(Minghui.org) Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!
Cítím se nesmírně poctěna, že se mohu na této posvátné a slavnostní Fa konferenci podělit se všemi o své kultivační zkušenosti.
Pokaždé, když se účastním Fa konference, hluboce vnímám Mistrův nesmírný soucit a cítím, jak se mi čistí srdce i mysl. Vždy si při tom dávám předsevzetí, že v nadcházejícím roce budu každý den kultivovat pevně a svědomitě – abych při příští konferenci mohla sdílet své kultivační zkušenosti. Avšak žít mezi běžnými lidmi a zůstat stále pilná není snadné. Někdy se kultivaci věnuji usilovně, jindy polevím, což mi brání dosáhnout vlastních očekávání. Právě proto jsem dosud nikdy nedokázala odevzdat písemné sdílení zkušeností.
Během uplynulého roku mám pocit, že jsem se stále nekultivovala dobře. Přesto jsem se na povzbuzení spolupraktikujících rozhodla podělit o svou kultivační cestu za posledních několik let.
Falun Dafa jsem začala praktikovat v šestnácti letech. Často se ve vzpomínkách vracím k sobě samé v těch šestnácti – poté, co jsem přečetla Zhuan Falun jedním dechem, byla jsem naplněna nadšením a odhodláním kultivovat se dobře. Měla jsem pocit, že i kdybych se musela vzdát všeho v lidském světě, nevadilo by mi to. Když jsem tehdy cvičila, často jsem cítila mnoho malých Falunů po celém těle, jak se otáčely shora dolů od temene hlavy.
Čas utekl velmi rychle a v jediném okamžiku uplynulo více než dvacet let. Během těchto více než dvaceti let, ponořená do velké barvicí nádoby běžné společnosti, cítím, že jsem si ve srovnání se svým šestnáctiletým já přidala mnoho dalších připoutání. Naštěstí mi Dafa po celou dobu dával moudrost i sílu. Přestože byla cesta hrbolatá, v kultivaci jsem nepřestala postupovat vpřed.
Pravidelné cvičení
Protože jsem začala praktikovat Falun Dafa už v mladém věku, nepřikládala jsem cvičení zpočátku velký význam. Cvičila jsem jen velmi málo – byla jsem daleko od Mistrova požadavku cvičit každý den. Byla jsem pohodlná a cvičení jsem věnovala pozornost jen několikrát do měsíce. Navíc nejsem příliš disciplinovaný typ a snadno mě něco rozptýlí. V posledních letech jsem si však začala uvědomovat, jak důležité cvičení je. Tento obrat vyšel z jedné události, která se stala před několika lety.
Jednou jsem byla na jídle s kamarádkou a ona mi nadšeně ukázala fotografii jedné ženy a zeptala se: „Hádej, kolik je jí let?“ Ta žena působila velmi vitálně a mladistvě, vypadala tak na něco přes třicet. Řekla jsem: „Tak kolem třiceti?“ Kamarádka nadšeně odpověděla: „Je jí asi padesát!“ Byla jsem v šoku a řekla jsem: „To by člověk vůbec neřekl – tak dobře se udržuje!“ Kamarádka dodala: „Ano, praktikuje buddhismus! Nic si nepřipouští, a proto vypadá tak mladě.“ Dokonce uvedla několik příkladů, aby ukázala, jak má široké srdce.
To se mě hluboce dotklo. Pomyslela jsem si: „Když při objasňování pravdy říkáme lidem, že Falun Dafa zlepšuje zdraví a povznáší charakter, ale sami vypadáme předčasně zestárle, máme ustaraný výraz nebo si s přáteli povídáme jen o svých připoutáních ke slávě a osobnímu prospěchu – jak pak mohou lidé spatřit krásu Dafa? Obyčejní lidé posuzují praktikující podle jejich vnějšího projevu, zvlášť ti, kteří nás dobře znají.“
Povzbudila jsem se, abych překonala svou pohodlnost a vytrvala v každodenním cvičení alespoň jednu hodinu – ne kvůli sobě, ale proto, abych lépe potvrzovala Dafa. Kdykoli se objevily jiné záležitosti nebo se mi nechtělo cvičit, vybavila jsem si Mistrova slova:
„Celým svým srdcem Dafa kultivuj,
Nic nemůže důležitější být.…“
(Získat Fa, Hong Yin)
Připomínala jsem si, že toto je ta nejdůležitější věc a že všechno ostatní může počkat, až docvičím. Tímto způsobem jsem dokázala vytrvat a překonat lenost i další rušivé vlivy.
