Čínská Fahui | Nic mi nezabrání pomáhat Mistrovi zachraňovat lidi

(Minghui.org) Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Je mi 52 let a Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 2004. Za více než dvacet let kultivace jsem hluboce pocítila, že Mistr je stále po mém boku, chrání mě, vede, povzbuzuje a žehná mi.

U příležitosti 23. konference Fa na Minghui.org sepisuji své zkušenosti s tím, jak pomáhám Mistrovi s nápravou Fa a záchranou vnímajících bytostí.

Dafa je mimořádný

V roce 1997 jsem si všimla příznivých změn u své matky poté, co začala praktikovat Falun Dafa. Už nevypadala nemocně a bez energie. Měla růžovou pleť a celý den s radostí pracovala. Dala mi několik knih Falun Dafa a řekla mi, abych si je vzala domů a přečetla. Zpočátku jsem je jen občas prolistovala a připadaly mi docela dobré, ale do čtení jsem se nepustila.

V roce 2003 jsem byla těhotná a zůstávala doma. Kdykoli jsem měla čas, vzala jsem si knihu Falun Dafa a četla. Při čtení mě ruce pálily, jako by je někdo opékal nad ohněm. Přetrvávalo to ještě po narození dítěte.

Koncem roku 2004 manžel jednou připravil dušené vepřové maso s kysaným zelím a velmi jsem si na něm pochutnala. Hned po jídle se mi však udělalo nevolno a zvracela jsem, dokud jsem neměla prázdný žaludek. Pomyslela jsem si: „Neodstraňuje snad Mistr mé připoutání k masu?“ Od té doby jsem přestala být připoutaná k pojídání masa a pilně jsem kultivovala.

Z rukou mi často vytékal hnis a krev nebo mi silně otékaly. Vždy jsem si myslela, že je to kvůli mé práci, při níž jsem přicházela do styku s chemikáliemi. Studiem Fa jsem pochopila, že jsem si možná v minulém životě nahromadila příliš mnoho špatné karmy a nyní procházím jejím odstraňováním. Jednoho dne mi po čtvrtém cvičení otok rukou okamžitě zmizel. Byl to zázrak.

Dříve jsem trpěla tak silným zánětem nosní sliznice, že mi působilo potíže i samotné dýchání. Zkoušela jsem léky, laserovou léčbu i nosní spreje, ale všechno můj stav jen zhoršovalo. Když jsem začala cvičit, nepřemýšlela jsem o tom, zda mi cvičení nemoci vyléčí. Jen jsem cítila, že Dafa je tak úžasný, že se ho musím učit a praktikovat. Zánět nosní sliznice nakonec zmizel, aniž jsem si toho všimla, a stejně tak ustoupily i všechny ostatní neduhy.

Od té doby jsem chápala, že Dafa učí lidi kultivovat. Lidé se rodí, aby snášeli utrpení, a kultivující musí dokázat snášet těžkosti. Mistr očišťuje těla praktikujících proto, abychom mohli kultivovat, nikoli abychom žili v pohodlí.

Praktikovala jsem sama a matka mi občas přinesla výtisky Týdeníku Minghui. Neměla jsem žádné spolupraktikující, s nimiž bych si mohla promluvit. Když jsem někdy v kultivaci polevila, přihodilo se něco, co mě na to upozornilo. Pokud jsem si s něčím nevěděla rady, Mistr mi pomohl to pochopit. Cítila jsem, že Mistr zná mé myšlenky, a tak jsem ho žádala o pomoc, kdykoli jsem ji potřebovala. Jednou jsem Mistrovi řekla: „Mistře, chci pomáhat zachraňovat lidi.“ Jen co jsem na to pomyslela, přišla mi pomoci spolupraktikující a přinesla výtisky Týdeníku Minghui i pravdu objasňující materiály.

Potvrzování Fa ve vazební věznici

V roce 2019 jsem byla nezákonně zatčena, když jsem jednomu člověku objasňovala pravdu o Falun Dafa a rozdávala informační materiály. Policisté mě zbili a prohledali mi domov. Později jsem byla nezákonně odsouzena na osmnáct měsíců a držena ve vazební věznici.

