Má kultivace od základní školy po magisterské studium

(Minghui.org) Falun Dafa (Falun Gong) jsem začal praktikovat na základní škole. Naučil jsem se ho spolu s matkou čtyři roky před začátkem pronásledování. Během základní školy, nižší i vyšší střední školy, bakalářského a magisterského studia i při přechodu ze studentského života do zaměstnání jsem se řídil principy Dafa, abych zlepšoval svůj charakter a byl dobrým člověkem.

První zkoušky

Jen několik měsíců poté, co jsem začal praktikovat Dafa, se mi přihodilo něco podobného jako starší ženě, kterou srazilo auto a jejíž příběh je popsán v hlavní knize Falun Dafa, Zhuan Falun.

Byl jsem s několika dospělými, kteří se chystali jet autobusem navštívit příbuzné na venkově. Když jsme se blížili k autobusové zastávce, zatočila se mi hlava a dav lidí mě postrkoval kupředu. Náhle se dav rozestoupil a zezadu se přiřítil nákladní vůz, který do mě prudce narazil. Náraz mě roztočil a odhodil asi deset metrů dopředu a stranou. Byl jsem omráčený, ale vzpomněl jsem si, že Mistr v knize říká, že to řidič neudělal úmyslně. Nechtěl jsem, aby dospělí řidiči dělali potíže, a tak jsem jim řekl, že jsem v pořádku. Nechali ho tedy odjet.

V autobuse mě bolela bedra a kyčle, ale nikomu jsem to neřekl. Na venkově jsem šel po pěšině mezi poli s dítětem našich příbuzných. Všiml jsem si, že když jsem na nehodu příliš nemyslel, bolest byla menší. Kdykoli jsem však začal mít obavy a přemýšlet o srážce, bolest zesílila.

Právě tehdy se přímo proti mně rozběhla kráva. Při pokusu uhnout jsem spadl do pole. Druhé dítě ji chytilo za rohy a uklidnilo. Zvíře se však náhle znovu splašilo a vyděšené dítě také spadlo do pole. V tu chvíli se na mezi nad námi objevil dospělý a zakřičel povel, po němž se kráva zastavila. Měl jsem pocit, že jsem si bedra znovu poranil. Připomněl jsem si však, že bolest je těžkost, kterou mám vydržet, abych mohl odstranit karmu, a dospělým jsem o tom nic neřekl.

Obě události se staly téhož dne, jedna dopoledne a druhá odpoledne. Hned následující den mě začala silně bolet záda. Bolest zesilovala, když jsem měl obavy, ale když jsem byl klidný, polevovala a dala se snášet. Po měsíci či dvou ustoupila a ozývala se už jen při tělesné námaze.

Tento stav přetrvával dva až tři roky a doprovázelo ho časté močení. Věděl jsem, že jde o odstraňování karmy, a tak jsem si chránil svůj charakter a nedělal si s tím starosti. Teprve když jsem chodil na nižší střední školu, jednoho dne při vytírání podlahy doma jsem si náhle všiml, že bolest zad zmizela. Od té doby také z velké části ustoupilo časté močení. Celý tento proces byl zkouškou, která mi měla pomoci zlepšit charakter.

Jak jsem přistupoval ke studiu

Od základní školy až po vysokou školu spočívaly hlavní kultivační zkoušky během mých studentských let v tom, jak jsem přistupoval ke studiu a jak jsem se choval ke spolužákům.

V raném dětství jsem utrpěl poranění hlavy, které mi způsobovalo časté závratě a ztěžovalo soustředění se na učení. Také jsem si velmi rád hrál s kamarády. Mé známky byly jen lehce nadprůměrné. Poté, co jsem získal Fa, se mi mysl projasnila a závratě zmizely. Věděl jsem, že Mistr očistil mé tělo. Během jediného pololetí jsem se dostal mezi nejlepší žáky ve třídě. Od té doby patřily mé výsledky trvale k nejlepším.

Od základní školy až po vyšší střední školu jsem navštěvoval vyhledávané takzvané klíčové školy, kde se učitelé, rodiče i studenti soustředili na studijní výsledky. Kolem mě převládaly dva způsoby uvažování. Prvním bylo dlouhodobě zakořeněné přesvědčení, že vzdělání slouží pouze ke zvýšení životní úrovně a získání bohatství a společenského postavení. Obavy o budoucnost vedly studenty k tvrdému soupeření o známky. Ve škole i při doučování se všichni vzájemně srovnávali, vylučovali druhé z kolektivu a záviděli si.

