Čínská Fahui | Objasňování pravdy o pronásledování pracovníkům orgánů činných v trestním řízení

(Minghui.org) Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Kvůli připoutání k pohodlí jsem více než deset let nenapsala příspěvek na konferenci Falun Dafa. Jednoho dne mě doma navštívil spolupraktikující a zeptal se: „Byla zveřejněna výzva k zasílání příspěvků na Čínskou Fahui. Napíšeš něco?“ Neodpověděla jsem. Když odešel, pomyslela jsem si, že nic psát nebudu.

O dva dny později, ráno 14. srpna 2026, jsem měla jasný sen. Někdo se mě zeptal: „Cožpak nepošleš příspěvek, abys zachraňovala lidi?“ Uvědomila jsem si, že mi Mistr naznačuje, abych napsala článek. Vím, že je Mistr přímo vedle mě a zná každou mou myšlenku. Každý krok, který při zachraňování lidí a opravdové kultivaci uděláme, je možný díky Mistrovu nesmírnému úsilí, nezměrnému snášení, soucitným uspořádáním a požehnání! Když jsem si to uvědomila, neubránila jsem se slzám. Pochopila jsem, že o svých kultivačních zkušenostech musím napsat.

O čem mám psát?

Po celá ta léta, kdy Komunistická strana Číny (KS Číny) pronásleduje Dafa, jsem díky Mistrovým pečlivým uspořádáním, vedení a osvícení vytrvávala v objasňování pravdy. Posílala jsem pravdu objasňující materiály poštou, telefonovala jsem a osobně hovořila s pracovníky orgánů veřejné bezpečnosti a politických a právních orgánů. Ani jednou jsem nepolevila. Domnívala jsem se, že toto vytrvalé úsilí přináší tři hlavní přínosy: Zaprvé, jakmile tito lidé pochopí pravdu, mohou být zachráněny vnímající bytosti, které za nimi stojí, a oni sami se vyhnou hromadění karmy. Zadruhé, když pravdu pochopí, je méně pravděpodobné, že budou pronásledovat místní spolupraktikující nebo jim zasahovat do zachraňování lidí; přinejmenším se pronásledování zmírní. Zatřetí, s ústupem pronásledování se přirozeně uvolní prostředí. To povzbudí více praktikujících, aby vykročili vpřed, což zase přinese vnímajícím bytostem požehnání a umožní jich zachránit více. To vše si Mistr přeje.

Díky důkladnému studiu Fa a posilování spravedlivých myšlenek nepřišlo mé úsilí nazmar. Někteří vedoucí představitelé orgánů veřejné bezpečnosti do určité míry pochopili pravdu, a dokonce začali s praktikujícími Dafa jednat laskavě. Ráda bych se podělila o zkušenosti s osobním objasňováním pravdy příslušníkům místního oddělení vnitřní bezpečnosti a také se zasíláním pravdu objasňujících materiálů různým institucím, například městskému výboru strany, orgánům veřejné bezpečnosti, prokuratuře, soudním orgánům a školskému úřadu. Zaměřovala jsem se především na úřad veřejné bezpečnosti.

Dřívější setkání s místní policií

Musím začít od začátku. Asi před deseti lety mě při rozhovoru s lidmi o pronásledování chytil někdo, kdo neznal skutečnosti, a odvlekl mě na místní policejní stanici. Drželi mě tam celé dopoledne, než mi dovolili vrátit se domů. Po návratu jsem zjistila, že mi policisté zabavili některé knihy Dafa.

Následující den jsem šla na policejní stanici požádat náčelníka úřadu o vrácení knih Falun Dafa. Strážný u vchodu mi řekl, že náčelník není přítomen, a do jeho kanceláře mě nepustil. Ani kdybych se o to pokusila, nedostala bych se tam. Rozhodla jsem se meditovat přímo ve vstupní hale úřadu. Seděla jsem tam asi půl hodiny, ale nikdo ke mně nepřišel ani se mě na nic neptal. Nevěděla jsem, co dál, a tak jsem vstala a zamířila na zadní dvůr. Chtěla jsem směrem k horním patrům zavolat jméno vedoucího oddělení. Dvůr sloužil jako parkoviště, a přestože tam byly dveře, dovnitř jsem se nedostala. Nezbylo mi tedy nic jiného než tam stát a směrem k horním patrům budovy hlasitě volat vedoucího oddělení jménem.

