(Minghui.org) Narodila jsem se v osmdesátých letech. Když jsem chodila na základní školu, začali moji rodiče praktikovat Falun Dafa. Dne 20. července 1999 zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) pronásledování praktikujících Falun Dafa. Můj otec byl nezákonně zadržován jeden rok v táboře nucených prací, kde byl vystaven nejrůznějším druhům mučení. Udržel si však spravedlivé myšlenky a nakonec se odtud dostal.
Navzdory krutosti pronásledování a tlaku, kterému byli vystaveni, se moji rodiče praktikování Falun Dafa nevzdali. Nadále studovali a recitovali Fa a pilně se kultivovali. Díky jejich vytrvalosti jsem měla to štěstí, že jsem se v roce 2011 mohla vrátit ke kultivaci v Dafa. Děkuji Mistrovi za jeho ochranu a milostivou záchranu.
Ráda bych se s vámi podělila o některé ze svých nedávných kultivačních zkušeností.
Bezpodmínečné dívání se do sebe při nespravedlivém zacházení
Pracovala jsem jako učitelka předškolních dětí a řadu let jsem působila v soukromé mateřské škole, kde jsem vždy zastávala pozici hlavní učitelky. Pracovala jsem pilně a svědomitě a rodiče i vedení mou práci oceňovali. Nedávno byla do funkce ředitelky jmenována nová žena, která byla dříve mou kolegyní. Už předtím jsem jí objasnila pravdu a ona vystoupila z KS Číny a jejích přidružených organizací. Když se však stala ředitelkou, nechovala se ke mně dobře a začala si na mě zasedat.
V naší třídě pracovaly pouze dvě učitelky, zatímco v ostatních třídách byly tři. Když byly děti menší, ředitelka to zdůvodňovala tím, že jich máme méně. Když však do naší třídy nastoupily další děti, tvrdila, že dvě učitelky stačí, protože děti už jsou starší.
Moje kolegyně onemocněla a vzala si měsíční volno. Vedení za ni nezajistilo náhradu a pouze pověřilo uklízečky, aby mi pomáhaly, konkrétně aby nosily jídlo dětem v mé třídě. Řekli mi, že za úklid třídy neodpovídám. Když však děti odešly, nikdo uklidit nepřišel, a tak jsem to nakonec dělala sama. Každý den během odpoledního odpočinku dětí jsem uklízela třídu, toalety a prostory určené k aktivitám. Když děti na konci dne odešly, uklidila jsem hlavní hernu. Jako praktikující jsem si nestěžovala na těžkosti ani na práci navíc. Věděla jsem, že tím pomáhám svým nadřízeným, a zdálo se, že mé práci plně důvěřují.
Zbavování se připoutání k osobnímu prospěchu
V létě bylo v jednotlivých třídách méně dětí, a proto se některé třídy slučovaly. V mé třídě bylo dětí více, a tak majitel mateřské školy přesunul děti i učitelku z menší třídy ke mně. Logicky by v takové situaci měla být hlavní učitelkou ta, která měla na starosti více dětí. Stal se však opak a vedení pověřilo druhou učitelku vedením hlavní výuky. Hlavní učitelka měla větší počet vyučovacích hodin, zatímco pomocná učitelka jich měla méně, což znamenalo, že se mi sníží plat. Pociťovala jsem kvůli tomu zášť a domnívala se, že rozdělení povinností je nespravedlivé. Potom jsem si však vzpomněla, že praktikující by se měla dívat do sebe, místo aby se zabývala nespravedlností. Pravděpodobně to byla příležitost, kterou mi Mistr uspořádal, abych odstranila své připoutání k osobnímu prospěchu.
