(Minghui.org) Je mi 83 let a Falun Dafa praktikuji už třicet let. Ráda bych se s vámi podělila o své nedávné kultivační zkušenosti a podala o nich zprávu Mistrovi.

Letos v březnu jsem jela autobusem objasňovat lidem pravdu o pronásledování. Na zastávce jsem se dala do řeči s jednou starší ženou a začala jí vysvětlovat skutečnosti o Falun Dafa. Přijel autobus, a tak jsem nastoupila a přiložila svou kartu ke čtečce. Zároveň jsem se rozhlížela po té ženě, protože jsem si chtěla sednout vedle ní a pokračovat v objasňování pravdy. Když jsem se otočila, autobus se náhle rozjel a já se ničeho nedržela. Odhodilo mě to a dopadla jsem na záda. Při pádu jsem pod zády ucítila něco tvrdého. Bolest byla tak silná, že jsem sotva mohla dýchat. Připadalo mi, jako bych měla zlomená záda.

Ostatní cestující byli otřeseni. Tři lidé se mě pokusili zvednout, ale nepodařilo se jim to. Řekla jsem jim, že jsem v pořádku. V duchu jsem si připomněla, že jsem praktikující a Mistr se o mě stará. Pomalu jsem vstala a všem poděkovala za pomoc a starost. Řidič neřekl ani slovo a nepřišel se ani přesvědčit, zda jsem v pořádku. Neměla jsem vůči němu žádné špatné myšlenky ani výčitky.

Cítila jsem, že bych měla vystoupit. Pomohla mi jedna žena, která se také chystala vystupovat. Řekla, že má obavy, abych dokázala bezpečně jít. Když jsme vystoupily, poděkovala jsem jí a řekla: „Praktikuji Falun Dafa. Tohle je už můj pátý pád. Budu v pořádku, protože se o mě stará Mistr Falun Dafa. Ráda bych vám něco řekla. Falun Dafa je tu proto, aby zachraňoval lidi. Nebesa odstraní KS Číny. Každý, kdo vstoupil do KS Číny nebo jejích přidružených organizací, by z nich měl vystoupit, aby nenesl následky jejích zločinů. Nic není důležitější než zůstat v bezpečí a zdraví. Prosím, pamatujte si slova: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen byl zinscenovaný a je to lež.“

Zeptala jsem se jí, zda vstoupila do některé z organizací KS Číny, a nabídla jí pomoc s vystoupením. Souhlasila, že ze strany vystoupí pod pseudonymem. Řekla mi, abych na sebe dávala pozor. Odpověděla jsem: „Nedělejte si starosti. Budu v pořádku. Mistr Falun Dafa se o mě stará.“

Za chůze jsem si opakovala: „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Nevšímala jsem si bolesti a odmítala uspořádání starých sil, které chtěly, abych znovu upadla. Nechtěla jsem se vrátit domů. Vyšla jsem přece objasňovat lidem pravdu a zachraňovat je. V duchu jsem Mistrovi řekla: „Děkuji Vám, Mistře. Vím, že je to dobrá věc. Pomohl jste mi rozpustit velkou část karmy. Mnoho jsem získala.“

Šla jsem na tržiště a stále si opakovala: „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Potkala jsem tři lidi a objasnila jim pravdu. Souhlasili s vystoupením z KS Číny. Řekla jsem jim, aby si pamatovali slova „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“, a budou chráněni. Koupila jsem trochu zeleniny a ovoce a šla domů.

Po návratu domů bolest zesílila. Moc jsem si chtěla lehnout a odpočinout. Pak jsem si ale uvědomila, že nemohu následovat uspořádání starých sil a ulehnout. Sundala jsem si špinavou péřovou bundu a kalhoty a vyprala je. Pravá strana zad mě silně bolela. Nemohla jsem používat pravou ruku, a tak jsem prala levou. Bolela mě také šlacha za pravým kolenem. Při praní jsem měla velké bolesti, ale nevšímala jsem si jich. Vzpomněla jsem si na Mistrův Fa, že snášet těžkosti a odstraňovat karmu je dobrá věc.

Když jsem doprala, dala jsem si jednoduchý oběd a potom začala cvičit. Každý pohyb bolel, ale vytrvala jsem. Připomněla jsem si Mistrova slova: „Nechť v těžkostech je radost nalezena.“ („Zocelování vůle“, Hong Yin) Po dokončení všech pěti cvičení jsem se posadila do plného lotosového sedu a studovala Fa. Bolesti jsem si nevšímala. Zklidnila jsem se a přemýšlela o tom, co se stalo. Uvědomila jsem si, že to nebyla náhoda. Cítila jsem, že příčinou mohla být má zášť, a tak jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila zášť i zlé prvky, které mě pronásledovaly. Dělala jsem to, co jsem dělat měla, nepovažovala svůj stav za nemoc a neulehla do postele. Na bolest jsem nedbala. Věděla jsem, že je to dobrá věc.

Když se dva moji synové dozvěděli o mém pádu, chtěli si na autobusovém nádraží vyžádat kamerový záznam a požadovat, aby za to někdo nesl odpovědnost. Řekla jsem: „Jsem jiná než běžní lidé. Jsem praktikující a Mistr se o mě stará. Jsem v pořádku. Dnes není snadné najít práci. Kdyby řidič přišel o zaměstnání, z čeho by žil? Měli bychom se na to podívat z jeho pohledu.“ Syn odpověděl: „Jsi zraněná, a přesto myslíš nejdřív na druhé. Kdo bude myslet na tebe?“ Řekla jsem: „Praktikuji Falun Dafa. Mistr se o mě stará. Nic se mi nestane. Nemusíte si dělat starosti. Všechno zvládnu sama.“ Synové už nic dalšího neřekli ani nepodnikli.

