Utrpení v mládí mi vydláždilo cestu k tomu, abych se stala praktikující Falun Dafa

(Minghui.org) Falun Dafa (nazývaný také Falun Gong) praktikuji již téměř tři desetiletí a můj život se zcela proměnil. Když se ohlédnu za svou kultivační cestou, naplňuje mě hluboká vděčnost vůči Mistru Li a vůči Fa. Nyní vím, že mé drsné dětství a veškeré útrapy, které jsem v mládí vytrpěla, mi vydláždily cestu k tomu, abych začala praktikovat Falun Dafa.

Navzdory neúnavnému pronásledování komunistickým režimem v Číně si udržuji silné spravedlivé myšlenky a potvrzuji Falun Dafa tím, že podávám petice ústřední vládě a šířím pravdu o Falun Dafa ve své oblasti. To je jediný způsob, jak mohu Mistrovi oplatit jeho soucitnou spásu a naplnit své posvátné sliby, že mu budu pomáhat zachraňovat vnímající bytosti.

Hořký život

Narodila jsem se do chudé rolnické rodiny v provincii Shandong. Moje matka onemocněla a zemřela, když mi bylo devět měsíců. V mých šesti letech se otec znovu oženil a macecha mně i mé starší sestře udělala ze života peklo. Každý den nám nadávala a bila nás.

Brzy po svatbě se maceše narodilo dítě. Nedovolila mi chodit do školy a nutila mě zůstat doma, abych hlídala. Celý den jsem nosila svého malého bratra v náručí; pravidelně mě pomočil i pokálel. Jednou mi vyklouzl z rukou a při pádu si poškrábal obličej. Byla jsem vyděšená – macecha by mě zabila, kdyby na to přišla. Snažila jsem se šrám na dětské tváři skrýt, ale ona ho uviděla. Zmlátila mě i mou sestru tak krutě, že se sestra pokusila o sebevraždu. Ani já jsem tehdy neviděla smysl v dalším životě.

V deseti letech jsem začala pracovat na poli spolu s dospělými a v práci jsem byla velmi zručná. Na konci každého dne jsem získala více pracovních bodů než většina dospělých v našem výrobním týmu. Když mi bylo devatenáct, macecha mi začala hledat ženicha. Kvůli podvýživě a každodennímu vyčerpání jsem v té době ještě ani nedostala svou první menstruaci. Nechtěla jsem se vdávat, ale macecha vše zařídila a provdala mě.

Ačkoliv jsem již nemusela snášet její týrání, mé trápení neskončilo. Byla jsem drobná a vyhublá, což ze mě nečinilo žádanou nevěstu – to znamenalo, že se sňatkem souhlasila jen ta nejchudší rodina ve vesnici.

Můj manžel měl chronické plicní problémy a trpěl silnou dušností. Můj tchán a jeho dva bratři trpěli určitým stupněm duševní nemoci. Byla jsem jediným práceschopným člověkem v domě a mohla jsem se strhat, abych rodinu uživila, přesto jsme sotva přežívali. Byli jsme tak chudí, že jsme neměli dost jídla ani oblečení, abychom se v zimě zahřáli.

Manžel jednou onemocněl natolik, že jsme museli vyhledat lékaře ve městě. Cestou se mu tak těžce dýchalo, až upadl obličejem k zemi. Kolemjdoucí starý muž mi poradil lidový lék, o kterém tvrdil, že mu pomůže. Měla jsem vykrmit kuře, o silvestrovské noci čínského Nového roku ho obětovat a uvařit mu ho. Nikdo jiný kromě něj nesměl to maso jíst. Udělala jsem přesně to, co mi stařec řekl, a manželovo zdraví se poté skutečně zlepšilo.

První menstruaci jsem dostala až v jednadvaceti letech. Když jsem otěhotněla a čekala své nejstarší dítě, vůbec jsem netušila, co se s mým tělem děje. Jak ve mně dítě rostlo, vyrostla jsem i já o několik centimetrů do výšky.

V šestadvaceti letech jsem otěhotněla a čekala svého mladšího syna. Těsně před termínem porodu mě macecha lží přiměla odcestovat na severovýchod, kde se mi dítě narodilo. Během šestinedělí mi došlo jídlo a málem jsem zemřela hlady. Nebyl však ještě můj čas odejít z tohoto světa a nějakým způsobem jsem přežila. Cítila jsem, že mě v budoucnu musí čekat něco dobrého. S manželem jsme se rozhodli na severovýchodě zůstat a začali jsme nový život v malé odlehlé vesnici. Později se nám narodilo třetí dítě, holčička.

