(Minghui.org) Zdravím Mistra! Zdravím spolupraktikující!
Falun Dafa jsem začal praktikovat společně se svými rodiči v roce 1996, když mi bylo deset let. V tak nízkém věku jsem nechápal, co kultivace znamená, a proto jsem ve skutečnosti nevykročil na cestu Dafa. Jak jsem dospíval, bezcílně jsem se potácel mezi běžnými lidmi, až jsem byl fyzicky i duševně vyčerpaný. Potom jsem v roce 2024 vyslyšel Mistrovo soucitné volání a skutečně jsem nastoupil na cestu kultivace v Dafa.
Po návratu k Dafa zjišťuji, že čím více studuji Fa, tím jasnější je mé pochopení. Hluboce lituji, že jsem více než dvacet let svého života promarnil honbou za slávou, bohatstvím a city. Proto budu Fa studovat ještě pilněji a skutečně ho vstřebávat do každé buňky svého těla.
Na webových stránkách Minghui.org jsem četl články ostatních praktikujících, kteří se učí Fa nazpaměť, a rozhodl jsem se, že to budu dělat také. Od července 2025 jsem každý den po přečtení jedné lekce Zhuan Falun věnoval další hodinu učení Fa nazpaměť.
Protože mi chybí trpělivost a při obtížích se snadno vzdávám, stanovoval jsem si malé cíle, abych nepřestal v polovině. Mým cílem bylo naučit se každý den jeden odstavec. Jakmile jsem ho dobře zvládl, přešel jsem k dalšímu. Díky tomu pro mě bylo snazší vytrvat.
Když jsem se začal učit Fa nazpaměť, čelil jsem značnému zasahování. Někdy jsem si za celou hodinu nedokázal zapamatovat ani jediný odstavec, takže naučit se první lekci mi trvalo téměř dva měsíce. Jak jsem však pokračoval v učení Fa nazpaměť a překonával různé zkoušky, moje myšlenková karma se zmenšovala. Když jsem se dostal k poslední lekci, její naučení mi zabralo pouhých dvacet dní.
Naučit se celý Zhuan Falun poprvé nazpaměť mi trvalo čtrnáct měsíců. Když jsem dokončil úplně poslední odstavec knihy a přemýšlel o velkých nadějích, které Mistr vkládá do svých učedníků, měl jsem pocit, jako bych prošel úplnou proměnou.
Přemožen dojetím jsem položil knihu Fa na vyvýšené, důstojné místo a hluboce se poklonil až k zemi, abych vyjádřil Mistrovi svou vděčnost. Cítil jsem jeho soucitnou péči a požehnání. Níže bych se rád podělil o některá svá pochopení a zkušenosti z přibližně uplynulého roku, kdy jsem se učil Fa nazpaměť.
Odhodlání učit se Fa nazpaměť
Pracuji daleko od domova a kultivuji se sám. Zpočátku, když jsem si nedokázal zapamatovat ani jedinou větu, se hluboko v mém nitru vzedmula silná podrážděnost. Tento neklid prostoupil celou mou bytostí. V mysli se začala objevovat zášť: „Proč je tak těžké si to zapamatovat?“ Mé srdce bylo touto záští zcela zahaleno a jeden hlas mě neustále pobízel: „Prostě přestaň! Vzdej to!“
Jakmile jsem si však uvědomil, že tato zášť směřuje vůči Mistrovi, náhle jsem se probral. Zeptal jsem se sám sebe: „Co to dělám? Jak může učení Fa nazpaměť vést k tomu, že pociťuji zášť vůči Mistrovi? To je vážná věc. Taková myšlenka je skutečně zlá!“ Rozpoznal jsem, že jde o zasahování myšlenkové karmy. Zášť v sobě nesla karma, nikoli já. Odmítl jsem ji uznat nebo přijmout za vlastní.
