Dopravní nehoda vedla k předurčenému setkání

(Minghui.org) Falun Dafa praktikuji od roku 1995 a dnes je mi 70 let.

Dne 22. února 2025 kolem deváté hodiny večer jsem jela na kole domů po pravé straně silnice a dodržovala dopravní předpisy. Pouliční osvětlení svítilo a podél cesty bylo zaparkováno několik aut.

Když jsem míjela černý sedan, náhle se otevřely dveře. Narazily do mě a prudce jsem spadla na zem. Kolo mě přitisklo k vozovce.

Z auta vystoupila mladá žena a zůstala stát, vyděšeně na mě hleděla. Jen plakala a nepokusila se kolo zvednout.

Když jsem se zpod kola vyprostila, uklidňovala jsem ji: „Slečno, jsem v pořádku. Nebojte se.“ Teprve potom se vzpamatovala a pomohla mi kolo zvednout. Stále plakala a opakovala: „Jste v pořádku? Opravdu jste v pořádku?“

Klidně jsem jí odpověděla: „Nebojte se. Praktikuji Falun Dafa. Nic mi není a nebudu po vás chtít peníze. Ale příště buďte opatrná. Než otevřete dveře auta, vždy se podívejte. Kdybyste srazila někoho jiného, mohlo to dopadnout jinak.“

Najednou zvolala: „Vy krvácíte z hlavy!“

Teprve tehdy jsem si uvědomila, že mám na čele tržnou ránu. Krev mi stékala po obličeji a vsakovala se do oblečení. Podala mi balíček kapesníků z auta a řekla: „Pojedeme do nemocnice!“

Přitiskla jsem si na čelo silnou vrstvu kapesníků, ale rychle se nasákly krví. Její přítel mezitím vystoupil z auta a ona ho požádala, aby přinesl další kapesníky. Použila jsem také svůj lehce znečištěný ručník z kola a přitiskla ho na ránu.

Pomyslela jsem si: „Tito dva mladí lidé mají se mnou předurčený vztah. Musím jim říci o Falun Dafa.“

Řekla jsem mladé ženě: „Jsme spojeny osudem. I když jsem zraněná já, přeji si, abyste byla v bezpečí.“

Stručně jsem jí vysvětlila pravdu o Falun Dafa a zeptala se: „Slyšela jste o ‚vystoupení ze Strany pro zajištění bezpečí‘ nebo o Kameni se skrytými znaky?“ Odpověděla, že ne.

Vysvětlila jsem jí, že Komunistická strana Číny způsobila během svých politických kampaní smrt desítek milionů Číňanů, že Nebesa ji odstraní a že vystoupení z jejích organizací je cestou k bezpečí. Také jsem jí vyprávěla o své návštěvě národního parku v provincii Guizhou, kde se na zlomeném útesu jasně objevily znaky „Komunistická strana Číny zahyne“, které mnozí lidé považují za varování z nebes.

Zeptala jsem se, zda vstoupila do Mladých pionýrů nebo Komunistického svazu mládeže. Odpověděla, že ano. Nabídla jsem jí, že jí pomohu vystoupit pod pseudonymem, a ona souhlasila. V tu chvíli přinesl její přítel další kapesníky, a tak jsem pravdu vysvětlila i jemu. Také souhlasil, že pod pseudonymem vystoupí z Mladých pionýrů.

Než jsem odešla, připomněla jsem jim, aby si zapamatovali: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“

Přestože mi z čela stále tekla krev, cítila jsem radost, že tito dva mladí lidé byli zachráněni. Nechtěla jsem, aby si dělali starosti, proto jsem silně přitiskla kapesníky a ručník na ránu, aby krvácení ustalo, a rychle jsem odešla.

Cestou domů jsem si stále opakovala: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“

Když jsem se blížila k našemu domu, pomyslela jsem si: „Prosím, zastavte krvácení, aby se manžel nevyděsil.“ Když jsem dorazila k výtahu a sundala kapesníky, krvácení skutečně ustalo. Opakovaně jsem děkovala Mistrovi.

Po příchodu domů jsem se chovala, jako by se nic nestalo. Manžel si té noci ničeho nevšiml.

Druhý den ráno si všiml, že mám oko silně oteklé a na čele asi pět centimetrů dlouhou trojúhelníkovou ránu pokrytou strupem. Rozzlobeně řekl: „Jak můžeš takové zranění brát na lehkou váhu? Nevnímáš cenu svého života? Proč tě ti lidé nevzali do nemocnice?“

Klidně jsem odpověděla: „Je to v pořádku. Neudělala to úmyslně. Byla vyděšená.“

Povzdechl si: „Ty jsi ke všem až příliš laskavá.“

Když nás navštívila švagrová a uviděla mou ránu, zeptala se, co se stalo. Po mém vysvětlení řekla: „Jak jsi je mohla nechat odejít? I kdybys nešla do nemocnice, měla sis říci o odškodnění – alespoň 1 000 jüanů. Šití a ošetření by stálo mnohem víc.“

Odpověděla jsem: „Nic mi není. Neudělala to schválně.“

Manžel dodal: „Ona všem odpouští.“

Otok po několika dnech ustoupil a rána se zcela zahojila.

Praktikuji Falun Dafa a řídím se Mistrovým učením. V práci i v každodenním životě se ke své rodině, přátelům i sousedům chovám laskavě. Lidé jsou ochotni se mnou komunikovat, což vytváří dobré příležitosti k objasňování pravdy.

Vím, že jsem stále daleko od měřítek Dafa, ale budu se i nadále kultivovat podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, zlepšovat svůj charakter a pomáhat Mistrovi zachraňovat více lidí.

Jsem nesmírně vděčná Mistrovi a Dafa!