Jak jsem se stala praktikující Falun Dafa

Falun Dafa byl v našem městečku představen v roce 1997 a mnoho lidí jej začalo praktikovat. Jednoho dne, když jsem šla po horské cestě na trh, jsem upadla a zlomila si ruku. Léčení trvalo dlouho a během té doby jsem nemohla nic dělat. V naší vesnici žili křesťané a také skupina lidí, kteří praktikovali Falun Dafa. Jednoho dne mě navštívil jeden křesťan a pozval mě do jejich sboru. Následující týden jsem tam chodila každý den a všichni se za mě modlili. Byla jsem tím velmi dojatá.

Navštívila mě také koordinátorka cvičebního místa Falun Dafa a přinesla mi knihu Dafa. Řekla jsem jí: „Teď jsem křesťanka. Nemohu praktikovat Falun Dafa.“ Ona však odvětila: „Křesťanství má historii přes 2 000 let a jeho zakladatel je již dávno pryč. Falun Dafa je pravý Buddhův Fa a Mistr, zakladatel této praxe, stále žije.“ Nalistovala stránku s Mistrovou fotografií a ukázala mi ji. Zůstala jsem v úžasu – měla jsem pocit, jako bych Mistra už někde viděla. Díval se na mě s takovým soucitem, že jsem okamžitě pocítila touhu si tu knihu přečíst. Opustila jsem křesťanství a začala praktikovat Falun Dafa.

Moji dva synové i má dcera začali praktikovat se mnou. Protože jsem nikdy nechodila do školy a byla jsem negramotná, nedokázala jsem učení číst. Při studiu Fa jsem tedy naslouchala, když ostatní praktikující předčítali Zhuan Falun. Když jsem uslyšela pasáž:

„Lidstvo zažilo takové cyklické změny jedenaosmdesátkrát, a to jsem je ještě nevysledoval až do konce.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Byla jsem ohromena – tento Fa byl tak hluboký. Toužila jsem studovat Fa a požádala jsem svou dceru o pomoc. Předčítala mi jednu větu po druhé a já je po ní opakovala.

V létě roku 1999 Komunistická strana Číny (KS Číny) Falun Dafa zakázala a rozpoutala celostátní kampaň pronásledování. Atmosféra byla nesmírně tísnivá, a tak se naše skupina pro studium Fa z bezpečnostních důvodů přestala scházet. Nemohla jsem už poslouchat praktikující při čtení Fa – co jsem měla dělat? Držela jsem knihu v obou rukou a volala: „Mistře, chci studovat Fa, ale neumím číst. Co mám dělat?“

Přiblížila jsem si knihu, ukazovala na každý znak a snažila se ho vyslovit. K mému úžasu jsem každý z nich poznala. Četla jsem je nahlas své dceři a ptala se jí, zda je to správně. Nemohla tomu uvěřit. „Ano, mami! Jak jsi všechny ty znaky poznala?“ Byla jsem nesmírně šťastná a věděla jsem, že mi Mistr pomohl.

Celý Zhuan Falun jsem přečetla za dva týdny a udělala jsem jen několik desítek chyb. Bylo to neuvěřitelné. Ani v nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že budu schopna přečíst tak obsáhlou knihu, jako je Zhuan Falun. Věděla jsem, že je to díky nesmírné síle Dafa.

Objasňování pravdy v mém rodném městě a okolí

Pod tlakem svých nadřízených mě úředníci KS Číny ve vesnici pravidelně obtěžovali. Jeden z nich ke mně domů přišel a sebral mi můj výtisk Zhuan Falunu. Je to pro mě ta nejdražší věc a nehodlala jsem dopustit, aby mi ji vzal. Běžela jsem za ním bosa, ale on naskočil do auta a odjel.

Když mě zatkli a odvedli na policejní stanici, jeden policista řekl: „Myslel jsem, že praktikující Falun Gongu nevracejí údery, když jsou biti nebo uráženi. Proč někteří z vás napadli naše důstojníky?“ Opakoval lži očerňující Dafa, které KS Číny šířila ve své propagandě.

Byla jsem plná spravedlivých myšlenek a řekla jsem mu: „Na tomto světě je jen jeden Mistr Falun Dafa a on učí spravedlivý Fa. Někteří lidé jej však praktikují opravdově a jiní to jen předstírají. Stejně jako je jedna hlava státu, a přesto existují zkorumpovaní úředníci, vrazi a lidé, kteří páchají zločiny. Nemůžeme očekávat, že každý, kdo o sobě říká, že praktikuje Falun Dafa, se bude za všech okolností chovat stejně. Ale mohu vám říci toto: Většina praktikujících se chová podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Všechno, co KS Číny říká o Falun Dafa v médiích, jsou lži.“

Policisté v místnosti naslouchali a souhlasili se mnou. Ten den mě propustili, a dokonce mě odvezli domů.