Tehdy jsem si pomyslel: „Ty, myšlenková karmo, jak se opovažuješ způsobovat, abych cítil zášť vůči Mistrovi! Už jen proto ti rozhodně nemohu dovolit, abys zůstala. Chceš narušovat můj vnitřní klid? Chceš mi zabránit učit se Fa nazpaměť? Čím více se mi v tom budeš snažit bránit, tím odhodlaněji se ho budu učit.“
Když jsem si nedokázal zapamatovat jedinou větu Fa, četl jsem ji znovu a znovu, nepřetržitě a opakovaně, dokud se moje mysl neuklidnila. Teprve potom jsem se dokázal ztišit a pomalu přemýšlet o významu každého znaku, který Mistr vyslovil, o významu každého slova a o pořadí jednotlivých vět. Pečlivě a postupně jsem je porovnával se znaky, slovy a pořadím, které jsem si zapamatoval nesprávně, a rozlišoval mezi nimi rozdíly na základě pochopení, kterého jsem na své úrovni dosáhl.
Kdykoli jsem takto postupoval, dokázal jsem si danou větu zapamatovat poměrně rychle. Když jsem pokračoval větu po větě, brzy jsem si zapamatoval celý odstavec. Při každodenním učení Fa nazpaměť jsem zjišťoval, že se zlepšuje moje soustředění. Tehdy jsem si uvědomil, že učení Fa nazpaměť kultivuje srdce a mysl a přirozeně posiluje schopnost soustředit se.
Prohlubování mého zklidnění
Jak jsem se postupně učil Fa nazpaměť, začal jsem zažívat hluboké zázraky meditace. Když jsem s učením Fa nazpaměť začínal, dokázal jsem sedět hodinu, ale celou tu dobu jsem procházel stavem „odstraňování karmy“. Nohy mě nesmírně bolely a nedokázal jsem si ani představit, jaké by to bylo sedět bez bolesti.
Poté, co jsem se však začal učit Fa nazpaměť, jsem si všiml, že bolest v nohou postupně ustupuje. Během polední přestávky jsem se dokonce dostal do stavu, kdy jsem dokázal dvě hodiny sedět v pozici plného lotosu a vysílat spravedlivé myšlenky. Když ráno nebylo v práci příliš mnoho povinností, věnoval jsem tento čas učení Fa nazpaměť. Při polední meditaci jsem pak v nohou necítil vůbec žádnou bolest. Byly uvolněné a lehké.
Jak jsem pokračoval v učení Fa nazpaměť a v meditaci, prožil jsem to, co Mistr popsal:
„Jak tam sedíte, budete se cítit nádherně a velmi pohodlně, jako byste seděli uvnitř vaječné skořápky.“ (Velká Cesta k Dovršení Falun Dafa)
Při meditaci jsem skutečně cítil, jak kolem mě proudí energie a obklopuje celé mé tělo. Přestože jsem to zažil jen několikrát, pocítil jsem, jaký skutečný prožitek Mistrova slova popisují, ovšem pouze v mezích mé tehdejší úrovně.
Při cvičení cítím, jak moje energie sílí, zejména během meditace. Čas od času pociťuji silný příval energie v určitém akupunkturním bodě svého těla. Také cítím novou fyzickou sílu. Na rozdíl od minulosti, kdy mi chyběla energie i na ty nejjednodušší úkoly, mám nyní tolik elánu, že někdy při chůzi dostanu chuť poskakovat. Skutečně jsem dosáhl stavu fyzické a duševní pohody.
Tyto hluboké fyzické a duševní prožitky posílily mou důvěru v praktikování Dafa a také mi umožnily uvědomit si, jak hluboká a zázračná kultivace ve skutečnosti je.
Jak se prohluboval můj klid při meditaci, prodloužil jsem vysílání spravedlivých myšlenek v šest hodin večer na 35 až 45 minut. Přesto mi tato doba vůbec nepřipadá dlouhá. Mám pocit, jako by uplynula během okamžiku. Učení Fa nazpaměť skutečně prohloubilo můj vnitřní klid.
Překonání pokušení chtíče
Když jsem se připravoval naučit se nazpaměť pasáž ze šesté lekce Zhuan Falun nazvanou „Démonické zasahování v kultivaci“, posadil jsem se do pozice plného lotosu. Náhle se ve mně vzedmula silná sexuální touha. Měl jsem pocit, jako by mé srdce spaloval zuřivý oheň chtíče.
Dobře jsem věděl, že tento pocit nejsem já. Protože pasáž Fa, kterou jsem se chystal naučit nazpaměť, pojednávala o žádostivosti, tato entita si uvědomila, že bude odstraněna. Nechtěla zaniknout, a proto se začala bránit a pokoušela se ovládnout mé fyzické tělo, aby mohla nadále doplňovat svou energii.
