(Minghui.org) Dostala jsem e-mail od spolupraktikující Ming. Napsala: „Myslím, že praktikující Falun Dafa, kteří zůstávají v pevninské Číně, jsou nesmírně vzácní. Každému praktikujícímu v Číně odpovídá určité pole na hlavním bojišti.“
Podmínky mimo Čínu je třeba pečlivě zvážit. Rozhodla jsem se, že touto cestou nepůjdu. Záměrná změna vlastní kultivační cesty může vést ke zkouškám. Mnozí praktikující, kteří z Číny odešli, svého rozhodnutí později litovali. Jednou jsem zaslechla praktikujícího, který byl mimo Čínu už mnoho let, jak říká, že kdyby se mohl rozhodnout znovu, neodešel by.
* * *
Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!
Komunistická strana Číny (KS Číny) potlačuje Falun Dafa od roku 1999. V tomto drsném prostředí se nemálo praktikujících rozhodlo opustit Čínu a přestěhovat se do zahraničí. Zpočátku jsem mezi ně patřila i já.
Po důkladném zvážení jsem se však rozhodla zůstat v pevninské Číně. Níže je můj příběh.
Zkušenost s prodejem domu: Nic není náhodné
Poté, co mě představitelé KS Číny pronásledovali v rámci kampaně „vynulování“, jsem byla nucena opustit domov a téměř pět let jsem žila v jiném městě. Původně jsem chtěla zlepšit svůj charakter, překonat překážky a vrátit se domů. Kvůli strachu a různým lidským připoutáním se mi však tuto spravedlivou myšlenku nikdy nepodařilo dostatečně posílit a domů jsem se vracela jen občas. Praktikující, které jsem znala, se navíc buď odstěhovali z naší čtvrti, odešli do jiných měst, nebo přestali praktikovat úplně. V okolí přibývalo bezpečnostních kamer a ceny nemovitostí stále klesaly. Nakonec jsem se rozhodla dům prodat.
Před dvěma lety jsem požádala spolupraktikující Ming, aby se na to zeptala realitního makléře. Ozvalo se mnoho makléřů, kteří se chtěli se mnou jako s majitelkou setkat. Protože bylo pronásledování vážné, rozhodly jsme se s Ming celou věc odložit. Letos se toto téma nějak znovu otevřelo. Když jsem se seznámila s postupem, udělila jsem Ming notářsky ověřenou plnou moc, aby vše vyřídila za mě. Poté, co byl dům v dubnu nabídnut k prodeji, jsem prošla různými zkouškami charakteru.
Hned poté, co Ming dokončila potřebné formality s realitním makléřem, musela s manželem odjet do rodného města na pohřeb. Cesta se protáhla na měsíc. Během této doby jsme spolu nemohly být v kontaktu. Mezitím se domy prodávaly stále obtížněji a jejich ceny výrazně klesaly, až na polovinu své nejvyšší hodnoty. Probudilo se ve mně dosud skryté připoutání k osobnímu prospěchu, přestože jsem si myslela, že jsem tyto lidské představy již odložila. Objevila se zášť i závist vůči těm, jejichž domy se podařilo dobře prodat. Věděla jsem, že bych těmto připoutáním měla odporovat, ale nedokázala jsem je včas potlačit. Zazlívala jsem Ming, že se tak dlouho nevrací a že jí na celé věci nezáleží. Má mysl už nebyla klidná.
Později jsem se dozvěděla, že Ming během toho měsíce pomohla mnoha lidem poznat pravdu o Dafa. Jestliže je pomoc při záchraně lidí tím nejdůležitějším, nebylo to mnohem podstatnější než prodej domu? Říkala jsem si, že nejlepší bude ponechat vše na uspořádáních Mistra Li, ale ve skutečnosti jsem stále chtěla dům prodat za dobrou cenu. Při dívání se do sebe jsem si všimla své neupřímnosti a toho, že mé srdce není čisté.
