Čínská Fahui | Kultivace navzdory mnoha těžkostem

(Minghui.org) Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Je mi velkou ctí zúčastnit se 23. čínské Fahui pořádané Minghui a rád bych Mistrovi podal zprávu o svých letošních kultivačních zkušenostech.

Náhlá ztráta zaměstnání

Kvůli náročné práci a dlouhé pracovní době se mi nepodařilo správně vyvážit pracovní povinnosti a kultivaci. Když jsem v kultivaci polevil, staré síly využily této mezery a v loňském roce se u mě objevilo zdánlivé onemocnění. Byl jsem pronásledován a přišel jsem o zaměstnání, což narušilo můj každodenní životní rytmus.

Když jsem přemýšlel o svých nedostatcích, uvědomil jsem si, že dlouhodobá touha po pohodlí spolu s nedostatečně pilným studiem Fa a nepravidelným prováděním cvičení vedly k tomu, že jsem v kultivaci polevil. Když se objevilo zdánlivé onemocnění, nějakou dobu jsem dokonce váhal mezi užíváním léků a usilovným postupováním vpřed v kultivaci. Některé mé činy se zcela odchylovaly od požadavků Dafa. V určitých ohledech jsem na tom byl dokonce hůře než běžný člověk.

Vytrvalost v kultivaci

Koncem loňského roku jsem začal vážně přemýšlet o své situaci: Jak bych se měl dívat na zdánlivé projevy karmy nemoci? O co vlastně usiluji? Proč jsem přišel do tohoto lidského světa?

Odpověď byla ve skutečnosti vždy jasná: Tyto zdánlivé projevy karmy nemoci mi vnutili staré síly, které využily mého polevení a uspokojení se sebou samým. Toto není cesta, kterou pro mě uspořádal Mistr! Nepřišel jsem do lidského světa proto, abych byl pronásledován starými silami. Přišel jsem jako učedník Dafa, abych pomáhal Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti. Měl bych se dobře kultivovat a chránit Dafa.

Jakmile se mé myšlenky vyjasnily, začal jsem vysílat spravedlivé myšlenky, abych posílil své hlavní vědomí a upevnil toto odhodlání. Odstraňoval jsem faktory starých sil, které způsobovaly zasahování, a rozkládal negativní prvky ve svém dimenzionálním poli, jako byly touha po pohodlí, lenost, strach z těžkostí a neschopnost snášet utrpení. Vyhodil jsem všechny tradiční čínské i západní léky, které jsem měl doma. Všechno jsem svěřil Mistrovi. Byl jsem odhodlán kráčet po spravedlivé a důstojné cestě kultivace v Dafa!

Po rozhovoru s manželkou, která je také praktikující, jsem se rozhodl, že si každý den vyhradím čas na studium Fa a provádění cvičení. Kromě každodenního čtení Zhuan Falun studujeme také Mistrovy přednášky z různých míst a začal jsem se učit Fa nazpaměť. V minulosti jsem při pokusech o memorování Fa vždy v polovině přestal. Nyní se již nesoustředím na rychlost ani množství. Místo toho využívám volné chvíle k tomu, abych se postupně naučil několik krátkých úryvků. Zjistil jsem, že tento přístup vede ke stále hlubšímu pochopení Fa. Kdykoli se objeví nějaké otázky, Mistr mi během studia Fa často poskytne vedení nebo osvícení. Při studiu Zhuan Falun mám stále větší chuť pokračovat ve čtení. Kniha mě natolik pohltí, že ji nedokážu odložit. Často pod povrchem textu vnímám hlubší a rozsáhlejší principy Fa, i když je mnohdy obtížné vyjádřit je slovy.

Začali jsme každý den dvě hodiny provádět cvičení. Po rozhovorech s ostatními praktikujícími jsem zjistil, že druhé cvičení provádějí celou hodinu. Když jsem si uvědomil rozdíl mezi námi, začal jsem také každý den věnovat druhému cvičení jednu hodinu. Dříve jsem měl sklon k lenosti a zejména jsem se obával těžkostí spojených s držením pozic kola. Po sdílení se spolupraktikujícími jsem se rozhodl tento negativní postoj překonat. Po určitou dobu jsem druhé cvičení prodlužoval a někdy jsem ho prováděl více než dvě hodiny. Po nějaké době jsem zjistil, že druhé cvičení už není tak nepříjemné ani obtížné, jak jsem si představoval. Každodenní cvičení už pro mě není něčím, čeho bych se obával nebo co bych považoval za utrpení. Naopak se stalo nezbytnou a pravidelnou součástí mého každodenního života praktikujícího Dafa.