Zanedlouho přišel policista s laskavou tváří a navrhl: „Pojďme se projít a popovídat si.“ Za chůze jsem mu vysvětlovala, co je Falun Dafa. Na mnoho věcí se ptal a na všechny otázky jsem mu odpověděla. Pro vystoupení z KS Číny si zvolil pseudonym Wei Min (Pro lid).

Mezitím vedoucí oddělení zajel ke mně domů a řekl mému synovi, jak mi syn později vyprávěl: „Řekněte matce, ať jde domů a nekřičí tam na budovu. Tady je moje telefonní číslo. Kdyby cokoli potřebovala, může mi zavolat.“ Tak jsme získali telefonní číslo vedoucího oddělení. Tento kontakt se později ukázal jako velmi užitečný.

Jednou mě vedoucí oddělení navštívil doma spolu s policistou, který si zvolil jméno Wei Min. Zatímco vedoucí stál u dveří, Wei Min mi pošeptal, že se velmi nerad podílí na pronásledování, a zeptal se, zda bych mu mohla pomoci najít jinou práci. Řekla jsem mu: „Pokud budete dál tajně chránit praktikující Dafa, nashromáždíte si nesmírnou ctnost. Jestli z této práce opravdu chcete odejít, můžete také požádat Mistra, aby vám pomohl změnit zaměstnání.“ Tehdy jsem toho policistu viděla naposledy.

Kultura inspirovaná bohy probouzí laskavost

Jakmile jsem získala telefonní číslo vedoucího oddělení, volala jsem mu přibližně jednou za dva týdny. Buď jsem mu vyprávěla o Falun Dafa, nebo jsme si domluvili schůzku po skončení jeho pracovní doby. Kdykoli jsem mu zavolala, vždy přišel. Někdy, když už mě nenapadalo, co dalšího říct, a navrhla jsem, že budeme pokračovat jindy, odpověděl, že by si mě ještě rád poslechl.

Jednou jsem si s ním krátce po páté hodině odpoledne domluvila schůzku na obvyklém místě. Přišli tři policisté. Vedoucímu jsem předala malý přenosný přehrávač s nahrávkami o tradiční čínské kultuře inspirované bohy. Řekla jsem: „Je v něm obsažena podstata naší kultury inspirované bohy, kterou dnešní mladí lidé tolik postrádají. Poslechněte si to všichni tři. Jsem si jistá, že vám to pomůže mnohé pochopit.“ Přehrávač si vzali, chvíli poslouchali a pak si ho ponechali. Všichni řekli: „Děkujeme!“ Odpověděla jsem: „Mistr Falun Dafa žádá praktikující, aby lidem říkali, jaká je skutečná situace. Poděkovat byste měli jemu!“

Byla jsem poměrně daleko od domova a potřebovala jsem se vrátit, abych připravila jídlo, a tak jsem se chystala odejít. Při loučení mi všichni tři policisté říkali, abych na sebe dávala pozor. Velmi mě to dojalo a poděkovala jsem jim.

Později jsem se od někoho z oddělení dozvěděla, že vedoucí po poslechu nahrávek předal přehrávač náčelníkovi úřadu. Náčelník ho na jedné poradě zvedl a řekl: „Říká se, že Falun Dafa je špatný, ale poslechněte si tohle. Je to celé o tom, jak být dobrým člověkem.“ Jeden policista vstal a zeptal se: „A co tlak kvůli nařízením shora?“ Náčelník odpověděl: „To nemůžete postup zdržet nebo najít způsob, jak to odložit?“ Cítila jsem, že tato kultura inspirovaná bohy probudila jeho vrozenou laskavost.