Dozorci nutili zadržované dlouhé hodiny sedět na prknech. Mučili nás také tím, že jsme musely „objímat nohy“ nebo je „natahovat“. Zpočátku jsem nevěděla, jak pronásledování vzdorovat, a podřizovala jsem se, aniž jsem si skutečně uvědomovala, co se děje. Jednoho dne mi náhle došlo, že něco není v pořádku. Cožpak to není mučení? Neporušila jsem zákon ani nespáchala žádný zločin. Nemohu jejich příkazy poslouchat.

Jako praktikující musím meditovat a cvičit. Rozhodla jsem se tedy, že budu sedět se zkříženýma nohama a cvičit. Ať si křičí, co chtějí, se mnou to nemá nic společného. V cele s více než dvaceti lidmi tak na povel k natažení nohou všichni současně natáhli nohy a na povel k jejich obejmutí je všichni současně objali. Jen já jsem se nepřidala. Seděla jsem se zkříženýma nohama a cvičila.

Zpočátku jsem byla neklidná a měla strach, protože lidé, kteří nedodržovali pravidla vazební věznice, byli mučeni. Viděla jsem například člověka, kterému spoutali ruce a nohy dohromady řetězem, takže se nemohl pohybovat a musel jíst s ústy skloněnými přímo k misce. Oblíbenějším lidem dávali najíst ostatní. Jiné „natahovali“: ruce a nohy jim připoutali ke čtyřem rohům postele, takže si nemohli ani dojít na toaletu. Toto mučení obětem působilo nesmírné utrpení. Už jen pomyšlení na ně mě děsilo a srdce mi prudce bušilo. V duchu jsem si stále opakovala Mistrův Fa: „Je těžké to vydržet, ale vydržet se to dá. Je těžké to udělat, ale udělat se to dá.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun). Při opakování jsem náhle pochopila: Mistr mi říká, že i když je to těžké, je možné to zvládnout. Když to tedy zvládnout lze, přestala jsem se bát a ve cvičení jsem vytrvala.

Když ostatní seděli na lavici, cvičila jsem. Když jedli, rychle jsem se najedla a zase cvičila. Když se dívali na televizi, stále jsem cvičila. Tak to bylo každý den. V této cele jsem strávila několik měsíců, denně jsem cvičila a vším jsem bezpečně prošla. Pevně věřím v Mistra a pevně věřím v Dafa. Toto je skutečný projev mocné ctnosti Dafa.

Později mě přemístili do jiné cely. Policisté i dozorci ve službě byli jiní, ale pravidla cely zůstala stejná. Tehdy se můj strach vrátil. Jak se ho mám zbavit? Vzpomněla jsem si na Mistrova slova: „S takým obrovským Fa tu, Fa bude s vami, keď sú vaše myšlienky spravodlivé a toto je najväčšia záruka.“ („Vyučovanie Fa v Manhattane“, Vyučovanie Fa na konferenciách - X. časť) Pomyslela jsem si, že když nás Mistr chrání a já mám Dafa, nikdo mi nemůže ublížit. Při opakování Fa strach postupně slábl a mé srdce se zklidnilo. Pokračovala jsem ve cvičení jako obvykle.

Každý den v poledne si všichni v cele museli zdřímnout a lidé ve službě na ně dohlíželi. Abych mohla v poledne řádně vysílat spravedlivé myšlenky, nikdy jsem nespala a vždy zůstávala s těmi, kdo měli službu. Jednou si policista všiml, že nespím, a vynadal mi. Vězeňkyně pověřená vedením cely, ve snaze zavděčit se policistovi, mi také vynadala. Zakázala mi zůstávat s těmi, kdo měli službu, a trvala na tom, abych spala.

Následujícího dne v poledne jsem ležela na posteli, plakala a v duchu prosila Mistra: „Mistře, chci vstát a vysílat spravedlivé myšlenky, abych odstranila zlo. Prosím, pomozte mi.“ Zatímco jsem plakala, smutek ze mě vyprchal. Všechno svěřím Mistrovi a on pro mě připraví to nejlepší uspořádání.

