Změna utkvělých názorů mi pomohla znovu získat práci

(Minghui.org) Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila v roce 1999 brutální pronásledování Falun Gongu. Byla jsem vystavena nespravedlivému zacházení a pronásledování. Postupně se u mě vytvořila představa, že dokud budu praktikovat Falun Gong, budu pronásledována. Po dlouhou dobu jsem procházela zkouškami.

Protože jsem neměla dostatečné pochopení Dafa a nevěděla jsem, jak pronásledování popřít, moje pracoviště a nadřízení stupňovali pronásledování – od snížení mzdy až po to, že mi nakonec nedovolili chodit do práce. Dostávala jsem pouze minimální životní příspěvek ve výši 300 jüanů měsíčně. Co bylo ještě horší, manžel se se mnou rozvedl. Musela jsem si pronajmout bydlení a žila jsem velmi obtížně.

Četla jsem článek v týdeníku Minghui, v němž autorka sdílela podobnou zkušenost. Přišla o práci, protože se nevzdala praktikování Dafa. Její tchán a tchyně byli nespokojení a vyvíjeli na ni tlak. Prostřednictvím studia Fa odmítla uznat pronásledování a vysílala spravedlivé myšlenky s cílem vrátit se do práce. Její přání se naplnilo. Po přečtení tohoto článku jsem měla myšlenku vrátit se do práce bez jakýchkoli podmínek. Později jsem si uvědomila, že mi Mistr prostřednictvím tohoto článku dal náznak.

O několik měsíců později se mnou mluvili dva kolegové a požádali mě, abych se vrátila do práce. Měla jsem obavy, protože neřekli, zda jednají jménem pracoviště, a nevěděla jsem, jak se k tomu staví nadřízený. Když jsem s nimi mluvila příště, řekli mi, že nadřízený byl přeřazen, a znovu mě požádali, abych se vrátila do práce. Měla jsem strach, že nový nadřízený mi bude dělat potíže. Znovu mi volali, aby mě vyzvali k návratu, a tak jsem se rozhodla domluvit si schůzku s novým nadřízeným a vyslala jsem spravedlivou myšlenku, že se nebude ptát na to, na co by se ptát neměl.

Když jsme se setkali, nadřízený se mě na praktikování Falun Gongu vůbec neptal. Řekl mi, abych se zbavila minulých křivd, vrátila se do práce a žila normálně. Vyjádřil také svůj dobrý dojem ze mě.

Jedna kolegyně mi kdysi řekla: „Můžeš přestat, až si budeš myslet, že jsi udělala dost. Vedoucí pracoviště ví, že praktikuješ Falun Gong, takže stejně žádné ocenění nedostaneš. Jaký má smysl dělat tak dobrou práci?“ Myslela jsem si, že to, co řekla, dává smysl, a tak jsem tuto myšlenku jednoduše přijala.

Znovu jsem o tom přemýšlela a po porovnání s Fa jsem si uvědomila, že praktikující musí být dobrými lidmi, ať jsou kdekoli. Praktikující by měli svou práci dělat dobře a být respektováni i oceňováni. Mám to štěstí, že mohu praktikovat Dafa, a měla bych se v práci snažit. Tato myšlenka vycházela z mého srdce.

V tom roce jsem obdržela několik ocenění. Kdykoli jsem se zapojila do nějakého projektu, byli oceněni všichni jeho členové. Kolegové mi záviděli a připadalo jim to neuvěřitelné. Nebyla jsem na pracovišti dlouho a přesto jsem získala prestižní „Ocenění za obětavost a přínos“, které dostával jen malý počet lidí. Mé odborné schopnosti a dovednosti byly jednomyslně chváleny a uznány.

Čtením článků dalších praktikujících a na základě vlastních zkušeností z kultivace jsem si postupně uvědomila, že proces kultivace spočívá ve změně vlastních představ a v opouštění připoutání. Je zásadní měnit představy a myšlenky týkající se pronásledování, zejména v době pronásledování ze strany KS Číny. Čím více člověk mění své představy, tím více se projeví mimořádná síla a zázračnost Dafa.