(Minghui.org) Mám tři dcery a jednoho syna. Když bylo mému manželovi čtyřiačtyřicet let, onemocněl a už nemohl pracovat. Každou noc po desáté hodině míval křeče, tělo se mu třáslo a byl vyčerpaný. Přes den vypadal naprosto v pořádku, ale nedokázal ujít ani čtvrt kilometru. Cítil se tak zle, že plakal. Moje děti nemohly nést břemeno obživy rodiny a moji tchán s tchyní už také nezvládali práci na poli.
Práce v našem malém obchodě s nudlemi padla celá na moje bedra. Každý den jsem musela ve stroji zadělat asi sto kilogramů mouky a také jsem dělala většinu polních prací. Končila jsem každý den kolem půlnoci a byla jsem vyčerpaná. Pila jsem alkohol, abych usnula, ale nespala jsem dobře. Zkoušeli jsme všechno možné, abychom manželovu nemoc vyléčili, ale nic nezabíralo. Byli jsme skutečně v koncích.
V březnu 1996 šel manžel do okresní nemocnice na další vyšetření, ale lékař nic nenašel. Šli jsme na neurologii, tam také nic nezjistili. Shodou okolností jsme onoho neurologa znali. Řekla jsem mu o manželově situaci: „Vypadá naprosto zdravě, ale nemůže vůbec pracovat a v noci má záchvaty a třes, které jsou děsivé.“
Lékař řekl: „Diagnostické testy jsou v normě. Proč nezkusíte praktikovat Falun Dafa?“ Zeptala jsem se: „Kde se to můžeme naučit?“ Lékař odpověděl: „Moje tchyně to praktikuje. Slyšel jsem, že je to velmi účinné pro zlepšení zdraví a je to zdarma.“
Řekli jsme: „Zkusíme to.“
Šli jsme hledat lékařovu tchyni, jak nám poradil, a náhodou jsme narazili na známého, který se nabídl, že nás tam zavede. Když jsme tam dorazili, nejprve jsme sledovali videa s přednáškami Mistra. Poté, co jsme se dívali tři dny, manžel přestal kouřit a jeho povaha se zklidnila.
Poté, co jsme shlédli celou sérii Mistrových devíti přednášek, jsme s manželem zažili úplné uzdravení. Přestala jsem pít alkohol a manžel znovu získal sílu pracovat. Vyhodili jsme velké množství léků, které se nám doma nahromadily.
Falun Dafa ozářil náš domov jako hřejivý sluneční svit. Naplněni radostí jsme každému, koho jsme potkali, vyprávěli o dobrotě Falun Dafa. Když moje tchyně – která prodělala mrtvici a trpěla jejími následky – viděla, že se nám vrátilo zdraví, začala také praktikovat. Postupně přestala brát léky. Chodila všude a vyprávěla sousedům, přátelům a příbuzným svůj úžasný příběh a zvala je k nám domů, aby si přišli zacvičit. Netrvalo dlouho a k nám domů si chodili zacvičit starší i mladí vesničané.
Koupila jsem magnetofon, televizor a videopřehrávač (v té době byla naše rodina ještě dosti chudá, přesto jsem nikdy neváhala utrácet peníze, když šlo o to říkat lidem o Falun Dafa). Neustále jsem lidem pouštěla videa s Mistrovými přednáškami a ukazovala jim, jak se cvičení provádějí. Lidé z okolních vesnic přicházeli k nám domů, aby se naučili praktikovat Falun Dafa, a náš domov se stal vyhlášeným místem pro skupinové cvičení. Tchán, tchyně i děti také všichni věřili v Dafa; kdykoliv měli volný čas, četli také hlavní knihu Falun Dafa, Zhuan Falun.
V červenci 1999 zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) zběsilé pronásledování Falun Dafa. Pomyslela jsem si: „Falun Dafa je tak úžasný; učí lidi být dobrými. To, co dělá KS Číny, je špatné. Musím jet do Pekingu apelovat a říct státním představitelům, že Falun Dafa je pomlouván a nespravedlivě pronásledován.“ V důsledku toho jsem byla pronásledována, uvržena do vězení a odsouzena ke třem letům. Poté, co jsem si odpykala svůj nezákonný trest a vrátila se domů, jsem se příliš bála pokračovat v praktikování. Ostatní praktikující mě chodili navštěvovat a moji rodinní příslušníci na mě také naléhali: „Rychle začni znovu praktikovat! Pokud to neuděláš, skončíš s demencí, a pokud se ti vrátí srdeční potíže, nemáme peníze na zaplacení tvé léčby.“ Uvědomila jsem si, že mají pravdu. Překonala jsem strach a znovu začala studovat Fa a provádět cvičení; naše místní cvičební místo u nás doma tak bylo obnoveno.
V červenci 2024 mě manžel vezl na kole k příbuzným. V polovině cesty nás srazilo auto, které řídila jedna žena. Kolo padlo na mě. Právě tehdy projížděl kolem tajemník místní pobočky KS Číny. Přispěchal k nám a zeptal se: „Jste v pořádku?“ Zvedli ze mě kolo a já řekla: „Jsme v pořádku!“ Oprášili jsme se, nasedli zpět na kolo a odjeli. Později jsem si všimla, že mě trochu bolí ruka, ale bolest rychle ustoupila. Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, určitě bych takto jednoduše odejít nemohla. Vzhledem k mému pokročilému věku bych se cítila nucena jít do nemocnice na vyšetření. Protože jsem však praktikující Falun Dafa, rozhodla jsem se tak neučinit.
Dne 29. ledna 2024 jsem šla ven nasbírat dříví na vaření jídla. Stoupla jsem na zledovatělou plochu a dopadla bedry přímo na ostrou hranu schodů. Moje okamžitá myšlenka byla: „Jsem praktikující Dafa; nic zlého se mi nestane.“ Rychle jsem vstala a necítila jsem žádnou bolest. Když jsem se však druhý den ráno pokusila vstát, zjistila jsem, že to nejde; trvalo mi několik pokusů, než jsem se konečně dokázala posadit. Pomyslela jsem si: „Kdybych nepraktikovala Falun Dafa – a kdyby mě Mistr nechránil – kdo ví, v jakém stavu by teď pětasedmdesátiletá žena jako já byla.“
Cítila jsem, že to byl docela ošklivý pád; mohla jsem jen sedět a nemohla jsem se volně pohybovat. Moje dcery mi řekly: „Nesmíš se na sebe dívat jako na nemocného člověka; jsi kultivující.“ Začala jsem tedy studovat Fa. První dva dny jsem nebyla schopna cvičit. Třetí den jsem udělala první a páté cvičení. Postupně jsem byla schopna znovu provádět všech pět sad cvičení. Po šesti nebo sedmi dnech jsem se vrátila ke své obvyklé rutině – rozdělala jsem oheň a uvařila jídlo. Nešla jsem do nemocnice a nepociťovala jsem vůbec žádné následky.
Jsem hluboce vděčná Mistrovi za to, že mě soucitně zachránil!
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.