Falun Dafa vyřešil desetiletí nepřátelství

(Minghui.org) Otec má dva mladší bratry a mladší sestru. Od doby, kdy jsem začala brát rozum, jsem si všímala, že se matka a jedna z tet k sobě chovají jako úhlavní nepřátelé. Rodiny mezi sebou měly často ostré hádky a nezřídka docházelo téměř k fyzickým potyčkám.

Strýc se manželky bál a dělal vše, co mu řekla. Teta byla velmi hašteřivá žena a nikdo se neodvážil jí postavit. Křičela na každého, kdo se jí nelíbil, a často bila a nadávala i vlastním dětem.

Matka měla silnou povahu a odmítala tetě ustoupit, i když byla v právu. Navíc si myslela, že strýcova rodina je nevděčná. Tehdy jsme měli několik příbuzných, kteří rádi rybařili. Kdykoliv dali matce ryby nebo krevety, štědře se o ně podělila s dědečkem i rodinami obou strýců.

Matka se o tetu starala i v šestinedělí po porodu. Babička trpěla bronchitidou a měla ovázaná chodidla, ale teta o ni nejevila zájem, a tak veškerá péče zbyla na matku. Kvůli těmto neshodám se obě rodiny postupně staly zatrpklými nepřáteli.

Jsem introvert a tety jsem se od dětství bála. Neozvala jsem se, ani když mě šikanovala, jen jsem si postěžovala matce. Jednoho dne jsem tetu potkala u říčního mola. Když viděla, že jsem sama, vyrazila proti mně, jako by mě chtěla strčit do řeky. Byla jsem tehdy k smrti vyděšená.

Po ukončení školy jsem v osmnácti letech nastoupila do výrobního týmu. Během té doby mě teta osočovala a ubližovala mi, kdykoliv mě uviděla. Bála jsem se jí a hluboce ji nenáviděla.

Obě naše rodiny nakonec přerušily veškerý kontakt. Nepřišli, když moje rodina je pozvala na slavnostní příležitosti, a sami se neobtěžovali pozvat nás, když něco slavili. Naše rodiny zůstaly léta odcizené. Když jsem po svatbě navštěvovala rodiče a náhodou jsem tetu potkala, nezdravila jsem ji a ona se chovala, jako by mě neviděla.

Měla jsem podlomené zdraví a vážně jsem onemocněla – trpěla jsem bolestmi u srdce a žaludečními potížemi. 11. září 2004 jsem začala praktikovat Falun Dafa s nadějí na vyléčení neduhů a skutečně – po dvou týdnech cvičení byly bolesti pryč. Byla jsem nesmírně šťastná a vděčná za Mistrovu péči.

Po přečtení knihy Zhuan Falun jsem pochopila, že Mistr od nás žádá, abychom následovali principy Pravdivost–Soucit–Snášenlivost a zušlechťovali svůj charakter. Proto jsem během svátků čínského nového roku koupila dárky a vypravila se tetu navštívit.

Byla velmi překvapená a zeptala se: „Jsi vdaná více než dvacet let a celou tu dobu jsme spolu nemluvily. Proč mě najednou navštěvuješ a nosíš dárky?“

Odpověděla jsem: „Teď praktikuji Falun Dafa a učíme se být laskaví ke každému, zejména k vlastní rodině, a ty jsi moje rodina. Ráda bych tě od nynějška navštěvovala každý rok.“ Tetu to viditelně dojalo.

Řekla jsem jí: „Falun Dafa je čestná a ušlechtilá praxe. Učí nás následovat principy Pravdivost–Soucit–Snášenlivost, abychom se vnitřně zlepšovali. Laskaví lidé s vysokými morálními hodnotami přinášejí společnosti stabilitu a prospěch. Prosím, pamatuj si tyto vzácné věty: ‚Falun Dafa je dobrý‘ a ‚Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘, a budeš požehnána.“

Teta namítla: „Věřím všemu, co jsi řekla. Ale nikdy jsem nechodila do školy a jsem negramotná. Myslíš, že si ty věty dokážu zapamatovat?“

„Ano, dokážeš, pokud to budeš myslet upřímně,“ ujistila jsem ji.

Posledních dvacet let teta tyto blahodárné věty recituje a žádá sourozence i sousedy ve vesnici, aby je recitovali také. Často lidem vypráví o tom, jak jsem ji po začátku praktikování začala navštěvovat a nosit jí dobroty.

Když mě na osmnáct měsíců protiprávně uvěznili v táboře nucených prací, teta o mě projevovala starost, jako bych byla její vlastní dcera. Ptala se ostatních praktikujících: „Už neteř propustili? Praktikující jsou dobří lidé. Jak mohou zavírat takové lidi? To mi nedává žádný smysl!“