Čínská Fahui | Mistr nade mnou bdí po celou moji kultivační cestu

(Minghui.org) Na konci roku 2000 jsem odjela spolu se spolupraktikujícími do Pekingu. Na náměstí Tiananmen jsme rozvinuli transparent a volali: „Falun Dafa je dobrý! Očistěte jméno Mistra Li!“ Skupina policistů mě srazila na zem, vtáhla do policejního auta a odvezla na policejní stanici Qianmen. Protože jsem odmítla uvést jakékoli informace, nemohli mě poslat zpět domů, a tak mě převezli na venkovskou policejní stanici na okraji Pekingu.

Venkovští policisté se ke mně chovali dobře, protože jsem jim ihned začala objasňovat pravdu o pronásledování – začala jsem tím, jak mi Dafa navrátil zdraví. Ten večer mě pozvali na večeři a nijak mi neztěžovali situaci. Když se ptali na moji adresu, řekla jsem: „Nemohu vám ji říct. Pokud to udělám, pošlete mě do tábora nucených prací nebo do vězení.“

– Úryvek z článku

---

Začátky mé kultivace

Předtím, než jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem byla buddhistka. Kvůli velmi špatnému zdraví jsem zkoušela mnoho druhů qigongu, ale nejenže mé nemoci nevyléčily – několik dalších se objevilo, včetně cirhózy jater. Skončila jsem v nemocnici a lékaři mé rodině řekli, aby se připravila na nejhorší, protože může být pozdě. Stále jsem však cítila, že mě ještě někdo může zachránit.

V roce 1996 mi jedna známá řekla: „Existuje jedna dobrá praxe – Falun Dafa. Měla bys to zkusit.“ Když jsem začala praktikovat, mnoho mých dlouhodobých nemocí zmizelo. Pod soucitnou ochranou Mistra jsem kráčela stabilně po cestě kultivace a postupně jsem dospívala.

Odjet do Pekingu a postavit se za Falun Dafa

Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila brutální pronásledování Falun Dafa 20. července 1999. Na konci roku 2000 jsem odjela spolu se spolupraktikujícími do Pekingu. Na náměstí Tiananmen jsme rozvinuli transparent a volali: „Falun Dafa je dobrý! Očistěte jméno Mistra Li!“ Skupina policistů mě srazila na zem, vtáhla do policejního auta a odvezla na policejní stanici Qianmen. Protože jsem odmítla uvést jakékoli informace, nemohli mě poslat zpět domů a tak mě převezli na venkovskou policejní stanici na okraji Pekingu.

Venkovští policisté se ke mně chovali dobře, protože jsem jim ihned začala objasňovat pravdu o pronásledování – začala jsem tím, jak mi Dafa navrátil zdraví. Ten večer mě pozvali na večeři a nijak mi neztěžovali situaci. Když se ptali na moji adresu, řekla jsem: „Nemohu vám ji říct. Pokud to udělám, pošlete mě do tábora nucených prací nebo do vězení.“

Mnozí policisté v Pekingu věděli, že Falun Dafa je dobrý. Jeden policista jménem Song chtěl sepsat můj výslech. Řekla jsem mu: „Tak napište to, co nosím v srdci: Falun Dafa je dobrý! Očistěte jméno mého Mistra! Fa napravuje vesmír!“ Odpověděl: „Přidám vám tam ještě jednu větu: Já své srdce nikdy nezměním.“

Po deváté hodině večer mě odvedli do prázdné místnosti, kde nade mnou bděli dva policisté. Používali velkou elektrickou konvici k ohřívání vody, aby se zahřáli, a dovolili mi spát na velké stoličce poblíž konvice. Vysoký, laskavý policista mě přikryl svou vlastní bundou. Řekl: „Mnoho lidí tady praktikuje Falun Dafa.“ Také druhému policistovi řekl: „Nepouštěj televizi. Možná přišla zdaleka; nech ji odpočívat.“ Policista televizi vypnul a spal u dveří.