Ještě téhož odpoledne policisté nařídili změnu cely. Nemohla jsem tomu uvěřit. Měla jsem jen tuto jedinou myšlenku a Mistr mi to okamžitě uspořádal. Opravdu jsem cítila, že je přímo po mém boku, a hluboce jsem zakusila sílu Dafa. Po přemístění do nové cely jsem zjistila, že tam panuje uvolněnější prostředí než v předchozích dvou. Každý den jsem se tam soustředila jen na tři věci: potvrzování Dafa, vysílání spravedlivých myšlenek a záchranu vnímajících bytostí, až jsem se mohla bezpečně vrátit domů.

Tato vazební věznice je nechvalně proslulým doupětem zla a má dokonce celu určenou přímo k pronásledování praktikujících Falun Dafa. I v běžných celách jednají věznění lidé ze sobectví, šikanují druhé a perou se kvůli maličkostem. Lidská laskavost tam chybí. Ti z bohatších rodin kupují ostatním drobné pochoutky, aby se k nim chovali alespoň o něco lépe.

Nikdy jsem tam nikomu jídlo nekupovala a zpočátku se ani ke mně lidé nechovali laskavě. Jako praktikující jsem na sebe vždy kladla přísné požadavky, abych byla dobrým člověkem a brala ohled na druhé. Pokud někomu nebylo dobře a nemohl si vyprat oblečení, pomohla jsem mu. Když někdo potřeboval jakoukoli pomoc, snažila jsem se mu ze všech sil vyhovět. Ve vazební věznici se za pomoc vždy platilo, ale já jsem pomáhala z celého srdce a nikdy nic nepožadovala na oplátku.

Při jídle dostával každý denně jedno vejce a to své jsem vždy dávala ostatním. Když jsem viděla, jak druzí plýtvají jídlem a vyhazují ho, bylo mi toho líto. Přestala jsem si proto objednávat vlastní jídlo a jedla jsem to, co ostatní nechali. Ačkoli bylo objednávání jídla zdarma, nechtěla jsem přihlížet plýtvání. Čistým a nesobeckým soucitem kultivujícího jsem těmto zbloudilým duším pomáhala poznat krásu Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Objasňování pravdy a přesvědčování lidí, aby vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací, pak přicházelo přirozeně. Téměř všichni zadržovaní, s nimiž jsem přišla do styku, pochopili pravdu o Falun Dafa, vystoupili z organizací KS Číny a zvolili si lepší budoucnost.

Překonání strachu a soustředění na záchranu lidí

Po propuštění z vazební věznice jsem se velmi bála a neodvažovala se s nikým mluvit o Falun Dafa ani o pronásledování. Když jsem si však připomněla, že jsem si dokázala uchovat pevné spravedlivé myšlenky i ve vazební věznici, věděla jsem, že nemohu jen zůstávat doma. Musím vystoupit ze stínu pronásledování a důstojně kráčet po cestě, kterou uspořádal Mistr.

Díváním se do sebe jsem pochopila, proč jsem byla pronásledována. Dříve jsem při studiu Fa, učení se Fa nazpaměť i při dalších činnostech vždy vycházela ze sobectví a vlastního zájmu. Jednala jsem z lidské povahy, bez síly Fa. Nyní chápu, že mohu potvrzovat Dafa a pomáhat zachraňovat lidi pouze tehdy, když se zbavuji lidských připoutání, považuji se za kultivující a jednám v souladu s Fa.

Využívala jsem každou chvíli ke studiu Fa a učení se Fa nazpaměť, dokonce i při práci. Dobře dělám tři věci, které ode mě Mistr požaduje. Bez ohledu na spalující horko, mrazivou zimu či svátky vycházím každý den mezi lidi a objasňuji jim pravdu o Falun Dafa. Říkám jim, že upřímné opakování slov „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ přináší božskou ochranu a že vystoupení z organizací KS Číny je může ochránit před katastrofami. Každý den přesvědčím více než deset lidí, aby vystoupili z KS Číny. Kráčení po cestě uspořádané Mistrem mě hluboce naplňuje.