Neustále jsem pracovala na svém zlepšování a s druhou učitelkou jsem velmi dobře spolupracovala. To trvalo až do konce měsíce, kdy jsme musely vrátit veškeré lůžkoviny. V mé třídě jich bylo mnoho a musela jsem je sama odnést dolů. V její třídě jich bylo jen malé množství, ale odmítla je odnést, protože očekávala, že to udělám za ni. Velmi mě to rozhořčilo, ale nic jsem neřekla. Přemýšlela jsem, jak může být tak sobecká. Když přišla do mé třídy, ve všem jsem jí vycházela vstříc. Převzala veškerou hlavní výuku, a přesto nebyla ochotná odnést ani malé množství lůžkovin. Odmítla jsem to udělat, a tak je nakonec musela odnést sama.
Uvědomila jsem si, že jsem v této zkoušce charakteru neobstála. Místo abych se při konfliktu bezpodmínečně podívala do sebe, soustředila jsem se na její nedostatky. Přišla proto další zkouška. Tentokrát ředitelka mateřské školy předem neurčila, kdo bude odpovídat za hlavní výuku. Po sloučení tříd pověřila vedením hlavní výuky mě. To dávalo smysl, protože v mé třídě bylo více dětí a přirozeně jsem byla na řadě, abych převzala vedení. Když se však sečetly vyučovací hodiny, vedení rozdělilo jejich celkový počet mezi nás dvě rovným dílem. Připadalo mi to velmi nespravedlivé, protože jsem odučila více hodin.
Věděla jsem, že jde o zkoušku a že bych ji měla považovat za příležitost ke zlepšení. Tentokrát jsem situaci přijala klidně, nevšímala si nedostatků kolegyně a podle požadavků Fa se podívala do sebe. Převzala jsem více úkolů a pomohla jí odnést lůžkoviny, aniž bych počítala, kdo udělal více a kdo méně. Pochopila jsem, že pouze tehdy, když se budu dobře kultivovat, mohu potvrzovat Fa. Tentokrát se nám společně učilo příjemně. Poté už jsme neměly další příležitost spolupracovat.
Brát věci na lehkou váhu, když jsem nezískala místo hlavní učitelky
Prudký pokles porodnosti v zemi se projevil také na počtu dětí v mateřských školách. Když jsem dokončila práci se svou třídou dětí středního předškolního věku, měla jsem převzít novou třídu. Kvůli nízkému počtu nově přijatých dětí však byla otevřena pouze jedna nová třída. Nadřízená mi sdělila, že místo toho budu přeřazena do třídy starších dětí, ale pouze jako pomocná učitelka.
Vždy jsem spolupracovala a přijímala vše, co pro mě vedení zařídilo. Věděla jsem, že v dnešní době se pracovní pozice přidělují spíše podle osobních preferencí vedení než podle schopností učitelů. Od chvíle, kdy jsem před více než deseti lety nastoupila do mateřské školy, jsem byla hlavní učitelkou. Pracovala jsem pilně a svědomitě, rodiče mou práci oceňovali a převzala jsem mnoho důležitých povinností, díky čemuž jsem si získala uznání kolegů i nadřízených. Jako praktikující jsem byla duševně připravená na přeřazení na místo pomocné učitelky. Vzhledem k současnému hospodářskému útlumu a obtížnému hledání zaměstnání jsem byla ochotná přenechat dobrou pozici někomu jinému. Jako praktikující mám svou kultivační cestu uspořádanou Mistrem. Musím po ní kráčet spravedlivě a nenechat se ničím vyvést z rovnováhy.
O několik dní později nám vedoucí oznámila, že si obě musíme připravit projev, s nímž se budeme ucházet o místo hlavní učitelky. Pozvali nás do kanceláře, kde jsme přednesly své projevy, a potom ostatní učitelky hlasovaly. Nebyla jsem vybrána. Mnoho lidí to překvapilo. Předpokládali, že místo získám já, vzhledem k mým profesním schopnostem. Byli kvůli mně velmi rozhořčeni, ale mě to nevyvedlo z rovnováhy.
