Taiwanská Fahui | Falun Dafa změnil můj život

(Minghui.org) Pracuji ve veřejné správě a Falun Gong praktikuji již dvacet pět let.

Když mi bylo dvanáct, při procházce po školním hřišti mě napadla hluboká myšlenka: „Proč tu vlastně jsem? Můj lidský život musí mít nějaký smysl.“ Začala jsem hledat odpovědi v knihách, ale marně.

Dospěla jsem, vdala se a založila rodinu. V pětatřiceti letech jsem čekala svého nejmladšího syna. Mladší sestra mi tehdy řekla, že mi poslala knihu Zhuan Falun, kterou si prý rozhodně musím přečíst. Jakmile jsem dočetla úvodní stať O Dafa, vyhrkly mi slzy – věděla jsem, že jsem konečně objevila to, co jsem celý život hledala.

Pracovala jsem na plný úvazek a starala se o tři děti, takže jsem si naplánovala, že s praxí začnu až v důchodu. Děti už budou dospělé a budu se moci kultivaci naplno věnovat. O několik let později, v mých jednačtyřiceti, mi ultrazvuk odhalil čokoládovou cystu velikosti vejce. Hodnota nádorového markeru pro rakovinu vaječníků vyskočila na 142, což byl čtyřnásobek normy. I přes léčbu se cysta zvětšovala a začala malignovat. Trpěla jsem nesnesitelnými bolestmi.

Když jsem viděla, že se můj život chýlí ke konci, uvědomila jsem si, že s kultivací už nesmím otálet. Věřím, že mi tím Mistr naznačoval, že kultivace na nikoho nepočká. Manžel mě v mém rozhodnutí podpořil. Poté, co jsem začala praktikovat, čokoládová cysta zmizela a s ní i bolesti močového měchýře a vystřelující bolesti v bedrech. Dříve jsem bývala v podstatě celý rok nastydlá, ale teď jsem byla naprosto zdravá.

Už tři měsíce po začátku kultivace jsem vypadala natolik zdravě, že se mě i uklízečka v práci ptala, co pro sebe dělám. Odpověděla jsem jí, že jen praktikuji Falun Dafa, a ona mě povzbudila, abych v tom určitě pokračovala. Jednou za mnou manžel poslal do kanceláře pojišťovacího poradce kvůli vyřízení nějakých dokumentů. Ten mu pak zavolal a divil se: „Vaši ženu jsem už léta neviděl. Vypadá tak zdravě a o tolik mladší. Co se stalo?“ Manžel mu vysvětlil, že je to díky praktikování Falun Gongu.

Když dcera, manžel a nejstarší syn viděli ty ohromné pozitivní změny, začali také praktikovat. Nejmladší syn se mě zeptal: „Mami, musím také začít praktikovat?“ Odpověděla jsem: „Nemusíš, ale měl by ses v životě řídit zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a být dobrým člověkem.“ Slíbil mi, že to dokáže. Děkuji Mistrovi za moudrost, kterou mi dal, abych dokázala své dítě vést k dobru.

Manželově kmotře je úctyhodných sto let. Nedávno si začala každý den číst Zhuan Falun. Když jsme spolu knihu četly poprvé, napomenula mě: „Nečti tak rychle. Měla bys nechat každé slovo doznít a plně porozumět smyslu věty, než budeš pokračovat.“ Po dočtení První lekce mi svěřila, že pochopila hlubší principy Fa. Měla jsem z ní obrovskou radost.

Uplatňování zásad Dafa v práci

V červnu 2024 mě přeložili na jednu střední školu v Taoyuanu, abych jim dala do pořádku účetnictví. V jejich záznamech totiž panovaly závažné nesrovnalosti. Finanční prostředky získané ředitelem se například používaly k úplně jiným účelům a u projektů dokončených už před lety stále visely nevyrovnané zálohy. Ředitel se na předchozí vedoucí účtárny velmi zlobil a vše nahlásil nadřízenému školskému úřadu. Jeho vedoucí mě tam proto vyslal, abych řediteli pomohla tyto chyby napravit.