Okamžitě jsem začal vysílat spravedlivé myšlenky. Vědomě jsem neustále posiloval své hlavní vědomí a prohlašoval: „Tento pocit rozhodně nejsem já. Ani v nejmenším tě neuznávám. Nechci tě.“
Pochopil jsem, že ačkoli se mi to projevovalo jako fyzická sexuální touha, ve skutečnosti šlo o útok na mé tělo z jiné dimenze. Vysílal jsem silné spravedlivé myšlenky. Věděl jsem, že pokud dokážu rozpoznat, že to nejsem já, a odmítnu to, Mistr se o všechno postará a odstraní tento negativní prvek.
Krátce nato se mé tělo vrátilo do normálního stavu. Jsem vděčný soucitnému Mistrovi, že z mé bytosti odstranil tuto substanci související s chtíčem.
Pohyb nebeského oběhu
V době, kdy jsem se učil nazpaměť část „Kosmický oběh“ z osmé lekce, jsem se při meditaci cítil nesmírně příjemně. Kosmický oběh proudil mým tělem s velkou intenzitou.
Pod nohama mi proudila silná energie a pociťoval jsem něco podobného stavu beztíže při klesání letadla. Mé vědomí bylo poněkud vzrušené, jako by se chtělo odpoutat od mozku a uniknout.
Vlivem silné energie proudící pod nohama jsem měl pocit, že se mé tělo chystá vznést nad zem. Zároveň jsem však jasně cítil, že mě v nohách stále tíží karma. Proto jsem se nemohl vznést a mé hlavní vědomí se nemohlo uvolnit.
Vím, že mi Mistr umožňuje zažívat zázraky kultivace a povzbuzuje mě, abych se učil Fa nazpaměť. Při meditaci je má mysl stále poměrně aktivní. Někdy je pro mě ještě obtížné dosáhnout klidu a vím, že mám příliš mnoho lidských připoutání. Také vím, že mám před sebou ještě dlouhou kultivační cestu. Pouze tím, že se budu Fa učit nazpaměť ještě více a stále hlouběji ho vstřebávat, budu moci tato lidská připoutání postupně odstraňovat.
Odstraňování závislosti na nakupování přes internet
Od té doby, co jsem se začal skutečně kultivovat v Dafa, jsem přestal sledovat krátká videa a televizní pořady. Stále se mi však nepodařilo zbavit se nakupování přes internet. Ve volném čase v práci jsem procházel internetové obchody a prohlížel si oblečení a další věci. Ne proto, že bych si chtěl něco skutečně koupit, ale jen abych viděl, co stránky nabízejí na úvodní obrazovce, a mohl si rozkliknout výrobky, které mě zaujaly.
Protože bylo zboží levné, nakonec jsem si koupil spoustu věcí, které jsem ve skutečnosti nepotřeboval. Aniž bych si to uvědomoval, moje touha nakupovat rostla. Tehdy jsem si myslel, že prohlížení internetových obchodů během volného času v práci mi neubírá čas na studium Fa ani na cvičení, a proto nemůže ovlivnit mou kultivaci. Postupně jsem tedy začal procházení internetových obchodů považovat za běžnou součást každodenního života.
Obvykle kolem deváté hodiny večer začínám čtením jedné lekce Zhuan Falun. Potom se přibližně hodinu učím Fa nazpaměť. O půlnoci vysílám spravedlivé myšlenky a následně jdu spát.
Když jsem se už nějakou dobu každý den učil Fa nazpaměť, začal jsem být při večerním studiu Fa nesmírně ospalý. Přepadala mě silná, téměř nepřekonatelná ospalost. Když jsem se po studiu pokoušel učit Fa nazpaměť, ospalost se ještě zhoršovala. Když přišel čas vysílat spravedlivé myšlenky, byl jsem tak ospalý, že jsem sotva věděl, jak se mi podařilo vysílání dokončit.
Jakmile jsem skončil, rychle jsem zalezl do postele a mé tělo se zhroutilo na matraci jako hromada bláta. Okamžitě se mi začaly zdát sny. Někdy se objevila temná postava a pokoušela se mě uškrtit, jindy jsem cítil, že vedle mě něco leží nebo že na mě něco tlačí shora.