Kráčet po své kultivační cestě
Poslední den školního roku mě děti zcela nečekaně překvapily. Jedno dítě přišlo a v jedné ruce drželo dva svazky řapíkatého celeru a v druhé dva kusy vepřového bůčku. Vůbec jsem nevěděla, co si o tom myslet. Co to má znamenat? Kolegyně mi vysvětlila: „To je nejnovější trend na internetu. Obnovuje se stará čínská tradice vyjadřování vděčnosti učiteli. Považuje se to za nejvyšší projev úcty!“
Pocítila jsem příval profesní hrdosti a věděla jsem, že je to povzbuzení od Mistra. O něco později doručila květinářka obrovskou kytici od jednoho z rodičů. Kolegyně zvolala: „Musíš být opravdu výjimečná! Podívej se na všechnu tu zeleninu, maso a květiny od rodičů.“ Jen jsem se usmála a poděkovala jí.
Doma jsem dala do vázy jediný stonek lilie, který byl v kytici. Dcera byla nadšená: „Páni! Ty květiny jsou naprosto nádherné, je jich tolik!“ Napočítala jsem sedm květů lilie a všechny byly plně rozkvetlé. Obvykle má jeden stonek lilie tři, nanejvýš pět květů. Bylo to poprvé, co jsem viděla jeden stonek se sedmi květy. Cítila jsem, že je to pocta, kterou mi udělil Mistr.
Odstraňování připoutání ke slávě, osobnímu prospěchu a citům
První den letních prázdnin svolala ředitelka všechny zaměstnance na schůzi a vysvětlila, že kvůli klesající porodnosti ubývá přihlášených dětí, což na mateřskou školu vytváří velký tlak. Učitelům se budou snižovat platy, a pokud škola nebude vytvářet zisk, nemusí být schopná jejich mzdy vůbec vyplácet. Ředitelka vyzvala učitele, aby s ohledem na tuto situaci zvážili svou další profesní dráhu a její dopad na osobní a rodinný život. Mnoho učitelů dalo výpověď.
Po týdenním volnu jsme se chystali vrátit do práce, když jsme se dozvěděli, že mateřská škola končí činnost. Tento náhlý vývoj zaměstnance i rodiče zcela zaskočil.
Když se ohlédnu za svou cestou, vidím, že jsem byla přeřazena z pozice hlavní učitelky na pomocnou, což možná byla zkouška mého připoutání ke slávě a osobnímu prospěchu. Nejenže jsem přišla o vedoucí pozici, ale byl mi také snížen plat. Byla to zkouška, zda to pohne mým srdcem. Nebojovala jsem proti tomu. Místo toho jsem situaci přijala s klidem a nenechala se jí vyvést z rovnováhy. Když se ukázalo, že mě to neovlivnilo, přišla ještě větší zkouška: ztratila jsem zaměstnání. Neměla jsem pracovní místo ani příjem.
Vedení mateřské školy mě vyzvalo, abych přišla vyřídit ukončení pracovního poměru. Manžel mě varoval, abych nic nepodepisovala, protože zaměstnavatel by mi měl vyplatit odstupné. Vzhledem k délce mého zaměstnání by měla být tato částka značná. Trval na tom, že pokud nám zaměstnavatel odmítne zaplatit, měli bychom se obrátit na pracovněprávní arbitráž. Proto jsem ten den nic nepodepsala, přestože mnoho ostatních učitelů dokumenty podepsalo.
Mateřská škola uspořádala další schůzi pro nás, kteří jsme dokumenty nepodepsali. Vedení nás požádalo, abychom podepsali potvrzení o ukončení pracovní smlouvy. Všimla jsem si, že délka pracovního poměru uvedená v dokumentu neodpovídá skutečné době, po kterou jsme byli zaměstnáni, a kolonka pro odstupné byla prázdná. Sdělili jsme vedení, že dokument podepíšeme, pokud opraví délku pracovního poměru tak, aby odpovídala skutečnosti. To však odmítli.
