Pronásledování praktikujících Falun Gongu v ženské věznici provincie Jilin

(Minghui.org) Ženská věznice provincie Jilin vězní praktikující Falun Gongu v pátém, sedmém, osmém, desátém a třináctém oddělení.

Desáté oddělení slouží především k věznění starších žen a žen se zdravotním postižením. Třinácté oddělení je určeno nově příchozím, které zde podstupují dvouměsíční takzvaný „výcvik“. Musejí se účastnit nástupů s vyvoláváním jmen, hlásit pořadová čísla, pochodovat v útvaru a zpívat písně oslavující Komunistickou stranu Číny (KS Číny). Poté jsou praktikující přemístěny do osmého oddělení.

Takzvaná „ideologická transformace“ v osmém oddělení

Po přemístění do osmého oddělení dozorkyně nejprve podrobí praktikující důkladné osobní prohlídce. Praktikující při ní musí snášet ponížení, protože jsou nuceny svléknout se úplně donaha.

Osmé oddělení slouží přímo k donucování praktikujících k „transformaci“, tedy ke vzdání se víry. Praktikující jsou mučeny nejrůznějšími způsoby, včetně opařování, elektrických šoků elektrickými obušky a fackování. Je jim také odpírán spánek, jsou nuceny k otrocké práci, nesmějí se mýt, musejí dlouhé hodiny sedět na malé stoličce nebo stát, jsou násilně krmeny, nesmějí používat toaletu, jsou připoutávány k „lůžku smrti“, nesmějí přijímat návštěvy ani komunikovat s ostatními.

Navíc si nesmějí kupovat žádné hygienické potřeby. Při menstruaci jim není dovoleno používat ani toaletní papír. Dozorkyně a vězeňkyně jim také zabavují veškeré nové oblečení, které si s sebou přinesou, stříkají na ně pepřový sprej, polévají jim lůžkoviny vodou a vláčejí je po mokré podlaze, dokud nejsou úplně promočené.

Dozorkyně také vystavují praktikující chladu a horku. V zimě otevírají okna a dovolují jim nosit jen tenkou vrstvu oblečení. V noci musejí mít ruce položené na přikrývce. V létě je nutí nosit silné oblečení a v noci se musejí přikrývat silnými přikrývkami a mít ruce pod nimi.

Praktikující jsou také nuceny hrát scénky očerňující Falun Gong. Pachatelky navíc zneuctívají fotografie zakladatele Falun Gongu, například je praktikujícím násilím vkládají do rozkroku, nutí je na nich sedět nebo jim je dávají pod matraci. Na záda jejich oblečení také píší slova očerňující Falun Gong a jeho zakladatele. Věznice rovněž zavedla systém, podle něhož je za odmítnutí „transformace“ jedné osoby potrestáno celé patro.

Kruté metody pronásledování

V pátém a sedmém oddělení jsou praktikující nuceny k otrocké práci. Poté, co jsou v osmém oddělení donuceny k „transformaci“, jsou přemístěny do jednoho z těchto dvou oddělení, kde podstupují takzvanou „nápravu prací“.

Některé praktikující ve věku mezi padesáti a sedmdesáti lety musely zvedat velmi těžká vědra s jídlem, což často vedlo k poranění bederní části zad. Bez svolení dozorkyň nesmějí vědro položit. Pokud to některá udělá, dostane deset trestných bodů a trest postihne i její „skupinu vzájemné podpory“. Některé starší praktikující byly kvůli špatnému zraku nebo pomalým reakcím často nuceny opisovat vězeňský řád nebo dlouho sedět na prkně. V důsledku tohoto dlouhodobého mučení některé pobledly a vyhubly a snášely utrpení, o němž nemohly mluvit.

Následují konkrétní případy.

Tian Yujie

Tian Yujie, které je přes šedesát let, má pouze jednu paži. Protože odmítala „transformaci“, byla vystavována nejrůznějšímu mučení. Poté, co byla nucena dlouho sedět na malé stoličce, se u ní objevily vážné zdravotní problémy a musela být hospitalizována.

Sun Qingju

Sun Qingju, které je přes šedesát let, byla ještě ve vazební věznici fackována přes uši a ohluchla. Později byla protiprávně odsouzena ke čtyřem letům vězení a převezena do ženské věznice provincie Jilin. Byla vězněna v cele číslo sedm v prvním patře osmého oddělení. Protože odmítala „transformaci“, byla nucena sedět na malé stoličce, dokud se jí na hýždích nevytvořily puchýře. Když už nedokázala sedět, byla na dlouhou dobu připoutávána k posteli, což vedlo k jejímu psychickému zhroucení. V nemocnici pila vlastní moč, svlékala ze sebe všechno oblečení a mluvila nesouvisle.

