Iluze matčiny nemoci byla zaměřena na má připoutání

(Minghui.org) Moje matka i já praktikujeme Falun Dafa. Poté, co má švagrová porodila, odjela matka do našeho rodného města, aby se o ni i o dítě postarala, a zůstala tam 40 dní. Aby mohla studovat Fa a dělat cvičení, spala jen velmi málo.

Moje švagrová (také praktikující) vzala dítě na čas k rodičům, a tak matka zůstala u mě. Matka velmi tvrdě pracovala a mně jí bylo líto. Pomyslela jsem si: „Dokud je tady, musím ji nechat odpočívat a dobře ji krmit.“ Tyto pocity odrážely připoutání k citům, ale tehdy jsem si to neuvědomovala.

Matka byla celý den zaneprázdněná v domě mé babičky a k nám dorazila kolem páté odpoledne. Ten večer šla brzy spát. Další den vstala brzy, udělala cvičení, recitovala Fa a připravila tři jídla. Když jsem přes den neměla vyučování, studovala Fa se mnou. Občas se cítila ospalá, a tak si krátce zdřímla, ale později se v mírném spánku začala omezovat. Když se cítila unavená, připravovala jídlo. Jakmile se cítila bdělejší, pokračovala ve studiu Fa.

Zpočátku jsem ji povzbuzovala, aby si odpočinula, když byla unavená. Ale poté, co jsem viděla, jak pilně studuje Fa, jsem s tím přestala. Proč? Protože studiem Fa často získáváme nová pochopení, a čím více studujeme, tím více studovat chceme. Poté, co ke mně přijela, jsem dělala všech pět cvičení každý den. Předtím jsem se vyhýbala těžkostem a málokdy jsem dělala druhé cvičení, protože mi připadalo dlouhé a únavné, jak fyzicky, tak duševně. Matka mi pomohla uvědomit si důležitost častějšího studia Fa a maximálního využívání každého okamžiku.

Jednoho dne jsem si všimla, že koutek jejího pravého oka je podlitý krví. To se stalo již dříve – naposledy hned po jejím propuštění z vězení. Personál věznice tehdy tvrdil, že má vysoký krevní tlak, a nutil ji brát léky. Když si dozorci nedávali pozor, pilulky tajně vyplivovala. Den po jejím návratu domů jsme byli u babičky, obklopeni příbuznými, kteří si všimli, že má pravé oko červené, ale matka pevně řekla, že to nic není. Cítila jsem obavy, vyhledala jsem si to v telefonu a zjistila, že by to mohlo souviset s krevním tlakem. Okamžitě jsem si vzpomněla na léky, které musela brát během protiprávního věznění, a dál jsem o tom nepřemýšlela. O několik dní později se její oko zázračně uzdravilo. Poté, co se vrátila domů, mohla matka svobodně praktikovat cvičení a studovat Fa, což přirozeně vedlo k jejímu rychlému zotavení.

Měla jsem obavy, když se to znovu objevilo během jejího pobytu u mě. Říkala, že to nic není. Uvažovala jsem, že si to znovu vyhledám v telefonu, ale pak jsem tu myšlenku rychle zavrhla – proč bych to měla hledat? Když jsem přišla domů, vypadala v pořádku, ačkoliv oko měla stále podlité krví. Zeptala jsem se, zda cítí nějaké nepohodlí, a ona řekla, že ne. Řekla jsem, že jí Mistr pomáhá odstraňovat karmu.

Nadále jsme maximálně využívaly svůj čas, každý den jsme studovaly Fa a dělaly cvičení. Také jsem kontrolovala, zda se matčino oko zlepšuje. Jednoho dne jsem se jí znovu zeptala, zda cítí nějaké nepohodlí. Řekla, že necítí nic. Zmínila jsem, že se zdá, že zarudnutí ustoupilo. Odpověděla: „Vážně?“ Teprve tehdy jsem si uvědomila, že tomu vůbec nevěnovala pozornost.

V mé ložnici jsou tři zrcadla, takže by pro matku bylo velmi snadné si oko zkontrolovat. Přesto se na něj ani jednou nepodívala. Teprve tehdy mi došlo, že toto náhlé objevení nemoci bylo ve skutečnosti namířeno na mé připoutání. Moje citová vazba k matce byla příliš silná a staré síly využily tuto iluzi nemoci, aby mě vyzkoušely. Nebyla to zkouška, kterou by musela projít moje matka; byla to jasně zkouška, kterou jsem musela projít já. Jakmile jsem to pochopila, ulevilo se mi. Plánovala jsem s ní jít ven objasňovat lidem pravdu o pronásledování a málem jsem to kvůli jejímu oku zrušila. Ona však trvala na tom, že půjdeme, a tak jsme šly podle plánu. Mluvily jsme s prodejci i kolemjdoucími a zdálo se, že si na jejím oku nikdo ničeho neobvyklého nevšiml.

Těsně před jejím návratem domů zarudnutí zmizelo. Znovu jsem žasla nad tím, jak přesně byla tato iluze uspořádána – kdyby se to stalo, když byla v našem rodném městě, naši příbuzní, kteří nepraktikují Falun Dafa, by z toho mohli dělat velký rozruch.

Když se ohlédnu za svou kultivační cestou, Fa mě neustále očišťoval. Praktikování Falun Dafa mi dalo otevřenou a optimistickou mysl, naplnilo mě nadějí do budoucna a posílilo mou vůli. Jsem hluboce vděčná za Mistrovu soucitnou spásu a za velikost Dafa. Budu si ho vždy vážit a opatrovat jej.