V takových chvílích jsem nepociťoval strach. Jednoduše jsem recitoval formule pro vysílání spravedlivých myšlenek nebo volal Mistra, a potom jsem se probudil. Když jsem se podíval na hodiny, zjistil jsem, že ještě není ani jedna hodina ráno. Téměř pokaždé se to stávalo přibližně ve stejnou dobu. Tehdy jsem to považoval za drobné zkoušky, kvůli kterým není třeba se znepokojovat, a tak jsem se jen otočil na druhý bok a znovu usnul.
Přes den, když jsem byl vzhůru, jsem si stále docela věřil. Myslel jsem si, že se mi daří dobře vysílat spravedlivé myšlenky a studovat Fa a že při zkouškách ve snech vím, že mám vysílat spravedlivé myšlenky nebo volat Mistra. Podobné situace se ještě několikrát opakovaly, vždy stejným způsobem, a já jsem na tom neviděl nic špatného.
Jednou jsem však zřetelně pocítil, jak se mi něco plazí po těle od chodidel vzhůru. Tentokrát jsem se nesmírně vyděsil. Volal jsem „Mistře!“, ale nepomohlo to. Probudil jsem se teprve tehdy, když jsem zavolal Mistra celým jménem. Strach, který jsem v tomto snu zažil, mě přiměl k zamyšlení. Uvědomil jsem si, že jde o zasahování vnějších entit.
Když jsem se podíval do sebe, zjistil jsem, že k těmto událostem docházelo vždy poté, co jsem dlouhou dobu procházel internetové obchody. Tato činnost přitahovala entity nízkých úrovní. V jiných dimenzích je všechno živé, a když jsem procházel tyto stránky, tyto entity využívaly příležitosti ke vstupu do mého dimenzionálního pole.
Proč jsem však takové zasahování nezažíval dříve, přestože jsem internetové obchody navštěvoval i tehdy? Uvědomil jsem si, že mi Mistr poskytuje náznak. Nastal čas, abych se zbavil svého připoutání k nakupování.
Když jsem napravil svůj postoj, podobné věci se přestaly stávat. Od té doby, kdykoli něco kupuji přes internet, nákup rychle dokončím a aplikaci zavřu. Už stránky bezcílně neprocházím.
Přesto se někdy nedokážu úplně ovládnout a prohlédnu si několik dalších stránek, i když se vždy přinutím přestat. Je to neustálý boj a opravdu se za to stydím. Musím se však svého připoutání k telefonu skutečně zbavit.
Proces kultivace řeči
Nikdy se mi příliš nedařilo dávat si pozor na to, co říkám. Protože jsem poměrně společenský, zvláště když se lépe seznámím s kolegy, někdy prostě bez rozmyslu řeknu všechno, co mě napadne. Vždycky jsem si o sobě myslel, že jsem přímočarý, ale ve skutečnosti jde jen o silnou touhu vyjadřovat se a sdělovat ostatním své názory a preference. Teprve když se stala jedna událost, uvědomil jsem si, že musím otázku „kultivace řeči“ brát vážně.
Jednoho dne jsem šel na pracoviště vyřídit záležitost s partnerskou organizací. Když jsem se vrátil, vyprávěl jsem vedoucímu našeho týmu, jak špatně si partnerská organizace počínala a jak dobře jsem celou situaci zvládl já. Důrazně jsem vyjadřoval své pohrdání jejich jednáním a aniž bych si to uvědomoval, vyvolával jsem konflikty.
Běžnému člověku by takové poznámky mohly připadat naprosto normální. U praktikujícího však podobná slova ukazují na vážný problém s charakterem. Jakmile jsem domluvil, náhle jsem si uvědomil: „Co to říkám?! Cožpak tím nevyvolávám konflikty?“ V okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že jsem nedokázal kultivovat svou řeč, mě začaly bolet zuby. Byl jsem sám sebou zklamaný, protože jsem se nedokázal ukáznit. Jak se může praktikující takto chovat?
Toho večera jsem při učení Fa nazpaměť náhodou dospěl k části „Kultivace řeči“. Řekl jsem svým zubům: „Jen mě bolte, ať je to pro mě ponaučení! Proč nikdy nedokážu udržet jazyk za zuby?“
Několik dní jsem se učil nazpaměť tři odstavce o „kultivaci řeči“ a každé ráno jsem si je jako první věc recitoval. Postupně jsem zjistil, že už nepociťuji potřebu zapojovat se do zbytečného klábosení.