Zhang Shurong

Zhang Shurong odmítla „transformaci“ a na protest držela 45 dní hladovku. Vedení osmého oddělení určilo několik vězeňkyň, které ji během hladovky ve směnách násilně krmily. Také jí nedovolovaly mýt se ani prát oblečení, takže její tělo silně zapáchalo. Navzdory tomu všemu Zhang Shurong v hladovce pokračovala. Dozorkyně ji později odvedly na utajované místo a poté začala znovu jíst.

Jin Min

Devětapadesátiletá Jin Min byla v září 2022 převezena do ženské věznice provincie Jilin, kde měla být protiprávně vězněna na šest let. V osmém oddělení působí takzvaný „tým pro zlomení odporu“, tvořený asi dvanácti vězeňkyněmi. Skupinu tvoří především vedoucí jednotlivých cel a zaměřuje se na praktikující Falun Gongu, které kladou odpor. Jakmile její členky zaslechnou výkřik „Zlomit odpor!“, přiběhnou na místo a praktikující napadnou.

Členky tohoto týmu přitiskly Jin Min k zemi a bily ji, až měla obličej oteklý a zakrvácený. Systolický krevní tlak jí stoupl nad 200 mmHg, což nakonec vedlo k mozkové trombóze a afázii. Ředitelka věznice Jiang Wei jí nacpala do úst svítilnu a přinutila ji užít léky.

Li Cuiling

Osmapadesátiletá Li Cuiling byla protiprávně vězněna na pět let. Během pobytu v oddělení pro nově příchozí na ni stříkali pepřový sprej a dávali jí elektrické šoky obuškem, protože odmítala dřepnout si, zakrýt si hlavu nebo hlásit pořadové číslo. V květnu 2023 byla přemístěna do osmého oddělení. Protože odmítala „transformaci“, byla každý den nucena sedět přibližně dvacet hodin na malé stoličce. Nesměla být s nikým v kontaktu ani s nikým mluvit. Nemohla se sprchovat, čistit si zuby ani prát oblečení a nesměla používat toaletní papír. Na toaletu směla pouze třikrát denně.

Dlouhé sezení na malé stoličce způsobilo, že jí začaly hnisat rány na hýždích. Vězeňkyně pověřené dohledem jí je každý den polévaly slanou vodou. Protože se tak dlouho nesměla mýt, zapáchala natolik, že si tyto vězeňkyně musely zakrývat nos. Když už měla hýždě sezením příliš poraněné, začaly ji nutit každý den stát od čtyř hodin ráno do jedenácti večer. Nohy jí otekly a na chodidlech se vytvořily puchýře. Nedokázala si dřepnout, aby vykonala potřebu. Svědci ji viděli, jak při tom klečí na zemi.

Jednou už Li Cuiling nelidské mučení nedokázala snášet a vykřikla: „Falun Dafa je dobrý!“ Vězeňkyně pověřené dohledem a několik bývalých praktikujících ji okamžitě přitiskly k zemi. Bily ji, až měla obličej zakrvácený, poškrábaný a plný tržných ran.

Vězeňkyně Li Mingzhu ji často týrala a napadala, ale dozorkyně nikdy nezasáhly. Později ji poslaly na psychiatrické vyšetření ve snaze zacházet s ní jako s psychiatrickou pacientkou a násilím jí podávaly psychofarmaka.

Wu Xiuqin

Wu Xiuqin, které je přes padesát let, byla protiprávně odsouzena ke čtyřem letům vězení. Musela osmnáct hodin denně sedět na malé stoličce, což jí způsobilo vážné odřeniny na hýždích. Vězeňkyně pověřené dohledem na ní používaly metodu mučení zvanou „vytírání podlahy“: vylijí na podlahu vodu a vláčejí jí praktikující, dokud nemá oblečení úplně promočené. Také ji slovně napadaly, zatímco dozorkyně nad tím zavíraly oči. Velitelka Gao Ying na ni nastříkala pepřový sprej.

Jednou ji šest vězeňkyň na pokyn dozorkyň odvedlo do oddělené cely. Strhaly z ní vatovanou bundu a kalhoty a nechaly ji jen v tenké vrstvě spodního prádla. Potom jí vzaly ponožky i vložky do bot a vyhodily je. Otevřely okna a vystavily ji mrazivému chladu. Vězeňkyně, které na ni dohlížely, přitom měly na sobě dvě vatované bavlněné bundy přes sebe a držely termosky s horkou vodou.

