Čínská Fahui | Snažím se co nejlépe naplňovat svou roli praktikující Falun Dafa

(Minghui.org) V březnu 1996 byl můj manžel vážně nemocný a lékaři mu řekli, že mu zbývají pouhé tři měsíce života. Začala jsem s ním praktikovat Falun Dafa, známý též jako Falun Gong. Během tří měsíců se uzdravil a žil dalších patnáct let. I když jsem sama o uzdravení neusilovala, praxe mi také velmi pomohla. Zmizely všechny mé zdravotní obtíže, včetně migrén, nespavosti a přetrvávajícího suchého kašle, který byl následkem tuberkulózy.

Tyto zázraky posílily mou víru v Dafa. Za uplynulých třicet let kultivace jsem pod Mistrovou ochranou prošla obrovskými změnami po tělesné i duševní stránce. Nevzala jsem si jediný lék, a přestože mi je nyní přes osmdesát let, stále dobře slyším i vidím a těším se výbornému zdraví.

Zotavení ze zranění po dopravní nehodě

Na Silvestra roku 2024 jsem na autobusové zastávce mluvila s lidmi o Falun Dafa, když do mě narazila elektrická nákladní tříkolka. Přední kolo mi přejelo přes pravou nohu a hlavou jsem narazila do sloupku zastávky.

Řidič s tříkolkou couvl a já jsem nohu vyprostila. Zkusila jsem udělat pár kroků a zjistila, že mohu chodit. Měla jsem naprosto jasnou mysl a pomyslela jsem si: „Mistr mě zachránil. Jsem učednice Dafa, budu v pořádku.“ Řidič byl vyděšený a přihlížející mu říkali: „Jel jste bezohledně. Ta starší paní je vážně zraněná. Měl byste ji odvézt do nemocnice.“

Udělala jsem ještě několik kroků a cítila se dobře, jen u pravého oka jsem měla velkou bouli a ta strana hlavy mě trochu bolela. Řidiči jsem řekla: „Jsem v pořádku. Praktikuji Falun Dafa a nebudu vám přidělávat starosti. Pamatujte si, že Falun Dafa je dobrý. Příběhy o ‚sebeupálení‘ a ‚sebevraždách‘, které ukazují v televizi, jsou lži vymyšlené k očernění Falun Dafa. Vstoupil jste do Komunistické strany Číny (KS Číny) nebo do některé z jejích přidružených organizací?“

Řekl, že je členem Komunistického svazu mládeže a Mladých pionýrů. Navrhla jsem: „Co kdybych vám pomohla vystoupit pod pseudonymem ‚Šťastlivec‘?“ Souhlasil. Potom jsem řekla: „Teď už můžete jet.“ Domů jsem odjela autobusem.

Odpoledne se boule na mém obličeji zbarvila do fialova. Druhý den mě začala bolet noha. Chtěla jsem si přiložit teplý obklad, aby se zranění rychleji zahojilo, ale bála jsem se, že to některé z mých dětí uvidí a bude trvat na návštěvě nemocnice. Vůbec jsem nečekala, že mi třetího dne zčerná pravá polovina obličeje.

Když mě navštívil zeť, okamžitě zavolal dceři. Brzy přišla také snacha a vnoučata. Věděla jsem, že kdybych odmítla jít do nemocnice, nepochopili by to. Zároveň jsem díky silným spravedlivým myšlenkám věděla, že rentgen ukáže, že mi nic není, a moje děti se uklidní.

Rentgen skutečně ukázal, že kosti jsou neporušené. Lékař řekl, že by mohlo jít o poranění měkkých tkání. Doporučil mi odpočinek a zmínil staré rčení: „Poranění kostí se hojí sto dní.“ Tato slova jsem si ale nebrala k srdci.

Obvykle jsem každý den brzy ráno po meditaci četla Mistrovy přednášky pronesené v zahraničí. Po snídani jsem chodila objasňovat pravdu, odpoledne jsem četla Zhuan Falun a večer jsem prováděla všechna čtyři cvičení vestoje, včetně hodinového provádění Falun pozice ve stoji.

Protože jsem nemohla chodit ven objasňovat pravdu, věnovala jsem více času čtení knih Dafa. Bolest nohy se však nečekaně stále zhoršovala. Nemohla jsem došlápnout na pravou nohu a musela poskakovat po levé. Nedokázala jsem normálně cvičit a nemohla jsem zvednout pravou paži. Při čtení knih jsem se nedokázala soustředit. Uspořádal snad Mistr, abych doma studovala Fa? Ne, času bylo málo a pomoc při záchraně vnímajících bytostí byla naléhavá.

