Čínská Fahui | Soucit se objeví, když se rozpustí strach, soutěživost a negativita

(Minghui.org) Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Od chvíle, kdy jsem v roce 2015 podala trestní oznámení na Jiang Zemina, bývalého vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) odpovědného za pronásledování Falun Gongu, mě chodí policie „navštěvovat“ pravidelně – zvláště před významnými politickými zasedáními KS Číny. Zpočátku jsem je nekompromisně vyháněla. Postupem času jsem ale pochopila, že někteří z nich jsou v podstatě dobří lidé. Z „obtěžování“ se stala příležitost objasňovat jim pravdu. Ráda bych se podělila o to, jak se změnil můj postoj k policii.

Cítila jsem odpor a strach z policie

Když v roce 1999 začalo pronásledování, vytvořila jsem si silné negativní pocity vůči policistům, protože jsem opakovaně viděla, jak zatýkají praktikující. Dnes vím, že kořenem těchto pocitů byl strach. Policisté nejsou naši nepřátelé – jsou oběťmi, které KS Číny zneužívá k pronásledování. Kvůli svému strachu jsem ale měla silný instinkt sebeochrany a silnou soutěživou mentalitu.

První incident obtěžování nastal v roce 2016, kdy ke mně domů přišel vesnický správce a šest policistů. Nebyla jsem doma. Moje dcera, čerstvá absolventka univerzity, byla doma sama. Ptali se jí, zda stále praktikuji Falun Gong, a vyhrožovali, že mě odvedou do centra na vymývání mozků, nebo mě odsoudí.

Každý policista měl na rameni videokameru. Dcera byla trochu nervózní, ale odpověděla:„Moje máma určitě nepřestane praktikovat Falun Gong. Nedělá nic špatného – jen se snaží být dobrým člověkem.“

Pak si vyžádala jejich jména – a oni jí je opravdu řekli, dokonce i policejní náčelník.

Moje dcera znovu zdůraznila, že praktikovat Falun Gong není nic špatného. Když po ní chtěli telefonní číslo na mě a mého manžela, odmítla. Jeden mladý policista naléhal:„Musíte nám nějaké číslo dát. Jak to máme nahlásit nadřízeným?“

Aby se vyhnula konfrontaci, dala jim falešné číslo s tím, že je její.

Když jsem přišla domů, dcera mi vše vysvětlila. Večer jsem šla za vesnickým správcem a ptala se, proč policii přivedl. Odpověděl, že mě hledali, a neupřesnil důvod. Dodal, že kdyby věděl, že jde o obtěžování kvůli víře, nešel by s nimi.

Řekla jsem mu: „Pronásledují dobré lidi. Doufám, že už s nimi spolupracovat nebudeš.“Podala jsem mu brožuru – a on si ji vzal.

Druhý den ráno se policejní náčelník s jedním důstojníkem vrátili, když jsem byla na nákupu. Dcera byla opět sama doma. Tentokrát se už nebála a pozvala je dál.

Náčelník se jí ptal na falešné sebeupálení na náměstí Tiananmen. Řekla jim, jak celou událost naaranžovala KS Číny. Po deseti minutách jim zazvonil telefon a chtěli odejít.

Dcera je ale nepustila. Pokračovala v objasňování pravdy. Mluvila dalších deset minut a když se snažili rychle vyjít ven, chytila náčelníka za ruku, aby počkal. Odejít dokázali až ve chvíli, kdy jim znovu volali.

Šla jsem za vesnickým správcem znovu. Řekl, že o jejich opětovném příchodu nevěděl. A dodal, že policisté si vzali brožuru, kterou jsem mu dala. Došlo mi, že i když se navenek tváří tvrdě, ve skutečnosti přišli hledat pravdu.

O dva dny později přišli znovu – tentokrát jsme se potkali přímo před domem. I když jsem věděla, že jim mám objasnit fakta, byla jsem nervózní a nedokázala jsem mluvit klidně. Vybuchla jsem:„Kdo jste?!“

„Jsme z policejní stanice,“ odpověděli.