Kromě účetního zmatku jsem zjistila, že ani vztahy mezi administrativními pracovníky nejsou zrovna ideální. Kontrola výdajů a vyúčtování mnoha projektů nabíraly neustálé zpoždění. Účetní i lidé z ostatních oddělení měli tendenci svalovat vinu na druhé a zbavovat se odpovědnosti. Každý byl přesvědčený, že za průtahy může někdo jiný. Bývalá vedoucí účtárny mi prozradila, že si dokonce nechala vyrobit speciální razítko, aby mohla přesně zaznamenávat čas doručení každého dokumentu. Ostatní oddělení se toho hned chytla a začala na dokumenty pro změnu razítkovat čas jejich odevzdání. Všichni se jen snažili krýt si záda a na pracovišti vládla velmi dusná atmosféra.

Byla to pro mě obrovská zkouška. Opakovala jsem si, že se musím striktně řídit zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a brát ohled především na druhé. Kdykoli při řešení nějakého problému vyvstal konflikt, dívala jsem se do sebe a odstraňovala svá sobecká připoutání. Dokázala jsem se tak povznést nad osobní zájmy a řadu potíží vyřešit s klidem a moudrostí.

Hned po svém nástupu jsem to absurdní časové razítkování příchozích dokumentů zrušila. Po čase od toho upustila i ostatní oddělení. Napětí mezi účtárnou a zbytkem školy se vytratilo a všichni spolu začali mnohem lépe vycházet. Díky Falun Dafa jsem se stala velkorysejší a snášenlivější, takže se mi dařilo řešit agendu naprosto hladce.

V červnu následujícího roku mi odbor rozpočtu, účetnictví a statistiky města Taoyuan udělil mezi zástupci z více než dvou set škol ocenění za vynikající práci v oboru. Moc dobře jsem věděla, že kdybych nepraktikovala Dafa, nikdy bych si nic takového nezasloužila.

Zodpovědný přístup ke sdílení zkušeností přes internet

Jednoho dne mě v práci napadlo: „Všechno tu teď zvládám s takovou lehkostí, měla bych si najít čas na objasňování pravdy lidem v pevninské Číně.“ Vzápětí mi zazvonil mobil. Volala jedna praktikující a zeptala se, zda bych nechtěla jednou za šest týdnů moderovat sdílení zkušeností v rámci jednoho projektu. Praktikující do něj zapojení po večerech telefonují přes internet do Číny a odhalují lidem pravdu o krutém pronásledování Falun Dafa Komunistickou stranou Číny (KS Číny). Měla jsem pocit, že si nevedu dostatečně dobře a na moderování takového setkání nemám potřebnou úroveň. Ze strachu, že se před praktikujícími z celého světa ztrapním, jsem chtěla nabídku odmítnout. Praktikující mě ale nakonec přesvědčila a já souhlasila. V hloubi srdce jsem věděla, že to uspořádal Mistr – ten telefonát totiž přišel přesně ve chvíli, kdy jsem vyslala přání pomoci zachránit více lidí.

Uvědomovala jsem si, že řadě praktikujících po práci a dělání tří věcí zbývá už jen minimum času. Chtěla jsem tedy, aby pro ně byla účast na našem sdílení skutečně obohacující. Před každým setkáním jsem si pečlivě sepsala, co chci říct. Zaměřovala jsem se hlavně na principy Fa, které jsem hlouběji pochopila a díky nimž se mi podařilo zlepšit charakter. Doufala jsem, že si tak lépe utřídím myšlenky a dokážu je jasněji formulovat. Přesto jsem bývala velmi nesmělá, a když na mě při moderování přišla řada, cítila jsem se, jako bych kráčela po tenkém ledě.

Můj manžel je také praktikující. Když viděl, kolik času trávím přípravami, kroutil hlavou: „Ber to trochu s nadhledem, vždyť nikdo si to takhle nesepisuje. Prostě to nějak odmoderuj a máš to za sebou. Stejně to sdílení nikdo nebere tak vážně.“ Pokaždé, když jsem si zapisovala poznámky, měl na to nějaké řeči.

