(Minghui.org) Jsem žena z venkova ve věku kolem šedesáti let a Falun Dafa praktikuji již 28 let. Mistr mě vytáhl z kalného světa a očistil mě, očistil mé tělo i mysl a odstranil mé hluboce zakořeněné lidské představy.

Cvičební místo zřízené u mě doma

Než jsem začala kultivovat, byla jsem sobecká. Vždy jsem se dívala na druhé a nikdy jsem nepřipouštěla své vlastní chyby. Myslela jsem si, že jsem lepší než ostatní, a když jsem byla nespokojená, obviňovala jsem druhé – což vedlo k tomu, že jsem onemocněla. Teprve když jsem začala sledovat nahrané přednášky Mistra, pochopila jsem, že to všechno způsobila moje vlastní karma. Principy Fa, které Mistr učí, mi také pomohly pochopit, jak se mám chovat, a posílily mou víru v Mistra a Dafa. Mistr očistil mé tělo, aniž by za to cokoli požadoval. Také jsem pochopila, že cílem kultivace není pouze zbavit se nemocí. Cílem kultivace je vrátit se ke svému původnímu, pravému já – na místo, odkud jsme přišli.

Počet praktikujících na našem cvičebním místě vzrostl z 28 na téměř 50 během méně než jednoho roku. Byla jsem tehdy nejmladší a byla jsem požádána, abych ostatní učila cvičení. Poté jsem tam seděla a koordinovala studium Fa. Lidé z okolí chodili ke mně domů studovat Fa a dělat cvičení.

Jednou jsme byli uprostřed studia Fa, když se můj manžel vrátil z práce. Ukázal na mě prstem a začal křičet. Neřekla jsem ani slovo. Praktikující byli zaskočeni. Abych nenarušila jejich studium Fa, usmála jsem se na ně a řekla: „To je pro zlepšení mého charakteru. Mistr Li to pro mě uspořádal, abych se zlepšila. Je to dobrá věc.“ Všichni se usmáli a pokračovali jsme ve studiu Fa.

Věřila jsem, že když se praktikující shromáždili, měli bychom Fa dobře studovat a dobře dělat cvičení. Cítila jsem odpovědnost chránit Fa a umožnit více lidem s předurčeným vztahem začít kultivovat. Naše energetické pole se stalo čistým, soucitným a harmonickým. Díky mé pevné víře v Dafa a Mistrovu posílení se naše prostředí pro studium Fa a cvičení stále více upevňovalo v Buddhově světle.

Když jsem se dozvěděla, že lidé z nedaleké vesnice se chtějí naučit Dafa, jela jsem tam s několika praktikujícími přehrávat Mistrovy nahrané přednášky a ukazovat cvičení. Ať foukal vítr, pršelo nebo byla krutá zima, nikdy jsme nepřestali pomáhat šířit Dafa v okolních vesnicích.

Mistr mě povzbuzoval ve snech

Jedné noci, když jsem ležela na posteli, jsem uviděla ženu, která na mě z mraků mávala, a přemýšlela jsem, zda je to moje původní matka, která mě volá zpět. Mistr mi také dovolil vidět mnoho zázračných věcí. Mistr řekl:

„Má Těla ­Zákona sedí v kruhu a nad polem energie, kde cvičíme, je štít, na kterém je ohromné Kolo Zákona. A nad ním stojí obrovské Tělo Zákona, které to místo chrání. Toto pole není jen tak obyčejné pole, a není to pole průměrné praxe qigongu. Je to pole kultivační praxe. Mnozí z nás, kteří máme schopnosti, jsme viděli, že pole energie Falun Dafa je obklopeno mohutným červeným světlem a je všude červené.“ (Přednáška třetí, Zhuan Falun)

Když jsem doma dělala cvičení, často jsem viděla světlo, které mě obklopovalo. Dokonce i když jsem doma vařila nebo dělala domácí práce, cítila jsem, že mě Mistr zezadu pozoruje. To mě povzbuzovalo, abych se držela standardů Dafa. Často jsem viděla Falun, jak se nade mnou i vedle mě otáčí. Při meditaci vsedě se Mistr často objevoval přede mnou v lotosové pozici a pozoroval mě. Někdy jsem mohla vidět Mistrovo pravé tělo. Také mi dovolil vidět scény v jiných dimenzích a ve snech mi dával náznaky, aby mě vedl.

