Čínská Fahui | Existuje něco, čeho se nedokážeme vzdát

(Minghui.org) Mnoho praktikujících cítí, že se situace od loňského roku změnila. Můj starší syn (také praktikující) to jednou popsal slovem „zesílení“. Myslím, že to vystihuje podstatu. Děje se tolik věcí, tolik úkolů je třeba dokončit, procházíme nejrůznějšími zkouškami.

Soucitný Mistr odstraňuje všechny špatné látky, které jsme sami ještě neodstranili. To však zároveň znamená, že my, praktikující, se musíme pevně držet Dafa, být pilní a rychle se zbavovat připoutání. Jen tak můžeme držet krok – a nakonec se spolu s Mistrem vrátit domů.

(Úryvek z článku)

* * *

Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Několik let jsem nenavštívila své rodné město, až letos v srpnu jsme jeli s dětmi navštívit rodinu. Můj mladší syn (také praktikující Falun Dafa) letos skládal přijímací zkoušky na vysokou školu a vedl si velmi dobře. Moje tchyně ho chtěla vidět. Starší bratr mi navrhl, abychom se s dětmi šli poklonit k hrobům rodičů, protože oba synové byli přijati na univerzitu – znamenalo to pro naši rodinu novou etapu. Bratr to udělal také, když jeho syn nastoupil na vysokou školu. Protože jsem cítila, že to odpovídá běžnému životu, souhlasila jsem.

Dny byly nabité a snažila jsem se naplánovat program tak, aby vyhovoval všem. Mnohé se ale vyvíjelo jinak, než jsem čekala, a vždy se objevily nečekané okolnosti. Ráda bych se podělila o událost, která se stala den před naším odjezdem.

Moje sestřenice Bei a Dai, dcery mého strýce, pozvaly mě a mou starší sestru Fei na oběd. Jsme v naší generaci jediné dívky v rodině, ale už jsme se několik let neviděly. Fei a já nepijeme, protože jsme praktikující, zatímco Bei a Dai si daly víno a Bei také kouřila.

Bei je úspěšná podnikatelka a vlastní několik bytů. Její syn získal dobře placenou práci po absolvování magisterského studia a chystal se k svatbě. Přestože měla takové úspěchy, Bei nebyla šťastná – vůbec ne.

„Nevidím v životě žádnou naději. Řekni mi prosím, jaký má život vlastně smysl?“ ptala se mě několikrát poté, co vypila pár skleniček vína.

„Kouřím dvě krabičky denně. Vím, že to není dobré, ale nedokážu přestat. Chci se od tebe učit a jít stejnou cestou jako ty,“ řekla.

Viděla jsem, že Bei je stále při smyslech. Otočila se na svou mladší sestru a řekla: „Podívej, ona [mínila mě] o nic neprosí. To já sama se chci učit od ní. Ty [ukázala na mě] jsi jiná – klidně tu sedíš, jíš, nepiješ a nediskutuješ jako my. To se mi líbí.“

Oběd trval několik hodin a poté mě Bei pozvala k sobě domů. Požádala manžela, aby odešel, abychom si mohly v klidu popovídat. Pomoci člověku poznat Dafa je velmi důležité, a tak jsem rychle upravila svůj plán a odložila návrat domů. Fei mi přinesla dvě knihy Zhuan Falun a mé věci, abych mohla u Bei zůstat a číst s ní Zhuan Falun.

Když jsme se podívaly na dvě knihy před sebou, Bei řekla, že má několik otázek, na které by chtěla znát odpověď dřív, než začneme číst. Přikývla jsem. Ve skutečnosti několik členů mé širší rodiny také praktikuje Dafa. Generace mého otce i dědečka byly pronásledovány Komunistickou stranou Číny (KS Číny) během různých politických kampaní a Bei i Dai už ze stranických organizací vystoupily, takže jsem tušila, že se bude ptát i na jiné věci.

Nejprve se zeptala, jestli můj manžel také praktikuje Dafa, a já odpověděla, že ne. Když se zeptala proč, řekla jsem, že situace každého člověka je jiná: „Možná jsem si sama nevedla dost dobře a nebyla dostatečným příkladem; možná začne praktikovat později. To se nedá říct. Ačkoli můj manžel nečte knihy Falun Dafa ani necvičí, ví, že Dafa je dobrý, a bere slávu i majetek s nadhledem. Lidská společnost je jako bludiště – někteří lidé praktikují a jiní ne. Každý se rozhoduje sám.“

Bei se pak zeptala: „Proč je Fei, která už několik let praktikuje, jiná než ty?“

Fei se o Falun Dafa dozvěděla už v roce 1998, ale než začalo pronásledování v roce 1999, knihy Dafa moc nečetla. Krátce poté, co je začala číst, jí lékaři diagnostikovali rakovinu. Jako praktikující věděla, že bude v pořádku, protože se kultivuje. Ale její manžel plakal a prosil ji, aby šla na operaci. Nedokázala se odpoutat od svých citových vazeb k němu (qing) a poslechla ho. Poté si manžel našel milenku. Fei nebyla šťastná.

„Kultivace je jako školní studium několika předmětů,“ vysvětlila jsem. „Fei si v mnoha oblastech vede dobře. Ale možná by se mohla zlepšit právě v této – v opuštění připoutání ke svému manželovi.“

„A existuje něco, čeho se ty nedokážeš vzdát?“ zeptala se Bei.