Po podání trestních oznámení na Jianga

Když začala vlna podávání trestních oznámení na Jiang Zemina, hlavního strůjce pronásledování, praktikující v naší oblasti vzájemně spolupracovali. Mnozí se do této práce pustili celým srdcem. Vyhledávali na internetu správné vzory dokumentů, telefonovali, přepisovali a upravovali trestní oznámení na Jiang Zemina, zajišťovali jejich podání nebo se domlouvali s kurýry. Jeden praktikující téměř nespal a za měsíc zhubl o několik kilogramů. Zažívala jsem totéž.

S dalším praktikujícím jsme denně jezdili na venkov pomáhat místním praktikujícím připravovat trestní oznámení. Cesta byla dlouhá a nechtěli jsme místním praktikujícím přidělávat starosti, proto jsme si kupovali vlastní jídlo a vodu. V malém lesíku jsme se najedli a krátce si odpočinuli, pak jsme se vydali do vesnice za praktikujícími. Některé starší praktikující, kteří nevěděli, jak dokumenty odeslat, jsem pozvala k sobě domů. Objednala jsem kurýra, aby zásilky převzal k odeslání. U většiny těchto oznámení nakonec přišlo úřední potvrzení o přijetí. Díky našemu společnému úsilí podalo trestní oznámení devadesát procent praktikujících v naší oblasti, tedy ve městě na úrovni okresu.

Později jsem se doslechla, že některá oznámení byla zaslána zpět do naší oblasti a má je nyní vedoucí oddělení. Zavolala jsem mu a zeptala se na to, ale popřel to. Řekla jsem: „Prosím, nepodnikejte žádné kroky. Vesmírná situace se změnila. Co s tím vůbec můžete udělat? Vůli nebes se nelze vzepřít. Vytvořil jste si karmický dluh a nebesa všechno zaznamenávají. Máte rodiče, manželku a děti. Co s nimi bude? Prostě nad tím přimhuřte oči a spokojte se s tím, že dostáváte plat. Náš Mistr je soucitný. Trestní oznámení byla podána proto, aby odhalila Jiangovy zlé skutky. Nepřivolávejte na sebe neštěstí. Musíte převzít odpovědnost za vlastní život! Kdybyste se v budoucnu, až bude Falun Dafa očištěn od křivých obvinění, ocitl před soudem, osobně vás přijdu obhajovat. Pokud navíc budete jednat spravedlivě, nebesa to zaznamenají a bude vám připsána velká zásluha.“

Přestože místní praktikující při podávání trestních oznámení uváděli svá pravá jména a osobní telefonní čísla, místní policejní stanice nepodnikla žádné kroky a praktikující nebyli pronásledováni.

Po policejním zásahu na místě výroby materiálů

V roce 2016 provedli policisté z místní stanice domovní prohlídku u praktikující, která žila na venkově. Zabavili jí tiskárnu, počítač a další věci, jí se však podařilo uniknout. O tři nebo čtyři roky později za mnou přišel vedoucí oddělení a řekl mi, že od té události případ dál neřešil ani u ní doma nebyl. Odpověděla jsem: „Tak je to správně. To si opravdu zaslouží pochvalu.“ Dodal: „Přemýšlím, že ji v příštích dnech navštívím.“ Když se chystal odejít, chytila jsem ho za ruce. Se slzami v očích jsem ho prosila: „Prosím, nechoďte tam! Už uplynuly tři nebo čtyři roky, nechte to být. Buďte dobrým člověkem. Proč se do toho vůbec pouštět? Prostě přimhuřte oči. Nestačí vám, že dostáváte výplatu? Tato praktikující je navíc dost bázlivá. Kdyby na ni tlak pronásledování příliš dolehl, mohlo by se stát něco hrozného a pak už by bylo na lítost pozdě.“ Usmál se a dal mi najevo, že tam tedy nepůjde. Pustila jsem jeho ruce a on odešel.