Jednou jsem na našem cvičebním místě sdílela své zkušenosti právě s moderováním těchto online setkání. Po skončení za mnou přišel a rýpl si: „Když jsi mluvila, nepřišlo mi, že by tě zrovna hltali.“ Jen jsem se ho zeptala: „A myslíš, že to, co jsem říkala, bylo alespoň přínosné?“ Uznal, že ano. Od té doby si už na mé důkladné přípravy na sdílení zkušeností nikdy nestěžoval.

Vzhledem k tomu, že jsem každých šest měsíců musela zpracovat podrobný příspěvek pro patnáctiminutové sdílení, zbývalo mi čím dál méně času na samotné telefonování do Číny. Trápilo mě to, a tak jsem se o tom zmínila jedné praktikující. Řekla mi: „Pokud tvé sdílení dokáže povzbudit ostatní, aby si v kultivaci vedli lépe, shromáždíš tím nesmírnou ctnost.“ Její slova mi pomohla plně si uvědomit, že my praktikující tvoříme jedno tělo. Navzájem se porovnáváme a učíme se jeden od druhého, abychom dokázali lépe naplňovat své společné poslání a zachraňovat lidi.

Mistr řekl:

„… To já vám poskytuji způsoby, jak se navzájem zachraňovat a pomáhat si, jak zachraňovat druhé, zatímco zachraňujete sebe – toto je čas, kdy se bytosti navzájem zachraňují během těchto konečných dnů. ...“ („Držte se dál od nebezpečí“)

Velmi jsem si svého kultivačního prostředí vážila. Při každém psaní příspěvku jsem se neustále dívala do sebe a kriticky zkoumala svůj kultivační stav. Nechávala jsem se vést Fa a maximálně se soustředila na to, abych byla skutečně opravdovou kultivující. Postupem času se můj charakter neustále zlepšoval.

Propagace Shen Yun s pevnými spravedlivými myšlenkami

Mistr řekl:

„ ... „Ze všech projektů, které máme na záchranu lidí, má Shen Yun největší moc lidi zachránit.“ ...“ („Učení Fa přednesené ve Washingtonu, D.C.“)

Pokaždé, když soubor Shen Yun Performing Arts přijel v rámci turné na Taiwan, jsem na svá čajová setkání zvala významné hosty a blíže jim představovala krásu tohoto představení. Každou volnou chvíli mimo práci i při běžných nákupech jsem naplno využívala k propagaci Shen Yun. Jeden z mužů, kterého jsem oslovila, si zakoupil vstupenku a později se mi svěřil se svými dojmy: „Během představení jsem cítil obrovské uvolnění, jako by z mého těla někdo doslova odstranil něco špatného. A tu noc jsem se úžasně vyspal.“ Jeho slova mě hluboce dojala, povzbudila mě a dodala mi ještě silnější spravedlivé myšlenky.

Někteří lidé si vstupenky s nadšením zakoupili hned po prvním rozhovoru, jiní k tomu zkrátka potřebovali více času. Jistý muž se mi neustále vymlouval, že nemá čas, a nakonec se se mnou přestal úplně bavit. Jednoho dne mi však k mému obrovskému překvapení poslal do zprávy svou fotku přímo z místa konání a připsal: „Letošní Shen Yun je naprosto úžasný!“ Díky tomu jsem si plně uvědomila, že propagace Shen Yun vůbec není tak složitá – klíčem je vložit do toho celé své srdce.

Loni v listopadu jsem dostala na starost účetní agendu na jedné základní škole. Nezlomně jsem se řídila zásadami Dafa a ze všech sil pomáhala svým novým kolegům. Záleželo mi na tom, abych v nich zanechala ten nejlepší možný dojem, abych jim ve vhodnou chvíli mohla hladce objasnit pravdu a představit Shen Yun.

Jednoho dne jsem se učitele jménem Bai zeptala, zda viděl Shen Yun. Odvětil, že neviděl, ale rovnou poznamenal, že jeho mladší bratr praktikuje Falun Dafa a všem s obrovským nadšením líčí, jak je tato praxe i představení skvělé. Působilo to na mě tak, že když ho nedokázal přesvědčit ani vlastní bratr, stěží se to povede mně.

