(Minghui.org) S praktikováním Falun Dafa jsem začala v roce 2020. Zpočátku jsem věděla jen to, že mám studovat Fa, dělat cvičení a že díky tomu budu mít zdravé tělo. Tehdy jsem ještě plně nechápala, že nezbytnou součástí kultivace učedníka Dafa je propouštění připoutání.
Díky soustavnému studiu Fa a naslouchání zkušenostem spolupraktikujících jsem postupně pochopila, že konflikty, s nimiž se setkávám, jsou pro mě příležitostmi ke zlepšení xinxingu (charakteru). Tímto podávám zprávu Mistrovi a sdílím se spolupraktikujícími své zkušenosti s kultivací xinxingu a odstraňováním připoutání v každodenním životě.
Opuštění „já“ během příhody s rtěnkou
Jednoho dne kolem Vánoc mi zavolala moje dcera, která nepraktikuje, a řekla, že by ke mně se svými dvěma dcerami přijela na nějaký čas pobýt. Souhlasila jsem, ale v srdci jsem okamžitě pocítila neklid. Žiji sama a mé dny jsou naplněny studiem Fa, cvičením a prací. Nenaruší jejich návštěva mou zavedenou rutinu?
Pak jsem si ale uvědomila, že dcera vychovává dvě děti sama, což je pro ni velmi náročné. Pochopila jsem, že jejich návštěva je vzácnou příležitostí k posílení mého xinxingu.
Poté, co dorazily, následovaly zkoušky jedna za druhou. Každý den mi například zbývalo jídlo, které jsem nemohla dojíst. Mám ráda jáhlovou kaši, ale vnučkám nechutná. Vyžadovaly ručně tahané nudle a smažené tyčinky z těsta, a navíc musely chutnat přesně tak, jak je připravuje jejich matka. Neustále jsem slyšela, jak se dívky hádají o místa k sezení nebo se přetahují o hračky. Klimatizace běžela 24 hodin denně a přibylo mnoho dalších rušivých vlivů.
Moje obava z potíží a netrpělivost se brzy projevily. Podrážděně jsem dceři řekla: „Mít puštěnou klimatizaci celý den není zdravé. Měla bys starší dceru vést k tomu, aby byla ohleduplnější a uměla se dělit. A jídlo by se nemělo takhle vyhazovat.“
Dcera byla vždy velmi uctivá a nikdy mi neodmlouvala. Jen se usmála a řekla: „Dobře, mami, v budoucnu si na to dám pozor.“
Jednoho dne jsme šly všechny čtyři nakupovat. Cestou domů jsem si všimla, že nejstarší vnučka drží v ruce rtěnku. Rychle jsem se dcery zeptala: „Byla ta rtěnka zaplacená?“
Dcera odpověděla: „Ne! Vůbec nevím, kdy ji sebrala.“
Řekla jsem: „Musíme se okamžitě vrátit a zaplatit ji. Malé dítě se takhle nesmí chovat. Jak říká staré přísloví: ‚Neopomíjej konat dobro jen proto, že je malé, a nečiň zlo jen proto, že se zdá být nepatrné.‘“
Dcera nic neříkala, tak jsem zvýšila hlas: „Slyšela jsi mě? Okamžitě se otoč a jdi zpátky!“
Dcera nečekaně také zvýšila hlas a odsekla: „Poslouchej se, jak mluvíš. Každá tvá věta zní jako rozkaz. Takhle má mluvit kultivující?“
Byla jsem šokovaná. Podívala jsem se do svého nitra a uvědomila si, že ačkoliv studuji Fa každý den, ne vždy se jím řídím, když vyvstanou skutečné konflikty. Mé činy neodpovídaly měřítku Fa a ukazovaly, že jsem ho nestudovala dostatečně hluboce.
Když jsme dorazily domů a dívky si šly zdřímnout, sedla jsem si, v klidu vysílala spravedlivé myšlenky a očistila své dimenzionální pole. Uvědomila jsem si, že mám silné připoutání k vlastní důstojnosti a k „zachování tváře“. Stále jsem měla pocit, že by mě dcera měla bezvýhradně poslouchat, aniž bych vnímala, že i ona je vnímající bytostí. To, že ke mně přijela, možná zařídil Mistr právě proto, aby mi dal příležitost ke kultivaci.
Abych ochránila své ego, často druhé kritizuji a obviňuji, zatímco sama hledám uznání a chválu. Nejsem ochotna slyšet nepříjemná slova a nelíbí se mi, když někdo poukáže na mé nedostatky. Moje sebestřednost byla velmi silná.
Při hlubším zkoumání jsem v sobě objevila toxické prvky stranické kultury – nerespektování pocitů druhých, úsečné a hlasité mluvení, nedostatek ženské jemnosti a neupřímnou snahu o uznání. Tyto připoutanosti se ve mně postupně nahromadily, přesto jsem si nalhávala, že vše dělám „pro dobro ostatních“.
Když jsem šla ještě hlouběji, uvědomila jsem si, že i když jsem navenek argumentovala zdravím nebo plýtváním (vytvářením karmy), uvnitř se skrývala lpění na ochraně mých osobních zájmů a pohodlí. V kultivaci neexistují nepodstatné záležitosti; člověk musí kultivovat srdce. Nesmím dovolit těmto špatným lidským představám, aby mi blokovaly cestu k návratu.