Kdykoli jsem se chystal něco říct, dokonce i když jsem už měl slova na jazyku, zastavil jsem se a zamyslel se: „Bude to mít negativní vliv na ostatní? Nebo to vychází z nějakého mého připoutání?“ Pokud jsem si uvědomil, že to, co se chystám říct, má negativní úmysl, raději jsem mlčel. Zjistil jsem, že tento přístup je velmi účinný.
Jednoho dne jsem však při rozhovoru s vedoucím týmu o kontrole u zákazníka zmínil, že partnerská organizace během kontroly nepořídila ani jedinou fotografii, a přesto ode mě požadovala fotografie. Řekl jsem: „Žádné jim nedám.“ Přestože jsem to myslel jako vtip, uvědomil jsem si, že jsem žertoval právě proto, že jsem v sobě skutečně měl postoj, že jim nic nedám.
Po rozhovoru s vedoucím týmu mi náhle došlo: Nesnažil jsem se tím pouze dokazovat vlastní schopnosti a získat uznání? Díval jsem se na ostatní svrchu. Když mě někdo o něco požádal, moje první reakce byla: „Ničím mi neprospěli, ani hezké slovo mi neřekli, a přesto po mně chtějí fotografie.“ Není to silné sobectví? Když jsem viděl, kolik takových myšlenek se ve mně objevuje, opravdu mě to vyděsilo. Skutečně nesmím polevit v ostražitosti.
Hluboce si uvědomuji, jak nesmírně rozsáhlý Dafa je. Tak nepatrnou třísku dřeva, jakou jsem já, by mohl s největší lehkostí rozpustit. Možná nemám dostatečnou důvěru sám v sebe, ale v Dafa ji ztratit nemohu a nikdy neztratím. Vím, že pokud svou mysl naplním Fa, samotný Dafa mi pomůže odstranit všechno, co s ním není v souladu.
Závěrečné poznámky
Učení Fa nazpaměť skutečně posílilo mé hlavní vědomí. Nyní si jasně uvědomuji, na co myslím a co dělám. Jsou to mé vlastní skutečné myšlenky a činy, nikoli věci řízené preferencemi a představami, které jsem si postupem času osvojil.
Zřetelně cítím, že se stávám stále rozumnějším a že moje jednání a myšlení stále méně ovlivňují city. Když se objeví nesprávná myšlenka, dokážu si okamžitě vybavit Fa a podle něj posoudit, zda je něco správné, nebo nesprávné. To mi přineslo učení Fa nazpaměť.
Zvláště poté, co jsem se poprvé naučil celý Zhuan Falun nazpaměť, jsem měl pocit, jako bych ze sebe svlékl jednu vrstvu lidské schránky.
Mistr všechny povzbuzoval, aby se učili Fa nazpaměť, již dávno, když začal vyučovat Dafa. Učit se Fa nazpaměť tedy znamená řídit se Mistrovými slovy, a to nepochybně urychlí naši kultivaci.
Za dva a půl roku, kdy praktikuji, mám pocit, že jsem prošel úplnou proměnou, a to jak po fyzické stránce, tak z hlediska svého charakteru.
Přestože si uvědomuji, že jde pouze o srovnání s tím, jaký jsem byl dříve, a že mám stále daleko ke standardům kultivujícího i k požadavkům Fa, které stanovil Mistr, vím, že díky praktikování Dafa svého cíle určitě dosáhnu. Tato důvěra nevychází z víry v sebe sama, ale z mé víry v Dafa.
Když jsem se před několika dny znovu dokončil učení celého Zhuan Falun nazpaměť, okamžitě jsem se začal učit článek „K Dovršení“. Čím více se Fa učím nazpaměť, tím více si uvědomuji, jak nesmírně rozsáhlé a hluboké učení nám Mistr předává.
Děkuji Mistrovi za Jeho soucitnou záchranu! Tento učedník vyjadřuje nejhlubší vděčnost za Vaši laskavou milost!
(Vybraný příspěvek pro 23. Čínskou konferenci Fa na Minghui.org)
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.