Během velkých oslav sedmdesátého výročí založení školy jsem na chodbě náhodou narazila právě na onoho praktikujícího. Myslela jsem si, že tam má dítě, ale on mi vysvětlil, že jen hledá svého staršího bratra. Vyklubal se z něj právě Bai. Věděla jsem, že se nic na světě neděje náhodou. Brala jsem to jako jasné znamení od Mistra, abych dokončila, co jsem začala – přesvědčila Baie o tom, že Shen Yun stojí za zhlédnutí.

Ještě než jsem odešla, zastihla jsem Baie a znovu s ním promluvila. „Jsem obrovskou příznivkyní Shen Yun,“ řekla jsem mu. „Ať už mám práce sebevíc, jakmile soubor přijede na Taiwan, vždycky na něj s celou rodinou s radostí jdu.“ Popsala jsem mu taneční příběh „Osamělý jezdec přichází na pomoc“, který mě zasáhl úplně nejvíce. Pojednává o generálovi Zhao Yunovi, který byl pravou rukou velkého vojevůdce Liu Beie v období dynastie Han. Během bitvy zůstala Liuova manželka s malým synem nešťastnou náhodou odříznutá v obklíčení na nepřátelském území. Statečný Zhao Yun pobil nepřátelské vojáky, svého koně uhnal téměř k smrti a s vypětím všech sil Liuovu ženu a malého synka našel. Paní Mi už ale měla zraněné nohy a nemohla dál. Aby Zhao Yuna nezdržovala a on mohl jejího syna bezpečně odvést, s dojemnou obětavostí se vrhla do studny. Tento příběh je strhujícím projevem mimořádné mravnosti a naprosté oddanosti. Vysvětlila jsem Baiovi, že Shen Yun na jevišti neoživuje jen tanec, ale vdechuje život příběhům o věrnosti, úctě k rodičům, čisté bezúhonnosti a absolutní spravedlnosti pramenící z pěti tisíc let staré, bohy předané čínské kultury. Tyto příběhy dokážou v hloubi duše probouzet naši mravnost, a tím obrovsky přispívají k vymýcení zla a znovuzrození dobra v naší společnosti.

Během vyprávění, jak jsem si ten mocný příběh znovu živě vybavovala, se mi zaleskly slzy v očích. Baiův výraz se naprosto proměnil. Vycítila jsem, že se od základu změnil i jeho pohled na Shen Yun. O něco později jsem Baie i jeho mladšího bratra srdečně pozvala na jedno z mých propagačních čajových setkání. A letos si Bai vstupenku na Shen Yun skutečně koupil.

Propagace Shen Yun mi připomíná setí semínek. Jednoduše děláme vše, co je v našich silách, aniž bychom lpěli na konečném výsledku. Když ta semínka s čistým srdcem zasejeme, v ten pravý čas zkrátka vyklíčí, protože Mistr už má pro nás všechno dávno a naprosto dokonale uspořádané.

Mistr řekl:

„...Ve skutečnosti, když Mistr chce, aby se něco udělalo určitým způsobem, není to tak, že si prostě něco vymyslel, a tak to bude. Musím udělat obrovské množství příprav, které nemůžete vidět, a všichni ti bohové na tomto také pracují. Všechno už je připraveno a chybí jen to, co máš udělat ty. ...“ („Učedníci Dafa musejí studovat Fa“)

Závěr

Na své kultivační cestě narážím na mnohé zkoušky, kterými občas bohužel nedokážu projít s lehkostí. Pokaždé se mi však díky pilnému studiu Fa podaří znovu srovnat krok a zlepšit se. Jen s laskavou Mistrovou ochranou a upřímnou podporou ostatních praktikujících dokážu dělat skutečné pokroky. Z celého srdce si budu i nadále vážit každé příležitosti ke kultivaci, budu pilně postupovat vpřed, abych naplnila své posvátné poslání a nezklamala Mistra, který nás všechny tak soucitně zachraňuje.

Prosím, laskavě mě upozorněte na cokoli, co není v souladu s učením Fa. Děkuji Vám, Mistře, a děkuji vám, spolupraktikující.

(Příspěvek pro Taiwanskou Fahui 2026)