Požádali jsme o finanční náhradu stanovenou zákonem, ale majitel mateřské školy odmítl i tuto žádost. Atmosféra se velmi vyostřila. Majitel byl podrážděný a řekl, že je na nás, zda dokumenty podepíšeme. Zaměstnavatel podle něj pouze usnadňuje celý postup, aby zaměstnanci mohli bez zbytečného odkladu nastoupit do nového zaměstnání nebo začít pobírat podporu v nezaměstnanosti.
Během schůze jsem mlčela. Domnívala jsem se, že jednání mateřské školy je nerozumné, a rozhodla jsem se domoci svých zákonných práv. Po schůzi jsem zašla do kanceláře majitele a klidně a rozvážně s ním promluvila. Řekla jsem mu, že dokument podepíšu, pokud v něm bude výslovně uvedena délka mého pracovního poměru a finanční náhrada. Požádala jsem také o formální dohodu o ukončení pracovního poměru obsahující všechny podmínky. Majitel mi nedal jednoznačnou odpověď a naznačil, že otázku finanční náhrady bude možné vyřešit později.
Následujícího rána jsem majiteli znovu zavolala, ale dostala jsem stejnou odpověď. Řekla jsem mu otevřeně, že nám nezbývá nic jiného než podniknout právní kroky. S kolegy jsme si zjistili, jak probíhá pracovněprávní arbitráž, shromáždili potřebné dokumenty a poradili se s právníkem. Po dlouhém a náročném dni jsme konečně podali žádosti o pracovněprávní arbitráž na příslušném úřadě. Kolegové plánovali následující den navštívit úřad pro školství a úřad pro vyřizování stížností občanů.
Té noci jsem nemohla spát, a tak jsem si o celé záležitosti vyhledala další informace. Čím více jsem zjišťovala, tím více se mi zdálo, že náhlé uzavření mateřské školy není jednoduchou záležitostí. Nebyl to snad jen další příklad obvyklé taktiky KS Číny, která se zaměřuje na lidi a pronásleduje je? Velmi mi to připomínalo někdejší „shromáždění k veřejnému odsuzování“ namířená proti statkářům. Kdybych jako praktikující bojovala proti mateřské škole, nespadla bych tím do pasti nastražené zlou stranou? Nejenže by se tím problém nevyřešil, ale ještě by to podnítilo další nenávist. Rozhodla jsem se, že půjdu do zaměstnání a podepíšu dokument o ukončení pracovního poměru.
Objasňování pravdy majiteli mateřské školy
Setkala jsem se s majitelem mateřské školy a vysvětlila mu, že kvůli své víře nebudu pokračovat v právních krocích a místo toho podepíšu dohodu. Řídím se principy Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti a rozhodla jsem se projevit pochopení pro druhé.
Majitel řekl, že můj způsob uvažování považuje za pozoruhodný. Vysvětlila jsem mu, že plně chápu obtíže, kterým čelí. Tvrdě pracoval, aby vybudoval zařízení, které nám poskytovalo zaměstnání, a my jsme svým úsilím pomáhali jeho podniku v minulosti dosahovat velkých úspěchů. Nyní, když procházel těžkým obdobím, jsem mu rozhodně nechtěla situaci ještě více komplikovat. Pokud měl prostředky na vyplacení finanční náhrady, mohl nám poskytnout tolik, kolik bylo v jeho možnostech. Neměli bychom ho však nutit k něčemu, co přesahuje jeho možnosti.
Majitele to hluboce dojalo a řekl, že mateřská škola už nemůže pokračovat v činnosti z mnoha důvodů. Chtěl ji udržet v provozu, i kdyby jen pokryla náklady, ale ani to už nebylo možné. Řekla jsem mu, že jde o typickou taktiku KS Číny, která se takto zaměřuje na lidi. Současné potlačování soukromých podniků se velmi podobá historické „kampani proti statkářům“. Podněcuje veřejnou nenávist vůči podnikatelům a současně používá právní nástroje jako zbraň k jejich „regulaci“, až jim znemožní podnikat. Majitel pozorně naslouchal a hluboce se zamyslel. V tu chvíli mu zazvonil telefon, a tak jsem odešla.