Řada konfliktů

Když jsme se s manželkou pevně rozhodli věnovat kultivaci, brzy následovala řada těžkostí.

Nejprve vážně onemocněl můj tchán. Během dvou měsíců byl třikrát hospitalizován. V červnu skončil v nemocnici znovu. Jeho příznaky se výrazně zhoršily a dlouhou dobu se neobjevovaly žádné známky zlepšení. Vážně onemocněla také moje matka. Přestala jíst a pít. Byla slabá a měla příznaky srdečního onemocnění. Obtížně se jí dýchalo a celá naše rodina o ni měla velké obavy. Ještě než se uzdravila, začaly se příznaky srdečního onemocnění a srdečního selhávání projevovat u mého otce. Otékaly mu kotníky, byl vyčerpaný a už po několika krocích pociťoval tlak a bolest na hrudi. Naši staří rodiče končili jeden po druhém v nemocnici a my s manželkou jsme měli pocit, že je toho na nás příliš.

Když byla matka v kritickém stavu a u otce se právě začaly projevovat zdravotní obtíže, zavolal mé sestře a stěžoval si, že se starám pouze o tchána, zatímco vlastní rodiče zanedbávám. Otec byl rozzuřený a pronesl mnoho tvrdých a nepříjemných slov.

Přibližně ve stejné době byly zveřejněny výsledky přijímacích zkoušek našeho syna na vysokou školu. Nebyly dobré. Jakmile je manželka uviděla, zachmuřila se a také já jsem pocítil hluboký neklid. Přestože jsme očekávali, že syn nemusí dosáhnout dobrého výsledku, skutečný počet bodů byl ještě nižší, než jsme předpokládali. Příbuzní a přátelé nám neustále telefonovali a vyptávali se na výsledky, což jen zesilovalo naše negativní emoce.

Mezitím jsme s manželkou neustále přejížděli mezi nemocnicemi a jen obtížně se nám dařilo zachovávat pravidelný režim studia Fa a cvičení. Kdykoli manželka promluvila, zdálo se mi, že její slova jsou plná stížností, rozhořčení, žárlivosti a pocitů křivdy, které mě bodaly jako nože. Nedokázal jsem se ovládnout a odsekl jsem jí, což vedlo ke krátkým, prudkým hádkám. Oba jsme si uvědomovali, že něco není v pořádku, ale protože jsme nezkoumali vlastní nedostatky, stejné problémy se po nějaké době nevyhnutelně vracely.

Tolik konfliktů najednou mi pomohlo hluboce pochopit to, co Mistr v Zhuan Falun popisuje jako „utrpení přesahující běžnou míru“.

Bezpodmínečné dívání se do sebe

Věděl jsem, že se s těmito situacemi setkávám proto, aby se odhalila připoutání, kterých jsem se dosud nezbavil, a že jde o zkoušky, jimiž musím projít. Protože můj stav při studiu Fa byl již nějakou dobu poměrně dobrý, používal jsem Fa jako měřítko pro posuzování konfliktů a těžkostí, s nimiž jsem se setkával. Na události kolem sebe jsem se díval z hlediska Fa. Naučil jsem se vnímat všechno, co se kolem mě odehrává, jako zrcadlo své vlastní kultivace.

Během téměř měsíce, kdy jsem neustále jezdil do nemocnice a zpět, abych pečoval o starší členy rodiny, jsem opakovaně přemýšlel: Proč se znovu a znovu dostávám do situací, kdy musím pečovat o nemocné v nemocnici? Je to příležitost získat správné pochopení karmy nemoci? Má mi to prostřednictvím pozorování karmy nemoci u druhých pomoci vytvořit si správný pohled na zdánlivé projevy karmy nemoci, které jsem dříve sám zažil? Samozřejmě do toho zasahovaly také staré síly, které využívaly karmu nemoci členů rodiny k provádění svých takzvaných zkoušek a zároveň se pokoušely promarnit drahocenný čas, který by praktikující měli využívat k záchraně vnímajících bytostí.