Vytrvávat v píli

S manželem provozujeme malý obchod, který příliš nevydělává. Je to náš jediný zdroj příjmů a musíme také platit vzdělání našeho dítěte. Přestože manžel Falun Dafa nepraktikuje, mou praxi velmi podporuje. Snaží se zastat co nejvíce práce, abych měla čas dobře dělat tři věci. Tohoto vzácného času si vážím a každý den, za deště i za slunečného počasí, vycházím objasňovat pravdu a zachraňovat lidi.

Jednoho dne můj zdravý manžel náhle prodělal mrtvici. Byla to pro mě obrovská rána. Dokud byl zdravý, nemusela jsem si doma s ničím dělat starosti. Nyní veškerá tíha péče o rodinu spočinula na mých bedrech a měla jsem pocit, jako by se zhroutil celý svět. Každý den se musím starat o manžela, který se o sebe nedokáže postarat sám, a zároveň vést náš malý obchod, abych uživila rodinu a zaplatila vzdělání dítěte. S nemocným manželem nebylo snadné vyjít a dítě mi také přidělávalo starosti. Opravdu jsem nevěděla, jak zvládnout tlak ze všech stran.

Prosila jsem Mistra: „Prosím, pomozte mi, Mistře.“ Vzpomněla jsem si na jeho slova: „Je těžké to vydržet, ale vydržet se to dá. Je těžké to udělat, ale udělat se to dá.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun). Utřela jsem si slzy a rozhodla se překonat soužení, kráčet po cestě uspořádané Mistrem a dobře dělat tři věci. Byla jsem si jistá, že dokážu unést břemeno péče o rodinu. Chápu, že nemoc nezpůsobují povrchové příčiny, ale karma. Jsem kultivující a nemusím se strachovat. Vím, že Mistr je přímo po mém boku, žehná mi a chrání mě. Každý den brzy vstávám, cvičím a potom vařím. Jakmile se postarám o manžela, který to sám nezvládne, vycházím objasňovat pravdu a zachraňovat lidi. Mistr nás požádal, abychom dělali tři věci, a já je musím dělat dobře.

Protože manžel zůstával doma sám a neměl se o něj kdo postarat, musela jsem se po objasňování pravdy vrátit domů, vyzvednout ho a přivést do obchodu. Jednou silně pršelo a sněžilo, cesty byly rozbahněné a špatně se po nich chodilo. Po objasňování pravdy jsem měla promočené boty a nohy mi promrzly. Vrátila jsem se do obchodu a nechtělo se mi jít domů pro manžela. Neměla jsem však jinou možnost. Ať to bylo sebeobtížnější, musela jsem domů dojít. Když jsem procházela kolem autobusové zastávky, spatřila jsem čekající lidi a pomyslela na to, že jim pomohu k záchraně. V tu chvíli mi nezáleželo na zimě ani promrzlých nohou. Myslela jsem jen na to, abych pomáhala zachraňovat lidi, ať je to jakkoli těžké.

Dokud nosím Fa v srdci, soužení nic neznamenají. Zbavováním se lidských představ jsem překonala soužení, abych potvrzovala Dafa. Tuto zdánlivě nepřekonatelnou propast jsem překročila díky síle Dafa. Aby nám Mistr pomohl dosáhnout osvícení, připravil pro nás za cenu nesmírných obětí ta nejlepší uspořádání. Jeho laskavost mohu oplácet jedině tím, že budu v kultivaci stále pilnější.

Lidé jsou Dafa vděční

Potkala jsem ženu, které jsem už dříve objasnila pravdu o Falun Dafa. Řekla mi: „Poté, co jsem pochopila pravdu a vystoupila z KS Číny, se mi dostalo požehnání.“ Pohled na její radost a vděčnost mě hluboce dojal. Věděla jsem, že mě Mistr povzbuzuje.

