Příběhy zázračných jevů: Vznášení se za bílého dne (3. část)

(Minghui.org) Během tisíciletí lidské existence bylo v Číně i na Západě zaznamenáno mnoho příběhů o lidech, kteří se vznášeli nebo vystoupali do nebe za bílého dne. Tyto záznamy sahají od čínských taoistů a indických jogínských mistrů až po „létající“ kněze v západním světě. Následují některé příklady těchto zázračných jevů.

(Pokračování z 2. části)

V knize Amazing Human Abilities (Úžasné lidské schopnosti) Vincent Daczynski popsal, že podle katolické literatury se dokázalo vznášet více než 200 katolických světců. Svatá Terezie byla pravděpodobně prvním zdokumentovaným případem této schopnosti. Její autobiografie z roku 1565 popisuje, jak se vznášela před 230 kněžími a jeptiškami. Svoji schopnost nechtěla před lidmi předvádět a modlila se, aby jí byla tato nadpřirozená moc odebrána. Od té doby se již nikdy nevznášela.

„Létající mnich“

Po více než 20 letech kultivace se svatý Josef z Cupertina v Itálii dokázal vznášet. Proslul tím, že tak učinil před stovkami svědků, včetně papeže Urbana VIII. a dvou kardinálů. Během jedné mše se vznesl nad oltář a říkalo se, že vyletěl až na vrchol věže baziliky svatého Petra. Jeho nejdelší doba vznášení trvala přibližně dvě hodiny.

Kvůli více než 100 případům vznášení byl svatý Josef z Cupertina označován jako „Létající mnich“. Poté, co 18. září 1663 zemřel na horečku, byl v roce 1753 blahořečen papežem Benediktem XIV. a v roce 1767 svatořečen papežem Klementem XIII. Církev věřila, že jeho schopnost vznášet se pocházela od Boha, a jeho životopis byl řádně zaznamenán.

Svatý Josef z Cupertina je často nazýván „Létající mnich“.

Podle církevních záznamů mělo schopnost létat také několik dalších osob, včetně svatého Edmunda z Abingdonu (1175–1240, arcibiskup canterburský), sestry Marie z karmelitánského řádu (kolem roku 1700) a Alfonse Maria de’ Liguori (1696–1787).

V 19. století byl jednou z pozoruhodných osobností, které se dokázaly vznášet, Daniel Douglas Home. Předvedl tuto schopnost tisícům lidí, včetně Williama M. Thackerayho, Marka Twaina, Napoleona III. a dalších známých politiků, lékařů a vědců.

„Home se najednou začal zvedat ze země, což všechny kolem překvapilo. Vzal jsem ho za ruku a viděl jeho nohy. Zvedal jednu nohu nad zem. Byla to matoucí směs pocitů – střídal se strach a vytržení – která Homea rozklepala, a v tu chvíli vypadal, že není schopen slova,“ napsal americký novinový redaktor. „Po nějaké době se spustil dolů a pak se znovu zvedl. Potřetí dosáhl až ke stropu a dotkl se ho rukama i nohama.“

V kultivační komunitě se běžně věří, že když kultivující dosáhne určité úrovně, může získat nadpřirozené schopnosti. Napříč kulturami tyto jevy inspirovaly lidi a pomáhaly jim navazovat spojení s božským. Ještě před sto lety lidé považovali vznášení za schopnost, kterou lidstvu udělilo božství.

Zázrak přeletu nad Grand Canyonem

S rozvojem moderní vědy se lidé stále více spoléhají na technologie. V důsledku toho se jejich spojení s vírou a božstvím oslabilo. Jak však říká přísloví: „Když Bůh zavře jedny dveře, otevře jiné okno,“ a tak se stále objevují zázračné události.

Jedním z příkladů je americký kouzelník David Copperfield. Uvedl mnoho vystoupení, která byla nad představivost lidí. V roce 1984 přeletěl nad Grand Canyonem, který je dlouhý 446 kilometrů a široký 16 kilometrů. Grand Canyon má nepravidelný a klikatý tvar. Po usednutí do meditace se Copperfield vznesl a pomalu se přesouval nad Grand Canyon. Celou událost natáčel vrtulník. Ačkoli někteří pochybovali o její pravosti a snažili se ji vysvětlit, žádný jiný kouzelník něco podobného nedokázal.

Během klasických kouzelnických vystoupení v roce 1992 je Copperfield vidět, jak volně létá jako pták. Poté prochází dvěma kovovými kruhy, aby ukázal, že není připevněn na lano. Následně vstoupí do průhledné krabice, zavře víko a pohybuje se uvnitř, aby ukázal, že nepoužívá žádná lana. Vybere si také jednu divačku z publika a letí s ní jako Superman ve filmu. Uprostřed vzduchu se setká s orlem, který ho chytí za ruce, a letí spolu. Kvůli těmto a dalším událostem byl Copperfield nazýván „Kouzelníkem století“.

Deník Detroit Free Press rovněž informoval o Copperfieldově zvláštním vystoupení 17. října 2001. V únoru téhož roku si Copperfield zapsal sedm čísel, která měla předpovědět výsledky loterie vyhlašované v říjnu. Čísla byla notářsky ověřena, uzamčena na bezpečném místě a hlídána ve dne v noci. Po vyhlášení výsledků loterie 13. října otevřela německá televizní stanice schránku, která byla zapečetěná více než sedm měsíců. Všech sedm čísel bylo shodných s výsledky losování, a když byl příběh zveřejněn, sklidil velký ohlas.

Copperfield však řekl, že si nekupoval losy ani nemohl pro nikoho předpovídat výherní čísla. Není tedy třeba dodávat, že by člověk s nadpřirozenými schopnostmi měl mít vysoké morální hodnoty.

Z pohledu kultivační komunity Copperfield předváděl nadpřirozené schopnosti pod záminkou kouzelnických triků.

(Pokračování příště)

Článek v originále vyšel dne 19. listopadu 2023.