Během této doby jí vězeňkyně Zou Lijuan, pověřená dohledem, nalila do kalhot vroucí vodu. Mnoho lidí slyšelo Wu Xiuqin křičet o pomoc: „Opařují mě vroucí vodou! Opařují mě vroucí vodou!“

Té noci se jí na bedrech a bocích objevily velké puchýře a tekutina z nich prosákla do lůžkovin. Její zranění viděla další praktikující Falun Gongu ze stejné cely, Wang Liqing. Ta dříve pracovala jako dozorkyně ve věznici Zhenlai v provincii Jilin, ale protože se odmítla vzdát Falun Gongu, byla protiprávně odsouzena ke třem letům vězení. Nějakým způsobem se jí podařilo předat podrobnosti o incidentu mimo věznici.

Pod tlakem přišla věc vyšetřit ředitelka věznice Zhu Xiaoyan. Vězeňkyně Zou Lijuan přiznala, že Wu Xiuqin opařila, a byla poté umístěna na samotku. Zůstala tam jen několik dní, než byla ze zdravotních důvodů převezena do nemocnice a krátce nato propuštěna.

Za odhalení incidentu se dozorkyně Wang Liqing pomstily tím, že ji umístily pod přísný dohled a každý den ji nutily sedět na malé stoličce.

U Wu Xiuqin se v důsledku pokračujícího pronásledování objevilo zvracení a dezorientace a nedokázala jíst. Často ji převáželi do nemocnice.

Jednou byla vězeňkyně na noční službě svědkem toho, jak Wu Xiuqin celou noc zvracela – nejprve žluč, potom černou tekutinu. Zvracení pokračovalo dva měsíce a Wu Xiuqin kvůli němu nesmírně zeslábla a vyhubla.

Nie Yan

Nie Yan, které je přes šedesát let, byla protiprávně odsouzena ke dvěma letům vězení. V osmém oddělení ji zavřeli do místnosti a vystavovali různým formám fyzického týrání.

Dozorkyně jí nedovolovaly používat toaletu. Když už to nemohla vydržet, musela vykonat potřebu na podlahu. Qi Xin, vězeňkyně pověřená dohledem, pak jejím oblečením utírala moč a následně je vyhazovala.

Qi Xin jí také záměrně dávala velké porce jídla. Když je Nie Yan nedokázala sníst, Qi Xin zabalila zbytky do jejího oblečení a vyhodila je i s ním. Za krátkou dobu tak bylo všechno její oblečení vyhozeno a zůstaly jí jen lůžkoviny. Nakonec vyhodily i ty. Qi Xin a další vězeňkyně pověřená dohledem, Dai Yu, ji nutily spát na holé dřevěné posteli bez matrace a lůžkovin. Byla hluboká zima a cela nebyla vytápěná. Pro Nie Yan bylo téměř nemožné usnout.

Dai Yu a Qi Xin ji také nutily dlouho sedět na malé stoličce. Pokud se byť jen trochu pohnula, slovně ji napadaly a bily. Každý den ji nutily sedět s rovnými zády, vypnutou hrudí, vztyčenou hlavou a oběma rukama na kolenou. Po dlouhé době už Nie Yan nedokázala narovnat záda a na hýždích se jí z dlouhého sezení vytvořily hnisající rány.

Když už fyzicky nedokázala dál sedět, lehla si na podlahu. Jakmile to Dai Yu a Qi Xin uviděly, začaly jí nadávat a křikem přivolaly další skupinu pachatelek, aby ji znovu posadily na stoličku. Při tom jí zlomily kostrč. Nie Yan trpěla tak nesnesitelnými bolestmi, že musela do nemocnice.

Jednoho večera Dai Yu a Qi Xin napadaly Nie Yan tak hlasitě, že probudily všechny ostatní na patře. Další vězněné ženy na tomto patře vyjádřily přání přestěhovat se do jiné cely. Dai Yu a Qi Xin nutily Nie Yan stát od časného rána do pozdního večera, což vedlo k otokům nohou. Sotva měla sílu chodit a už nedokázala narovnat záda.

Zhang Minzhi

Zhang Minzhi je protiprávně vězněna na neznámou dobu. Byla nucena dlouho sedět na malé stoličce a nesměla používat toaletu, což jí způsobilo silné bolesti břicha. Lékaři jí diagnostikovali střevní neprůchodnost a musela podstoupit operaci. Nyní má zavedený katétr a používá kolostomický sáček. Je vyhublá, má popelavou pleť a strhaný obličej. Je skleslá a každý den trpí silnými bolestmi.

Praktikující, jejíž jméno není známo

Na další praktikující, jejíž jméno není známo, stříkala velitelka Gao Yang pepřový sprej, dokud neztratila vědomí. Praktikující musela být převezena do nemocnice k neodkladnému ošetření. Aby byl incident utajen, Gao Yang byla krátce nato přeložena do pátého oddělení, kde převzala vedení týmu pro „psychologickou transformaci“.