Su Shi: Přijímání osudu s pozitivním postojem (2. část)

(Minghui.org) V Číně se traduje rčení: „Osud člověka je určen božstvy.“ Mladí lidé se však často snaží svůj osud změnit. Jak život plyne, mohou si klást otázku, proč se jim zdá, že nad svým životem nemají kontrolu. V tradiční čínské kultuře lidé věřili v uctívání božstev, poznání vlastního osudu a následování Taa. To znamená, že uprostřed obtíží a nepříznivých událostí by si měl člověk zachovat pevné odhodlání hledat pravdu a skrze následování cesty návratu ke svému původu dosáhnout osvícení.

(Pokračování z 1. části)

Zkušenost na hoře Lu

Roku 1084 byl Su Shi znovu sesazen z úřadu, a proto cestoval z Huangzhou (v dnešní provincii Hubei) do Ruzhou (v dnešní provincii Henan). Po cestě projížděl městem Jiujiang a navštívil proslulou horu Lu, kde napsal následující báseň:

Nápis na zdi chrámu Xilin

Z jednoho úhlu připomíná hřeben, z jiného vrchol,vše se zdá jiné – vysoké i nízké, blízké i vzdálené;náš pohled na horu Lu je jen nepatrný výsek,protože ji pozorujeme pouze zevnitř.

Tato báseň je krátká, ale velmi bohatá na význam. Když čelíme nejistotám v životě, náš pohled se liší podle úhlu, z něhož věci nahlížíme. Pokud se na záležitosti díváme pouze z omezené perspektivy, je obtížné spatřit celý obraz. Teprve když se člověk dokáže vzdát vnitřních předsudků, může překonat tato omezení a dosáhnout širšího pochopení.

V díle „O vysoké planině“ Su Shi napsal: „Někteří lidé posuzují věci pouze z pozice, v níž se sami nacházejí, a nedokážou se na ně podívat s odstupem. Věci samy o sobě nemají pevně danou velikost ani význam. Teprve když se na ně člověk dívá zevnitř určité situace, mohou se mu jevit jako velké a významné. Když se pak někdo, kdo sám sebe považuje za velkého a důležitého, dívá na mě, může mě vnímat jako zmateného a nedůvěryhodného. Za takových okolností je obtížné říci, která strana je skutečně lepší.“

Po strádání, které prožil v Huangzhou, dosáhl Su Shi ve svém duchovním světě nové úrovně. Uvědomil si, že věci tohoto světa, ať už vysoké či nízké, mají svou hodnotu.

V „První ódě na Rudé útesy“ Su Shi napsal: „Mezi nebem a zemí má všechno své místo. Pokud mi něco nepatří, nevezmu si z toho ani kousek. Avšak když nasloucháme zvuku větru nad řekou nebo se díváme na měsíc nad horami, víme, že jsou nekonečné a nezmizí. Je to bezmezné obdarování od Stvořitele a ty i já si jej můžeme užívat.“

Jeho slova vyjadřují pokoru před božstvím a vděčnost za to, co máme. To je v souladu s tématy tradičních čínských maleb, v nichž jsou hlavními motivy mohutné hory a řeky, zatímco lidé jsou zobrazováni jako malí a nevýznamní. Opět se zde odráží hluboká úcta k božstvům, která byla ve starověku běžná. Koneckonců lidstvo není středem všeho – takovou úctu si zaslouží pouze Stvořitel nebe a země.

Ve Sbírce děl Su Shiho se slovo „Stvořitel“ objevuje devětapadesátkrát. V jedné básni napsal:„Stvořitel ví, že jsem po návratu [k původu] toužil,jako by toto uspořádání zahrnovalo i nemoc a zmatek.“

Další sesazení v pozdějších letech

Po skončení prvního vyhnanství se Su Shi vrátil do Huangzhou a ve věku 57 let byl povýšen na ministra obřadů. To byla také nejvyšší funkce, které ve své kariéře dosáhl. O dva roky později jej však jeho kolegové znovu vyloučili a byl poslán do Huizhou (v dnešní provincii Guangdong).

Aby toho nebylo málo, ve věku 63 let byl Su Shi znovu vypovězen. Tentokrát byl poslán do Danzhou, ještě odlehlejší venkovské oblasti (v dnešní provincii Hainan). Součástí tohoto třetího vyhnanství byl i příkaz, který mu zakazoval bydlet v rezidencích státních úředníků. Neměl jinou možnost než si pronajmout obydlí od místních obyvatel.

V textu „Dopis učenci Chengovi“ Su Shi napsal: „Zde není maso k jídlu, není lék na nemoc, není kde bydlet, není koho navštívit, není uhlí na zimu ani chladný pramen na léto.“ Přesto i v tomto dopise zazářil jeho pozitivní postoj: „S tělem, které mi dal Stvořitel, budu následovat svůj osud a půjdu tam, kam mě zavede. To je mé pochopení, a prosím, nemějte o mě obavy.“

Su Shi dokonce vyučoval studenty ve slaměné chatrči. Jeden z nich se stal prvním člověkem z tohoto ostrova, který složil císařské zkoušky. Aby lidem pomohl získat pitnou vodu, ukázal vesničanům, jak kopat studny. Ostatní ho následovali a vykopali další studny, což vedlo ke snížení výskytu nemocí. První studna byla na jeho památku pojmenována „Studna Dongpo“, neboť Su Shi byl znám také jako Su Dongpo.

Během sedmi let, kdy byl Su Shi ve vyhnanství v Huizhou, zemřelo devět členů jeho rodiny. Přesto si dokázal zachovat otevřenou mysl. Navštěvoval místní obyvatele, rozmlouval s nimi a pomáhal jim s léky.

V tradičním konfucianismu existuje rčení: „Ušlechtilý muž zůstává klidný v chudobě, chápe druhé a zná svůj osud.“ Pokračováním v tomto přístupu může člověk dosáhnout vyšší mravní úrovně. I další systémy víry v tradiční čínské kultuře jsou podobné: buddhismus klade důraz na kultivační praxi vedoucí k osvícení, zatímco taoismus zdůrazňuje návrat k původu.

Od dávných dob byl lidský svět považován za místo iluze, a to napříč kulturami. Věří se, že bytosti sem sestoupily jako lidé poté, co jejich morální úroveň poklesla. Obnovou tradičních hodnot, vážením si ctnosti a úctou k božstvům existuje naděje na lepší budoucnost lidstva.

(Konec)

Tento článek byl původně zveřejněn dne 4. prosince 2023.