Kdykoli se během tohoto období v mém těle objevily zdánlivé projevy karmy nemoci nebo myšlenky související s nemocí, rozhodně jsem je odmítl. Říkal jsem si: „To všechno jsou falešné projevy vnucené starými silami, nikoli uspořádání mého Mistra. Odmítám je! Následuji pouze cestu, kterou pro mě uspořádal Mistr Li Hongzhi, a nic jiného nepřijímám!“

Poté, co jsem k tomuto pochopení dospěl, jsem zintenzivnil studium Fa a recitoval Fa nazpaměť i během pobytu v nemocnici nebo při cestách tam a zpět. Nosil jsem s sebou starý mobilní telefon bez SIM karty, v němž jsem měl zvukové nahrávky Mistrových přednášek a elektronické verze knih Dafa. Když jsem v nemocnici pečoval o příbuzného, recitoval jsem Mistrovo učení. Dokonce i při jízdě na kole jsem se zastavil, kdykoli jsem si při recitování nemohl vzpomenout na další text, vytáhl telefon, podíval se na příslušnou pasáž a potom pokračoval v cestě.

Vedle nemocnice se nacházel rozlehlý park se spoustou stinných míst, kam lidé přicházeli cvičit nebo se ukrýt před horkem. Vždy jsem s sebou nosil letáky o Dafa. Když nebylo potřeba, abych pečoval o příbuzného, chodil jsem je do parku rozdávat. Pokládal jsem je na elektrické skútry zaparkované u cesty, do altánů, na lavičky nebo na jiná dobře viditelná místa.

Když otec telefonoval mé sestře a rozzlobil se, sestra mi potom vyprávěla, co říkal. Rozčílilo mě to a pomyslel jsem si: „Vždyť jsem je nezanedbával. Vždy jsem se k nim choval s úctou a staral se o ně! Proč by něco takového říkali?“ V návalu emocí jsem se nedokázal ovládnout. Do telefonu jsem pronesl několik rozzlobených slov a dokonce jsem sestře zavěsil.

Díky opakovanému studiu Fa jsem se začal bezpodmínečně dívat do sebe a hledat vlastní nedostatky.

V minulosti, když jsem se o rodiče staral a projevoval jim úctu, mě silně ovlivňovala touha po dobré pověsti. Chtěl jsem, aby si mě vesničané vážili a chválili mě. Někdy jsem dokonce otci dával kapesné před sousedy. Velkou radost mi také působilo, když mi rodiče nebo sestry vyprávěli, jak nám příbuzní a sousedé závidí, že mají tak oddaného syna. Byl jsem na sebe velmi pyšný. Moje touha po dobré pověsti byla tak silná, že jsem si ji ani sám neuvědomoval.

Kromě toho jsem se při jednání s běžnými lidmi obvykle choval velmi přívětivě, ale při kontaktu s vlastní rodinou – rodiči, sestrami a manželkou – jsem často nedokázal ovládat své emoce. Zvlášť tvrdě jsem se choval k matce. Chyběla mi vůči ní laskavost a trpělivost. Kdykoli se objevil nějaký problém, okamžitě jsem se rozzlobil, stěžoval si nebo ji obviňoval. Můj přístup byl často příkrý a útočný a nedokázal jsem se uklidnit natolik, abych s rodiči smysluplně komunikoval.

Otcův nedávný výbuch hněvu mi pomohl odhalit má nečistá připoutání – usilování o dobrou pověst, ješitnost, neschopnost projevovat snášenlivost a sklon chovat se k různým lidem odlišně, místo abych vůči všem zachovával stejně laskavý přístup. Zároveň jsem se dokázal s větším odstupem podívat na své city k rodičům, sourozencům a dalším lidem. Během dlouhého putování koloběhem reinkarnací jsme si v nesčetných životech vytvořili bezpočet vztahů. Pouta, která nás spojují jako rodiče, sourozence nebo manžele, jsou početná a složitá. Péče a laskavost vůči rodičům a sourozencům u praktikujícího Dafa přesahují běžná citová připoutání obyčejných lidí. Laskavé zacházení se všemi lidmi je projevem soucitu, který si praktikující rozvíjí kultivací ve Falun Dafa.

Den po otcově výbuchu hněvu jsem se časně ráno vrátil do rodného města. Vzal jsem rodiče s sebou a odvezl je do nemocnice. Svědomitě jsem se o ně staral, zajišťoval jim každodenní stravu a dohlížel na to, aby dostávali injekce a léky. Sestře jsem se také omluvil za svůj výbuch hněvu. Matku jsem vzal do jiné nemocnice, aby jí předepsali tradiční čínské léky. Otec mě požádal, abych nějaké přinesl i jemu, ale lékař trval na tom, že pacient musí nejprve osobně podstoupit vyšetření, než mu lze předepsat léky. Když otec zjistil, že jsem mu žádné léky nepřinesl, znovu se rozzlobil. Tentokrát jsem však zachoval klid. Mluvil jsem s ním mírným tónem, trpělivě mu vše vysvětlil a vzal ho na vyšetření do nemocnice tradiční čínské medicíny. Když jsem změnil svůj dřívější příkrý a útočný způsob komunikace, zjistil jsem, že otec je ochoten se mnou spolupracovat.