Druhý den ráno v pět hodin ten vysoký policista řekl druhému: „Musím domů otevřít dveře svému dítěti.“ Vrátila jsem mu jeho bundu a poděkovala mu. Pomyslela jsem si: Nejsem tu od toho, abych tu zůstala. Tiše jsem vstala a odešla z místnosti. Policista u dveří stále hlasitě chrápal. Viděla jsem, že vnější dveře nejsou zamčené. Cítila jsem, že mě Mistr vede k odchodu. Nechala jsem na stole nějaké peníze za včerejší jídlo a odešla.

Vrátila jsem se do bytu, který si v Pekingu pronajímali spolupraktikující. Spolu s učitelem z Chengdu a lékařem z Daqingu jsme vyráběli transparenty pro praktikující, kteří jezdili na náměstí Tiananmen potvrzovat Dafa. Díky Mistrově ochraně jsem také bezpečně přivezla domů velkou tašku materiálů k objasňování pravdy a rozdala je praktikujícím v okolních městech a okresech.

Cestování na velké vzdálenosti pro získání materiálů k objasňování pravdy a opětovné setkání s policií

V té době v našem okolí nebylo žádné místo pro výrobu materiálů, takže jsem převzala úkol získávat materiály z jiných oblastí. Nejprve jsem jezdila na místo vzdálené asi 60 mil. Toto místo však později policie odhalila, takže jsem začala jezdit na jiné, asi 18 mil daleko. Po několika cestách bylo i toto místo odhaleno a vypleněno. Poté jsem začala jezdit na místo vzdálené přibližně 155 mil. Pokaždé jsem vezla jeden velký a jeden malý pytel s materiály zpět do svého rodného města.

V tom roce byla bezpečnostní kontrola velmi přísná a před nástupem do autobusu musela být otevřena a prohlédnuta každá taška. Požádala jsem Mistra o pomoc a náhle mě napadlo: „Nastup zadními dveřmi.“ Vzala jsem velký pytel na záda, malý do ruky, prošla zadními dveřmi a nastoupila do autobusu. Zeptala jsem se řidiče: „Mohu zaplatit jízdné uvnitř?“ Odpověděl: „Ano.“ Od té doby jsem zadními dveřmi převážela materiály pravidelně – dvakrát měsíčně, za každého počasí. Kdykoli vyšly nové Mistrovy přednášky, okamžitě jsem pro ně jela.

Ráno 6. května 2000 jsem se chystala pro DVD s objasňováním pravdy, když náhle přišla policie a provedla v mém domě nezákonnou domovní prohlídku. Celý dům převrátili vzhůru nohama, ale nic nenašli. Pod ochranou Mistra prostě nebyli schopni nic najít – přestože DVD ležela přímo tam.

Zatkli mě a odvezli na policejní stanici, kde mě čtyři lidé nelegálně vyslýchali. Vedoucí oddělení se zeptal: „Někdo řekl, že jste byla v Pekingu. Je to pravda?“ Řekla jsem: „Chtěla jsem jet, ale nemám peníze. Jestli mi nějaké půjčíte, pojedu hned. Proč bráníte lidem v praktikování tak dobré praxe?“

Řekla jsem: „Falun Dafa je skvělá praxe. Praktikující se řídí Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí a snažíme se být dobrými lidmi. Praxe Dafa navíc výrazně zlepšuje zdraví. Měla jsem nevyléčitelná onemocnění, včetně těžké cirhózy jater s ascitem, a dokonce jsem upadla do jaterního kómatu. Mé tělo bylo žluté, dokonce i oči. Celé dny jsem spala, nemohla jsem jíst ani pít. Více než čtyřicet dní jsem ležela na lůžku. Věděla jsem, že mě může zachránit jen Mistr, protože jsem měla Fa v srdci. Nakonec Mistr mé tělo očistil. Začala jsem močit a to, co ze mě vycházelo, bylo hořké jako žluč. Po několika dnech jsem se zotavila, otok i žloutenka zmizely.“

Zeptala jsem se jich: „Kdybych byla vaše starší sestra a Mistr mi zachránil život, co byste si pomysleli? Odpírali byste přesto Dafa?“

Vyprávěla jsem jim také příběhy o tom, jak jsem se díky kultivaci stala dobrým člověkem a jak se vyřešily staré křivdy.