Jindy jsme ve snu stáli s manželem na oblaku a začali jsme létat. Doletěla jsem do jiné dimenze a přistála před jedním domem. Na dveřích jsem uviděla velký visací zámek a instinktivně jsem vytáhla klíč z tašky a otevřela ho. Když jsem vstoupila dovnitř, pocítila jsem dávno ztracený pocit důvěrné známosti. Tohle byl můj domov! Bylo to, jako bych někam odešla na návštěvu a zapomněla se vrátit domů. Posadila jsem se a pomyslela si: „Co jsem to dělala? Jak jsem mohla zapomenout vrátit se domů? Už nikdy neodejdu!“ Byla jsem plná lítosti. Jak jsem mohla zapomenout na svůj domov?

Když jsem se probudila, uvědomila jsem si, že mi Mistr dal náznak. Tento pozemský svět není můj domov. Musím se dobře kultivovat, abych se mohla vrátit do svého pravého domova.

Od té doby jsem se stala pilnější. Nechci Mistrovi způsobit starosti, proto se řídím principy Fa a snažím se kultivovat sama sebe.

Snacha mi pomohla zlepšit se

Povzbuzená Mistrem jsem překonala obtížné rodinné konflikty. Můj syn je ženatý už 17 let a žije se mnou, stejně jako můj otec, takže spolu žijí čtyři generace. Přestože snacha nedělala žádné domácí práce, všechno jsem zvládala pro celou rodinu sama. Přesto mezi námi nikdy nedošlo ke konfliktům ani hádkám.

Jednou měla snacha chuť na dušené zelené fazolky, a tak jsem je začala sbírat na zahradě. Když jsem byla téměř hotová, přišla za mnou a řekla: „Mami, už na to nemám chuť, ale chtěla bych tuřín.“ Řekla jsem: „Dobře, žádný problém. Jen doberu posledních pár fazolek a pak ti připravím tuřín.“

Když jsem fazolky posbírala a uklidila, začala jsem krájet tuřín. V tu chvíli přišla znovu a řekla: „Mami, já bych vlastně přece jen chtěla dušené fazolky. Už nemám chuť na tuřín.“

Necítila jsem vůbec žádnou zášť a s úsměvem jsem řekla: „Dobře, tak uvaříme fazolky!“ Jako praktikující jsem si uvědomila, že mi snacha pomáhá projít zkouškou charakteru. Nejenže jsem se nerozzlobila, ale v duchu jsem jí z celého srdce poděkovala.

Později začala snacha také kultivovat. Předtím se mnou někdy mluvila neuctivě a velmi nepříjemným způsobem. Poté, co začala kultivovat, jsem ji jednou slyšela plakat v jejím pokoji. Otevřela jsem dveře a viděla ji, jak sedí se zkříženýma nohama, drží Zhuan Falun a pláče. Zeptala jsem se jí, co se děje.

Řekla: „Mami, je mi to tak líto. Jak jsem se k tobě mohla v minulosti chovat tak špatně?! Jak jsem ti mohla říct taková slova?! Musela jsem ti strašně ublížit. Opravdu mě to mrzí!“

Řekla jsem jí: „Na to, co jsi říkala dříve, jsem úplně zapomněla a nikdy jsem si to nepřipouštěla. Pomáhala jsi mi zlepšit můj charakter. Měla bych ti vlastně poděkovat!“

Když to slyšela, přestala plakat a začala se smát. Vesele mi řekla: „Mami, teprve když jsem četla Zhuan Falun, uvědomila jsem si, že od té doby, co praktikuješ Dafa, se dokážeš chovat přesně tak, jak Mistr učí:

„Neodpověděli jste úderem na úder, ani nadávkou na nadávku.“ (Přednáška v Sydney, 1996)

Dodala: „Jsi dobrý člověk a vždy myslíš na druhé. Mami, jsi tak hodná!“

Švagrová mi pomohla zlepšit můj charakter

Můj bratr a otec spolu nevycházeli. Bratr otci vždy odmlouval a kdykoli byli spolu, hádali se. Otec se velmi zlobil, a tak nakonec začal bydlet u nás.