Po návratu Ming kontaktovala realitního makléře. Ten jí řekl, že si dům prohlédlo mnoho lidí a byli s ním spokojeni. Potenciálním kupujícím však připadala cena příliš vysoká a snažili se vyjednat její snížení. Když jsem zklidnila mysl, rozhodla jsem se ponechat věc Mistrovi a lidem, kteří mají o koupi skutečně upřímný zájem, cenu snížit. Během prodeje se přihodilo mnoho zneklidňujících věcí. Někdo například přišel podepsat smlouvu, ale pak od koupě náhle odstoupil. Příliš jsem se tím nenechávala emocionálně ovlivnit a přijímala to klidně.
Po třech měsících nastal obrat k lepšímu. Několik realitních makléřů doprovodilo Ming do centra pro převody nemovitostí, aby projednali podpis smlouvy. V tu chvíli můj příbuzný Shan, který se o dům průběžně zajímal, zpanikařil, když se dozvěděl, že se chystáme smlouvu podepsat. Nabídl cenu mnohem vyšší než tu, kterou navrhovali makléři. V době, kdy se domy obecně prodávaly obtížně, bylo zázračné, že o ten můj soupeřilo několik rodin. Nakonec jsme s Ming uzavřely obchod se Shanem.
Zdá se, že předurčené vztahy skutečně existují. Ming dříve jedné zájemkyni řekla, že součástí prodeje je i pěkný nábytek. Ta však prohlásila, že je všechen nábytek příliš starý a že by ho po koupi odstranila. Novému kupujícímu Shanovi se naopak dům včetně nábytku opravdu líbil.
Vyřizování formalit provázely obtíže. Protože Ming nikdy předtím dům neprodávala a neměla ani zkušenosti s obchodováním, celý proces od dokumentů až po platby řídil makléř kupujícího. Na základě vlastních pracovních zkušeností jsem při převodu nemovitosti viděla mnoho možných obchodních nástrah. Kupující měl například nejprve zablokovat peníze v bance, poté mělo dojít k převodu nemovitosti a teprve pak měly peníze přijít na můj účet. Co když ale po převodu peníze nedostanu?
Byla jsem podezíravá a znepokojoval mě postup Ming. Měla jsem pocit, že se zcela podřizuje makléři a kupujícímu a nebere ohled na mé potřeby. Nemohla jsem však do všeho snadno zasahovat. Šlo o velkou částku, a tak jsem byla úzkostná a nemohla spát. Promluvila jsem si s dalšími praktikujícími, kteří už dům prodávali. Řekli mi, že dnešní postup při koupi domu je velmi propracovaný a transparentní a zcela se liší od běžných obchodních transakcí. Uklidnila jsem se tedy, rozptýlila své pochybnosti a důvěřovala Mistrovu uspořádání. Přestože byly svátky, zbývající částka skutečně dorazila na můj účet tři dny poté, co nový majitel nemovitost převzal.
Při zpětném pohledu bych si nikdy nepomyslela, že při všeobecném poklesu cen nemovitostí a slabém prodeji v pevninské Číně dokážu svůj starší dům prodat za vysokou cenu během pouhých tří měsíců. Připadá mi to jako sen. Jsem vděčná Mistrovi, Ming i ostatním praktikujícím za jejich pomoc. Byl to také proces postupného odstraňování strachu, pochybností, negativního uvažování, zášti a připoutání k osobnímu prospěchu. Během prodeje domu jsme s Ming také pomohly několika lidem vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací.
