(Minghui.org) Původně jsem se pracovnici místního komunitního úřadu vyhýbala a ignorovala ji, ale protože jsme sousedky, občas jsme se stejně potkaly. Uvědomila jsem si, že moje chladnost by jen prohloubila její nepochopení praktikujících – měla bych být laskavá a dobrosrdečná, aby byla méně ovlivněna lžemi Komunistické strany Číny (KS Číny).

Začala jsem ji zdravit, kdykoli jsem ji viděla, a připomínala jí, aby jezdila opatrně. I když stále vodí policii k mému domu, přestala v přítomnosti mé matky hanit Dafa. Možná se její vnímání Dafa změnilo.

— Úryvek z článku

Zdravím, soucitný Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Narodila jsem se v 80. letech jako jedináček. Falun Dafa mi ukázal smysl života a principy Fa mě vedly na mé cestě kultivace a zlepšování charakteru. Ráda bych při příležitosti 22. Čínské Fahui na Minghui.org sdílela své zkušenosti z kultivace. Jsem vděčná Mistrovi i spolupraktikujícím!

Od dětství mě KS Číny indoktrinovala svou ideologií a vyvinula se u mě silně bojovná povaha. Dostávala jsem se do konfliktů s rodinou, kolegy i úplně neznámými lidmi, kdykoli se něco nestalo podle mých představ.

Vzpomínám si, že jsem jednoho dne jela v levém pruhu dvouproudé silnice a auto za mnou chtělo předjet – neustále na mě troubilo. Přišlo mi to nesmírně hrubé a moje bojovnost okamžitě vzplála. Sešlápla jsem plyn, aby mě nemohl předjet. Chvíli jsme jeli bok po boku. Když se blížila zatáčka, zpomalila jsem, ale auto se při zpomalení začalo silně kývat.

Nic takového jsem nikdy nezažila. Sešlápla jsem brzdu, pevně sevřela volant a snažila se získat nad autem kontrolu. Stabilizovalo se asi metr od středového svodidla a já mohla pokračovat běžnou rychlostí.

Byla jsem vyděšená a srdce mi bušilo. Dodnes z toho cítím mrazení. V autě jsem měla amulet Falun Dafa s nápisem „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré“. Byla jsem Mistrovi neskonale vděčná za ochranu!

Po tomto incidentu jsem se začala dívat do sebe a pochopila, že musím odstranit připoutání k bojovnosti, zášti a vlivu KS Číny.

Pěstování odpuštění, snášenlivosti a pochopení

Učím na základní škole a učitelé našeho ročníku jsou na konci semestru povinni pomáhat jiným učitelům s opravováním zkoušek.

Koordinátorka šla zjistit rozdělení opravování a já čekala, až mi dá vědět, kde budeme zkoušky opravovat. Čekala jsem v kabinetu tři hodiny, ale nepřišla žádná zpráva. Vrátila se až na konci pracovní doby a řekla, že zkoušky opravila.

Když jsem se jí zeptala, proč mi neřekla, kde se opravuje, odpověděla: „Myslela jsem, že to víš.“ Pocítila jsem zášť a beze slova jsem popadla tašku a odešla. Cestou domů jsem měla strach, že mě vedoucí bude kárat za nesplnění povinnosti. Nic se ale nestalo a mně se ulevilo.

Později jsem koordinátorku ignorovala a říkala si: „Je přece zodpovědná za tuto práci, jak se ke mně může takhle chovat? Pošlapává mě a podlézá nadřízeným. Taková nestoudnost!“ Když na mě promluvila, dělala jsem, že ji neslyším, a trávila v kabinetu jen nezbytně nutný čas, abych se jí vyhnula.

Na konci dne mě však přepadl neklid. Uvědomila jsem si, že jsem jednala špatně a že se ukázalo moje připoutání k soutěživosti. Míst, kde se opravuje, bylo jen několik, sama jsem si je měla zjistit. Byla jsem líná a chtěla, aby vše zařídili druzí.

Druhý den jsem změnila svůj přístup a s koordinátorkou jsem se usmířila. Dělala jsem vše, o co mě požádala.

Uběhl další semestr a nastal čas zkoušky opět opravovat. Koordinátorka byla na kontrolním vyšetření v nemocnici. Tentokrát jsem místo našla sama a poslala jí zprávu, aby se nemusela strachovat. Poděkovala mi.