Řekla jsem: „Předtím, než jsem začala praktikovat Dafa, zasadil soused pod mým zadním oknem strom. Když vyrostl, větve okno zcela zakryly. Několikrát jsem ho požádala, aby ho ořezal, ale odmítl. Když mě navštívil můj otec a strom viděl, větve odřízl. Soused, když to zjistil, začal sprostě nadávat – používal velmi vulgární slova. Vydržela jsem to, ale v srdci jsem měla zášť.

„Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, se vše vyřešilo. Soused chtěl postavit kůlnu s toaletou, která by zabrala třetinu mého dvorku. Zeptal se, zda souhlasím. Jednoduše jsem řekla: ‚Dobře.‘ Kůlna zabrala asi metr z mého dvorku a z původně čtvercového prostoru se stal úzký. Střecha kůlny byla v linii s mými dveřmi, takže dešťová voda tekla přímo na můj dvůr. Nic jsem neřekla – prostě jsem to snesla. Tím se náš starý spor mezi oběma rodinami vyřešil. Byl to Dafa, kdo mě změnil.“

Vyprávěla jsem jim i další příhodu: „Jednou jsem si koupila buchty za dva jüany a dala prodavači padesát jüanů. Myslel si, že jsem mu dala stovku, a omylem mi vrátil 98 jüanů. Povídala jsem si zrovna s přítelkyní a peníze jsem bezmyšlenkovitě strčila do kapsy. Když jsem šla koupit zeleninu, všimla jsem si přebytečných peněz a okamžitě jsem mu padesát jüanů vrátila. Prodavač byl ohromen: ‚Nevěřil bych, že v dnešní době ještě existují takoví dobří lidé!‘ Řekla jsem: ‚Praktikuji Falun Dafa a snažím se být skutečně dobrým člověkem.‘“

Řekla jsem jim také, jak jsem pečovala o své starší příbuzné: „Předtím, než onemocněla má tchyně, rozdělila své peníze mezi její dcery a vnuky – mně nedala nic. Později oslepla a trpěla výhřezem konečníku a nikdo se o ni nestaral. Vzala jsem si ji domů a starala se o ni. Měla ráda knedlíčky, tak jsem jí je dělala. Měla ráda vepřová kolena, ale měla špatné zuby, tak jsem je nasekala nadrobno a krmila ji. Neměla kontrolu nad vyprazdňováním. Každý den jsem jí umývala spodní část těla, čistila vyhřezlou část střeva a vracela ji dovnitř. Kdybych nepraktikovala Dafa, nikdy bych to nedokázala.“

Řekla jsem: „Mistr nás učí mít soucit. Proč by někdo chtěl bránit lidem v praktikování tak dobré metody? Nebylo by na světě lépe, kdyby bylo více dobrých lidí?!“

Chtěla jsem mluvit dál, ale vedoucí policejní stanice řekl: „Musíme jíst. Teď si prosím sedněte.“ Za méně než půl hodiny se vrátili. Vedoucí řekl: „Můžete jít domů.“ A bylo to. Druhý den jsem pokračovala v získávání materiálů a DVD k objasňování pravdy.

Učení se výrobě materiálů k objasňování pravdy

V roce 2004 mi praktikující z jiné oblasti navrhl: „Měli byste si zřídit místní místo pro výrobu materiálů.“ Váhala jsem. Za prvé, neměla jsem vzdělání a nerozuměla jsem technice, zvlášť počítačům. Za druhé, bála jsem se pronásledování. A za třetí, kdybychom měli místní místo, už bych nemusela jezdit pro materiály jinam—co bych potom dělala?