Poté, co jsem začala cvičit pravidelně, se můj kultivační stav výrazně zlepšil. I po celém dni v práci, kdy jsem byla unavená, jsem zjistila, že cvičení je tím nejlepším způsobem, jak odstranit únavu a pročistit myšlenky. Výrazně se zlepšila i kvalita mého spánku a můj vzhled začal působit klidněji a vyrovnaněji. Jedna kamarádka, která se se mnou vídá jednou za měsíc či dva, mi pokaždé říká: „Pokaždé, když tě vidím, vypadáš obzvlášť krásně – jako by celé tvoje tělo zářilo.“ Jedna bývalá kolegyně, kterou jsem dlouho neviděla, mi při náhodném setkání řekla, že ze mě vyzařuje světlo. Věřím, že obyčejní lidé mohou vnímat jasné energetické pole praktikujících Falun Dafa.
Zlepšování sebe sama v pracovním prostředí
Letos se moje pracovní situace výrazně změnila. Dříve jsem byla v týmu sama a plně zodpovídala za jednu konkrétní oblast práce. Letos jsem však byla začleněna do jiného týmu. Kromě svých původních povinností jsem se musela naučit zcela novou oblast práce v rámci nového kolektivu. Jedna kolegyně, která byla mladší než já, měla na starosti mě do této oblasti zaškolit. Byla velmi netrpělivá a vždy se mnou mluvila káravým tónem. Měly jsme stejný pracovní titul a já jsem měla ve své původní oblasti bohaté zkušenosti. Ona byla mladší a zkušenější pouze ve své oblasti, přesto ke mně neprojevovala žádný respekt. Cítila jsem se tím velmi dotčená a někdy jsem se opravdu rozčilovala, protože jsem její chování považovala za krajně nezdvořilé – něco takového jsem během své profesní kariéry nikdy dříve nezažila.
Zároveň jsem v sobě cítila hořkost. Jedno poledne jsem se sama sebe zeptala: proč mi tato situace působí tolik bolesti? Které mé připoutání se tímto odhaluje? Uvědomila jsem si, že zaprvé jsem toužila po harmonických vztazích s kolegy. Zadruhé, její hlasité kárání přede všemi mi způsobovalo ztrátu tváře. Obávala jsem se, že mě ostatní budou vnímat jinak a považovat mě za neschopnou. Nebyl to právě strach z poškození pověsti – tedy připoutání ke slávě?
Vzpomněla jsem si na principy Fa: v průběhu nesčetných životů si lidé nahromadili karmu a není možné, aby všichni lidé kolem nás nebyli propojeni předurčenými vztahy z minulých životů. Možná jsem v některém z minulých životů druhým ublížila nebo je zabila a v tomto životě musím svůj dluh splatit. Trvat na ideálním, harmonickém pracovním prostředí – není to vlastně nerealistické?
Mistr řekl:
„Základní povaha Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti je měřítkem, které určuje, co je ve vesmíru dobré a co je špatné.“(Přednáška první, Zhuan Falun)
„Jako kultivující se tedy člověk musí chovat tak, že se řídí spíše touto povahou vesmíru než měřítkem obyčejných lidí.“(Přednáška první, Zhuan Falun)
Proč jsem se tedy jako praktikující tolik zajímala o to, co si o mně myslí obyčejní lidé? Zda jsem svědomitá v práci a jaké mám schopnosti, má být měřeno podle Dafa a dosvědčeno Mistrem. To, zda v tomto procesu dodržuji Pravdivost, Soucit a Snášenlivost – to je to, na čem skutečně záleží. V tom okamžiku se mi náhle ulevilo a hluboce jsem pocítila velikost Dafa a velikost Mistra. Od té doby jsem byla schopna čelit této kolegyni klidně a laskavě a i její přístup ke mně se výrazně změnil.
Přestala jsem se tolik zabývat názory ostatních. Jednoduše jsem od sebe vyžadovala, abych za všech okolností uplatňovala Pravdivost, Soucit a Snášenlivost.
V nové práci jsem si také uvědomila, že mám silnou mentalitu strachu. Jeden z mých úkolů vyžadoval každé ráno v přesně stanoveném čase provést velmi důležitou operaci, jejíž výsledky ovlivňovaly mnoho oddělení. Tento úkol měl mnoho kroků a protože jsem v této oblasti nebyla zkušená, zpočátku jsem se strnule držela postupů. Kvůli časovému tlaku bylo snadné udělat chybu a neustále jsem se bála, že něco pokazím. Pokud mi někdo odpoledne zavolal nebo napsal, aby se zeptal na výsledky, rozbušilo se mi srdce – obávala jsem se, že jsem udělala chybu. Tento strach mě udržoval v pasivním a úzkostném stavu.