O několik dní později jsem znovu vyšla objasňovat lidem pravdu. Když jsem viděla starší lidi nastupovat do autobusu, říkala jsem jim, ať si sednou nebo se pevně drží, aby nespadli jako já. Lidem, kteří seděli vedle mě, jsem vyprávěla, jak jsem v autobuse upadla, ale nic jsem po řidiči nepožadovala. Někteří nechápali, proč jsem ho po pádu nepožádala o pomoc. Říkala jsem: „Praktikuji Falun Dafa. Náš Mistr nás učí být dobrými lidmi a myslet nejdřív na druhé. Řidič by s tím stejně nic neudělal. Bolest bych cítila dál. Najít si práci není snadné. Kdyby kvůli mně přišel o zaměstnání, z čeho by žil? Nedělala jsem mu potíže. Praktikujeme Falun Dafa, stáváme se dobrými lidmi a myslíme nejdřív na ostatní. Upadla jsem už pětkrát. Mistr se o mě stará a jsem v pořádku.“ Lidé kolem mě říkali, že Falun Dafa je zázračný.

Kultivovat každou myšlenku

Mám tři syny a každý má vlastní byt. Já bydlím sama. Nejstarší a nejmladší syn mě často navštěvují a nakupují mi. Prostřední syn se mi ozývá jen zřídka. Když letos podstoupil operaci, šla jsem ho navštívit a něco mu koupila. Jsem jeho matka a nic jsem od něj neočekávala. Cítila jsem, že bych za ním měla přijít, i když on mě nenavštěvuje.

Jednoho rána jsem cvičila, když zazvonil telefon. Volal prostřední syn. Napadlo mě, proč mi asi volá, když se mi jinak neozývá a nenavštěvuje mě ani o svátcích. Pocítila jsem vůči němu zášť a telefon nezvedla. Pokračovala jsem ve cvičení, ale cítila jsem, že můj postoj není správný a že se chovám jako běžný člověk. Projevilo se mé připoutání k soutěživosti a pocit křivdy. Jsem praktikující Falun Dafa a měla bych jednat podle principů Dafa. Musím kultivovat laskavost. Měla bych se zbavit připoutání a být ke všem dobrá.

Měla bych poslouchat Mistra a při každém problému kultivovat sebe. Každou myšlenku a každý čin bych měla poměřovat principy Fa. Pokud se chovám jako běžný člověk, principy Dafa se neřídím.

Následující ráno mi prostřední syn zavolal znovu. Tentokrát jsem telefon bez váhání zvedla. Mluvila jsem s ním klidně, povídali jsme si a smáli se. Náš vztah se napravil.

Náprava Fa rychle postupuje a čas plyne. Praktikující musí každý den dobře dělat tři věci a starat se o své rodiny. Musím využívat každou minutu ke kultivaci, poměřovat každou svou myšlenku s Fa, zbavovat se připoutání, potvrzovat Fa a zachraňovat více vnímajících bytostí.

Odpuštění a snášenlivost vůči sousedům

Má sousedka byla vdova, které bylo přes šedesát let. Měla velmi sobeckou a výstřední povahu. Před několika lety jsem si doma nechala namontovat klimatizaci. V našem domě měly všechny domácnosti venkovní jednotku umístěnou na chodbě pod svým oknem. Nechala jsem ji nainstalovat stejně. Sousedce se to nelíbilo. Tvrdila, že je hlučná, a křičela na mě.

Když mě přišel navštívit nejstarší syn, požádala ho, aby jednotku odstranil. Když odmítl, začala na něj křičet a hrubě mu nadávat. Pohádali se. Když ho nedokázala přimět k ústupku, vtrhla ke mně do bytu, převrátila jídelní stůl a strčila mě na zem. Nebyla jsem na to připravená a tvrdě jsem dopadla. Bolest byla tak silná, že jsem sotva mohla dýchat a zračila se mi ve tváři. Syn se ji chystal udeřit. Zastavila jsem ho a sousedka s nadávkami odešla.

Syn ji nahlásil policii. Přijel policista a uviděl převrácený stůl i rozbité věci. Viděl také mou bledou tvář a to, že mám bolesti, a zeptal se, jestli jsem v pořádku. Řekl sousedce, že její požadavek na odstranění jednotky je nepřiměřený. Začala se s ním hádat a nadávat mu. Rozhněval se a řekl jí, že pokud se jí tam nechce bydlet, může se odstěhovat. Když viděla, že s ní nikdo nesouhlasí, začala křičet a pokračovala v tom i u sebe doma. Já jsem si tuto událost nebrala k srdci a zůstala klidná.

Protože sousedka říkala, že jí klimatizace ruší spánek, věděla jsem, že bych na ni měla brát ohled. Byla vdova a neměla to snadné. Nevadilo mi, že se nechám využít. Měla bych poslouchat Mistra. Syna jsem do toho nezatahovala. Požádala jsem opraváře, aby venkovní jednotku přemístil z chodby ven. Řekl, že se takto jednotky obvykle neinstalují. Šla jsem za sousedkou a řekla jí, že jsem jednotku nechala přemístit ven, aby mohla spát.

Jednala jsem podle principů Dafa: „Neodpověděli jste úderem na úder, ani nadávkou na nadávku.“ (Přednáška v Sydney) Uplatňovala jsem snášenlivost a myslela nejdřív na druhé. Falun Dafa mě změnil. Za všechna ta léta studia Fa a kultivace jsem se pod vedením principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti zásadně proměnila, zbavovala se připoutání, odpoutávala se od lidskosti a vydala se po božské cestě návratu ke svému původnímu já.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)