Od té události uplynulo deset let. K praktikující domů nepřišel ani případ dál neřešil. Zůstala v bezpečí a nic se jí nestalo. Když jsem se nad tím později zamyslela, napadlo mě: Jak jsem já, žena, mohla takhle držet mladého muže za ruce?! Ach… Každopádně nejdůležitější je, že byla praktikující ušetřena pronásledování.

Ochrana knih Dafa a Mistrova portrétu

Studiem Fa jsem pochopila, že Dafa je soucitný, ale zároveň má svou důstojnost. Uvedu několik příkladů.

Vedoucí oddělení mi knihy Dafa nikdy nebral. Když ho však doprovázeli další policisté, někdy měl pocit, že musí naoko předvést, že postupuje v souladu s politikou pronásledování KS Číny. Jednou si všiml knihy Zhuan Falun, zvedl ji a tvrdil, že si ji chce vzít domů a přečíst. Navrhla jsem, ať si ji přečte přímo na místě, že by to nezabralo moc času, ale trval na tom, že si ji odnese. Držel knihu za horní okraj a já ji okamžitě chytila za spodní. Přísně jsem řekla: „Pusťte ji! Jestli se dnes opovážíte vzít mi knihu Dafa, budu ji chránit vlastním životem. Jen to zkuste!“ Zasmál se a pustil ji.

Jindy jeden mladý policista v domnění, že si ho nevšímám, popadl malý portrét Mistra a schoval ho za zády. Beze slova jsem mu ho rychle vzala zpět. „To je můj Mistr, ne váš,“ řekla jsem. „Nemáte právo si ho brát.“ Přitiskla jsem si portrét pevně k hrudi. Už se o nic dalšího nepokusili ani nic neřekli.

Ochrana seznamu lidí, kteří vystoupili z KS Číny

Doma jsem zpracovávala seznam více než tisíce lidí, kteří vystoupili z KS Číny. Právě jsem dokončila přepisování jmen, když někdo zaklepal. Myslela jsem si, že přišel spolupraktikující, a otevřela jsem. Za dveřmi však stáli policisté. Sevřelo se mi srdce. Spěchala jsem do vedlejšího pokoje a snažila se seznam zasunout pod přikrývku, ale než jsem ho stihla úplně zakrýt, policisté vstoupili do místnosti.

Vedoucí oddělení si všiml, co dělám, a zeptal se: „Co to děláte?“ Uvědomila jsem si, že už to neskryji, a odpověděla: „Přepisuji seznam lidí, kteří vystoupili z KS Číny.“ Řekl: „Ukažte mi ho.“

Odpověděla jsem: „Nemohu vám ho dát. Mohl byste ho roztrhat.“ Trval na tom, že ho chce vidět. Vzala jsem jeden ze sešitů, do kterých jsem právě dopsala jména, ukazovala na jednotlivé záznamy a vysvětlovala: „Na této stránce jsou lidé, kteří vystoupili ze strany, a na této ti, kteří vystoupili ze Svazu mládeže.“ Držel sešit za oba horní rohy, zatímco já za oba spodní. Řekla jsem: „Nevadí vám, že si hromadíte tolik karmy? Zdá se, že ten seznam opravdu chcete vzít.“ Dodala jsem: „Pusťte ho! Neroztrhejte ho! Máte vůbec představu, kolik úsilí do tohoto seznamu praktikující Dafa vložili? Přesvědčit k vystoupení byť jediného člověka není snadné! Jde o životy vnímajících bytostí!“ Usmál se a pustil ho.

Seznam zůstal v bezpečí. Děkuji Vám, Mistře, že jste mi dal moudrost a odvahu!

Bránila jsem policistům v páchání zlých skutků

Od chvíle, kdy KS Číny začala pronásledovat Falun Dafa, jsem používala telefonní číslo registrované na jméno někoho jiného. Představitelé vesnice v mém rodišti tvrdili, že mám neúplné údaje v evidenci. Kvůli tomu jsem nemohla pobírat starobní důchod a oni trvali na tom, abych používala telefonní číslo registrované na vlastní jméno. Před dvěma lety mi nezbylo nic jiného než si takové mobilní číslo zaregistrovat. O čtyři dny později pršelo, a nemohla jsem proto vyjít ven objasňovat pravdu. Z tohoto telefonu jsem tedy zavolala praktikujícím z naší místní skupiny studia Fa a pozvala je ke společnému studiu. Přišli v osm hodin ráno.