Vést neposlušnou třídu

Ještě před koncem zimních prázdnin mě vedoucí ročníku požádal, abych se stala asistentkou třídní učitelky v jiné třídě. Moje třída byla nejukázněnější a bezproblémová. Nově přidělená třída byla pravým opakem – žáci byli neklidní a často se prali.

Dva žáci této třídy se dokonce poprali přímo před dvěma učitelkami už v první třídě a jednomu z nich se zlomila ruka. Rodiče odmítli převzít jakoukoli odpovědnost a obvinili školu z nedostatečného dohledu. Administrativa i učitelka věnovaly obrovské úsilí, aby spor urovnaly. Kvůli tomuto incidentu třída nemohla získat ocenění „Bezpečná třída“.

Byla jsem rozmrzelá a nechápala, proč jsem byla přidělena zrovna do takové třídy. Můj otec přišel domů, když jsem se chystala úkol odmítnout. Pokáral mě: že do své práce nedávám srdce a měla bych to zkusit. Uvědomila jsem si, že má pravdu – musím odstranit připoutání k pohodlí a samolibosti. Kolegové pracují těžce, proč bych já měla mít lehčí práci?

Začala jsem se třídě věnovat naplno. Když měla třídní učitelka během obědové pauzy poradu, měla jsem na starost dohled nad třídou a promítání filmů propagujících ideologii KS Číny – „faleš, zlobu a boj“. Nechtěla jsem se postavit na stranu zla, a proto jsem tyto filmy odmítla pouštět.

Podívala jsem se na „Ganjing World“, web vytvořený praktikujícími Dafa, a našla vzdělávací filmy. Dětem se líbily a sledovaly je pozorně.

Číňané jsou hluboce ovlivněni propagandou KS Číny, proto ráda čtu na Minghui články o tom, jak vychovávat děti. Tyto příběhy ve mně probouzely moudrost a laskavost. Nesnažila jsem se používat rozkazovací tón, ale věci jsem vysvětlovala a při vedení třídy jsem kritiku omezila na minimum.

Postupně se žáci této neukázněné třídy stávali klidnějšími a ohleduplnějšími. Udělali pokrok a v tomto semestru získali ocenění „Bezpečná třída“. Měli obrovskou radost.

Jejich pokrok mě naplnil spokojeností. Jsem ráda, že jsem tuto příležitost stát se asistentkou třídní učitelky neodmítla. Falun Dafa mě proměnil a pomohl mi zlepšit i pracovní prostředí. Děkuji, Mistře!

Odstranit připoutání k bojechtivosti a chovat se k rodině laskavě

S manželem jsme svoji téměř pět let. Postupně jsem začala mít konflikty se svým tchánem a tchyní.

Když jsme se s manželem brali, můj otec koupil a zrekonstruoval městský dům za více než čtyři miliony jüanů. Moji tchánovci nepřispěli ničím, a tak jsem si myslela, že by měli být vděční a chovat se ke mně dobře.

Ale dopadlo to jinak. Tchyně neustále chválila svou mladší dceru a na mou adresu pronášela posměšné poznámky. Stěžovala si, že příliš pracuji a málokdy s ní jím. Propast mezi námi se zvětšovala.

To nejhorší se stalo na konci roku 2021. Před svatbou mě tchánovci ujistili, že dům patří jen mně a mému manželovi. Avšak méně než rok po svatbě přenechali tři jižně orientované místnosti mé starší švagrové. Její rodina změnila orientaci dveří, uzavřela dvorek a místnosti pronajala.

Kvůli lockdownu při covidu-19 jsem byla měsíc uvězněná ve městě. Když jsem se vrátila k tchánovcům, přestavba už byla hotová. Nikdo mi o tom během mé nepřítomnosti neřekl a ve mně okamžitě vybuchl vztek a zášť. Pohádala jsem se s manželem, obvinila jeho rodinu z podvodu a mezi mnou a tchánovci vznikla hluboká trhlina.

Jako praktikující jsem věděla, že bez ohledu na to, co se stalo, nesmím s tchánovci bojovat. Tak jsem se držela ve svém pokoji, chodila k rodičům nebo zůstávala ve městě, kdykoli jsem se cítila rozrušená, abych se vyhnula kontaktu a zmírnila třenice. Ale pokaždé když jsem se vrátila k tchánovcům a uviděla ty jižní místnosti, mé srdce zaplavila bolest a zášť.

Uvědomila jsem si, že moje zášť vychází ze žárlivosti. Nedokázala jsem snést, že se švagrové mají lépe než já. Takové chování se k praktikující nehodí. Možná jsem svým tchánovcům něco dlužila z minulého života a dnes to splácím. Tato myšlenka mě zklidnila.

