Překonání představy o stárnutí z pohledu praktikujícího

(Minghui.org) S kultivací Falun Dafa jsem začala v roce 1996 a nyní je mi 77 let. V posledních letech jsem si všímala známek stárnutí, ale nepřikládala jsem jim velkou váhu. Jednoho dne jsem si však při vynášení pětadvacetikilového pytle rýže do schodů náhle namohla záda. To omezilo mou pohyblivost a vystavilo mě výzvám spojeným se stářím. Nyní bych se chtěla s ostatními podělit o své zkušenosti z uplynulého roku, kdy jsem tuto zkoušku překonávala.

Nic se neděje náhodou

V knize Zhuan Falun i v dalších přednáškách z různých míst Mistr opakovaně hovořil o tématu kultivace u starších lidí. Když jsem dříve studovala Fa, vždy jsem měla pocit, že „stáří“ je mi ještě vzdálené. Tentokrát, když jsem studovala uprostřed nepřízně osudu, jsem pochopila více. Odstraněním negativních myšlenek jsem posílila své odhodlání vrátit se ke svému původnímu pravému já. Mistr mě skrze Fa opakovaně osvěcoval a vedl mě ke stavu, kterého by měl člověk kultivací dosáhnout.

Třítýdenní potíže s pálením a zarudnutím očí mi posloužily jako varování, abych se vyhýbala znečištění z internetu a očistila svou mysl. Tento stav pramenil výhradně z nadměrného používání telefonu, sledování videí a online nakupování. Znovu se objevily zlozvyky, které jsem již dříve překonala, ospravedlněné výmluvou, že můj telefon obsahuje profesní informace.

Ve skutečnosti jsem však prohlížela většinou irelevantní obsah – zejména videa související s jinými praktikami qigongu – která okamžitě pronikala do mého těla a vytvářela interference. Tato epizoda mi slouží jako připomínka, abych tyto škodlivé návyky zcela opustila a uvolněný čas věnovala studiu Fa.

Bolest zad mi také připomněla, abych ke kultivaci přistupovala vážně. Kromě plnění tří úkolů musíme jako praktikující Dafa také odstraňovat své představy. Nesmíme považovat praktikování za formu pojištění, ani brát své úkoly na lehkou váhu nebo je vykonávat mechanicky bez hlubšího zamyšlení.

Ponoření se do Fa

Během uplynulého roku jsem s oddaným srdcem dvakrát rukou opsala Zhuan Falun. Každý den jsem přepsala dvě nebo tři strany, přičemž jsem se nesoustředila na kvantitu, ale na vnitřní přijetí významu. Jak jsem ručně opisovala, četla nahlas a v duchu recitovala, zcela jsem se do Fa ponořila a nacházela v tom bezmeznou radost.

Současně jsem studovala další Mistrovy přednášky, Hong Yin, Podstata dalšího pokroku a nedávno vydané spisy. Dafa očistil mou mysl od různých negativních myšlenek, karmy a škodlivých představ a odstranil vnější interference.

Má mysl se stala jasnou a klidnou, což mi velmi prospělo. Výrazné byly i fyzické změny: ruce se mi už netřesou, stařecké skvrny postupně vybledly a mé nohy i chodidla jsou silné. Pochopila jsem, že hmota a mysl jsou jedno, a poznala jsem hlubokou a jemnou povahu principů Fa.

Musím se kultivovat, abych odstranila uspokojení sama se sebou a prodloužila čas cvičení. Opakovaný výskyt nespavosti v průběhu roku – něco, co jsem nikdy předtím nezažila – rozhodně není náhoda.

Opětovné pilné cvičení

Pro mě osobně pramení prodloužení času cvičení ze dvou hlubokých důvodů. Zaprvé, v obdobích krutého pronásledování mě zlé síly připravily o prostor i čas pro praxi. V kombinaci s mými vlastními nedostatečnými spravedlivými myšlenkami jsem se po dlouhou dobu soustředila výhradně na meditaci a zanedbávala cvičení ve stoji.

Dalším subjektivním důvodem bylo, že během ranního cvičení byla má mysl nečistá a plná náhodných myšlenek, takže se mi nedařilo dosáhnout klidu. To výrazně snižovalo účinnost cvičení. Selhala jsem v následování Mistrových uspořádání. Přestože praktikuji dvě až tři desetiletí, můj skutečný čas cvičení zdaleka nedosahoval toho, co je vyžadováno. Zvýšení času cvičení nyní tedy slouží i k nápravě minulých nedostatků.