Syn se mě bál už od útlého dětství. Neustále měl obavy, že mu za cokoli vynadám. Když jsem se podíval do sebe, uvědomil jsem si, že jsem se k němu choval mimořádně přísně. Nedokázal jsem s ním trpělivě komunikovat. Místo toho jsem mu podle požadavků Dafa přikazoval, jak se mají věci dělat, a vystupoval jsem vůči němu panovačně a vyčítavě. Tento přístup, vyznačující se tvrdostí, netrpělivostí a sklonem ztrácet nervy, způsobil, že se mi syn bál svěřovat, a přispěl k rozvoji jeho plaché a bojácné povahy. Přestože tato povaha do značné míry pramenila z pronásledování, kterému jsme čelili ze strany zlých sil už v době, kdy byl ještě v matčině lůně, můj přístup k němu v tom nepochybně sehrál svou roli.

Mistrovo učení studuji pravidelně a během posledních několika let jsem si tento problém začal uvědomovat. Postupně jsem změnil způsob, jakým se synem komunikuji. Dívám se do sebe a stal jsem se snášenlivějším. Při každodenním jednání s ním zachovávám trpělivost a než s ním promluvím, nejprve si situaci promyslím. Po zveřejnění výsledků jeho přijímacích zkoušek na vysokou školu jsem věnoval čas hledání vhodných škol a shromažďování informací. Když se na nás členové rodiny a příbuzní obraceli se svými obavami a otázkami, zkoumal jsem svá připoutání, například ješitnost, touhu zachovat si tvář, nechuť k obtížím, sklon stěžovat si nebo obviňovat druhé a nedostatek snášenlivosti a trpělivosti. Zároveň jsem se synem udržoval dobrou a otevřenou komunikaci.

Existuje známé rčení: „Posuzuj sebe podle stejných měřítek, podle jakých posuzuješ ostatní, a druhým odpouštěj se stejnou shovívavostí, jakou projevuješ sám sobě.“ Přestal jsem syna neustále kritizovat, rozkazovat mu a stěžovat si. Místo toho jsem se učil být snášenlivý, chápavý a dívat se na věci z jeho pohledu. Při návštěvách různých veletrhů vysokých škol a při setkáních s přáteli a příbuznými, kde synovy nízké výsledky zkoušek často vyvolávaly podivné pohledy, jsem zápasil s ješitností, touhou zachovat si tvář, pocity méněcennosti, sklonem nepříznivě srovnávat syna s ostatními, a dokonce i se žárlivostí. Díky opakovanému setkávání s těmito situacemi tato připoutání postupně slábla, až jsem nakonec dosáhl stavu, kdy jsem je dokázal zvládat s klidnou a vyrovnanou myslí.

Manželka začala praktikovat Dafa později než já. Dlouhou dobu chápala, že Dafa je dobrý, převážně na citové nebo povrchní úrovni, aniž by důsledně dodržovala požadavky kladené na skutečného praktikujícího. Jsme manželé již dvacet let, ale většinu této doby jsme žili odděleně, protože jsem pracoval mimo domov. Manželka musela nést odpovědnost za výchovu syna, péči o všechny naše stárnoucí rodiče, domácí práce a nespočet každodenních záležitostí. Postupem času se v ní nahromadily negativní pocity – rozhořčení, křivda, pocit nespravedlnosti a žárlivost. V posledních letech žijeme kvůli synovi společně, ale naše odlišné návyky a názory často vyvolávaly třenice.

Protože mi chyběla trpělivost, snášenlivost a schopnost vydržet těžkosti, často jsem měl pocit, že manželčina slova jsou plná kritiky a stížností. Někdy mě rozrušil už samotný zvuk jejího hlasu. Ve skutečnosti však problémy, které jsem viděl u manželky, byly mými vlastními problémy.