Mistr řekl:
„Strach je také druh připoutání.“(Přednáška šestá, Zhuan Falun)
„A právě tento strach může člověku způsobit skutečné nesnáze. Protože když se vyděsíte, máte strach, a není to připoutání? A když se vaše připoutání projeví, neměli byste je odstranit? Čím více se bojíte, tím víc vám ten problém bude připadat jako nemoc – toto vaše připoutání se musí odstranit. Přiměje vás to k tomu, abyste se z té lekce poučili, zbavili se připoutání ke strachu a zlepšili se.“(Přednáška šestá, Zhuan Falun)
Poté, co jsem rozpoznala své připoutání ke strachu, jsem se zamyslela nad svým životem a uvědomila si, že silný strach se u mě objevuje i v mnoha dalších oblastech. Když jsem čelila možným následkům nebo obtížným situacím, měla jsem strach. Vyhýbala jsem se jim jako pštros strkající hlavu do písku, postrádala jsem odvahu problémům čelit nebo přijmout aktivní opatření a zcela jsem ztrácela hlavní vědomí. Například u tohoto důležitého pracovního úkolu jsem mohla po klíčových krocích rychle zkontrolovat svou práci, ale místo toho jsem se bála vůbec se podívat. Nebyla jsem tímto strachem zcela ovládána „myšlenkovou karmou“ a nepřicházela tak o své hlavní vědomí? Uvědomila jsem si, že když strach působí na mysl, může být také formou myšlenkové karmy nebo získaného názoru.
Mistr v Zhuan Falun také říká, že „Vaše hlavní vědomí musí být silné“.
„Ale většina lidí může karmu myšlenek odstranit a bránit se jí velmi silnými vlastními myšlenkami (silným hlavním vědomím). To naznačuje, že takový člověk může být spasen a dokáže rozlišit dobré od špatného. Znamená to, že má dobré porozumění. Moje Těla Zákona mu pomohou odstranit většinu takovéto karmy myšlenek.“(Přednáška šestá, Zhuan Falun)
Proto, když se objevily situace vyvolávající strach, vědomě jsem z tohoto strachu vystoupila a racionálně se sama sebe ptala: proč se bojím, jaké mohou být možné následky a co mohu udělat nyní, abych předešla negativním výsledkům. Začala jsem se o víkendech učit, jak tento úkol správně provádět, abych mu plně porozuměla. Při samotné práci jsem se po klíčových krocích zastavila a rychle zkontrolovala možné chyby. Přestala jsem se bát dotazů ostatních a čelila jsem jim klidně. Cítila jsem, jak se má vůle posiluje, a dokázala jsem problémům čelit přímo.
Odhodlání odstranit zášť
Už dlouho si uvědomuji, že mám silné připoutání k zášti, zejména když druzí udělají chybu – a obzvlášť tehdy, když mám pocit, že jsem v právu. Například když pracovníci zákaznického servisu pracují neefektivně nebo udělají chybu, velmi se rozčílím. Doma, když domácí pomocnice nějaký úkol nesplní a popírá to, nebo když moje děti opakovaně nedbají rad, zášť ve mně vyvolává hněv a někdy jednám iracionálně. Po každém takovém výbuchu cítím znecitlivění v levé zadní části hlavy, jako by tam byly ucpané cévy. Poté toho lituji – vždyť jde jen o drobnosti, proč mi na nich tolik záleží? Proč je Snášenlivost tak těžká? A přesto, když se situace opakuje, stále se držím logiky běžných lidí: „Je to přece chyba toho druhého.“
Když se mi dlouhou dobu nedařilo se zlepšit, staré síly využily této mezery a objevil se stav připomínající mrtvici. Jedné říjnové noci minulého roku jsem náhle pocítila silnou bolest na levé straně hlavy, s prudkou bolestí obličejových nervů, jako by se mi tvář rozpadala. Nemohla jsem spát. Vstala jsem a začala cvičit; po dokončení prvního a druhého cvičení se bolest poněkud zmírnila. Následující den se však levá strana mého obličeje výrazně propadla – obličejové nervy přestaly fungovat, levé oko jsem nemohla úplně zavřít, řeč se mi zadrhávala a musela jsem si levou stranu obličeje nadzvedávat, aby mi bylo rozumět.
Uvědomila jsem si, že toto připoutání přetrvávalo příliš dlouho a umožnilo starým silám jej zneužít.