Ještě před devátou se ke mně domů v doprovodu dalších dvou policistů násilím dostal vedoucí oddělení vnitřní bezpečnosti. Jako první mě napadlo, že mi určitě odposlouchávají telefon. Jakmile vstoupil, rázně se zeptal: „Co tady děláte?“ Odpověděla jsem: „Studujeme Fa.“ Když viděl, že jsme čtyři, zeptal se: „Kdo vám řekl, abyste studovali Fa?“ Odpověděla jsem: „Neříkal jste snad, že doma můžeme studovat a cvičit?“ Pak řekl: „Kromě vás půjdou ostatní tři se mnou.“ Vyskočila jsem a prohlásila: „Ať se dnes někdo opováží kohokoli odvést! Na studiu Fa není nic špatného, ale i kdyby bylo, byla by to moje vina. Já jsem je sem pozvala. Jestli chcete někoho odvést, odveďte mě, ale na nikoho z těch tří nesáhnete.“

Zasmáli se, posadili se a řekli: „Pořád se mluví o násilných odběrech orgánů, ale podívejte se na nás. Chybí snad někomu z nás nějaká část těla?“ Odpověděla jsem: „Pracovníci vašeho úřadu jsou laskavější a ještě mají nějaké svědomí. Ale kdybyste skutečně pronásledováním způsobili smrt praktikujícího Dafa, přemýšleli jste o tom, zda by vás a vaše kolegy nestihla odplata? Nebeské principy jsou spravedlivé.“

Psaní dopisů pracovníkům orgánů činných v trestním řízení

Cítila jsem, že musím pracovníkům orgánů veřejné bezpečnosti, prokuratury a soudů říci pravdu o pronásledování. Věřím, že to bylo Mistrovo uspořádání. Právě když jsem se rozhodla tyto dopisy napsat, začala pandemie covidu a musela jsem zůstávat doma. Dopoledne jsem studovala Fa a odpoledne psala dopisy. Dokončit je mi trvalo téměř dva měsíce.

Protože nemám vysoké vzdělání, někdy jsem si nevěděla rady s tím, jak něco vyjádřit. Díky Mistrovu vedení a inspiraci se mi však podařilo práci dokončit. Když jsem například psala o tom, že Jiang Zemin neměl pravomoc „dělat“ zákony, najednou mi přišla na mysl slova: „Přijímat zákony.“ Okamžitě jsem si uvědomila, že je to Mistrova nápověda, a hluboce mě to dojalo.

Připravila jsem různé druhy dopisů. Při psaní mám na paměti určitý cíl: dívat se na věc z pohledu příjemců a dbát na to, aby dopisy vyjadřovaly soucit i důstojnost Dafa. Jeden praktikující po přečtení mého dopisu řekl: „Ani slovo navíc, ani slovo nechybí.“ Za Mistrovu pomoc jsem opravdu vděčná!

Vlastnoručně jsem napsala dvacet dopisů, každý o deseti stranách. Mezi adresáty byli tajemník místního městského výboru strany, ředitel školského úřadu, náčelník úřadu veřejné bezpečnosti, tajemník Výboru pro politické a právní záležitosti, vedoucí a zástupce vedoucího oddělení vnitřní bezpečnosti i náčelníci místních policejních stanic v jednotlivých obcích.