Podívala jsem se do sebe. V den nehody jsem přesvědčila čtyři lidi, aby vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací, a dva z nich byli členy strany. Měla jsem z toho velkou radost a snažila jsem se oslovit další lidi. Potom do mě narazila tříkolka. Přestože jsem v tu chvíli nebyla vážně zraněná, cítila jsem se rozrušená. Uvědomila jsem si, že staré síly využily mé sebeuspokojení a připoutání k přílišnému nadšení, kterého jsem si nebyla vědoma, a proto mě tato zkouška potkala. Vysílala jsem tedy spravedlivé myšlenky, abych tato připoutání odstranila.

Dál jsem se dívala do sebe a odhalila další připoutání, například aroganci, lehkomyslnost, závist, neochotu přijímat kritiku, neochotu upozorňovat druhé na jejich nedostatky, strach z ublížení vlastní ješitnosti a strach ze ztráty tváře. Posílila jsem spravedlivé myšlenky, abych je odstranila.

Myslela jsem si, že se rychle zotavím, ale ani po třech týdnech mi nebylo dobře a začala jsem být neklidná. Když jsem se ohlédla za svými myšlenkami a jednáním od nehody, uvědomila jsem si, že zpočátku byly mé myšlenky čisté, ale hned druhý den jsem podlehla lidskému uvažování a pokusila se černou bouli na obličeji vyléčit lidovým prostředkem. Když lékař v nemocnici řekl, že se poranění kostí bude hojit sto dní, nevysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych tuto představu zcela odmítla. Staré síly těchto lidských myšlenek využily a já jsem musela rozhodně odmítnout uznat jejich uspořádání.

Mistr řekl:

„Nezničitelné spravedlivé myšlenky k vesmírné Pravdě vytvářejí shovívavá, skálopevná Těla Vadžry učedníků Velkého Zákona; zastrašují všechno zlo a světlo Pravdy, které vysílají, rozkládá nespravedlivé elementy v myšlenkách všech bytostí. Jak silné jsou spravedlivé myšlenky, tak velká je moc.“ („Také několika slovy,“Podstata dalšího pokroku II)

Byla jsem odhodlaná tuto zkoušku překonat. Ten večer jsem hodinu prováděla cvičení Falun pozice ve stoji. Zpočátku jsem se kvůli bolesti bála položit pravé chodidlo na zem, ale vydržela jsem a postupně na něj přenášela váhu. Čím více to bolelo, tím více jsem na nohu došlapovala. A čím výše jsem zvedala paže, tím silnější byla bolest. Přestože jsem nedokázala držet paže ve správné poloze, snažila jsem se ze všech sil vytrvat. Ruce i nohy se mi třásly a během několika minut jsem byla celá zpocená.

Cvičila jsem celou hodinu. Oblečení jsem měla promočené potem a bylo mi trochu nevolno. Následujícího rána jsem však už dokázala došlápnout na pravou nohu a o tři dny později jsem mohla znovu vyjít ven objasňovat pravdu.

Uvědomila jsem si, že kultivace je skutečně vážná věc, a nemám tušení, kolik toho za mě Mistr snesl. Rozdíl mezi lidským a božským v kultivaci opravdu spočívá v jediné myšlence.

Bývalý úředník nakonec vystupuje z KS Číny

Jednou jsem mluvila s úředníkem v důchodu, který dříve pracoval v táboře nucených prací. Řekla jsem: „Vy jistě budete členem strany.“

„Samozřejmě,“ odpověděl.

Řekla jsem: „Povím vám něco dobrého. Vystoupení ze strany vám může pomoci zajistit si bezpečí.“

Řekl, že s ním o Falun Gongu mluvilo už více než deset lidí a vybízeli ho, aby ze strany vystoupil. Dodal: „Nevěřím jim a ze strany nevystoupím. Je mi už sedmdesát let, žiji z penze a užívám si klidného důchodu.“

Potom se zeptal: „Kolik je vám let?“

Odpověděla jsem: „Je mi jedenaosmdesát.“

„Na to nevypadáte. Působíte mladší. Jaké je vaše tajemství, že jste tak zdravá a vypadáte tak mladě?“

Řekla jsem mu: „Praktikuji Falun Gong a třicet let jsem si nevzala jediný lék. Když Falun Gong praktikujete s upřímným srdcem, vaše tělo zůstává zdravé. Pokud se ale neřídíte principy Dafa, fungovat to nebude.“

Vybídla jsem ho, aby se nenechal oklamat propagandou KS Číny v médiích a neskončil zničený spolu s rudým démonem. Řekl: „V mém věku mohu zemřít každým dnem. Proč si dělat takové starosti?“

