bolestí hlavy, artritidy krční páteře a ovariálních cyst. Po operaci ovariálních cyst mi zůstaly střevní srůsty, které způsobovaly časté bolesti břicha. Byla jsem hubená a slabá a měla jsem pocit, že mě může porazit i poryv větru. Krátce poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem zažila pocit, že jsem zcela bez nemocí. Každý den jsem byla šťastná a měla jsem nevyčerpatelnou energii. Dokázala jsem vynést plnou plynovou láhev až do pátého patra na jeden zátah. Členové rodiny byli svědky této proměny a mou praxi velmi podporovali. I poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila 20. července 1999 rozsáhlé pronásledování, zůstal názor rodiny na Dafa nezměněný; všichni věděli, že Dafa je dobrý.

Naše studijní skupina Fa je velká rodina, která mi pomohla dospět

Naše studijní skupina Fa funguje již více než deset let. Protože mám mnoho dětí a vnoučat a pomáhám se o ně starat, bývala jsem někdy natolik zaneprázdněná, že jsem několik dní nemohla studovat Fa. Věděla jsem, že Mistr mě nechce zanechat pozadu, i když nejsem pilná. S pomocí ostatních praktikujících jsme proto zřídili studijní skupinu Fa u mě doma.

Poté, co jsme toto prostředí skupinového studia Fa vytvořili a doba studia Fa se prodloužila a stala se pravidelnou, se zlepšil můj charakter. Také jsem pochopila, že praktikování Dafa není jen o zdravém těle, ale také o naplnění poslání pomáhat Mistrovi při nápravě Fa a zachraňovat vnímající bytosti. Po dokončení studia Fa praktikující sdíleli své zkušenosti a já pozorně naslouchala tomu, jak objasňovali pravdu na různých místech a různým lidem. Bála jsem se, že na to zapomenu, a proto jsem si pečlivě zapisovala poznámky do sešitu. Pouhé poslouchání však nestačilo, a tak jsem začala chodit ven se zkušenou praktikující, která je dobrá v objasňování pravdy. Zatímco hovořila s lidmi, vysílala jsem spravedlivé myšlenky. Později jsem byla schopna chodit objasňovat pravdu i se švagrovou.

V našem obytném areálu bylo instalováno mnoho kamer, jedna z nich přímo u vchodu do mého domu. Měla jsem pocit, že kamera byla instalována speciálně proto, aby mě sledovala, a do srdce se mi vkrádal strach. Neustále jsem si kladla otázku, zda budou ostatní praktikující v bezpečí, když ke mně přijdou. Když se o tom praktikující dozvěděli, někteří řekli: „To je pro nás určitě zkouška, neměli bychom mít žádný strach.“ Jiní navrhli, abychom každé dva nebo tři měsíce měnili čas studia Fa, abychom se s problémem sledování vyrovnali. Další navrhli, abychom se učili nazpaměť Mistrovu báseň „Čoho sa obávať?“ z Hong Yin II. Poté, co jsem si ji odříkala z paměti, můj strach zmizel.

Četla jsem články se sdílením zkušeností na Minghui.org, které zdůrazňovaly, že učení se Fa nazpaměť nám může pomoci se zlepšovat – dvě mladší praktikující se začaly učit Fa nazpaměť. Poté, co se jednou naučily Zhuan Falun nazpaměť, se mě zeptaly, zda jsem se Fa učila nazpaměť také. Okamžitě jsem odpověděla, že jsem příliš zaneprázdněná a nemám čas. Řekly, že když se učí nazpaměť, jejich mysl je plná Mistrova Fa a nemají žádné rušivé běžné myšlenky. Povzbudily mě slovy: „Můžeš začít tím, že se budeš učit Hong Yin.“ Před každým studiem Fa jsme se tedy učily nazpaměť dvě básně z Hong Yin. Pokaždé jsem byla ta, která při odříkávání nejvíce klopýtala, ale cítila jsem, že se Fa skutečně učím, a postupně jsem se v učení nazpaměť zlepšovala. Nyní jsme se začaly učit nazpaměť Zhuan Falun, a i když je to obtížné, z celého srdce si to užívám. Studijní skupina Fa je velká rodina, která mě provází na cestě vpřed.

Myslet nejprve na druhé a udržovat harmonickou rodinu

Všechny děti říkají: „Jakmile jsme s rodinou, cítíme se šťastní a v pohodě – jako by všechny starosti zmizely.“ Připomínám jim: „To je to, co nám dal Falun Dafa.“ Všichni s tím souhlasí.

Když jsme se dozvěděly, že si tchyně zlomila ruku, druhá švagrová a já jsme ji okamžitě vyzvedly a přivezly k nám domů. Střídaly jsme se v péči o ni, dokud se ruka nezahojila. Poté jsme ji odvezly zpět do jejího rodného města. Má čtyři syny a dvě dcery, ale nikdy jsme se s nimi nesrovnávaly ani se s nimi nehádaly.

Když byla tchyně hospitalizována s akutním zánětem slepého střeva, druhá švagrová a já jsme se o ni staraly v nemocnici. Myly jsme jí nohy i vlasy a koupaly ji. Lékař se tchyně zeptal: „Jsou tyto dvě vaše dcery?“ Tchyně mu řekla, že jsou to její snachy. Lékař zvolal: „Existují dnes ještě takové dobré snachy?!“

Po zotavení tchyně jsme s druhou švagrovou uhradily nemocniční výlohy. Ostatní švagrové byly dojaté. Krátce poté se na svatební hostině dítěte jednoho příbuzného v televizi objevoval obsah, který pomlouval Falun Dafa, a někdo, kdo neznal pravdu, jej opakoval. Jedna starší švagrová si toho všimla a hlasitě prohlásila: „Falun Dafa je dobrý! Moje dvě švagrové praktikují Dafa, přispěly penězi a staraly se o naši matku a nikdy si na nic nestěžovaly. Dafa je skutečně dobrý!“ Po těchto slovech se celý sál odmlčel.

Protože se starší švagrová odvážila potvrdit dobrotu Falun Dafa během nejtvrdšího období pronásledování, byla požehnána. Jednou se spolu se dvěma dalšími lidmi dostala do vážné dopravní nehody s tříkolovým elektrickým vozidlem. Jeden člověk na místě zemřel, další byl těžce zraněn, ale starší švagrová vyvázla zcela bez zranění.

Protože druhá švagrová a já praktikujeme Dafa, řídíme se v jednání principy Pravdivost–Soucit–Snášenlivost. Ve všem myslíme nejprve na druhé, vyhýbáme se srovnávání a zášti a snažíme se dávat více, než přijímáme. Výsledkem je, že širší rodina je harmonická. Každý rok během oslav čínského Nového roku se všechny čtyři švagrové se svými rodinami scházejí společně. Vesničané nás chválí a říkají, že jsme nejlepší rodina ve vesnici. Jsme rodina, která je zalita světlem Dafa!

Jsem vděčná Mistrovi za to, že mi dal moudrost a sílu a naučil mě, jak přistupovat ke všem kolem sebe se širokým a soucitným srdcem. Jsem také vděčná ostatním praktikujícím za jejich pomoc, která mi dává jistotu čelit obtížím bez sklíčenosti či kompromisů a pilně se kultivovat!