Překonání zkoušek díky víře v Mistra

(Minghui.org) Je mi 17 let a od malička s otcem studuji Fa a pravidelně cvičím. Vždy mě povzbuzoval, abych se kultivoval. Snažím se najít si čas na studium učení v knize Zhuan Falun, ale stále se mi nedaří dělat všech pět cvičení.

Když jsem čelil zkouškám charakteru, nevěděl jsem, jak je řešit jako kultivující. Otec se se mnou trpělivě dělil o svá pochopení na základě učení a pomáhal mi porozumět tomu, jak mám věci posuzovat podle principů Fa – jak se dívat do sebe, abych mohl zlepšit svůj charakter.

Mistr nade mnou vždy bděl a chránil mě. Mnohokrát jsem také procházel karmou nemoci: bolestmi hlavy, horečkou a kašlem. Ať se dělo cokoli, zůstal jsem pevný ve své víře v Mistra a Dafa a s Mistrovým požehnáním jsem těmito zkouškami prošel.

Minulý týden byl posledním týdnem druhého pololetí na střední škole a závěrečné zkoušky jsme měli ve středu. I když jsem se připravoval, už od předchozího týdne jsem se nedokázal soustředit na učení a nemyslel jsem si, že dopadnu dobře.

V úterý ráno mě začal bolet žaludek. Ve škole je jen několik toalet a někdy jsme se na ně nedostali ani po půlhodinovém čekání. Aby toho nebylo málo, škola zorganizovala brigádu na vytrhávání plevele, takže jsem musel bolest vydržet a plevel vytrhávat. Tehdy jsem si jen myslel, že je to obyčejná bolest žaludku, a ani jsem nepožádal Mistra o pomoc, ani jsem nevysílal spravedlivé myšlenky.

Nesnídal jsem, takže jsem měl hlad i bolest. Šel jsem do jídelny koupit si rýžový koláček. Po jídle se mi žaludek začal nafukovat. Chtělo se mi zvracet, ale nic nešlo ven, a po těle mi naskočila husí kůže. Stále jsem si nemyslel, že je to vážné, a domníval jsem se, že to brzy přejde. Stav se však zhoršoval a celé dopoledne jsem měl hlavu položenou na lavici. Teprve tehdy jsem začal v srdci prosit Mistra o pomoc.

Kolem poledne se příznaky zmírnily, a tak jsem se vrátil na internát umýt si vlasy. Usnul jsem dřív, než mi uschly. Přímo nad hlavou mi foukal ventilátor. Obvykle by mi to nevadilo, ale toho odpoledne jsem se nedokázal ani zvednout. Neměl jsem vůbec žádnou sílu. Hlavu jsem měl těžkou a zamlženou, žaludek bolel, jako by měl prasknout. Přestože jsem nic nejedl, měl jsem pocit, že dostanu průjem. V srdci jsem stále recitoval „O Dafa“ a verš pro vysílání spravedlivých myšlenek.

Položil jsem hlavu na stůl a usnul. Když jsem se probudil, měl jsem horečku. Když jsem si sáhl na čelo, nepřipadalo mi horké, ale spolužačka, která to zkusila také, se polekala. Přinesla mi lék proti horečce, ale řekl jsem jí, že ho nepotřebuji, protože nejsem nemocný. Radila mi, abych si vzal zdravotní volno a jel domů.

Věděl jsem, že se o mě Mistr postará, ale zároveň mě napadlo, že bych to mohl využít jako výmluvu, pokud bych u zkoušek neuspěl.

Té noci mě žaludek bolel tak silně, jako by mě někdo rozřízl nožem. Kromě rýžového koláčku ráno jsem celý den nic nejedl. Když mě spolužáci zvali na večeři, myslel jsem si, že trochu jídla mi pomůže získat sílu. Bolest se však jen zhoršila. Byla tak silná, že mi znovu naskočila husí kůže. Začal jsem prosit Mistra o pomoc a vysílal spravedlivé myšlenky k odstranění zasahování.

Ve středu v době zkoušky bolest polevila, ale žaludek mě stále bolel. Před zkouškou jsem měl průjem. Během zkoušky jsem potřeboval znovu na toaletu, ale už se blížil konec a odevzdávání testů, tak jsem se přinutil ji dokončit, i když mi pulzovala hlava. Takto jsem prošel oběma dny zkoušek. Poté jsem se uzdravil.

Po zkouškách s námi učitel probíral odpovědi a já zjistil, že jsem si vedl mimořádně dobře. Věděl jsem, že to bylo proto, že jsem během této zkoušky zůstal pevný ve víře v Mistra a Dafa. Mistr mi pomohl odstranit mnoho karmy a dobrý výsledek mě povzbudil. Děkuji Vám, Mistře!

Do budoucna na sebe musím být přísný, ze všech sil se pilně kultivovat a následovat Mistra domů.