Druhým byl rozšířený postoj připomínající tvrzení o „zbytečnosti vzdělání“ z období kulturní revoluce. Znevažoval studium a upřednostňoval získání žádoucího zaměstnání prostřednictvím osobních známostí, například protekce či zákulisních cest k přijetí na elitní školy nebo k získání prestižních pracovních míst.

Zastánci prvního názoru často považovali snahu o slávu a bohatství za hlavní motivaci ke studiu, zatímco zastánci druhého vzdělání často zlehčovali jako pouhý prostředek k dosažení praktického prospěchu.

Právě když jsem přemýšlel, zda učení slouží jen osobnímu prospěchu, přečetl jsem si Mistrova slova:

„Můžu vám říci tohle: To, co děláte, abyste dosáhli nějakých osobních cílů a uspokojili své vlastní zájmy a touhy, jsou připoutání, zatímco věci, které děláte pro veřejnost, pro společné dobro, pro druhé nebo když se snažíte odvést dobrou práci v zaměstnání a ve škole, jsou tím, co byste měli dělat. Přemýšlejte o tom: Pro žáka [Falun Gongu], který je studentem ve škole, je jeho přirozenou povinností dobře studovat, jelikož je student.“ („Učení Fa a zodpovídání dotazů v Guangzhou,“ Zhuan Falun Fajie)

Z toho jsem pochopil, že oba pohledy na vzdělání mají daleko k následování principů Dafa – Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti –, k tomu být dobrým člověkem a jednat pro společné dobro. Skutečný smysl vzdělání spočívá v objevování něčeho lepšího, co může pomoci druhým.

Položil jsem si tedy otázky: „Je vzhledem k finančním potížím rodičů mé vzdělání pouhým prostředkem k zajištění vlastního živobytí? Nebo usiluji o dobré známky jen kvůli budoucím vyhlídkám, slávě a bohatství? Dívám se svrchu na spolužáky se špatnými známkami, nebo závidím těm, kteří vynikají? Musím chodit na doučování jen proto, abych získal více bodů? Jsou doučovací programy skutečně prospěšné a zaměřené na dobro druhých? Nakolik to, co se dnes ve školách vyučuje, představuje objektivní pravdu a správné porozumění?“ Chtěl jsem prostřednictvím studia objevit to, co je skutečně prospěšné a nesobecké, abych získané znalosti mohl v budoucnu využít k lepší službě druhým. Po celá studentská léta jsem proto usiloval o překonávání negativních myšlenek a vlivů.

V následujících oblastech se mi podařilo dosáhnout určitého pokroku:

Odstraňování závisti

Ve školách po celé Číně, zejména v těch vyhledávaných, panuje tvrdá konkurence, často spojená se skrytým soupeřením. Vztahy mezi studenty i mezi studenty a učiteli mohou být napjaté. Řídil jsem se principy Dafa, opouštěl závist i nutkání srovnávat se s druhými a pomáhal spolužákům s otevřeným a upřímným srdcem. To přispělo ke zmírnění závisti kvůli známkám v naší třídě a k vytváření dobrých mezilidských vztahů.

Od nižší střední školy až po univerzitu jsem měl se spolužáky výborné vztahy a pomluvy mezi studenty se ke mně nikdy nedostávaly. Spolužáci se navíc bez ohledu na studijní výsledky dokázali sejít k otevřené diskusi, při níž sdíleli nápady na řešení konkrétních problémů, metody učení i názory na společnost.

Opouštění touhy po slávě, bohatství a osobním zisku

Jakmile mi bylo jasné, že účelem učení je prospívat druhým, dokázal jsem se ke snaze o slávu a osobní zisk stavět lhostejně. S jasnou myslí jsem rozpoznával prospěšné a podstatné části učiva, vynechával neužitečné prvky a vyhýbal se přípravě zaměřené pouze na taktiky ke zvýšení počtu bodů v testech. S tímto přístupem jsem dosahoval výborných známek.

Mé úvahy o mimoškolním doučování

Pro dnešní studenty se doučování stalo běžnou součástí života už od základní školy a pokračuje i během nižší a vyšší střední školy, kdy tlak na výkon stále roste. Při čtení Zhuan Falun jsem našel lepší přístupy. Místo pouhého memorování klasických textů a ustálených obratů by pro studenty bylo mnohem cennější pochopit podstatný význam klasické literatury. Domníval jsem se, že velké množství znalostí samo o sobě neznamená skutečnou hloubku myšlení. Naopak může tříštit pozornost a bránit dosažení uceleného porozumění.