Komplikace při odesílání dopisů

Když jsem dopisy dopsala, vydala jsem se je odeslat. Nejprve jsem šla na hlavní poštu, kde jsem zároveň využila příležitosti vysvětlit pracovníkovi, co je Falun Dafa. Měl pro mě velké pochopení. Odeslala jsem odtud více než tucet dopisů. Pak mě ale napadlo, že je to na jedno místo příliš mnoho, a rozhodla jsem se zbývající dva odnést na menší poštu. I tam jsem nejprve pracovníkovi objasnila pravdu. Při vyřizování zásilek měl nepříjemné poznámky, a dokonce vyšel ven, aby se podíval na registrační značku mého vozidla. Trochu mě to zneklidnilo. Jakmile bylo vše vyřízeno, zamířila jsem domů. Právě jsem dorazila ke dveřím, když jsem se otočila a spatřila několik policistů. Vedoucí oddělení řekl: „Pojďte s námi.“ Uvědomila jsem si, že se něco děje, a odpověděla jsem: „Mohu s vámi jít, ale do poledne se musím vrátit, abych připravila oběd.“ Policejním vozem mě odvezli na místní stanici. Vedoucí oddělení nikde nebyl. Ukázalo se, že jel ke mně domů provést prohlídku.

Policista, který mě vyslýchal, mi nařídil, abych si sedla na židli určenou pro zločince. Ohradila jsem se: „Nespáchala jsem žádný zločin. Proč bych měla sedět na židli pro vězně?“ Přinesl mi tedy malou stoličku. Zvedl oba dopisy a zeptal se: „Tyhle jste posílala vy? Kdo vám řekl, abyste je odeslala? A k čemu mají sloužit?“ Vysvětlila jsem: „Poslala jsem je já. Pandemie se šíří a bála jsem se, abyste nepřišli o své vzácné životy. Chtěla jsem vám proto říct, jak můžete tuto katastrofu přežít.“ Řekl: „Vy jste tedy něco! Kolik dní vám trvalo ty dopisy přepsat? Jsou napsané tak formálně.“ Odpověděla jsem: „Chci-li, abyste byli zachráněni, musím vám nejprve projevit úctu. Chci, abyste si je přečetli a mohli být zachráněni.“ V duchu jsem se modlila, aby všechny dopisy, které jsem odeslala předtím, dorazily na místo určení. Jinak by veškerá má namáhavá práce z uplynulých týdnů přišla nazmar.

Za chvíli se vedoucí oddělení vrátil a odvezl mě domů. Asi o pět nebo šest dní později oslovil syna a zeptal se: „Posílala vaše matka další dopisy?“ Syn si tehdy uvědomil, že všechny předchozí dopisy úspěšně dorazily ke svým adresátům. Řekl: „Všechny poslala ve stejnou dobu jako ty ostatní.“ Tím celá záležitost skončila.

Získala jsem knihy Dafa zpět

Tato událost navazuje na předchozí vyprávění. Zatímco mě kvůli odesílání pravdu objasňujících materiálů drželi na místní policejní stanici, vedoucí oddělení se rozhodl prohledat můj domov. Zavolal synovi, který byl právě v práci, aby přišel domů a otevřel jim. Vedle postele jsem měla velkou lepenkovou krabici s desítkami knih Dafa a asi stovkou letáků s názvem „Dopis těm, s nimiž máme předurčený vztah“. Byla jsem poněkud naivní a vůbec mě nenapadlo, že by odeslání dopisů mohlo vést k takovým potížím. Nenamáhala jsem se proto nic schovat a vedoucí se svými policisty všechno zabavil. Zaplavila mě taková lítost, že jsem nedokázala přestat plakat a nemohla jsem jíst ani spát.