Podívala jsem se do sebe, ale nic jsem nenašla. „Ne, ničeho,“ odpověděla jsem a uvedla několik příkladů. Po začátku pronásledování jsem se bála, že nedostanu diplom, že nenajdu práci, že mě zaměstnavatel propustí nebo že mě opustí přítel.

„To všechno mohou být pro jiné lidi velké věci, ale já je brala jako maličkosti a byla jsem odhodlaná pokračovat v praxi,“ řekla jsem. „Když se na to dívám zpětně, někdo by mohl říct, že jsem se mnohého vzdala. Ale ve skutečnosti jsem nic neztratila. Naopak, získala jsem mnohem víc.“

„To je pravda,“ přikývla Bei.

Položila ještě několik dalších otázek a já jí vysvětlila, že Falun Dafa se praktikuje v mnoha zemích po celém světě, ale v Číně je pronásledován.

Poté se Bei zeptala na svou poslední otázku: „Může člověk, který praktikuje Dafa, stále uctívat jiné bohy? “Věděla jsem, že její rodina uctívá různé sošky, včetně těch, které jsou spojeny s duchovní či zvířecí posedlostí, takže jsem chápala, že jde o citlivé téma. Odpověděla jsem tedy: „Co kdybychom tuto otázku zatím nechaly být? Až dočteš knihu, rozhodneš se sama.“ Bei souhlasila.

Bylo už velmi pozdě, takže jsme ten den přečetly asi deset stran a šly spát. Druhý den ráno Bei nekouřila, a dokonce ani neměla chuť kouřit. Po jednoduché snídani jsme se střídaly ve čtení Zhuan Falun, odstavec po odstavci. Po krátkém obědě jsme pokračovaly. Když měla Bei otázku, zastavila se a zeptala se. Odpověděla jsem jí a pak jsme četly dál. K večeři jsme měly přečtené čtyři přednášky z Zhuan Falun.

Její manžel jí toho dne poslal nějaké knedlíčky, tak šla dolů, aby je přinesla. Když se vrátila, vypadala vyděšeně. Řekla, že „bohové“, které její rodina uctívá, jí poslali nějaké vzkazy, a že se proto bojí dál číst Zhuan Falun. Uvědomila jsem si, že jsem měla vysílat spravedlivé myšlenky. Zklidnila jsem se tedy a začala je vysílat, abych odstranila duchovní a zvířecí posedlost, ale výsledek byl omezený. Bei si pak zapálila cigaretu a ruka se jí třásla. Do té doby ten den vůbec nekouřila.

Věděla jsem, že to je pro Bei zkouška, a řekla jsem jí: „Není to tak těžké. Jakmile si zvolíš Dafa, všechny ostatní věci se okamžitě odstraní. Je to podobné jako v Cestě na Západ – když chtěli démoni sníst mnicha Tanga, opičí král se rozhodl s nimi bojovat, aby ho ochránil. A když nestačily jeho vlastní síly, pomohli mu Bódhisattva a Buddha. Nakonec ale stejně záleželo na tom, jakou cestu si vybral samotný mnich Tang.“

Bei se tvářila smutně a řekla, že její rodina je „teď v pořádku“, čímž chtěla naznačit, že nechce, aby to mělo na její blízké vliv. Věděla jsem, že má na mysli události z minulosti. V roce 2001 můj otec doporučil Beiinu otci Gangovi (svému bratrovi, mému strýci), aby si přečetl knihy Dafa. Tehdy byl Gang už několik let částečně ochrnutý. Dříve, než stihl dočíst Zhuan Falun, dokázal znovu pohnout postiženou rukou. Jenže „bohové“, které jeho rodina uctívala, začali dělat potíže. Skoro všichni členové rodiny onemocněli a někteří museli na operaci. Nakonec celá rodina tlačila na Ganga, aby s praktikováním Dafa přestal. Gang je poslechl, upadl do deprese a o několik let později zemřel.

Bei se rozhodla nepraktikovat, a tak jsem se měla vrátit domů podle plánu. Trvala však na tom, že mě odveze na nádraží. Při loučení řekla: „Ty a náš mladší strýc [také praktikující] jste si vybrali správně. Prosím, nermuť se kvůli mně. A prosím, nevzdávej to se mnou.“

Ačkoli se Bei rozhodla nepraktikovat, z této zkušenosti je vidět, že běžní lidé hledají a čekají na Dafa. Vydat se na cestu kultivace však není snadné. My, žáci Dafa, máme to velké štěstí, že po této cestě kráčíme už tolik let. Prosím, važme si toho, co máme.

Mnoho praktikujících cítí, že se situace od loňského roku změnila. Můj starší syn (také praktikující) to jednou popsal slovem „zesílení“. Myslím, že to vystihuje podstatu. Děje se tolik věcí, tolik úkolů je třeba dokončit, procházíme nejrůznějšími zkouškami.

Soucitný Mistr odstraňuje všechny špatné látky, které jsme sami ještě neodstranili. To však zároveň znamená, že my, praktikující, se musíme pevně držet Dafa, být pilní a rychle se zbavovat připoutání. Jen tak můžeme držet krok – a nakonec se spolu s Mistrem vrátit domů.

Děkuji, Mistře! Děkuji, spolupraktikující!

(Vybrané příspěvky k 22. Čínské Fa konferenci na Minghui.org)