Před dvěma lety bratr onemocněl. Utrpěl silné krvácení do mozku a byl hospitalizován na pohotovosti. Švagrová mi zavolala. Když jsem přijela do nemocnice, držela v ruce oznámení o kritickém stavu a plakala: „Tvůj bratr je ve velkém nebezpečí, právě ho resuscitují na pohotovosti!“ Utěšila jsem ji: „Bude v pořádku. Máme Mistra. Poprosme Mistra, aby mu pomohl. Pomozme mu také tím, že budeme recitovat tyto věty – Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“

Později, když byl bratr přeložen z pohotovosti, jsem mu pošeptala, aby požádal Mistra o pomoc. Krvácení v jeho mozku se zastavilo, ale po dvou týdnech injekcí se jeho stav nezlepšil a nemohl chodit. Zeptala jsem se švagrové: „Neměli bychom ho vzít domů, aby se zotavoval?“ Souhlasila a souhlasil i bratr. Lékař však nesouhlasil a řekl: „I když krvácení ustalo, jeho život je stále v ohrožení a musí zůstat nějakou dobu hospitalizován na pozorování.“ Švagrová trvala na propuštění a podepsala dokument, že přebírá odpovědnost za případné následky. Poté jsme bratra odvezli domů.

Začala jsem mu přehrávat Mistrovy nahrané přednášky a mluvila jsem s ním o principech toho, jak být dobrým člověkem. Nemoci jsou způsobeny karmou. Aby člověk mohl žít dobře, musí být dobrým člověkem a konat dobré skutky. Jen tak se může z nemoci zotavit. Bratr si uvědomil, že vůči našemu otci nebyl synovsky oddaný a že jeho chování bylo špatné. Omluvil se otci a rozhodl se ho pozvat k sobě domů. U bratra jsem zůstala 20 dní. Díky Mistrově soucitné péči se bratr zcela uzdravil a od té doby se nemoc nevrátila.

Po nějaké době jsem zavolala otci a zeptala se: „Daří se ti u bratra dobře? Jsi spokojený?“ Odpověděl: „Tvůj bratr je teď ke mně velmi hodný – už se se mnou nehádá.“ Měla jsem z nich obou radost. V den, kdy přišel vyzvednout otce, aby u něj bydlel, jsem dala švagrové 10 000 jüanů jako poděkování za to, že se o otce starala. Později, když bratrova rodina potřebovala peníze na hospodaření a další věci, dala jsem jim ještě 5 000 jüanů. Bratrova rodina si ode mě v průběhu let půjčila peníze v hodnotě desítek tisíc jüanů a nikdy mi je nevrátila. Přesto jsem na to nikdy nemyslela. Otec zůstal u bratra jeden rok.

Minulý rok jsme s manželem jeli k bratrovi oslavit otcovy narozeniny. Plánovali jsme tam zůstat asi deset dní a pak otce odvézt domů. Krátce po našem příjezdu začala švagrová otce kárat, nazývala ho lakomcem a říkala, že nechce utratit ani jediný jüan. Začala křičet a nadávat, ale já jsem mlčela. Poté obrátila svou kritiku na mě a řekla, že v naší rodině není ani jeden dobrý člověk. Říkala mnoho zraňujících věcí, až se můj manžel tak rozhněval, že po třech dnech odjel domů.

Řekla jsem si: Musím to snést. Je to pro mé zlepšení. Musím si udržet svůj charakter. Zatímco mě v jedné místnosti proklínala, šla jsem do jiné místnosti dělat meditaci vsedě. Mé tělo bylo velmi lehké a byl to skutečně úžasný pocit. Po oslavě otcových narozenin jsem po deseti dnech otce odvezla domů. Během té doby mi švagrová nadávala každý den.

Později, když syn se snachou navštívili bratra a švagrovou, švagrová se stále omlouvala a říkala: „Je mi to tak líto. Jak jsem se mohla k vaší mamince tak chovat? Opravdu mě to mrzí!“ Když se syn se snachou vrátili, řekli, že se k nim švagrová chovala velmi dobře. Později také začala číst Zhuan Falun.

Jako praktikující, ať jsem kdekoli, snažím se potvrzovat, šířit a propagovat Dafa. Ať jde o rodinu, spolupraktikující nebo jiné lidi, ke všem se snažím chovat stejně. Ať jsem kdekoli, každé mé slovo a čin i způsob, jak zacházím s lidmi a věcmi, by měl být v souladu s Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí. Neměla bych zklamat Dafa ani předurčené vnímající bytosti, ale být skutečnou praktikující, která pevně kultivuje. Snažím se nezklamat Mistra a stát se hodnou jeho soucitné spásy.