Vzpomínám na dny skupinového ranního cvičení, kdy jsme se před prací scházeli v parku – to byly skutečně nezapomenutelné, krásné časy. Energie na cvičišti byla neuvěřitelně silná. Ranní vzduch byl svěží, naplněný ptačím zpěvem a vůní květin, zatímco hudba ke cvičení byla jemná a uklidňující. Navíc byli vždy přítomni instruktoři, kteří každému pomáhali opravovat pohyby.

Po 20. červenci 1999 ztratila pevninská Čína prostředí pro skupinová cvičení a čas pro praxi se stal individuální záležitostí podle osobních okolností. Většina praktikujících v mém okolí si čas cvičení prodloužila tím, že ke své ranní rutině přidala večerní blok. Mistr mě osvítil, abych přidala čas na cvičení brzy ráno.

Nyní mé cvičení začíná okamžitě po vysílání spravedlivých myšlenek. To samozřejmě vyžaduje úpravu každodenních návyků, úplné odstranění sklonu k pohodlí a udržování důsledné rutiny. Jsem odhodlána v kultivaci vytrvat. Jsem hluboce vděčná za Mistrovo soucitné vedení a požehnání!

Dosáhnout standardu cvičení Dafa

Ve své svízelné situaci jsem si stále kladla otázku: Pokud kultivace Dafa může člověka transformovat směrem k mládí, proč zažívám tak silné stárnutí?

Mistr nás učil:

„Gong člověka nevzroste, jestliže pouze dělá cvičení a nekultivuje svůj xinxing. Člověk, který pouze kultivuje svůj xinxing a nedělá cvičení Velké Cesty k Dovršení, zjistí, že růst jeho potenciálu gongu je brzděn a jeho původní tělo (benti) se nemění.“ (Velká Cesta k Dovršení Falun Dafa)

Proto bychom měli během ranního cvičení přísně regulovat své pohyby, okamžitě napravit jakékoli dlouho zanedbávané detaily, eliminovat pochybnosti a zůstat pevní. Tělo a duch by se měly sjednotit v integraci všech pěti sad cvičení.

Poté, co jsem napravila své základy, jsem skutečně pocítila hluboké tajemství ranního cvičení – kdy se mistrovství odhaluje v jemnostech a je nepopsatelně nádherné. Při porovnání svých pohybů s instruktážními videi se zdálo, že mé cvičení je v zásadě přesné. To však nestačí; musím věnovat zvýšenou pozornost a nenechat svou mysl toulat. Jen tak lze dosáhnout úplné jednoty těla a mysli.

Odstranit představy, zvýšit úroveň s Dafa

Během mé zkoušky Dafa projevil zázraky a znovu očistil mé tělo i mysl. Znovu jsem zakusila velkolepost kultivace a pocítila svěžest podobnou té na začátku mé cesty.

Fyzicky se má namožená záda zcela zahojila za pouhé dva měsíce, aniž bych vynechala jediný den cvičení. Má pleť se stala hladkou a světlou, můj postoj se narovnal, nohy posílily a chodím plná energie. Stařecké skvrny na hřbetech mých rukou postupně vybledly, ruce se mi přestaly třást a už se netřesou ani při držení hůlek. Má paměť se také výrazně obnovila a každý den jsem energická a veselá.

Můj současný pohled je takový, že problémy s kultivací, kterým čelí starší učedníci Dafa, jsou nesmírně vážné. Ovlivněni běžnou představou, že „stáří je nevyhnutelné“, jsme i my přijali tento stav jako normální.

Fenomén stárnutí je hádankou, se kterou se setkává každý starší praktikující. Testuje hloubku upřímné víry v Dafa a je překážkou, kterou je třeba překonat. Tato překážka nese riziko buď vzestupu, nebo pádu; pokud se s ní špatně naloží, může člověk sklouznout zpět. Před několika lety jsem v této věci skutečně klopýtla.

Vzhledem k tomu, že karma každého člověka se liší, je i kultivační cesta pro každého jednotlivce jedinečně uspořádána. Jsem si dobře vědoma toho, že několik členů mé rodiny zemřelo ve věku 70 či 80 let. Každý den svého současného života považuji za dar, který mi byl skrze kultivaci Dafa prodloužen.

Z celého srdce se věnuji praktikování Dafa a podle svých nejlepších schopností pilně plním tři úkoly. Uvědomuji si, že známky stárnutí objevující se na mém těle nejsou náhodné; slouží jako připomínka. Pouze odstraněním představy o stárnutí ze svého srdce se mohu těchto projevů zbavit.

Je tu ještě další nesmírně vážná otázka: známky stárnutí jsou často doprovázeny karmou nemoci. Sebemenší nepozornost může vést k velkým soužením, zejména u starších praktikujících – to je významná překážka, která může vyústit i ve ztrátu fyzického těla. V kultivaci neexistují žádné nepodstatné záležitosti; to by mělo sloužit jako varování pro nás všechny!