Druhý den jsem vedoucímu zavolala ještě předtím, než se svými policisty dorazil do práce. Dívala jsem se do sebe a rozhodla se, že je nebudu obviňovat. Řekla jsem: „Je to celé moje chyba. Když tam na očích stála celá krabice knih, jak byste ji tam vy, v pěti lidech, mohli nechat? Kdybyste je neodnesli, zkomplikovalo by vám to práci, že? Dnes vám volám, protože chci knihy zpátky. Pokud je vrátíte, vykonáte ctnostný skutek s velkou zásluhou. Nebesa vám ji jistě připíší. Jestli mi je vrátit nemůžete, nebudu vám to mít za zlé. Vyřiďte však prosím náčelníkovi, že od zítřka budu pobývat na úřadu veřejné bezpečnosti. Dokud tam budou knihy, budu tam i já. Až tam nebudou, odejdu. Pokud jako praktikující Dafa nedokážu ochránit ani knihy Dafa, jak bych se mohla podívat do očí Mistrovi, který mě zachránil?“ Říkala jsem to se slzami hořkosti a zármutku. Dodala jsem: „Když mnich přijde o svá písma, jak může dál kultivovat?! Stejně nemám chuť k jídlu a nemohu spát. Na životě ani smrti mi teď už nezáleží.“ Odpověděl: „Nedělejte nic ukvapeného. Podívám se, co s tím mohu udělat. Řekněte synovi, ať počká doma.“ Pak mě požádal, abych synovi předala telefon, protože s ním chce ještě krátce mluvit.

Ve tři hodiny odpoledne vedoucí oddělení synovi zavolal a požádal ho, aby přišel dolů. Syn se vrátil a s radostí nesl velkou krabici knih. Vrátili dokonce i více než stovku pravdu objasňujících letáků. Zeptala jsem se: „Poděkoval jsi jim?“ Syn odpověděl, že ano. Šťastně jsem se usmála. Bylo to přesně tak, jak řekl Mistr: „Kultivace závisí na vlastním úsilí jedince, zatímco přeměna kultivační energie závisí na jeho mistrovi.“ (Zhuan Falun)

Laskavost náčelníka úřadu

Nedlouho poté jsem dostala strojopisný dopis. Prošel několika městy, než se dostal k praktikujícímu z naší oblasti, který mi ho předal. V dopise stálo, že muž z vesnice sousedící s mým rodištěm působí jako náčelník úřadu veřejné bezpečnosti v jiném městě. Na jeho rozkaz bylo zatčeno více než tucet praktikujících Dafa a několik z nich bylo následně protiprávně vězněno. Protože mě praktikující výslovně požádal, abych tohoto náčelníka kontaktovala a vysvětlila mu pravdu o Dafa, přijala jsem to jako úkol od Mistra. Podle jednoho z dříve použitých dopisů jsem přepsala pravdu objasňující dopis a poslala ho náčelníkovi úřadu veřejné bezpečnosti v onom městě.

Asi o deset dní později ke mně domů přišel vedoucí oddělení a řekl: „Nestačí vám dělat potíže tady u nás? Teď je děláte i v jiných městech!“ Odpověděla jsem: „Nikam jsem nejela. Jen jsem poslala dopis vysvětlující pravdu o pronásledování. Náčelník je náš krajan. Jak bychom mohli jen přihlížet tomu, jak si vytváří tak těžký karmický dluh? Neměli bychom se ho pokusit zachránit?“ Řekl: „Ten náčelník sem včera přijel s pěti nebo šesti muži, aby vás zatkli, ale náš náčelník jim v tom zabránil.“ Odpověděla jsem: „Až náčelníka uvidíte, vyřiďte mu prosím mé poděkování. A děkuji i vám. Božím očím nic neunikne, jsou jako blesk. Nebesa vám oběma právě připsala velkou zásluhu!“

Závěrečné myšlenky

Věřím, že jako praktikující bychom měli jednat podle měřítek pro praktikující a v souladu s Mistrovými požadavky. Pokud jednáme v souladu s Fa a Mistrovými požadavky, zbavujeme se osobních připoutání i připoutání k životu a smrti a myslíme na blaho všech vnímajících bytostí, Dafa nám dá moudrost, odvahu a sílu uspět a Mistr se postará o naše bezpečí.

Být v tomto životě Mistrovou žákyní, praktikující Falun Dafa, je pro mě tou největší ctí. Budu nadále pilná: budu dobře studovat Fa, kultivovat se, dobře dělat tři věci a zachraňovat více vnímajících bytostí, abych se odvděčila za Mistrovu bezmeznou milost. Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující, za vzájemnou podporu, spolupráci a povzbuzení.

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)