Potkala jsem mladého muže, který si při nehodě zlomil nohu a s bolestmi šel po ulici o berlích. Objasnila jsem mu pravdu o Falun Dafa, zvolila pro něj pseudonym a pomohla mu vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací. Měl takovou radost, že byl téměř připraven odhodit berle. Bolest zmizela. Byl upřímně vděčný za Mistrovu soucitnou spásu.

Minula jsem se s jedním mladým mužem. Když jsem došla k autobusovému nádraží, uviděla jsem na zemi průkaz totožnosti otočený fotografií vzhůru. Byl na ní právě ten mladík. Zvedla jsem průkaz a rozběhla se za ním. Doběhla jsem za ním k semaforu, ale svítila červená. Bála jsem se, že vejde do nějakého obchodu a zmizí mi z dohledu. Byla jsem velmi napjatá. Jakmile se rozsvítila zelená, znovu jsem se rozběhla. Nakonec jsem ho dostihla, úplně bez dechu. Když jsem mu průkaz předala, objasnila jsem mu pravdu o pronásledování a požádala ho, aby vystoupil z KS Číny a jejích přidružených organizací. S velkou radostí souhlasil.

Objasňování pravdy a záchrana vnímajících bytostí jsou mou největší radostí a něčím, co musím dělat každý den. Úsměv, objetí či poděkování lidí, kteří pochopili pravdu, naplňují mé srdce pocitem sladším než med. Je to Mistr, kdo ke mně přivádí lidi s předurčeným vztahem. Dává praktikujícím příležitost ustanovit si ctnost, ale tím, kdo lidi skutečně zachraňuje, je soucitný a velký Mistr.

Zbavování se lidských představ a kráčení po božské cestě

Několik lidí se mě zeptalo: „V kolik hodin každý den otevíráte?“ Odpovídám: „Jak kdy.“ Každý den otevírám o dvě hodiny později. Přestože otevírám pozdě, o to, co mi patří, určitě nepřijdu, protože všechno, co mám, je darem od Dafa.

Někdy se ve mně vynoří lidská připoutání a napadne mě vydělat více peněz, abych přispěla do rodinného rozpočtu. Kdybych otevřela obchod o něco dříve, mohla bych vydělat víc. V takové chvíli se mi v mysli objeví Mistrův Fa. Mistr řekl: „Musíte objasňovat fakta a zachraňovat vnímající bytosti, toho musíte dosáhnout. Nemusíte uskutečňovat nic jiného. Není třeba, abyste na tomto světě uskutečňovali něco jiného.“ („Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku“) Okamžitě jsem pochopila a přestala se zabývat podobnými myšlenkami. Stále musím dobře zachraňovat lidi.

Jednou mi někdo řekl: „Můžete pracovat pro mě. Budu vám platit 300 jüanů denně.“ Zdvořile jsem odmítla. Ve skutečnosti si 300 jüanů za den nevydělám. Není to tím, že bych nebyla schopná pracovat nebo se bála těžkostí či únavy. Peníze potřebuji. Manžel nemá zdravotní pojištění, takže jeho léčbu musíme hradit z vlastních prostředků. Naše dítě je už starší, ale zatím nezačalo pracovat. Nechci však promarnit vzácný čas, který mohu využít k zachraňování lidí.

Při studiu Fa mě hloubka Dafa a pochopení jeho principů přitahovaly jako magnet a přinášely obrovské změny mé mysli i tělu. Naučila jsem se dívat do sebe a kultivovat se. Kultivovala jsem nesobeckost a soucit a zlepšovala se ve Fa. Hluboce chápu, že zlepšování se ve Fa a dobré dělání tří věcí se skutečně vzájemně doplňují. Prostřednictvím objasňování pravdy a záchrany vnímajících bytostí nás Mistr zoceluje a zdokonaluje. Všechno, co uspořádal, je to nejlepší.

Nezklamu Mistrovu laskavost. Ve zbývajícím krátkém čase budu dobře studovat Fa, dobře se kultivovat a využívat každou příležitost k záchraně vnímajících bytostí. Na cestě návratu ke svému původnímu, pravému já povedu do budoucnosti více vnímajících bytostí.

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)