Později jsem měla příležitost hovořit s ním o „inscenovaném sebeupálení na náměstí Tiananmen“. Velmi se bál KS Číny a neodvážil se z ní vystoupit. Pochopil však, že Falun Dafa je spravedlivý.
Manželovi jsem řekla, že si vyzvednu dokumenty podané k arbitráži a vezmu svou žádost zpět. Nesouhlasil a křičel na mě. Uvědomila jsem si, že jde o zkoušku mého připoutání k citům. Přesto jsem si bez jeho souhlasu dokumenty vyzvedla a pracovněprávní arbitráž zrušila. Všechno proběhlo hladce. Mohla jsem začít pobírat podporu v nezaměstnanosti a našla jsem si práci na novém pracovišti. Nakonec všechno dopadlo výborně. Přestože to mohlo vypadat jako ztráta, ve skutečnosti jsem mnoho získala.
Když jsem později hovořila se zástupkyní ředitelky své bývalé mateřské školy, řekla mi, že mě majitel chválil a prohlásil, že jsem byla nejchytřejším člověkem v celé mateřské škole. Věděla jsem, že mě tím Mistr povzbuzuje, protože veškerá má moudrost pochází z Dafa.
Šíření krásy Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti
Děti na mém novém pracovišti postoupily do nejstarší předškolní třídy, a tak jsem začala jejich rodičům objasňovat pravdu.
Jedna matka trvala na tom, že mi dá 500 jüanů v červené obálce. I když jsem jí vysvětlila, že kvůli své víře nemohu peníze přijmout, naléhala a obálku mi vtiskla do rukou. Řekla, že její dítě někdy hodně zlobí a nechce mi jako učitelce přidělávat starosti. Každý rok si našla jiný způsob, jak mi dát 500 jüanů. Peněz jsem se nikdy nedotkla. Pečlivě jsem je uschovala s úmyslem vrátit jí je, až její dítě dokončí mateřskou školu. Chápala jsem princip Fa „bez ztráty není zisku“: když od někoho něco přijmete, musíte mu na oplátku dát ctnost.
Během letních prázdnin jsem dítěti koupila penál a vložila do něj 1 500 jüanů. Potom jsem peníze vrátila jeho matce. Byla velmi překvapená a trvala na tom, abych si je nechala, protože je nemůže přijmout zpět. Vysvětlila jsem jí, že se řídím principy Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti a že od ní tyto peníze nemohu přijmout. Řekla jsem jí, že jsem s jejich vrácením čekala až do této chvíle, protože jsem se obávala, že by si mé úmysly mohla špatně vyložit. Mohla by si například myslet, že se nechci starat o její dítě nebo že její dar považuji za příliš malý.
Řekla, že ji mé jednání skutečně zahřálo u srdce. Nečekala, že jí nejen vrátím peníze, ale také vezmu ohled na její pocity. Byla velmi dojatá. Hovořila jsem s ní o Dafa a o tom, že se podle principů Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti snažíme být dobrými lidmi, což je v rozporu se lžemi, které o nás šíří KS Číny. Řekla, že na chodbě svého domu viděla samolepicí lístek s nápisem Pravdivost-Soucit-Snášenlivost. Domnívala se, že tyto tři znaky představují něco skutečně vynikajícího, i když žít podle nich není snadné. Řekla, že se považuje za velmi dobrého člověka, ale když se porovná se mnou, ví, že má stále prostor ke zlepšení. Když jsem jí vysvětlila, že vystoupení z KS Číny jí může zajistit bezpečí, uznala to, ale stále měla určité výhrady. Když jsem jí však řekla, aby si zapamatovala „Falun Dafa je dobrý!“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“, usmála se.
Děkuji Mistrovi za jeho soucitnou záchranu. Neustále pociťuji Mistrovu ochranu a osvícení i moudrost, kterou mi během kultivace propůjčuje.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.