Moje tchyně toto léto onemocněla a byla hospitalizována. Uvařila jsem jí sladké brambory a kukuřici a přinesla jí to do nemocnice. V pokoji byla mladší švagrová a byla překvapená i dojatá, když mě viděla. Srdečně jsem ji pozdravila a povídaly jsme si o zdravotním stavu tchyně.

Nejprve jsme obě byly zdrženlivé, ale když pocítila mou upřímnost a dobrou vůli, uvolnila se. Po skončení návštěvní doby jsme spolu sešly dolů a vzájemně si připomněly, ať dojedeme domů bezpečně. Zeď mezi námi zmizela.

Další den museli manžel i švagrové do práce, takže nikdo nemohl tchyni navštívit. Přinesla jsem jí dva čerstvě upečené měsíční koláče z pekárny a měla z nich velkou radost. Když návštěvní doba skončila, požádala pečovatelku, že mě chce doprovodit ke dveřím.

Když jsem viděla, že sotva chodí, probudilo se ve mně soucítění. Pomyslela jsem si, že si v kultivaci nevedu dobře, když nedokážu probudit ani své příbuzné. Styděla jsem se před Mistrem!

Uvědomila jsem si, že jsme jedna rodina a nikdo by neměl být odsunut stranou. Měli bychom se vzájemně chápat a udržovat harmonii v rodině – tím se zlepší i naše pracovní a životní prostředí.

Dříve jsem nedokázala u tchánovců vydržet ani jediný den, protože mě trápily poznámky a chování tchyně. Mé srdce bylo plné zášti a hledala jsem jakoukoli záminku, abych odešla.

Dnes, když u ní zůstanu několik dní, odmítám vnitřní myšlenky plné zášti a více studuji Fa, abych uklidnila své srdce. Můj tchán rád poslouchá rádio. Podle toho, co zrovna slyší, mu povídám o zločinech, kterých se KS Číny dopouští. Souhlasí se mnou a říká: „Komunistická strana je ta nejhorší!“

Již nechovám zášť vůči úřadům, které nás obtěžují

Moje matka je také praktikující. Od chvíle, kdy KS Číny v červenci 1999 zahájila pronásledování Falun Dafa, ji pracovníci Úřadu 610 opakovaně obtěžovali. Můj otec pokaždé, když přišli, matku bil, a náš domov se změnil v peklo. Nenáviděla jsem ty úředníky za to, že nedokážou rozeznat dobro od zla a slepě plní příkazy KS Číny.

Po přečtení Mistrových učení a sdílení ostatních praktikujících jsem pochopila, že i oni byli oklamáni lžemi KS Číny, a proto se dopouštějí špatností. Místní pracovnice komunitního výboru bydlí přímo naproti našemu domu. Mnohokrát přivedla policisty k nám domů, obtěžovala mou matku a snažila se získat moje telefonní číslo. Matka jej ale odmítla sdělit.

Zpočátku jsem se té ženě vyhýbala a ignorovala ji, ale jako sousedky jsme na sebe občas narazily. Došlo mi, že chladné chování v ní jen prohloubí nedorozumění vůči praktikujícím, a že bych naopak měla být laskavá, aby pocítila dobrotu a méně podléhala lžím KS Číny.

Začala jsem ji pokaždé zdravit a připomínat jí, aby jezdila opatrně. Přestože občas přivede policii znovu, už mou matku před ní nehaní. Možná se její pohled na Dafa změnil.

Praktikující i já bychom měli častěji vysílat spravedlivé myšlenky a odstraňovat špatné elementy, které místní úřady ovládají. Měli bychom policistům objasňovat pravdu, probouzet je a zmírňovat tak pronásledování.

Stále v sobě nesu hluboce zakořeněná připoutání k zášti, bojechtivosti a k vlivu KS Číny. Jsou to překážky, které brání v dobrých vztazích s lidmi a v potvrzování Fa. Plánuji pilně studovat Fa, zlepšovat se, odstranit zášť a sobectví, pěstovat soucit a splnit svůj prehistorický slib.

Moje úroveň kultivace je omezená. Prosím laskavě upozorněte, pokud je něco z toho, co jsem napsala, v rozporu s Fa.

Děkuji soucitnému a velkému Mistrovi! Děkuji nezištným spolupraktikujícím!

(Vybrané příspěvky k 22. Čínské Fahui na Minghui.org)