„Pletete se. Nemáte se mnou nic společného. Neudělala jsem nic nezákonného a nic špatného.“

Mladý policista se snažil potvrdit moji totožnost a chtěl mluvit uvnitř. Trvala jsem na tom, že budeme mluvit venku, a požádala manžela, aby natáčel. Když jsem chtěla znát jeho jméno, rozplakal se a prosil, abych si ho nezapisovala.

Manžel je kritizoval za to, že nás obtěžují a narušují náš život. Oni pohrozili, že přivolají posily.

I já jsem je obvinila z narušování soukromí. Mladý policista mě žádal, abych mluvila tišeji – bál se, že to někdo na ulici uslyší. Řekla jsem mu, že nemám co skrývat. Když viděli, že mě nepřesvědčí, vrátili se do auta.

Řekla jsem jim: „Nedělejte, co po vás chce komunistický režim. Nepronásledujte praktikující Dafa. Není to pro vás dobré.“Stáli tiše a poslouchali.

Na závěr jsem řekla: „To je vše. Teď můžete jít. Nevracejte se sem a nenechte se zneužívat k pronásledování.“

Po jejich odchodu se mě sousedé ptali, co se stalo. Řekla jsem jim, že mě obtěžují, protože praktikuji Falun Gong. „Nevšímej si jich,“ řekla sousedka. „Stejně tím nic dobrého nedělají.“

Jsem vděčná, že když jsem mluvila otevřeně o pronásledování, sousedé tomu porozuměli. A ještě více jsem vděčná, že jsem dokázala překonat svůj strach a policistům objasnit pravdu.

O rok později přišli znovu – tentokrát prý jen doručit leták k aplikaci proti podvodům. Dcera je zastavila u dveří a řekla, že leták už dostala od místních úředníků. Policisté ale trvali na tom, že mi ho musí předat osobně, a vyptávali se, zda jsem doma. Dcera jim opakovaně řekla, že mi může vzkaz předat sama, a tak odešli.

Soucit se objevuje, když se rozpustí strach, soutěživost a negativita

V následujících letech se policie vracela každý rok, aby mě obtěžovala. Často vcházeli dovnitř bez zaklepání. Ale jakmile mě uviděli, utekli beze slova. Jejich chování ve mně vyvolávalo ještě větší hněv. Začala jsem si je při každé návštěvě nahrávat, což je jen přimělo utíkat ještě rychleji.

Když přišli během pandemie covidu-19, má dcera jim řekla: „Policie má zatýkat špatné lidi. Proč neděláte svou práci a místo toho nás neustále obtěžujete? Před pár lety mi ukradli na jarmarku mobilní telefon. Nahlásila jsem vám to, a dodnes jste nenašli zloděje. Proč nevěnujete čas věcem, které skutečně patří k vaší práci? Tohle obtěžování je úplný nesmysl. Praktikující Dafa jsou všichni dobří lidé, a vy si vybíráte obtěžovat právě ty, kdo dělají dobro.“

Jeden z policistů utrousil: „Loni jsme jeden případ vyřešili.“

Dcera odpověděla: „Jen jeden případ za rok? To je tedy efektivita! Kdybyste polovinu času a energie, kterou plýtváte na obtěžování praktikujících Dafa, věnovali skutečné práci, už byste měli všechny případy vyřešené.“

Když se rozhovor začal vyostřovat, zastavila jsem dceru a začala policistům vyprávět příběhy o karmické odplatě a o tom, proč je důležité mít soucit dokonce i ve chvíli, kdy plní politiku pronásledování. Pochopili, co tím myslím, a přiznali, že jsou pod velkým tlakem svých nadřízených a že nemají osobní úmysl mě obtěžovat.

Jak se měnil můj postoj, změnil se i jejich tón. Sdíleli se mnou potíže, které sami prožívají. Když přišli znovu, chovali se mnohem ohleduplněji a přátelsky. Pochopila jsem, že jsou to v jádru dobří lidé, kteří jen dělají svou práci. Můj chlad vůči nim se postupně rozpustil.

Když jsem o tomto sdílela s dalšími praktikujícími, uvědomili jsme si, že negativním přístupem nelze změnit jejich srdce. Když jsem je dříve vyháněla, neprospělo to ani jim, ani mé vlastní kultivaci. Rozhodla jsem se změnit sebe samu – pracovat na strachu a soutěživosti. Už jsem je nechtěla odmítat. I když pouze plní příkazy nadřízených, je to jen povrchový důvod; skutečným důvodem jejich příchodu může být, že jim mám objasnit pravdu. Možná to všechno uspořádal Mistr. Jinak by vůbec nemuseli mít příležitost setkat se s praktikujícím Dafa. Z jejich slov jsem cítila zmatek a došlo mi, že o Dafa nic nevědí.