Má lidská připoutání se tak plně ukázala a Mistr mi dal vizi ve snu. Viděla jsem sebe na jevišti s nádobou vody v rukou. Pod pódiem stálo mnoho dětí ve věku pěti až šesti let, každé drželo malou misku a prosilo o vodu. Použila jsem všechnu vodu, kterou jsem měla, abych jejich žízeň uhasila, ale mnoho dětí se vody nedočkalo. Po probuzení jsem pochopila, že k zachraňování lidí je zapotřebí velkého množství materiálů k objasňování pravdy a více výrobních míst.

Abychom mohli zřídit vlastní místo, mluvila jsem s mnoha praktikujícími. Někteří byli schopní, ale neměli prostředky. Jiní měli prostředky, ale měli strach. Sama jsem měla lidské představy a chtěla jsem najít vysokoškolsky vzdělaného praktikujícího—tím jsem však jen ztratila spoustu času. Nakonec se toho ochotně ujala mladá praktikující. S pomocí dalších lidí jsme koupili počítač a tiskárnu a vzniklo první malé místo pro výrobu materiálů.

V souladu s požadavky nápravy Fa jsem se také začala učit vyrábět materiály. Zpočátku jsem neuměla používat ani televizi, ani mobilní telefon. Praktikující z jiných oblastí mě povzbuzovali a trpělivě učili. Uklidnila jsem se a postupně se vše naučila. Nejprve jsem si psala každý krok, pak jsem ho znovu a znovu procvičovala. S vedením Mistra a s pomocí mladé praktikující jsem se naučila vyrábět materiály k objasňování pravdy.

Nové příležitosti ke kultivaci

Když jinde nebylo možné určité materiály vyrobit, požádali mě, abych to udělala. Začala jsem si v duchu libovat: „Jsem v tom prostě dobrá a moje stroje nikdy nezlobí.“

Pak se tiskárna porouchala a přestala fungovat i myš. Byla jsem donucena zastavit práci, studovat Fa a dívat se do sebe. Uvědomila jsem si, že se ukázalo mé předvádění a nadšení. Teprve poté zařízení znovu začalo fungovat a pochopila jsem, že ty potíže způsobila moje vlastní připoutání.

Když jsem byla hodně zaneprázdněná, někdy jsem přeskočila jídlo a odbývala jsem i vaření. Jednou moje dítě potřebovalo jídlo a já řekla: „Počkej chvíli, najíme se, až dodělám tuhle várku.“ Sotva jsem to dořekla, tiskárna se zasekla. S netrpělivým srdcem jsem vysílala spravedlivé myšlenky a prosila Mistra o pomoc, ale tiskárna stále nefungovala. Neměla jsem na výběr—přestala jsem tisknout a šla vařit. Po jídle tiskárna začala fungovat. Pochopila jsem, že mi Mistr naznačuje, že se musíme přizpůsobovat společnosti běžných lidí.

Jindy jsem spěchala s prací a vynechala studium Fa. Tehdy jsem slyšela, jak tiskárna rytmicky „říká“: „Pospěš, pospěš, pospěš…“ Uvědomila jsem si, že mě Mistr napomíná, abych studovala Fa a odstranila připoutání k pouhému „dělání věcí“.

Naše výrobní místa fungují nepřetržitě od roku 2004. Kromě výroby materiálů je také rozdávám lidem, které potkám, a povzbuzuji je, aby vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Stále s sebou nosím pravdu objasňující materiály.

Jednoho dne jsem zapnula počítač a na levé straně obrazovky se objevil drak. Když jsem počítač zapnula podruhé, stejný drak se objevil na pravé straně. Věděla jsem, že mě Mistr povzbuzuje.

Naléhavost zachraňování lidí

Večer chodím s dalšími praktikujícími rozdávat materiály a objasňovat lidem pravdu. Prošli jsme už mnohokrát všechna městečka a obce v našem okrese. Bylo však obtížné dostat se do jedné vzdálené horské obce. Jela jsem tam třikrát a teprve napotřetí se mi podařilo pokrýt celou oblast. Poslední cesta byla začátkem zimy – nesla jsem čtyřicet výtisků Devíti komentářů ke komunistické straně a dvacet velkých brožur.