Úvahy o odchodu do zahraničí
Během prodeje domu jsem mnohokrát cestovala mezi domovem a pronajatým bytem a po malých částech přenášela věci jako mravenci zrnka rýže. Někdy jsem si na stěhování musela pronajmout auto. Do pronajatého bytu jsem koupila nezbytný nábytek, například šatní skříně. Stěhování nebylo snadné a kvůli vyřizování prodeje jsem se navíc někdy musela vracet domů. Každá cesta tak zabrala více než den a byla velmi únavná. Kvůli těmto záležitostem jsem nedokázala dobře udržovat svou kultivaci a můj stav se zhoršoval. Ming mě také upozornila, že někteří dlouholetí učedníci Dafa při prodeji nebo rekonstrukci domu v kultivaci polevili. Jejich mezer bylo využito a přišli o život. Takové případy nejsou ojedinělé. Také já jsem si odnesla hluboké ponaučení ze život ohrožujících zkoušek, které mě postihly kvůli připoutání k pohodlí.
Krátce po prodeji domu, v polovině srpna, mi praktikující Ting navrhla, abych odjela do zahraničí. Sama se právě vrátila z jedné západní země. S Ting se známe mnoho let. Když viděla, že jsem se z pohodlného prostředí přestěhovala do pronajatého bytu a potýkám se s obtížemi, soucítila se mnou a doufala, že by mi změna prostředí pomohla.
Té noci jsem nemohla spát. Intuice mi napovídala, abych do zahraničí neodjížděla. Právě jsem se tu zabydlela a zůstat mi připadalo dobré. Druhý den Ting přišla znovu. Ukázalo se, že do zahraničí cestovala s další praktikující. Té se tam zdálo všechno nádherné – připadala si jako pták, který může volně dýchat – a rozhodla se zůstat. Také ona zažila pronásledování při kampani KS Číny „vynulování“, po němž trpěla psychickými obtížemi. Stejně jako já byla nucena opustit domov a žít v pronajatém bytě.
Ting řekla, že praktikující Falun Dafa v té zemi mohou společně studovat Fa a dělat cvičení. Na různých místech také pořádají akce k potvrzování Fa. Ujišťovala mě, že bych tam určitě našla uplatnění pro své schopnosti. Mohla bych si pronajmout bydlení se spolupraktikujícími a různými cestami převést úspory do zahraničí. Zaslechla, že KS Číny od 15. září zpřísní hraniční kontroly a zemi uzavře. Řekla mi, abych si pospíšila a vyřídila potřebné formality. Protože jsem prodala dům a měla peníze, mohla bych odjet ještě před 15. zářím. Zároveň mě varovala, abych si dávala pozor na připoutání k pohodlí, protože prostředí v zahraničí je mnohem uvolněnější.
Nechala jsem se přesvědčit. To odpoledne jsme s Ting šly požádat o pas. Slyšela jsem, že se pravidla nedávno uvolnila a mnoho praktikujících Falun Dafa pas dostalo, což dříve nebylo možné. Byl to další proces překonávání strachu. Cestou jsem stále pochybovala, zda mi žádost vůbec vyřídí. Ting mi připomínala, abych recitovala Fa a vysílala spravedlivé myšlenky. Než jsme vyrazily, svítilo slunce, a tak jsme si nevzaly deštníky. Po zaparkování jsme musely ještě kousek dojít pěšky. Nad námi se objevil tmavý mrak, který stále temněl. Vytrvale jsme vysílaly silné spravedlivé myšlenky. Pršet začalo teprve ve chvíli, kdy jsme byly téměř u pasového oddělení.
Když jsem u přepážky podávala žádost o pas, řekla jsem v srdci: „Mistře, nedělám to pro vlastní potěšení. Chci potvrzovat Fa, telefonicky objasňovat pravdu a více přispívat k záchraně lidí. Prosím, Mistře, něco pro mě uspořádejte. Ve své kultivaci jsem se nyní zasekla a zachraňuji příliš málo lidí.“
O sedm dní později jsem pas dostala. Té noci jsem byla neklidná, váhala jsem a cítila obrovský tlak. Zabydlet se v cizí zemi a zklidnit tam mysl by vyžadovalo značné množství času a úsilí, což by ovlivnilo mou kultivaci. Celkový stav byl navíc poslední dobou špatný. Mezitím KS Číny rozšířila své potlačování i do zahraničí a čas na nápravu Fa byl velmi omezený.