V říjnu loňského roku mě opět navštívili dva policisté. Jeden se mnou mluvil, zatímco druhý mě tajně natáčel mobilním telefonem. Připomněla jsem si, že musím jednat se soucitem, aby jejich návštěva nepřišla nazmar. Pozvala jsem je dovnitř a nabídla jim čaj a ovoce.

Byli překvapení, ale souhlasili a posadili se. Bylo vidět, že se zpočátku necítí úplně uvolněně, ale nenechala jsem se tím ovlivnit. Vysvětlila jsem jim základní fakta o Dafa a o finančním pronásledování, kterému jsem čelila po podání žaloby na Jianga. Také jsem se omluvila za svůj dřívější nepřívětivý postoj. Pozorně poslouchali a dokonce mě povzbuzovali, abych kontaktovala svého zaměstnavatele a domáhala se peněz, které mi dluží.

Krátce nato dostali telefonát kvůli jinému případu, dopili čaj a odešli. Tato zkušenost mi ukázala důležitost laskavosti. Byli dokonce mladší než moje dcera – cítila jsem odpovědnost pomoci jim pochopit pravdu.

Když přišli letos v červnu, zrovna jsem se sprchovala. Zatímco čekali, až se obléknu, stáli na dvorku a povídali si s mým manželem. Jeden z nich mu řekl: „Společnost je dnes tak temná. Nikdy bych nevstoupil do strany.“

Když jsem vyšla, nabádala jsem je, aby chránili sami sebe vzhledem k současné politické situaci. Oni zase připomněli mně, abych byla opatrná při rozdávání materiálů Dafa.

Řekla jsem jim, že jsem slyšela, jak mnoho policistů už hlášení o praktikujících ignoruje: „Všichni chrání praktikující Dafa. Měli byste dělat totéž a hromadit ctnost pro své potomky.“

Ujistili mě, že žádné praktikující nezatýkají, a dodali, že informátoři, kteří praktikující udávají, jsou blázni. Povzbuzovala jsem je, aby upřímně recitovali: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ – a že budou požehnáni. Jeden z policistů mi řekl, že nevstoupil do žádné z organizací KS Číny.

Před vojenskou přehlídkou KS Číny v září 2025 jsem připravila mnoho materiálů určených policistům – ale nepřišli.

Podívat se za povrch a pochopit podstatu

Strach často vychází z neznalosti. Teprve když se dokážeme podívat za povrch jevů a pochopit skutečné příčiny věcí, můžeme dělat méně chyb a účinněji zachraňovat vnímající bytosti.

Je pozoruhodné ohlédnout se zpět a vidět, jak mě po mnoho let ovládal strach. Jakmile jsem začala chápat své připoutání, objevily se laskavost a soucit, a také pocit odpovědnosti splnit své poslání. Když strach zmizí, vrací se racionalita.

Mistr nás požádal, abychom neminuli žádného člověka, který má s námi předurčený vztah. Neměli bychom si vybírat. Když jednáme s policisty, musíme být vůči nim laskavější a mít více soucitu, abychom jim pomohli ocenit krásu Dafa. Je to důležitý krok v našem úsilí čelit pronásledování a zachraňovat lidi.

Ať už věci na povrchu vypadají jakkoli, musíme využít každou příležitost k záchraně lidí. Změňme svůj postoj k policistům. Oni jen plní svou práci – a pod jejich uniformami jejich pravé duše touží navázat s námi spojení. Někteří praktikující chodí přímo na policejní stanici objasňovat pravdu. Mnoho policistů jsou dobří lidé, kteří dokážou vnímat náš soucit.

Výše uvedené jsou některé z mých nedávných zkušeností a pochopení. Prosím spolupraktikující, aby laskavě poukázali na cokoli, co není v souladu s Fa.

Děkuji, Mistře! Děkuji, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 22. Čínskou Fahui na Minghui.org)