Čínská Fahui | Překonávání překážek na mé kultivační cestě

(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat koncem roku 2005 a nyní je mi sedmapadesát let. Za uplynulých dvacet let jsem prošla mnoha zkouškami a těžkostmi a má cesta byla plná vzestupů i pádů. Ráda bych se podělila o některé kultivační zkušenosti a pochopení, abych o nich podala zprávu Mistrovi a zároveň je sdílela se spolupraktikujícími.

Sedmnáct let tisku pravdu objasňujících materiálů

V roce 2009 jsem si koupila malou tiskárnu Epson a začala navštěvovat web Minghui. Stahovala jsem pravdu objasňující materiály a tiskla je. Zpočátku jsem vyráběla jen tolik, kolik jsem sama dokázala rozdat v okolí.

V roce 2013 bylo zničeno jedno z hlavních místních pracovišť na výrobu materiálů a praktikující byli zatčeni. Převzala jsem odpovědnost za zajišťování materiálů pro praktikující z okolí. Jedna tiskárna už nestačila, a tak jsem si koupila tiskárnu Canon. Protože poptávka dál rostla, později jsem pořídila i třetí tiskárnu. Každé září, kdy vyrábím pravdu objasňující kalendáře, potřebuji čtyři tiskárny.

Toto pracoviště na tisk materiálů provozuji již sedmnáct let a při práci si zušlechťuji charakter. Jednotlivé úkoly vypadají jednoduše, ale protože jsou součástí mého úsilí potvrzovat Fa, přinesly mi mnoho ponaučení a příležitostí ke kultivaci. Když dobře studuji Fa, tiskárny běží hladce. Když je má mysl neklidná nebo se objeví sobecké myšlenky, tiskárny začnou blikat červeně a hlásit chyby. Opravdu mám pocit, že „než člověk opraví stroj, musí nejprve napravit sám sebe“.

Během posledních dvou let se můj charakter zlepšil a tiskárny už téměř nemívají poruchy. I když se nějaký problém objeví, dokážu zůstat klidná, protože vím, že pokud je má mysl v souladu s Fa, Mistr mi ukáže, kde je chyba. Jakmile se tímto vodítkem řídím, problém se okamžitě vyřeší. Často v klidu studuji Fa, zatímco vedle mě pracují tiskárny.

V průběhu let jsem nejvíce používala tiskárny Canon 2780. Jsou pomalé, ale tisk je ostrý a barvy jasné. Nejprve jsem si koupila model upravený dodavatelem, vybavený systémem průběžného přívodu inkoustu. Poté, co jsem používala dvě takto upravené tiskárny, jsem si pořídila použitý přístroj v původním továrním provedení a inkoustový systém nainstalovala sama. Fungovalo to, a tak jsem tento použitý přístroj, který mě stál jen asi 120 jüanů, používala dál.

S touto použitou tiskárnou se stalo mnoho pozoruhodných věcí: bez problémů podávala fotografický papír o gramáži 160 g/m² a každý rok spolehlivě vytiskla téměř tisíc pravdu objasňujících kalendářů. Jedna praktikující z jiné oblasti viděla hotové kalendáře a řekla, že vypadají téměř profesionálně.

Někteří praktikující mi říkali, že nemusím být taková perfekcionistka, protože to zabírá příliš mnoho času a úsilí a stačí, když budou materiály „dost dobré“. Já jsem však vždy uvažovala takto: jako praktikující Dafa musím to, do čeho se rozhodnu pustit, dělat dobře. Chci, aby lidé, kteří materiály dostanou, viděli něco čistého, krásného a vkusného, co odpovídá obrazu praktikujícího Dafa. Tímto záměrem se řídím už sedmnáct let.

Velký pes znehybněl

Více než deset let jsem při každé příležitosti chodila rozdávat pravdu objasňující materiály a postupně obešla všechny obytné čtvrti v okrese, kde žiji. V posledních letech parkuje podél ulic mnoho osobních aut, a tak materiály dávám také na ně. Při této činnosti jsem se několikrát ocitla v situacích, které mohly být nebezpečné, ale nakonec dopadly dobře.

Jednou v poledne jsem dávala brožurku na velký nákladní vůz. Jasně jsem viděla, že v kabině nikdo není, ale pokaždé, když jsem se ji pokusila položit na čelní sklo, sklouzla dolů. Začala jsem být nervózní. Náhle se v kabině posadil muž, což mě vylekalo.

Okamžitě jsem se omluvila: „Promiňte, nevěděla jsem, že jste uvnitř. Kdybych to věděla, podala bych vám ji přímo. Praktikuji Falun Dafa a tyto materiály obsahují pravdivé informace. Prosím, nevěřte pomluvám v televizi. Praktikující Dafa jsou dobří lidé. Doufám, že se seznámíte s fakty, rozlišíte dobro od zla a zvolíte si dobrou budoucnost.“ Řidič brožurku rád přijal a rozloučili jsme se.

Jednoho odpoledne asi před měsícem jsem šla rozdávat pravdu objasňující materiály do nově vybudované obytné čtvrti. Když jsem skončila, vydala jsem se neznámou cestou, o níž jsem si myslela, že vede ven. Ukázalo se však, že je slepá.

Právě když jsem se chtěla vrátit, vyrazil náhle od kraje cesty velký pes, prudce se na mě rozběhl a zuřivě štěkal. V té kritické chvíli jsem vykřikla: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ Stalo se něco pozoruhodného. Pes na místě znehybněl a neudělal už ani krok vpřed.

Stále ještě otřesená jsem rychle odešla ze čtvrti. Když si na to vzpomenu, bez Mistrovy ochrany mohly být následky nepředstavitelné.