Další praktikující z okolí, Wen, se rozplakala, když jsem jí řekla, že možná odjedu do zahraničí. Ani já jsem nemohla snést pomyšlení na odloučení. Toho večera jsem byla při meditaci neklidná. Když jsem pomyslela na odchod od Ming a Wen, s nimiž mě pojil silný vztah, chtělo se mi plakat. Nechtěla jsem je opustit. Už toho odpoledne, kdy jsem si vyzvedávala pas, jsem se při obědě s Ting rozplakala. Ting je nesmírně věrná přítelkyně a na mé cestě mi velmi pomohla, zvláště v nejtěžších chvílích. Poprvé jsem cítila tak silné připoutání k lidem a takovou neochotu čehokoli se vzdát. Jak jsem se to vlastně kultivovala?
Také jsem si uvědomila, že jakmile odejdu, lidé, jejichž záchranu mi zde Mistr svěřil a kterým mám pomoci, už tuto příležitost nedostanou. Ta myšlenka mě naplnila hlubokým smutkem a pocitem ztráty. Všechno se seběhlo tak rychle a do 15. září bylo potřeba zařídit tolik věcí. Můj kultivační stav nebyl poslední dobou dobrý a kladla jsem si otázku, zda vůbec dokážu hladce vycestovat. Cítila jsem velký tlak.
Rozhodnutí zůstat
Měla bych odjíždět v takovém spěchu? Opravdu jsem si to potřebovala pečlivě promyslet, a tak jsem požádala Mistra o vedení.
Celý týden jsem prožívala prudké výkyvy nálad, cítila se vyčerpaná a ráno nemohla vstát. Pomohlo mi, když jsem při společném studiu hodinu vysílala spravedlivé myšlenky. Potom jsem šla nakoupit a cestou přesvědčila tři lidi, aby vystoupili z KS Číny.
Abych se vrátila do dobrého kultivačního stavu, plánovala jsem začít učit se Fa nazpaměť. Při onom společném studiu Fa jsme četli tuto pasáž:
„… místo toho se zamysleme nad tím, že se můžete kultivovat k vysokým úrovním jedině v nejsložitější skupině lidí nebo v nejsložitějším prostředí. Tohle to naznačuje.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)
Otřáslo to mnou a cítila jsem, že mi Mistr pomáhá pochopit, co mám udělat. Měla bych zůstat v pevninské Číně!
Mé rozhodnutí muselo vycházet z Fa. Nejsem někdo, po kom KS Číny pátrá nebo komu právě hrozí pronásledování. Potřebuji se jen pilně kultivovat a odstranit svůj strach. Především Mistr uspořádal, abych začala praktikovat v pevninské Číně. Jak si mohu sama vytvářet jiná uspořádání? Jak mohu odejít, abych se vyhnula pronásledování a hledala pohodlí, a tím narušit Mistrova uspořádání pro mě? Tady v Číně jsou lidé, které mám pomoci zachránit, předurčené vztahy, které mám navázat, dluhy, které mám splatit, zkoušky, které mám překonat, a sliby, které mám naplnit. Přestože je Mistr soucitný, činí výjimky a umožňuje učedníkům odjet, karma kultivujícího se tím ani v nejmenším nezmenší.
V cizí zemi není pronásledování KS Číny tak zjevné a život se stává pohodlnějším. Obtíže a zkoušky v kultivaci se však jen projevují jinou formou, a mohou se dokonce zvětšit. To může být jedním z faktorů přispívajících k nadnárodním represím KS Číny. Slyšela jsem také o nemalém počtu učedníků v zahraničí, které staré síly připravily o život. Kultivace je tak vážná!