Není nutné získat plný počet bodů v každém předmětu

Obsah mnoha předmětů v tehdejších osnovách příliš neodpovídal principům Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a obsahoval jen málo poznatků, které stálo za to znát. Školy prosazují vysoké bodové hodnocení, rodiče požadují dokonalost a studenti usilují o plný počet bodů, aby se vyhnuli fyzickým trestům nebo slovnímu napadání. Bylo však skutečně nutné usilovat o plný počet bodů v každém předmětu? Má odpověď zněla ne. Současné osnovy nižších a vyšších středních škol, zejména v předmětech jako čínština, politická výchova a dějepis, jsou plné teorií Komunistické strany Číny (KS Číny).

Získání plného počtu bodů vyžadovalo odpovědi přesně odpovídající předepsaným požadavkům. Jak tedy dosáhnout vysokého celkového hodnocení, aniž by člověk plně přijal tyto problematické prvky?

Mou strategií bylo neřídit se požadavky současné politické ideologie. Místo toho jsem se soustředil na co nejpřesnější odpovědi v matematice, angličtině, zeměpisu, klasické čínštině a starověkých dějinách, abych vyrovnal body ztracené u politických otázek. V politické výchově jsem často odpovídal pomocí pojmů z klasické evropské filozofie. Sice jsem tak nezískal plný počet bodů, ale nemusel jsem papouškovat zlé teorie režimu. Nakonec mi horší hodnocení z politické výchovy nebránilo uspět u přijímacích zkoušek na vysokou školu. Dosáhl jsem vysokého celkového počtu bodů a byl přijat na prestižní univerzitu.

Změna prostředí pomocí spravedlivých myšlenek

Když KS Číny zahájila pronásledování Falun Gongu, nevyhnulo se ani školám. V prvních letech pronásledování byla naše škola nucena pořádat akce namířené proti Falun Gongu a nutit k účasti všechny studenty i učitele. V některých případech se mi podařilo účasti vzdorovat.

Jednou musela škola pod tlakem nadřízených orgánů shromáždit všechny studenty na prostranství, kde měli poslouchat vysílání plné zlovolné propagandy. Říkalo se, že každý bude muset veřejně vyjádřit svůj postoj. Učitelé i studenti tento druh vynucených formalit hluboce nesnášeli.

Když jsem slyšel, že máme po vysílání vyjádřit svůj postoj, požádal jsem třídního učitele, aby mi dovolil se neúčastnit. Souhlasil a nechal mě vrátit se do třídy. Později jsem si uvědomil, že spravedlivá myšlenka kultivujícího může změnit prostředí. V prostředí naplněném spravedlivými myšlenkami by nebylo místo pro nic nespravedlivého.

Mistr řekl:

„Když dokážete mít dostatečné spravedlivé myšlenky, potom můžete být vysocí a obrovští v rámci vlastní oblasti a potlačíte jakékoli špatné věci, které by tam mohly existovat. Kdyby toto dokázali udělat všichni učedníci Dafa, celý svět by se změnil, protože každý z vás nese odpovědnost za velikou oblast v tomto světě a zastupuje určitý segment vnímajících bytostí.“ (Učení Fa na poradě The Epoch Times)

Po absolvování univerzity jsem byl vybrán do projektu financovaného zahraniční organizací. Vzdělávací program obsahoval část určenou k očerňování Dafa. Vysílal jsem spravedlivé myšlenky, aby tento materiál nebyl prezentován. Když lektor zahájil přednášku, počítač se po něco málo více než deseti minutách sám vypnul a obsah nešlo přehrát. Mnozí další účastníci navíc lektora požádali, aby o tomto tématu přestal mluvit, a řekli, že není třeba hledat náhradní termín. Ani lektor neměl chuť pokračovat, už se nevrátil a tato část programu byla zrušena.

Kultivace při rozhodování o profesní dráze

Na univerzitě stranické oddělení získávalo studenty do KS Číny a slibovalo jim výhody, například lepší vyhlídky při přijímacích zkouškách na magisterské studium a při hledání zaměstnání. Mnozí spolužáci se těmito sliby nechali zlákat.

Když mě oslovila spolužačka odpovědná za získávání nových členů KS Číny, řekl jsem jí přímo, že o takové věci nemám zájem. Když se zeptala znovu, řekl jsem jí, že nejsem ochoten ani předstírat zájem jen proto, abych vyhověl. Takové členství koneckonců nemuselo být pro mou budoucí profesní dráhu vůbec nutné.

Po absolvování univerzity mi skutečně bylo nabídnuto několik velmi žádaných pracovních míst na univerzitách a v podnicích se zahraničními vlastníky, a to výhradně na základě studijních výsledků. Žádné z nich nevyžadovalo určitou politickou příslušnost. Podobně i při výběru do projektu financovaného ze zahraničí rozhodovala odborná způsobilost, nikoli členství ve straně.