Když jsem roznášela materiály v jednom bytovém komplexu, všech pět vchodů bylo zamčeno zvenčí. Pomyslela jsem si: „Jsem tady, abych zachraňovala lidi.“ Požádala jsem Mistra o pomoc. Když jsem zkusila první dveře, otevřely se. Stejně tak druhé i třetí – všechny bezpečnostní dveře povolily na jediný tah. Od té doby se mi při roznášení materiálů bezpečnostní dveře vždy snadno otevřely. Mistr nám pomáhá!

Jednou jsem šla sama v noci, abych rozdala čtyřicet výtisků Devíti komentářů a další materiály v okolních vesnicích. Když jsem kolem desáté dorazila k ubytování personálu zajišťovacího centra, které přímo sousedilo s vazební věznicí, seděli uvnitř vrátnice čtyři lidé a hráli mahjong. Strážný byl zabraný do hry a díval se dovnitř. V duchu jsem požádala: „Mistře, prosím, ať si mě nevšimne; ať odejde.“ Strážný hned odešel dovnitř. Vstoupila jsem do dvora, roznesla materiály a bezpečně se vrátila domů.

Na svatbu dítěte mé neteře přijelo dvaadvacet hostů z různých oblastí, například z provincie Heilongjiang a z Nanjingu. Plánovala jsem jim objasnit pravdu a pomoci jim vystoupit z KS Číny, ale neteř se bála, protože většina hostů byli vysocí úředníci. Požádala jsem Mistra o pomoc a řekla jí: „Ty nemusíš říkat nic – jen mě všem představ jako svou tetu.“ Když mě představila, všech dvaadvacet lidí vstalo a uctivě mi připilo. Řekla jsem: „Praktikuji Falun Dafa. To, že jsme se sešli, je naše předurčené pouto.“ A začala jsem objasňovat pravdu – od jednotlivých kampaní KS Číny, přes kulturní revoluci, až po pronásledování Falun Dafa. Vyprávěla jsem jim i příběhy z mé rodiny a mé vlastní zkušenosti.

Během pozemkové reformy byla má rodina považována za bohatší. Můj dědeček přišel o oba rodiče v útlém věku a od osmi let pracoval u cizích lidí. Vydělal si až v severovýchodní Číně, odkud se po letech vrátil s trubičkou stříbrných dolarů a několika zlatými mincemi. Koupili s babičkou pozemky a postavili dům. Při pozemkové reformě v roce 1947 jim však dům i půdu zabavili, dědeček byl označen za „bohatého rolníka“, a nesměl se vrátit domů. Jako šestiletá jsem mu nosila jídlo.

Manžel sestřenice mé babičky patřil ke Kuomintangu a uprchl na Taiwan. KS Číny přinutila tuto sestřenici provdat se za chudého starce, ale odmítla. Měla doma starou tchyni a malé dítě. Svázali ji za palce a zavěsili na trám, dokud se ve zděšení nepodvolila.

Během pozemkové reformy bylo mnoho bohatších lidí ubito. Měla jsem spolužáka přezdívaného Xiao Pao. Jeho matka, hospodyně ve věku 47 let, byla ubita, odvlečena k moři a zahrabána do písku. Nebyla mrtvá a po probrání se doplazila domů s rozdrcenýma nohama. Její vlastní rodina ji ale udala milicím, které ji zahrabaly zaživa. Tak Xiao Pao přišel v šesti letech o matku.

Mnohé rodiny byly vyhnány z domovů, jejich dům přidělen jiným, půda zabavena a obilí odvezeno. Dědeček říkával: „KS Číny zabíjí lidi bez kapky krve.“

Řekla jsem jim: „Falun Dafa učí lidi být dobrými. Řídíme se Pravdivostí–Soucitem–Snášenlivostí, jsme ohleduplní a nevracíme úder, ani když jsme napadeni. Falun Dafa se praktikuje ve více než stovce zemí světa. KS Číny však lže, zinscenovala ‚sebeupálení na náměstí Nebeského klidu‘, aby očernila Falun Dafa, a vydělává na odebírání orgánů praktikujícím. KS Číny je skutečně zlá.“ Vysvětlila jsem jim podrobnosti o zinscenovaném sebeupálení.