Mistr řekl:
„Když má člověk v mysli hněv, je to proto, že si oblíbil slyšet příjemné věci a že má rád, když jdou věci dobře. A když to tak není, naštve se. Když se nad tím zamyslíte, takoví být nemůžete. Nemůžete se takto stavět ke kultivaci, že ne? Vždy jsem učil, že praktikující by se měl dívat na věci opačně, než jak se na ně lidé normálně dívají. Když narazíte na špatné věci, měli byste na to pohlížet jako na něco dobrého a pochopit, že vám to má pomoci se zlepšit. „Musím to vyřešit správně. Je to pro mě zkouška, kterou musím projít.“ A když vám věci vychází, měli byste si připomínat: „Neměl bych být příliš šťastný. Když jde všechno hladce, nemůžu se zlepšit a můžu lehce sklouznout dolů.“ Takže v kultivaci se musíte na věci dívat z opačného úhlu. Řekněme, že se dostanete do potíží nebo se objeví nepříjemné věci, a vy je odstrčíte a odmítnete. Pak odmítáte projít tou zkouškou, pak odmítáte šanci pozvednout se, není to tak?“(„Učení Fa přednesené ve Washingtonu, D. C.“)
Hluboce jsem litovala své slabé schopnosti pochopení. Vzpomněla jsem si na dívání se do sebe jen tehdy, když byly dotčeny mé osobní zájmy, ale v každodenních drobnostech jsem zůstávala uvězněná v běžném lidském uvažování a nedokázala jsem „nahlížet na problémy opačně“, jak nás Mistr učí. Z Fa jsem pochopila, že bez Snášenlivosti nemůže existovat skutečný Soucit. Postrádala jsem toleranci a pochopení pro druhé. Například domácí pomocnice nemusela být úmyslně líná, ale jen něco přehlédla, a můj útočný způsob dotazování ji donutil se bránit. To, že děti některé věci nedělají, je součástí jejich přirozenosti – nemohou být tak zodpovědné jako dospělí. Moje záštiplná, obviňující slova lidi zraňovala a nikdy nevedla k požadovanému výsledku.
Po tomto vážném zásahu jsem prodloužila dobu studia Fa i cvičení. Každý den jsem cítila, jak se levá strana obličeje zlepšuje. Z oka mi často vytékala tekutina, zejména během skupinového studia Fa. Můj nadřízený mi navrhl, abych šla k lékaři, ale řekla jsem mu, že je to v pořádku a že více cvičení pomůže. Po několika měsících byl můj obličej zcela v pořádku. Můj nadřízený byl touto změnou ohromen a i to potvrdilo zázračnou sílu Dafa.
Nyní se snažím odstraňovat zášť a jednat se soucitem. Například když požádám děti, aby cvičily, a ony si místo toho hrají s telefonem, dříve byla moje první reakce zášť. Pak jsem si ale pomyslela: ony promrhávají vzácný čas – jak je to politováníhodné pro jejich pravé životy. Měla bych cítit soucit, ne hněv. A zázračně, aniž bych cokoli řekla, telefony odložily a začaly cvičit. Znovu jsem tak zakusila sílu soucitu a velikost Dafa.
Závěr
Jsem hluboce vděčná spolupraktikujícím, kteří mě povzbudili k napsání této zkušenosti. Během samotného psaní jsem si uvědomila, že potřebuji více studovat Fa a že mám stále mnoho připoutání, která je třeba odstranit – například připoutání k osobnímu prospěchu, chamtivosti, netrpělivosti, připoutání k dětem, nedostatečné kultivování řeči a také to, že jsem ne vždy dobře plnila tři věci a nevyvíjela dostatečné úsilí při záchraně vnímajících bytostí. Hluboce jsem pochopila, že abych toto všechno dokázala dělat dobře, musím zajistit, aby se studium Fa a cvičení staly každodenní samozřejmostí a abych si udržovala spravedlivé myšlenky.
Mistr řekl:
„Žijúc v ľudskej spoločnosti, všetko, s čím sú ľudia v kontakte sú praktické veci ľudskej spoločnosti. Ak nevyužijete čas na čítanie knihy, vaše myšlienky na kultiváciu a srdce kultivovať sa by mohli byť oslabené. Mohli by ste sa stať vo svojej kultivácii menej usilovnými, dokonca až do bodu, že sa vzdáte. To by sa mohlo stať. Avšak často premýšľam: získali ste Fa, čo nebolo ľahké, takže ak si ho nevážite, bude to obrovská škoda, keďže toto sa nikdy nerobilo po tisícky rokov histórie od počiatku časov. V minulosti, ako by ľudským bytostiam mohol byť odhalený opravdivý Fa vesmíru? Bolo to úplne nemožné.“(Vyučovanie Fa na Fa konferencii vo východnom USA)
V novém roce jsem pevně odhodlána učinit studium Fa a cvičení každodenní nezbytností, dobře si uspořádat čas, svědomitě plnit tři věci a být hodna posvátného titulu „učedník Dafa v období nápravy Fa“.
Toto jsou má omezená kultivační pochopení. Pokud je v nich cokoli, co není v souladu s Fa, upřímně prosím spolupraktikující, aby na to se soucitem upozornili.
Cítím nekonečnou vděčnost Mistrovi za jeho bezmezný soucit a za to, že mě zachránil.
Děkuji vám, spolupraktikující!
(Předneseno na Fa konferenci v Singapuru v roce 2025)
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.