Z těchto příkladů je patrné, že bylo možné najít dobré zaměstnání, aniž by se člověk nechal ovlivnit lákadly strany.

Příprava na obhajobu bakalářské práce a přijímací zkoušky na magisterské studium

Během bakalářského studia humanitních oborů jsem narazil na problém: univerzitní prostředí bylo prostoupeno politickými a historickými teoriemi obsahujícími zlovolné prvky, pokřivenými myšlenkami vycházejícími ze západního modernismu a ideologiemi popírajícími božské. Na čínských univerzitách se studenti s těmito zlovolnými, pokřivenými ideologiemi nevyhnutelně setkávají, ať už studují cizí jazyky a literaturu, moderní čínskou literaturu, historii nebo filozofii. Při studiu humanitních oborů na Západě se studenti sice mohou vyhnout teoriím KS Číny, ale i tak musí v oborech, jako jsou jazyk a literatura, historie, filozofie a ekonomie, čelit pokřiveným modernistickým myšlenkám a ideologiím namířeným proti božskému.

V univerzitních kurzech jsem se přikláněl k tradiční a klasické kultuře a odmítal zlovolné či pokřivené myšlenky. Mé bakalářské práce se zaměřovaly na rozhodující vliv „cesty Nebes“ na tradiční kultury Východu i Západu a na vzdělávací filozofie vycházející z tohoto pojetí. Taková témata byla u bakalářských i diplomových prací vzácná, přesto se mi pokaždé podařilo přesvědčit vedoucího práce, aby je schválil. Má bakalářská práce získala ocenění za vynikající práci.

Dalším příkladem toho, jak jsem dosáhl úspěchu tím, že jsem šel proti proudu a zlepšoval si charakter, byl výběr studijních materiálů a výzkumného zaměření pro přijímací zkoušky na magisterské studium. Protože jsem musel pracovat, abych pokryl školné a životní náklady, věnoval jsem přípravě na zkoušky pouhé tři měsíce vedle svých pedagogických povinností na univerzitě.

Politická výchova je v Číně povinnou součástí přijímacích zkoušek na magisterské studium a má při hodnocení značnou váhu. Když jsem se měsíc před zkouškou začal na tento předmět připravovat, zjistil jsem, že materiály neobsahují nic jiného než teorie a ideologii KS Číny. Zcela v nich chyběla dokonce i západní klasická filozofie. Přestože jsem tyto materiály v srdci odmítal, cítil jsem se nucen naučit se jejich hlavní body nazpaměť. Následkem toho se týden před zkouškami objevily příznaky karmy nemoci, které přetrvávaly po celou dobu zkoušek.

V prvním kole jsem z politické výchovy neuspěl. Zkouška z odborného předmětu navíc vycházela z konkrétních kapitol učiva univerzity, na kterou jsem se hlásil. Jako student jiné školy jsem tyto materiály neznal. Vzhledem k velmi omezenému počtu míst mi vedoucí práce sdělil, že i při započtení výsledků druhého kola je mé přijetí velmi nepravděpodobné.

Díval jsem se do sebe a bylo mi jasné, že mou motivací k magisterskému studiu není touha po slávě ani bohatství. Jaké podklady bych si měl připravit na ústní zkoušku ve druhém kole? Využil jsem příklady z klasické kultury, které jsem shromáždil během předchozího studia, abych podložil své plány na výzkum konkrétního tématu klasické kultury v magisterském studiu a vysvětlil jeho význam. Při ústní zkoušce profesoři, s nimiž jsem se setkal poprvé, tento výzkumný směr velmi ocenili a udělili mi vysoké hodnocení. Výkon ve druhém kole tak vyrovnal bodovou ztrátu z politické výchovy a odborného předmětu v prvním kole. Z více než deseti uchazečů, kteří postoupili do druhého kola, jsem byl přijat s druhým nejvyšším počtem bodů.

Ze zkušeností během studia a v zaměstnání jsem pochopil, že právě Mistrova soucitná ochrana mi umožnila jít proti proudu, rozpoznávat a odstraňovat připoutání, zlepšovat charakter a překonávat těžkosti.

Těžkosti a utrpení jsou příležitostmi ke zlepšení a k lepší kultivaci. Pokud budeme dobře studovat Fa a udržovat si spravedlivé myšlenky, dokážeme kráčet po správné kultivační cestě a potvrzovat Dafa. To, co pro nás Mistr uspořádal, je vždy nejlepší. Jsem Mistrovi nesmírně vděčný!