Jakmile jsem tato připoutání ve své mysli rozpoznal, začal jsem vysílat spravedlivé myšlenky, abych odstranil faktory, které mi bránily být snášenlivý, trpělivý a velkorysý. Tyto věci nejsou mým pravým já. Jsou to pouze představy a karmické prvky vytvořené během mnoha životů v lidském světě. Bez ohledu na karmické vztahy, které nás s manželkou svedly dohromady, jsme nyní oba praktikující Dafa a pod Mistrovým vedením usilujeme o návrat ke svému pravému původu. Jakákoli karma nebo negativní faktory, bez ohledu na to, jak a kdy vznikly, mohou být vyřešeny jedině díky Mistrovu bezmeznému soucitu a napraveny pod vedením Dafa.

Podělil jsem se s manželkou o tato pochopení. Se slzami stékajícími po tvářích se také začala dívat do sebe a hledat základní příčiny těchto negativních představ. Dnes si při vzájemném jednání možná ještě občas postěžuje nebo mi něco vytkne a já někdy pocítím nutkání jí odseknout. Jakmile však taková slova vyslovíme, oba si uvědomíme, že to není naše pravé já. Jde pouze o působení naší myšlenkové karmy a hluboce zakořeněných nesprávných představ. Odpovídám jí mírným tónem a s úsměvem a v duchu si říkám: „Negativní věci, které říkáš, jsou ve skutečnosti příležitostmi, abych si kultivoval vlastní charakter. Bez ohledu na to, jak špatně se ke mně budeš chovat, já se k tobě budu nadále chovat laskavě. Budu vůči tobě snášenlivý a prostřednictvím této snášenlivosti můžeme společně odstranit myšlenkovou karmu a představy, které nejsou v souladu s Fa.“

Nyní každý den studujeme Fa společně jako rodina a zapojujeme do toho i syna. Náš domov se postupně proměňuje v prostředí praktikujících.

Záchrana lidí v různých prostředích

Když jsem se napravil podle Fa a začal pilně a skutečně postupovat vpřed v kultivaci, začaly se projevovat také výsledky při záchraně vnímajících bytostí.

Jeden rodič, jehož starší dítě jsem doučoval před osmi lety, ke mně poslal na doučování mladší dítě. Blížily se celostátní přijímací zkoušky na vysoké školy a studentka byla velmi sklíčená. Chtěl jsem jí objasnit pravdu o Dafa v naději, že jí to pomůže překonat toto obtížné období života.

Právě když jsem se na to chystal, rodič mi zavolal a výslovně zmínil, že dcera je ve špatném psychickém stavu. Požádal mě, abych místo běžné výuky věnoval čas rozhovoru s ní a navázání bližšího kontaktu. Věděl jsem, že to uspořádal Mistr. Během více než dvou hodin jsem s ní nejprve hovořil o tradiční kultuře a potom jsem jí systematicky vysvětlil pravdu o Dafa, proč ho KS Číny pronásleduje, co znamená vystoupit z KS Číny a proč by se pro tento krok měla rozhodnout. Studentka ochotně souhlasila s vystoupením. Na konci našeho setkání odcházela se zářivým úsměvem.

Později mi rodič vyprávěl, že po návratu domů dcera řekla, že jí ze srdce spadlo obrovské břemeno a cítí se lehce a uvolněně. Rodič mi neustále děkoval a trval na tom, že mě pozve na jídlo. Viděl jsem v tom výbornou příležitost k jejich záchraně, a tak jsem pozvání přijal. Během jídla jsem dlouze hovořil s oběma rodiči. Začal jsem rozhovorem o tom, jak se jejich dceři daří, potom jsem se dotkl zhoubných negativních vlivů ve společnosti a problematiky násilných odběrů orgánů. Následně jsem přešel k vystoupení z KS Číny jako způsobu, jak se vyhnout neštěstí, a k pravdě o Dafa. Rodiče byli značně překvapeni, ale pravdu přijali a úspěšně vystoupili z KS Číny. Poté jsem kontaktoval staršího sourozence, svého žáka z doby před osmi lety, a navrhl mu setkání. Okamžitě souhlasil. Ještě téhož dne mě přišel navštívit společně s matkou. Při jídle jsme hovořili o jeho plánech do budoucna a postupně jsem převedl rozhovor na téma vystoupení z KS Číny, přičemž jsem navázal na jejich místní náboženské přesvědčení. Jeho matka mě po celou dobu velmi podporovala a také mladý muž úspěšně vystoupil z organizací KS Číny.