Vysvětlila jsem: „Člověk nežije jen jeden život. Duše je nesmrtelná a prochází reinkarnací. Lidské tělo je pouhý oděv. Dokud v něm duše přebývá, člověk žije. Jakmile ho duše opustí, je to jen kus masa. Pokud z KS Číny nevystoupíte, ponesete znamení rudého démona a budete zničen spolu s ním.“

Řekl: „To je mi jedno. Ve chvíli, kdy zemřu, všechno končí. Kdo kdy viděl duši?“

Vyprávěla jsem mu příběh o reinkarnaci, který vyšel v Týdeníku Minghui, jehož výtisk jsem náhodou měla u sebe. Dala jsem mu také výtisk Mistrova článku „Jak vzniklo lidstvo“. Řekla jsem: „Přečtěte si to prosím. Mistr Dafa jasně vysvětluje původ lidstva a smysl lidského života. Měl byste si to přečíst několikrát.“

S radostí si materiály uložil do tašky. Pokračovala jsem: „Mistr zachraňuje lidi. My jen objasňujeme pravdu, abyste dokázali rozlišovat dobro od zla a nenechali se oklamat lžemi, například zinscenovaným ‚sebeupálením na náměstí Tiananmen‘.“

Řekl: „Opravdu? To byla lež? Jestli je to tak, souhlasím s vystoupením z KS Číny.“

Řekla jsem: „Výborně. Mohu vaše prohlášení o vystoupení zveřejnit pod jménem ‚Liu Fule‘?“ Ochotně souhlasil.

Během let jsem při objasňování pravdy zažila mnoho dojemných příběhů. Někteří lidé byli po poznání pravdy nadšení. Věřím, že všechno, co jsem řekla a udělala, vedl Mistr.

Kultivuji se v každodenním životě

Bydlím ve starší obytné zástavbě, která nemá správce. Ve dvoře je volné prostranství, kde může parkovat sedm nebo osm aut, ale nikdo se nestaral o jeho čistotu. Dobrovolně jsem se tedy tohoto úkolu ujala. Uklízím psí a kočičí výkaly, odklízím vyhozený nábytek, který překáží v cestě, a dělám další drobné práce. Přestože jde o maličkosti, usnadňují ostatním život.

Schodiště byla zanedbaná a polepená reklamními nálepkami. Jednoho roku místní výbor vyzval všechny domácnosti, aby odstranily nálepky u svých vchodových dveří. Poskytl také barvu, aby obyvatelé mohli stěny znovu vymalovat. Někteří obyvatelé pokyny splnili, jiní však ne, snad proto, že byli příliš zaneprázdnění nebo v daných bytech nikdo nebydlel. Pomohla jsem tedy nálepky odstranit i tam.

Jednoho dne, když jsem natírala stěny, mi mladý muž, který byl zrovna doma, nabídl pomoc s horními místy, kam jsem nedosáhla. Právě tehdy mě přišli obtěžovat policisté z místní stanice a ptali se, zda stále praktikuji Falun Gong. Viděli mě, jak pomáhám sousedům, potřísněnou barvou a špinavou od práce. Činy mluví hlasitěji než slova! Ochotně přijali to, co jsem jim řekla o tom, jak je Falun Gong úžasný. Cítila jsem, že to bylo Mistrovo pečlivé uspořádání. Přestože jde o běžné události, ukazují, že Mistr své učedníky chrání v každém okamžiku.

Jednoho dne loni mi soused řekl, že mě přišlo hledat několik místních policistů. Řekl jim: „Proč ji hledáte? Je už tak stará a pořád zametá dvůr. Všichni víme, že je to dobrý člověk.“

Opravdu jsem zažila, že když upřímně beru ohled na druhé, oni se na oplátku starají o mě. Mám elektrokolo, ale bylo obtížné dostat ho do mé malé místnosti. Jeden soused mi z vlastní iniciativy vybudoval betonový nájezd, aby mi to usnadnil. Někdy mi další obyvatelé pomáhají zametat dvůr. Atmosféra mezi sousedy mi připadá velmi příjemná.

To jsou některé pozitivní stránky mé kultivace. Jsem si však vědoma i svých nedostatků. Jsem dobrosrdečná a mírná, ale snadno se nechám ovlivnit osobními vztahy a touhou zachovat si tvář. Někdy mě silně ovlivňuje lidské myšlení, které mi brání otevřeně potvrzovat Fa. V další kultivaci se budu snažit vést si lépe, pilněji dělat tři věci a následovat Mistra zpět do svého pravého domova.

Pokud je v mém sdílení něco nevhodného, laskavě mě na to prosím upozorněte.

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)