Některé spolupraktikující překvapilo, že do zahraničí neodjedu. Mysleli si, že právě já bych odjet měla. Už před více než deseti lety, když mi policie prohledala domov, jsem zvažovala získání pobytu prostřednictvím investice v jedné západní zemi s vynikajícím sociálním zabezpečením, kde žilo mnoho spolupraktikujících. Peníze z prodeje domu by na potřebnou investici stačily. Po podání imigračních dokumentů a zaplacení zálohy jsem však celý proces zastavila. Uvědomila jsem si, že ať se strachem odejdu kamkoli, sám od sebe nezmizí.
Před mnoha lety přijel do naší společnosti zástupce generálního ředitele z ústředí a naléhal, abychom někoho vyslali do zahraničního zastoupení. Nabízel vysokou pozici a štědré výhody. Náš vedoucí řekl, že kdyby byl mladší, jel by. Kolegové věděli, že kvůli určitým omezením je tato pozice jako stvořená pro mě. Tehdy jsem právě vyřizovala přistěhování a uvažovala jsem, že bych odjela do země, kde se zastoupení nacházelo, a odtud se přesunula do země, do níž jsem se chtěla přistěhovat. Pokud bych čelila omezení vycestování, jak se mi už dříve stalo, společnost by mohla zasáhnout a umožnit mi odjet. Kdybych to však udělala a odešla do svobodné země, lidé ve společnosti by to považovali za útěk do zahraničí. To by poškodilo pověst Falun Dafa a ovlivnilo záchranu nespočtu lidí! Této příležitosti jsem se tedy vzdala.
Pomáhat zachraňovat životy je to nejdůležitější. Kolem mě je tak málo praktikujících ochotných chodit ven a objasňovat pravdu tváří v tvář. V pevninské Číně nejvíce chybějí praktikující, kteří dokážou s druhými mluvit o Dafa. Přestože zatím nechodím ven oslovovat cizí lidi (to ještě nedokážu), hovořím s těmi, s nimiž se setkávám. Nedávno ke mně například přišlo pět skupin lidí kvůli opravám spotřebičů a montáži nábytku. Promluvila jsem s nimi a všichni vystoupili z organizací KS Číny. Dříve jsem se to doma neodvažovala dělat.
Jeden opravář ke mně přišel poměrně brzy. Ten den jsem ještě nedělala cvičení Falun Dafa, ale kdybych s ním nepromluvila, nedostal by příležitost. Sebrala jsem tedy odvahu, šla si s ním promluvit a navrhla mu, aby vystoupil z KS Číny a jejích přidružených organizací. Nakonec vystoupil.
V poslední době jsem potkala několik laskavých lidí v metru a obchodních centrech a odvážila jsem se je oslovit. V objasňování pravdy jsem udělala určitý malý pokrok.
Jednou jsem se Ting zeptala, jestli je v té cizí zemi hodně Číňanů. Řekla, že ne. S kým bych tedy mohla venku mluvit? Po zavedení nových předpisů 15. září vyjíždělo do zahraničí ještě méně Číňanů. Telefonicky objasňovat pravdu do Číny ze zahraničí je nyní obtížné, protože lidé v pevninské Číně málokdy přijímají hovory z neznámých čísel. Zůstat je pro mě jedinečná životní příležitost.
V té době jsem dostala e-mail od spolupraktikující Ming. Napsala: „Myslím, že praktikující Falun Dafa, kteří zůstávají v pevninské Číně, jsou nesmírně vzácní. Každému praktikujícímu v Číně odpovídá určité pole na hlavním bojišti.“
Podle mého pochopení praktikující v jiných zemích během procesu nápravy Fa pomáhají praktikujícím v Číně. Pevninská Čína je hlavním bojištěm.
Je pochopitelné, když praktikující odejde do zahraničí jako k poslednímu východisku, protože už nemá žádnou jinou možnost. Proč však nemůžeme využít své spravedlivé myšlenky a bojovat tady, na hlavním bojišti?!
Rozhodla jsem se zůstat v pevninské Číně, pilně se kultivovat a pomáhat zachraňovat více lidí. Tak zde můžeme vytvořit místo, které nám bude patřit.
(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou Fahui na Minghui.org)
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.