Praktikování Dafa je největší čest a radost, jakou může život dopřát

(Minghui.org) V roce 1994 jsem od přítele dostal knihu s názvem Falun Gong a byl jsem jí okouzlen. Od té chvíle jsem se vydal na cestu kultivace Dafa.

Sliboval jsem, že knihu vrátím za tři dny, a když jsem ji dočetl, byl jsem hluboce dojat. Cítil jsem, že tato praxe je nesmírně hluboká a velmi odlišná od qigongu, který jsem do té doby znal. Přítel mě povzbudil, abych cvičil s ním, a slíbil mi, že mi knihu dá.

Jednoho rána, hned po probuzení, jsem uslyšel jemný hlas, který jako by přicházel shora nad mou postelí: „Vstaň, vstaň a začni praktikovat. Prostě praktikuj takhle.“ Za tím zvukem jsem uviděl postavu sedící v meditaci, s rukama v mudře. Obličej však zůstával zahalen mihotavým stříbrným světlem, jako by ve vzduchu tančily sněhové vločky.

Po těch slovech postava v záblesku zmizela. Toto první setkání ve mně vyvolalo úžas i mírné polekání, ale okamžitě jsem věděl, že jde o dobrou praxi – takovou, kterou chci bezpodmínečně následovat.

Po získání Fa jsem pocítil radost, jakou jsem v tomto životě nikdy předtím nepoznal. Moje tvář neustále vyzařovala štěstí a potěšení. Ať jsem šel po ulici, nebo jel na kole po cestě, všechno kolem mě jako by na mě hledělo se závistí.

Pokračoval jsem ve studiu Fa a ve cvičeních a moje tělo začalo procházet proměnami. Hmatatelně jsem vnímal, jak se mi v břiše otáčí Falun, jak to popsal Mistr, a také proudění energie, které obíhalo mými meridiány. Příznaky několika chronických nemocí brzy zmizely a já skutečně zakusil lehkost bytí bez nemoci. Společně se spolupraktikujícími jsem studoval Fa a naše pleť se stávala světlou a hladkou, zatímco se neustále projevovaly hluboké principy Dafa.

Během skupinové diskuse se spolupraktikujícími ve mně božská síla slova „Mistr“ vybuchla jako blesk a explodovala v nejmikroskopičtějších úrovních mého bytí. Ten pocit se nedá přesně popsat. V tom okamžiku to bylo, jako by se celý svět zastavil – nic jiného neexistovalo, jen Mistr. Taková blaženost, takové teplo. Ještě několik dní poté jsem byl do tohoto stavu ponořen.

Jak jsem se kultivoval prostřednictvím studia Fa, přicházely jedna po druhé různé zkoušky mého charakteru. Také jsem vyvázl ze dvou autonehod bez zranění a čas od času se objevovaly různé bolesti a nepohodlí související s odstraňováním karmy.

Pokaždé, když se objevily, věděl jsem, že mi Mistr pomáhá odstraňovat karmu a očišťuje mé tělo. Zkoušky se náhle objevily a bez jakékoli léčby zase odezněly, takže jsem neměl žádné starosti a v mysli jsem zůstával klidný. Takové zkušenosti byly předtím, než jsem začal kultivovat Dafa, nepředstavitelné.

V práci si neustále připomínám, že jsem kultivující. Pracuji na finančním oddělení, kde mé odhodlání neustále prověřují pokušení různých osobních zájmů. Nesáhnu ani na jediný haléř, který mi právem nepatří. Když se druzí snaží intrikovat nebo využít situace ve svůj prospěch, odmítám se do toho zaplést.

Kolegové se mi často otevřeně posmívají, říkají, že jsem příliš naivní a neumím soupeřit. Řidič našeho šéfa mi jednou pošeptal: „Víš, o kolik jsi za poslední rok přišel?“ Když jsem to slyšel, měl jsem v srdci obrovskou radost, protože Mistrovo učení mi ukázalo, co je skutečný zisk a ztráta.

Jednou se mi zdál živý sen: seděl jsem ve třídě a Mistr přišel dopředu a postavil se před tabuli. Mávnutím ruky se na tabuli objevila obrovská červená květina švestky. Zaplnila celou plochu, byla jasná a zářivá – ten obraz si dodnes zřetelně pamatuji. Vůně švestkových květů se rodí z odolávání mrazivé zimě. Tímto květem švestky mě Mistr povzbudil, abych se nebál žádných těžkostí a na cestě kultivace postupoval statečně vpřed.

Narodit se v této době jako člověk, v éře, kdy se Falun Dafa široce šíří, být učedníkem Dafa v období nápravy Fa a být s Mistrem – to je největší čest a radost, jakou může život dopřát!

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém čase na základě jeho kultivačního stavu a jsou předkládány v duchu vzájemného povznesení.