Přišli za mnou straničtí funkcionáři z městečka i z vesnice. Jeden z nich řekl: „Pořád praktikujete Falun Gong? Jestli v tom budete pokračovat, budeme vás muset zastřelit.“

Odpověděla jsem: „Nebojím se smrti. Všichni máme jen jeden život a nevyhnutelně zemřeme, že? Jsem odhodlána praktikovat Falun Dafa a nic nemůže změnit mé rozhodnutí.“

Funkcionáři zmírnili tón a prosili mě: „Prosím, už nejezděte do Pekingu. Pokud to uděláte, nebudeme moci vaší rodině přidělit žádnou půdu, ani lesy, ani pole.“

Řekla jsem: „Do Pekingu pojedu bez ohledu na cokoli. Nechci žádnou půdu a je mi jedno i to, kde bude pohřben popel mé rodiny.“ Nikdo z nich už neřekl ani slovo. Viděla jsem, že obdivují mou zásadovost.

Tu noc jsem měla živý sen. Přišel Mistr a přinesl velkou tašku plnou knih Dafa. Potom skupina policistů Mistra odvedla. Probudila jsem se a věděla jsem, že musím potvrzovat Fa a podat petici ústřední vládě v Pekingu. Potřebovala jsem pomoci očistit Mistrovo jméno a dát lidem vědět, že Dafa je nespravedlivě pronásledován. Prozatím jsem se však rozhodla vytisknout letáky, abych informovala lidi v městečku, že státní hlásné trouby KS Číny šíří lži, aby očernily a diskreditovaly Dafa.

Druhý den jsem vybrala všechny naše úspory (4 000 jüanů) a vzala děti s sebou hledat tiskárnu. Potkali jsme praktikujícího, který nám pomohl letáky vytisknout. Tu noc jsme je roznesli po městečku a doručili pravdu o Dafa do každé domácnosti. Bylo to ještě předtím, než praktikující po celé zemi začali organizovaně distribuovat pravdu objasňující materiály. To, co jsme udělali, zasáhlo místní úřady na citlivém místě. Vesničtí funkcionáři KS Číny a policie přišli k našim dveřím a ptali se, kdo ty letáky roznesl. Neodpovídala jsem na jejich otázky přímo, a protože nemohli nic dokázat, odešli.

Poté, co jsme pokryli většinu okolních městeček a vesnic, dostala jsem nápad distribuovat pravdu objasňující letáky v mém rodném městě v provincii Shandong. Vytiskla jsem další letáky a vzala dceru s sebou do svého rodiště. Když nám letáky došly, koupila jsem čistý papír a požádala dceru, aby na každou stránku napsala vzkazy jako: „Vážit si Dafa znamená vážit si vlastního života“. Zůstávaly jsme vzhůru celou noc, noc za nocí, a vyráběly tyto ručně psané letáky, které jsme druhý den rozdávaly.

Jednou v noci, když jsme s dcerou roznášely letáky, jsme přišly k malému mostu a najednou jsem pocítila takovou únavu a ospalost, že jsem nemohla udržet oči otevřené. Lehly jsme si pod most, abychom si odpočinuly. Za méně než 10 minut začala vesnická noční hlídka prohledávat oblast a pátrat po tom, kdo tam nechal ty letáky. Prošli přímo kolem nás, zatímco jsme pod mostem spaly. Věděla jsem, že Mistr nad námi bdí a neustále nás chrání.

Letáky vyvolaly ve vesnici velký rozruch. Objevil se zatykač nabízející odměnu 10 000 jüanů pro každého, kdo udá praktikující Falun Dafa. Moje sestra, u které jsme bydlely, byla k smrti vyděšená, když jsme se tu noc nevrátily domů. Když jsme se druhý den konečně vrátily, křičela na mě: „Měla jsem o vás hrozný strach! I když tobě už na životě nezáleží, moje ubohá neteř má ještě celý život před sebou!“

Policie šla v následujících dnech dvakrát do domu mé sestry a snažila se zjistit, zda jsem praktikující Dafa. Sestra je odbyla a my jsme se bezpečně vrátily na severovýchod.

Podání petice ústřední vládě v Pekingu

V roce 2001 jsem si všimla, že ze stromu na úpatí hor, kde jsme žili, spadl transparent s nápisem „Falun Dafa je dobrý“. Požádala jsem dceru, aby ho vyzvedla, abychom ho mohly použít, až pojedeme do Pekingu. Ale jak jsem měla získat peníze na cestu? Rozhodla jsem se prodat naši krávu, za kterou jsem dostala 1 500 jüanů. Manžel se nás pokoušel od cesty odradit, protože se bál, že se nevrátíme. Uklidnila jsem ho a řekla mu, aby si nedělal starosti.