Za uplynulých dvacet let jsem si nikdy v duchu nesčítala, co všechno jsem udělala pro Mistra nebo pro Dafa, bez ohledu na to, kolik práce jsem při potvrzování Fa vykonala. Jasně si totiž uvědomuji, že můj obnovený život má sloužit Fa. Když jsou Mistr a Dafa pronásledováni a vnímající bytosti otráveny lžemi, je povinností praktikujícího Dafa bez váhání vykročit, potvrzovat Dafa a zachraňovat lidi.

Patnáct minut spravedlivých myšlenek přineslo změnu

V posledních letech jsem často vysílala spravedlivé myšlenky pro spolupraktikující, kteří procházeli těžkou karmou nemoci. Začala jsem praktikovat až po zahájení pronásledování a vždy jsem měla pocit, že má kultivační úroveň je nižší než úroveň dlouholetých praktikujících. Často jsem pochybovala, zda mé úsilí opravdu pomáhá. Jedna zkušenost z počátku letošního roku však tento pohled změnila.

Praktikující, které jsem pomáhala, trpěla silnými bolestmi spojenými s rakovinou. Toho rána pro ni sedm nebo osm praktikujících již dvě hodiny vysílalo spravedlivé myšlenky, ale její stav se nezlepšil. Večer jsem k ní šla vysílat spravedlivé myšlenky sama. V té době už trpěla bolestmi téměř deset hodin.

Asi po patnácti minutách její bolest náhle polevila.

Zpočátku jsem nechápala, proč pomohlo mých pouhých patnáct minut vysílání spravedlivých myšlenek, když předtím nepomohlo ani tolik dalších praktikujících, kteří je vysílali mnohem déle. Později jsem si uvědomila, že to nebylo tím, že bych byla schopnější nebo se lépe kultivovala. Bylo to proto, že jsem se s ní teprve seznámila, a tak mě k ní nevázaly žádné citové vazby a neměla jsem vůči ní žádné negativní myšlenky. V tu chvíli byla má mysl naprosto čistá a soustředěná, a právě proto mé spravedlivé myšlenky pomohly.

Důvěra v Mistra a Fa při procházení karmou nemoci

Od začátku kultivace jsem prošla mnoha zkouškami karmy nemoci, menšími i většími. Dvě z nich však trvaly nejdéle a byly nejobtížnější.

Jednou jsem měla potíže s močením doprovázené pálivou bolestí. Musela jsem chodit na toaletu každých deset minut nebo i častěji, takže jsem se v noci vůbec nemohla vyspat. Později jsem dostala vysokou horečku a silné bolesti v bedrech. Bylo pro mě obtížné i otočit se v posteli a při cestě na toaletu jsem potřebovala manželovu pomoc. Tyto příznaky přetrvávaly tři týdny, než začaly postupně ustupovat. Zcela vymizely až po šesti měsících.

Jindy se karma nemoci projevila bolestí hlavy. Jednoho rána, právě když jsem vstala, abych roztáhla závěsy, mě bez jakéhokoli varování zasáhla ostrá bolest v levém spánku, připomínající elektrický výboj. Její intenzita byla děsivá. Zůstala jsem stát jako přimrazená, srdce se mi sevřelo, jako by mi tuhla krev v žilách a všechny zvuky se vytrácely. Zpočátku jsem si myslela, že to rychle přejde. Sotva jsem však začala popadat dech, znovu mě zasáhla ta dusivá bolest podobná elektrickému výboji. Jednou, podruhé, potřetí… Sledovala jsem hodiny na zdi: bolest se vracela přibližně každé tři minuty a každý záchvat trval půl minuty.

Nemohla jsem spát ve dne ani v noci. Dokázala jsem jen krátce zdřímnout v přestávkách mezi záchvaty bolesti. Na vlastní kůži jsem poznala, co znamená „horší než smrt“. Tento stav trval tři týdny. Potom se intervaly mezi záchvaty začaly postupně prodlužovat, až jsem nakonec mohla prospat celou noc. Celé toto utrpení trvalo čtyři měsíce. Když konečně skončilo, cítila jsem se jako znovuzrozená.

Během nesčetných zkoušek karmy nemoci mě nikdy nenapadlo jít do nemocnice, bez ohledu na to, jak velké duševní či tělesné utrpení jsem snášela. Mistr nám totiž již řekl:

„V kultivaci si potřebujete odstranit karmu, a to bolí – jak byste si mohli zvýšit kultivační energii v naprostém pohodlí? Jak byste si jinak mohli odstranit svá připoutání?“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun)

Pokud jde o otázku, zda by spolupraktikující procházející těžkou karmou nemoci měli jít do nemocnice, studiem Fa jsem dospěla k tomuto pochopení: když se člověk rozhodne jít do nemocnice, kde poslouchá lékaře, jak popisují jeho stav jako velmi vážný, a vidí znepokojivé výsledky vyšetření, nepřidává tím k už tak obtížné situaci další těžkosti? Možná je to jeden z důvodů, proč někteří praktikující po odchodu do nemocnice nakonec zemřeli.

Když se ohlížím za dvaceti lety kultivace v období nápravy Fa, mé nejhlubší pochopení je následující: jen když budeme více a dobře studovat Fa a pilně se kultivovat, dokážeme se celým srdcem soustředit na dělání tří věcí, odstranit zasahování a pronásledování, odmítnout všechna uspořádání starých sil a úspěšně projít kultivační cestou, kterou pro nás uspořádal Mistr.

Děkuji Vám, ctěný a soucitný Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!