Vyprávěla jsem jim i o „kameni se skrytými znaky“ v okrese Pingtang v provincii Guizhou, kde se objevily znaky „Komunistická strana Číny zanikne“. Řekla jsem: „Naše setkání má předurčený smysl. Prosím, vystupte z KS Číny a jejích organizací pro svou vlastní bezpečnost. Můžete použít skutečné jméno, přezdívku nebo smyšlené jméno – bohové vidí vaše srdce. Pamatujte si devět znaků: ‚Falun Dafa je dobrý. Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.‘ Upřímně je recitujte – až přijde velká pohroma, zachrání vám to život.“

Dvaadvacet lidí vystoupilo pod skutečným jménem, z toho šest z nich byli členy KS Číny.

V roce 2001 někteří praktikující vyrobili transparenty k objasňování pravdy a já je přivezla praktikujícím v jiném městě. Někteří byli později zatčeni a řekli policii, že transparenty jsem jim přivezla já. Jejich místní policie přijela do mé oblasti, zatkla mě a odvezla na policejní stanici. Nelegálně mě zadrželi ve vazební věznici a nutili mě napsat prohlášení, že přestávám praktikovat Falun Dafa. Vedoucí politicko-bezpečnostního oddělení řekl: „Napište to a propustíme vás.“ Jen jsem dál objasňovala pravdu.

Přijela rodina. Manžel mě prosil, abych to podepsala: „Hned bychom tě odvezli domů.“ Řekla jsem: „Můj život mi dal Mistr. Neudělám to.“ Syn klečel a prosil se slzami v očích. Dokonce přijel i vedoucí synovy továrny: „Prosím vás, podepište to. Jinak tady kleknu také.“ Rychle jsem řekla: „Ne, ne, já si to rozmyslím.“ Ale nepodepsala jsem.

Kolegové mého syna říkali: „Ta stará paní je neuvěřitelně pevná – raději jí tvrdý chléb, než aby zradila.“ Když ze mě nic nedostali, drželi mě šest měsíců a pak mě propustili. Před propuštěním chtěli, abych ještě něco podepsala – odmítla jsem.

Protože jsem odmítla napsat záruku, pracoviště mi přestalo vyplácet mzdu. Neřešila jsem to. Později mě požádali, abych se vrátila do práce, a řekli, že mou mzdu drželi stranou. Objasnila jsem jim pravdu a řekla: „Ty peníze mi patří. Jestli mi je nechcete dát, tak je alespoň uschovejte.“ Dva měsíce nato zavolali, že mi znovu začnou vyplácet plat.

Závěrečná slova

Mistr řekl:

„Ach, kolik let Mistra hledání,
Konečně nastal ten den setkání.
Kultivuj se a navrať se, Fa jsi teď získal,
Svého Mistra následuj, ’bys zpět se vrátil, dovršen.“
(„Předurčený návrat ke svatému ovoci,“ Hong Yin)

Mistr mi velmi chybí a toužím po jeho návratu! Jsem nesmírně vděčná za Mistrovu soucitnou spásu! Děkuji, Mistře, že jste mi daroval nový život! Kdykoli jsem se ocitla v nebezpečí, Mistr mi pomohl a byla jsem v bezpečí. Celá moje rodina je zdravá a vše jde hladce.

Náprava Fa se blíží ke konci. Budu kultivovat tak pilně jako na začátku, odstraním svá připoutání a lidské představy a budu se usilovně snažit zachraňovat lidi. Ať už bude moje cesta kultivace jakkoli dlouhá, pevně věřím v Mistra a Dafa až do samotného konce, splním svůj prehistorický slib a vrátím se s Mistrem ke své pravé podstatě.

Děkuji, Mistře, za Vaši soucitnou spásu!

(Vybraný příspěvek pro 22. Čínskou Fahui na Minghui.org)