(Minghui.org) Měla jsem to nesmírné štěstí, že jsem se narodila do doby, kdy Mistr Li osobně představoval Falun Dafa veřejnosti. Považuji za posvátnou čest, že jsem mohla být při tom.

Mistr mi uspořádal cestu k Zákonu

Dříve jsem se věnovala jiné kultivační praxi, kterou jsem v březnu 1994 cvičila v parku. Jeden přítel, jenž praktikoval totéž, ke mně tehdy přišel a řekl: „Mistr Li přijíždí do Tianjinu přednášet Falun Dafa.“

V ruce držel knihu Falun Gong, kterou jsem si od něj vypůjčila. O přestávce v práci jsem pohlédla na Mistrovu fotografii v knize. Mistr se na mě usmíval, jako by ke mně promlouval. Byla jsem hluboce pohnuta. Jakmile jsem se začala do knihy začítat, celým tělem mi projelo silné chvění a polilo mě horko, jako by mi v žilách kypěla krev. Okamžitě jsem procitla: „To je ten Mistr, kterého jsem celou dobu hledala!“

Druhý den jsem se do parku vrátila. Když jsem spatřila muže, který mi knihu zapůjčil, svěřila jsem se mu se svým prožitkem. „Prosím, sežeň mi lístek. Musím Mistra spatřit a vyslechnout si jeho učení,“ požádala jsem ho naléhavě.

Následujícího rána mi lístek skutečně přinesl. Byla jsem štěstím bez sebe. Vyprávěl mi, jak obtížné bylo jej získat. Když dorazil k auditoriu Bayi, dozvěděl se, že vstupenky byly vyprodány už před týdnem. Přesto tam zůstal a čekal až do pozdní noci, zda někdo lístek nevrátí, ale marně. Druhý den ráno se tam vydal znovu. Náhodou ho spatřil bývalý spolupracovník, a když zjistil, po čem touží, řekl mu: „Vše je sice vyprodáno, ale pár lístků mi ještě zbylo. Pojď se mnou.“ Když se na to dnes dívám zpětně, věřím, že toto setkání pro mě připravil sám Mistr.

Zázraky během přednášek

Měla jsem tu čest zúčastnit se Mistrových přednášek Fa, které začaly 14. března 1994. Každé slovo, které Mistr pronesl, mě hluboce zasáhlo a naplnilo nepopsatelnou úctou.

Během čtvrté přednášky Mistr pročišťoval těla studentů. Na jeho pokyn jsem zavřela oči a ucítila, jak mým tělem od hlavy až k patě protéká zářivý, čistý proud. Měla jsem pocit, jako by byla pročištěna každá buňka mé bytosti. Mistr nás vyzval, abychom zadupali nejprve jednou a pak druhou nohou – pročištění proběhlo dvakrát.

Poté jsem se cítila neuvěřitelně. Zatímco před přednáškou mě při chůzi trápila tíha, po poslechu Mistrova výkladu jsem se cítila lehká, jako bych se vznášela. Všechny mé neduhy se rozplynuly a já byla plná nové životní síly.

Během jedné z přednášek mi někdo nechtěně zakryl výhled. Přešla jsem tedy k východu, odkud bylo na Mistra lépe vidět. Náhle se Mistr objevil přímo přede mnou, vzal mě za ruce a trpělivě mě učil páté cvičení. V duchu jsem užasla: „Mistře, vždyť jste právě mluvil na pódiu. Jak jste se tu mohl tak náhle objevit a projít mezi tolika lidmi?“ Mistr se na mě jen laskavě usmál, ale neřekl nic.

Na konci jedné z přednášek vynesli na pódium ochrnutého muže na nosítkách. Jeho blízcí prosili Mistra o pomoc. Mistr řekl: „Položte ho sem.“ Poté gestem rukou naznačil: „Vstaňte, vstaňte.“ Muž se začal pomalu zvedat a posadil se. Mistr pokračoval: „Postavte se.“ Po několika pobídkách se muž skutečně postavil na vlastní nohy. Celý sál zaburácel potleskem. Mistr pak řekl: „Jděte, udělejte pár kroků.“ Když se muž prošel po pódiu, lidé nadšením plakali a tleskali. Muž i jeho rodina byli pohnuti k slzám a hluboce se Mistrovi klaněli na znamení nesmírné vděčnosti.

Po skončení cyklu pořadatel oznámil, že Mistr uskuteční ještě jednu doplňující přednášku. Neváhala jsem ani vteřinu a koupila si lístek. Na závěr se s námi Mistr vyfotografoval – tento snímek mám dodnes zarámovaný a vystavený na čestném místě.

Mistrova ochrana v dobách zkoušek

Když 20. července 1999 zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) brutální pronásledování Falun Dafa, vydala jsem se do Pekingu apelovat za spravedlnost pro naši praxi. Byla jsem však protiprávně zadržena a odvezena zpět. Policie dnem i nocí hlídkovala před mým domem a bránila mi v odchodu, přesto mi nedokázali zabránit v tom, abych v kultivaci Falun Dafa (také nazývaného Falun Gong) pokračovala.

Jednoho rána za úsvitu, když jsem meditovala na svahu v parku, jsem po otevření očí zjistila, že mě obklíčili policisté a úředníci. Seděla jsem klidně, bez stínu strachu. Přistoupila ke mně žena z úřadu pro plánované rodičovství, kterou jsem znala. Jemně mi uvolnila nohy z lotosového sedu a tiše zašeptala: „Nevzdoruj jim.“ Pomohla mi vstát a odvedla mě domů, zatímco ostatní nás sledovali.

Když policisté vtrhli do mého bytu, jedna z policistek si všimla mé společné fotografie s Mistrem a chtěla ji strhnout. V tu chvíli jsem pocítila obrovskou rozhodnost a vykřikla: „Nedotýkejte se jí! Nikdo se jí nesmí ani dotknout!“ Moje neochvějnost je zastavila. Známá úřednice mi pak tiše poradila: „Nenechávej ji na zdi, schovej ji někam jinam.“ Snímek jsem sňala a bezpečně uložila. Tato fotografie je pro mě natolik vzácná, že bych ji nikdy nikomu nevydala.

Během nejtěžších let represí mi někteří spolupraktikující, kteří podlehli strachu, svěřovali své fotografie s Mistrem do úschovy. Já jsem strach nepociťovala. Tyto drahocenné obrazy mě doprovázely a dodávaly mi sílu i odvahu. Vím, že kdykoliv jsem čelila zlu, přežila jsem jen díky Mistrově ochraně.

Mistr mě vysvobodil z bloudění a ukázal mi cestu zpět. Pochopila jsem pravý smysl lidské existence na tomto světě: kultivovat se podle principů Falun Dafa a navrátit se do svého skutečného domova.

Původní článek vyšel dne 14. července 2022.