S dcerou jsme se vydaly do Pekingu koncem roku 2001. Na náměstí Tiananmen jsme rozvinuly a pozvedly transparent a prohlásily světu: „Falun Dafa je dobrý.“ Během několika minut nás policisté, kteří hlídkovali na náměstí, zadrželi a odvedli na policejní stanici. Prohledali nás, a dokonce zašli tak daleko, že mou dvacetiletou dceru podrobili ponižující tělesné prohlídce do naha. Protože se bránila, jeden policista ji udeřil pěstí a zlomil jí nos. Nesnesitelná bolest ji donutila k výkřiku.

Řekla jsem jí: „Neplač! Jsme tu, abychom potvrzovaly Fa!“ Potom jsem zakřičela: „Očistěte jméno Mistra Li! Očistěte jméno Dafa! Falun Dafa je dobrý!“ Policisté mě popadli a začali ze mě strhávat šaty. Sebrali mi transparent a srazili mě k zemi. Do nosu mi lili čpavkovou vodu a do úst mi nacpali ručník, abych nemohla dýchat. Po krátké pauze mi nalili další čpavkovou vodu do očí a zapalovačem mi pálili prsty. Něco mi podali k jídlu (netušila jsem co) a pak mi píchli injekci s neznámou látkou. Zamkli mě do klece, dokud nebyli připraveni celou tuto proceduru znovu zopakovat.

Nakonec nás propustili a my jsme se vrátily domů. Místní policie a obecní funkcionáři KS Číny se mě pokusili zatknout za to, že jsem jela do Pekingu. Abych se vyhnula dalšímu pronásledování, opustila jsem domov a osm let jsem žila na útěku jako vysídlená osoba, přičemž manžel byl opakovaně obtěžován. Dostal pokutu 7 500 jüanů za to, že mě odmítl udat. Peníze neměl, a tak prodal náš dům, část pozemků a našeho býka, ale to sotva stačilo na zaplacení pokuty.

Mým případem byli postiženi i vesničtí funkcionáři. Obecní úřady udělily pokutu 1 000 jüanů vedoucímu naší vesnice, 1 000 jüanů stranickému tajemníkovi vesnice a 500 jüanů pokuty vesnické pokladně. Ti pak obtěžovali mého manžela a požadovali po něm odškodnění. Vyhrožovali, že mně i dceři odeberou přidělené pozemky. Manželovi nezbylo nic jiného než prodat část úrody, která byla našimi zásobami jídla na celý rok, a vesnickým úředníkům zaplatit.

Poté, co jsem se vrátila domů, nás vesničtí funkcionáři a policie během „kampaně za nulový počet“ (Zero-out Campaign) obtěžovali a snažili se mě přimět, abych se zřekla Falun Dafa. Nic takového bych v žádném případě neudělala. Nebála jsem se a řekla jsem jim zcela jasně: „Budu praktikovat Falun Dafa a nikdy své rozhodnutí nezměním.“ Nic neřekli a odešli.

Závěrečná slova

Nyní vím, že všechna utrpení, která jsem v mládí zakusila, splatila velkou část mého karmického dluhu, abych mohla získat Fa. Moje poměry se tak moc zlepšily – mám dost jídla i oblečení, které mě zahřeje. Již nepociťuji vůči své macešce zášť, protože vím, že se vše dělo z určitého důvodu a že jsme měly předurčený vztah.

Je mi nyní 74 let a těším se vynikajícímu zdraví. Jsem schopna pracovat na poli jako mladý člověk. Pěstuji kukuřici a z úrody vytěžím více, než potřebuji. Nehoním se za penězi a nezajímá mě bohatství. Již jsem získala Fa – co víc si mohu přát? Cítím se jako nejbohatší člověk na světě. Jsem nejšťastnější člověk, protože mám Mistra, který nade mnou bdí, a Dafa, který mě vede.

Každý den studuji Fa a dělám cvičení. Kdysi jsem byla negramotná, ale nyní dokážu číst, a dokonce recitovat celý Zhuan Falun. Protože jsem ve své víře neochvějná, Mistr mi nadále dává více moudrosti. Nedokážu si ani představit, kolik toho za mě Mistr během mých let kultivace vytrpěl. Stále mám mnoho lidských představ a připoutání, na kterých musím pracovat a které musím odstranit. Budu se kultivovat pilně, zachovávat si spravedlivé myšlenky a následovat Mistra.

První polovina mého života byla hořčejší než ta nejhořčejší čínská bylina, ale nyní, když mám v srdci Dafa, je můj život sladší než med.

Děkuji Vám, soucitný Mistře!