Té noci se mi zdál sen, v němž si moje prasata hrála venku a rozryla pozemek někoho jiného. Někdo mi řekl, abych je šel přivést domů. Ve snu jsem volal malá prasátka jménem a žádal je, aby se se mnou vrátila domů. Radostně mě následovala zpět.

Znám také manželský pár, rodiče mých bývalých žáků, do jejichž obchodu jsme před čtyřmi lety investovali 100 000 jüanů, přestože jsme se nikdy nepodíleli na jeho řízení ani provozu. Později si od nás půjčili dalších 70 000 jüanů. Kvůli hospodářskému útlumu v posledních letech se jejich podnikání nikdy pořádně nerozběhlo. Při každém setkání se nám upřímně omlouvali a vysvětlovali důvody špatných výsledků. Několik dní před Novým rokem nás navštívili doma, aby nám vysvětlili své ztráty a podělili se o plány, jak situaci zlepšit. Když jsem je poslouchal, přemýšlel jsem: Proč se během let opakovaně setkáváme s podobnými situacemi?

Na jedné straně šlo o ekonomické pronásledování ze strany starých sil, na druhé straně v tom sehrálo roli i naše vlastní připoutání k osobnímu zisku. Ještě důležitější však bylo, že jsme jim dosud nevysvětlili, co je Dafa. Možná právě prostřednictvím tohoto vztahu hledali záchranu. Rozhodl jsem se, že jim tentokrát musím objasnit pravdu! V mysli mi probleskla negativní myšlenka: „Když jim řeknu pravdu, nepřestanou nám splácet peníze?“ Okamžitě se však objevily spravedlivé myšlenky: „I kdybychom těch více než 170 000 jüanů už nikdy nedostali zpět, přesto je musím zachránit!“ Nejprve jsem jim vyjádřil vděčnost za jejich usilovnou práci a ujistil je, že na ně nebudeme kvůli splácení vyvíjet tlak a že uděláme vše, co bude v našich silách, abychom je podpořili v jejich snaze uspět. Mluvil jsem z jejich pohledu, s pochopením, laskavostí a soucitem. Manželka byla dojatá k slzám a také jejímu manželovi se zalily oči. Potom jsem jim objasnil pravdu a oba přirozeně souhlasili, že se vzdají svého členství v organizacích KS Číny. Manželka mě během celého rozhovoru v duchu podporovala vysíláním spravedlivých myšlenek.

V tomto období mě často navštěvovali bývalí žáci – někteří čerství absolventi, jiní ti, kteří dokončili školu již před několika lety. Využíval jsem každé příležitosti, abych jim objasnil pravdu, a všichni úspěšně vystoupili z KS Číny. Byly mezi nimi děti vysoce postavených místních úředníků, studenti, kteří se chystali přestěhovat do jiných měst nebo odjet do zahraničí, ti, kteří se připravovali na postgraduální studium, i další, kteří hledali někoho, komu by se mohli svěřit s obtížemi v práci nebo osobním životě. Někteří přinesli děkovné transparenty, jiní ovoce či nápoje a s některými jsem se prostě náhodou setkal na ulici. Někdy stačilo jen několik slov, aby se rozhodli vystoupit z KS Číny. Většinu těchto návštěvníků jsem pozval na jídlo do restaurace, kde jsem jim během společného stolování objasňoval pravdu. Jednou jsem u jediného stolu pohostil více než deset lidí. Přicházeli plní radosti a odcházeli se zářivými úsměvy.

Závěr

Jaké máme štěstí, že jsme se narodili v době, kdy se Dafa široce šíří! Jaké máme štěstí, že jsme učedníky Dafa a můžeme pomáhat Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti!

Být s Mistrem a účastnit se nápravy Fa je pro každou bytost tím nejšťastnějším a nejslavnějším okamžikem. Je to naplnění očekávání, které trvalo celé věky a provázelo je nespočet zkoušek a těžkostí. Dobře se kultivovat a pomáhat Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti je slavnostní slib, který jsme složili již dávno, ještě před sestoupením do tohoto světa. Je to poslání a pocta, kterou nám Mistr udělil. V těchto prchavých okamžicích nápravy Fa a záchrany vnímajících bytostí musí každý učedník Dafa s nejvyšší vážností a se spravedlivými myšlenkami přemýšlet o tom, zda dokáže co nejlépe využít čas, který Mistr prodloužil za cenu svého nesmírného utrpení.

Toto jsou má osobní pochopení. Prosím, laskavě mě upozorněte na cokoli, co není správné. Heshi.

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)