Jakmile jsem se podívala do nitra a opustila své „já“, pocítila jsem, jak se mé srdce vyčistilo a projasnilo. Když se dcera probudila, řekla sama od sebe: „Mami, pojďme zpátky do obchodu tu rtěnku zaplatit.“ Odpověděla jsem: „Určitě. Omlouvám se, předtím jsem byla netrpělivá a můj tón nebyl správný. Ale jako učednice Dafa a kultivující nemohu kvůli malé částce jednat proti svému svědomí.“
V obchodě pak dcera prodavačce vysvětlila: „Přišly jsme tu rtěnku doplatit, protože moje matka praktikuje Falun Dafa.“ Prodavačka opakovaně uznale přikyvovala: „To je velmi dobré. Skutečně velmi dobré.“
Kultivování laskavosti skrze dětské slzy
Když si mladší vnučka hrála, občas se uhodila hlavou o roh stolu a propukla v pláč. Dcera ji v takových chvílích vždy jemně hladila a přitom rukou výchovně plácala do stolu, jako by ho trestala. Dítě brzy přestalo plakat a začalo se smát.
Řekla jsem dceři, že všechno má svou duchovní podstatu a že by měla děti učit laskavosti tím, že do jejich srdcí zasadí semínka dobroty. Dcera se na mě podívala a odpověděla: „A nebylo to snad přesně tak, jak jsi mě to učila ty, když jsem byla malá?“ Zůstala jsem beze slov.
Ano, dlouhá léta jsme žili pod nadvládou KS Číny, ponořeni do její pokřivené kultury plné nenávisti a boje. Tento způsob myšlení se nám vryl pod kůži – od gest až po tón hlasu. Stranická kultura pronikla do nejmenších detailů našeho života, včetně výchovy dětí. Slova a činy mých blízkých pro mě byly zrcadlem, které odráželo nelaskavost, aroganci a netoleranci skrytou v mém vlastním srdci.
Mistr uvádí:
„Soucit se v tomto světě projevuje láskou a vlídností, a učedníci Dafa by vždy měli tyto vlastnosti vyzařovat ze svého nitra.“ (Čas se probudit)
Uvědomila jsem si, že v tomto ohledu má kultivace zdaleka nedosahuje Mistrových požadavků. Upřímně jsem se dceři omluvila a začala napravovat svá slova i činy.
Dcera mi později řekla: „Mami, mám pocit, že tvůj výraz je teď často klidný a laskavý. Zdá se, že se v tobě díky kultivaci probudila skutečná dobrota. Dříve jsi působila unaveně a popudlivě, což v lidech vyvolávalo chuť držet si odstup. Dafa tě opravdu změnil. Pokud budeš psát nějaký článek, prosím tě, uveď tam tuto větu: Moje dcera je velmi vděčná Dafa a Mistrovi.“
Když se vnučka příště uhodila o roh stolu, dcera ji pohladila a řekla: „Neplač, to nebolí.“ Pak jemně pohladila i roh stolu a opakovala: „Neplač, to nebolí.“ Holčička hned přestala plakat a sama začala stůl jemně hladit. Její starší sestra se přidala a stolu dokonce řekla: „Máme tě rádi.“
Nejstarší vnučka se mnou trávila hodně času. Kdykoli jsem dělala cvičení, přidala se a napodobovala mě. Když viděla video s Mistrem Li, vzrušeně ukazovala na obrazovku a volala: „Nesmrtelný, nesmrtelný!“ Potom si vedle mě tiše sedla do meditace, složila ruce a zavřela oči.
Když po čtyřech týdnech odjížděly, vnučka plakala a volala mě. I já jsem pocítila silné pohnutí a do očí se mi draly slzy. V tu chvíli jsem si však uvědomila: toto je připoutání k lidskému citu. Taková emoce vychází ze sobectví, nikoliv ze soucitu. Tyto děti pochopily pravdu o Dafa a to je skutečný účel jejich příchodu na tento svět.
Kultivování poctivosti při hledání parkování
Poté, co dcera s vnučkami odjely, vrátila jsem se ke své běžné rutině. V autě mi ale zůstala dětská autosedačka. Jednoho dne, když jsem jela nakupovat, jsem dlouho nemohla najít parkovací místo. Pak jsem uviděla volné místo vyhrazené pro rodiče s dětmi přímo u vchodu.
Napadlo mě: „V autě mám sedačku, co kdybych tam prostě zaparkovala a předstírala, že tam patřím? Bylo by to pohodlné, ušetřila bych čas a nikdo by to nepoznal.“ Okamžitě jsem si ale uvědomila, že by to bylo nečestné.
Díky principům Fa mé spravedlivé myšlenky zvítězily. Jako učednice Dafa se musím řídit principy Fa. Pochopila jsem, že člověk, který není upřímný, nemůže být ani dobrým člověkem, natož skutečným kultivujícím. Pokud bych ve své kultivaci nedosáhla „Pravdivosti“, pak by veškerá laskavost a snášenlivost, na které jsem byla kdysi hrdá, byly jen prázdnou maskou.
Stáhla jsem tedy okénko a stejně jako ostatní řidiči jsem trpělivě kroužila a čekala na řádné parkovací místo.
Závěr
Setkala jsem se s mnoha menšími zkouškami, ale o nich zde nebudu mluvit.
V kultivaci neexistují nepodstatné věci a praxe je nesmírně vážná. Pokud se nebudeme zkoumat pomocí vysokých měřítek a nebudeme zvyšovat svůj xinxing, promeškáme příležitosti, které pro nás Mistr uspořádal. Měli bychom mít vděčné srdce a vážit si každého kolem nás, kdo nám dává šanci se zlepšit.
Uvědomuji si také, že každá má připoutanost ovlivňuje nespočetné bytosti v mém vesmírném tělese. Pouze skrze mé opravdové sebezušlechťování mohou být tyto bytosti zachráněny. Celý proces odstraňování připoutání je ve skutečnosti záchranou těchto nesmírných zástupů, které očekávají návrat svého Krále.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.