O zásluhách žen ve starověké Číně

(Minghui.org) Kniha Shijing (Kniha písní) je nejstarší dochovanou sbírkou čínské poezie. Obsahuje více než 300 básní z období 11.–7. století př. n. l. a zahrnuje široké spektrum témat – astronomii, zeměpis, politiku, hospodářství, uctívání, rituály, přátelství, manželství a mnohé další. Jednou z nich je báseň „Tao Yao“, která pojednává o sňatku mladé ženy.

Tao Yao Broskvoň 

Broskvoň je mladá a líbezná,
jak jasně její květ se červená!
Tato dívka se dnes vdává,
v domě manželově bude šťastna.

Broskvoň je mladá a líbezná,
plody jsou na ní, jen je utrhat!
Tato dívka se dnes vdává,
v domě manželově bude žít ráda.

Broskvoň je mladá a líbezná,
v listoví bujném se zelená!
Tato dívka se dnes vdává,
celou svou rodinu blaha dopřává.

„Z čínského originálu (sbírka Shī Jīng) přeložil Jaroslav Průšek. Text pochází z výboru Zpěvy staré Číny.“

Ačkoli báseň používá obraz broskvoně k popisu dívky, která vstupuje do manželství, nese v sobě hluboké významy tradiční čínské kultury. Svatby byly ve starověké Číně často pořádány na jaře – v období růstu a obnovy. Jaro odpovídá prvku dřeva v systému pěti prvků (dřevo, oheň, země, kov, voda) a ctnosti ren (laskavost) v učení o pěti stálých ctnostech (laskavost, spravedlnost, zdvořilost, moudrost, upřímnost).

Na rozdíl od mnoha jiných stromů severní Číny se u broskvoně listy a plody objevují až poté, co opadnou květy. Ve starověké Číně se léto dělilo na rané a pozdní. Rané léto, končící letním slunovratem, odpovídá prvku ohně a ctnosti li(zdvořilost, řád). Pozdní léto končí obdobím li qiu (začátek podzimu, přibližně měsíc a půl po letním slunovratu) a odpovídá prvku země a ctnosti xin (věrnost).

Báseň tak symbolicky vyjadřuje vzhled, charakter i morální hodnoty dívky. Tyto vlastnosti tvoří nedílnou součást její osobnosti a v dlouhodobém horizontu prospívají celé rodině.

Zásluhy žen ve starověku

O očekávaných zásluhách ženy pojednala podrobně Ban Zhao ve spise Nujie (Poučení pro ženy). Ban Zhao byla první známou historičkou v Číně a významně přispěla k dílu Hanshu (Kniha dynastie Han), kde sepsala „Osm tabulek“ i pojednání o astronomii. Kromě výuky císařovny a dvorních dam přednášela také učencům.

Spis Nujie byl původně určen dívkám a ženám v rodině Ban Zhao. Postupně se však rozšířil a stal se všeobecně přijímaným měřítkem ženského chování v tehdejší společnosti.

Ačkoli Nujie obsahuje sedm částí, nejznámější je čtvrtá kapitola věnovaná zásluhám ženy.

Žena má čtyři zásluhy: ctnost, řeč, vzhled a povinnost. Ctnost neznamená výjimečné nadání, řeč neznamená výřečnost, vzhled neznamená krásu a povinnost neznamená mimořádné dovednosti.

Je-li žena klidná, mravně pevná, má smysl pro stud a řídí se zásadami slušnosti, je to ctnost.
Je-li opatrná ve slovech, vyhýbá se nevhodným výrazům a mluví ve správnou chvíli, je to správná řeč.
Udržuje-li domácí potřeby a oděv čisté a upravené a dbá-li na osobní hygienu, je to správný vzhled.
Věnuje-li se svědomitě předení a tkaní, neoddává se nadměrnému žertování a pečuje o pohostinnost, je to správné plnění povinností.

Tyto čtyři zásady představují základní zásluhy ženy. Pokud je žena uchovává v mysli a řídí se jimi, může je přirozeně naplňovat.

Prospěch rodině i širšímu okolí

Poslední část básně „Tao Yao“ popisuje strom s hustým listím, čímž naznačuje, že ctnost ženy může prospívat nejen rodině, ale i širšímu společenství. Je-li žena manželkou úředníka nebo panovníka, může její morální kvalita ovlivnit celý kraj či říši.

Příkladem jsou ženy spojené s králem Wenem, zakladatelem dynastie Zhou. Jeho babička Taijiang byla krásná, elegantní a ctnostná. Kdykoli její manžel činil důležitá rozhodnutí, radil se s ní.

Tairen, matka krále Wena, byla rovněž skromná a upřímná. Během těhotenství dbala na mravní kázeň ještě před narozením dítěte: nedívala se na nevhodné výjevy, neposlouchala obscénní zvuky a nevyslovovala arogantní slova. Po narození byl král Wen mimořádně bystrý a rychle se učil. Nakonec založil dynastii Zhou.

Podle Huangdi Neijing (Vnitřní kánon Žlutého císaře) odpovídá pět vnitřních orgánů (játra, srdce, slezina, plíce a ledviny) pěti prvkům (dřevo, oheň, země, kov a voda). Tyto prvky dále odpovídají pěti stálým ctnostem: ren(laskavost), li (zdvořilost), xin (věrnost), yi (spravedlnost) a zhi (moudrost).

Taisi byla manželkou krále Wena. Již jako dívka byla skromná a zdvořilá. Po svatbě následovala příklad jeho babičky a matky, byla pilná a měla vysoké morální zásady. Porodila deset synů a vychovala je ke ctnosti. Zatímco král Wen spravoval zemi, Taisi pečovala o rodinu a byla známa jako královna Wen.

Článek v originále vyšel dne 5. ledna 2024.