Bývalá „Lin Daiyu“ je dnes praktikující Falun Gongu

(Minghui.org) Po více než 20 letech kultivace Falun Dafa jsem se výrazně zlepšila jak fyzicky, tak i duševně. Jako člověk, který znovu získal život, bych se ráda podělila o některé své zkušenosti a vyjádřila svou vděčnost Mistrovi!

Trpká léta

Když jsem byla malá, protože byl otec označen za „zapáchajícího intelektuála“ (hanlivý výraz používaný během kulturní revoluce) a matka za „bohatou statkářku“, byla celá naše rodina deportována do odlehlé horské vesnice. Dětství jsem prožila v chudém a izolovaném údolí plném útrap a útlaku. V těchto tvrdých podmínkách jsme přišli o dva blízké. Moje babička z matčiny strany zemřela poté, co ji nemocnice odmítla ošetřit, a mladší sestra zemřela na předávkování léky ve vesnické nemocnici. Matku během sporu o pozemek soused shodil ze srázu. Přežila, ale zůstala sužována mnoha nemocemi. Bratr i já jsme od dětství trpěli podvýživou. Otec, učenec bez zkušeností s venkovským životem, někdy chytal divoké kočky a krysy, aby doplnil rodinný jídelníček. Naše rodina trpěla natolik, že i po pozdějším přestěhování do města mi lidé začali říkat křehká „Lin Daiyu“ (postava z čínské literatury známá svým chatrným zdravím).

Byla jsem slabá a vyhublá, děti z vesnice mi říkaly „suchá větvička“. Otec se o mé zdraví velmi obával a často říkal, že jeho nejstarší dceru by mohl odnést i silnější vítr. I krátká chůze mě vyčerpávala a vyvolávala bolesti žaludku. Nedokázala jsem ani pořádně držet řídítka kola a často jsem padala. Mastnější jídla mi způsobovala průjem a trpěla jsem mnoha dalšími obtížemi, včetně migrén, zánětu dutin, artritidy a neurastenie.

Když jsem začala pracovat, vyhledávala jsem léčbu u lékařů západní i tradiční čínské medicíny. Lahvičky léků ani četné bylinné odvary však nepřinesly žádné zlepšení. Byla jsem neustále ospalá a život mi připadal bez smyslu. Krátce po nástupu do práce přišel vedoucí na kontrolu, uviděl mě a zeptal se našeho vedoucího oddělení: „Je to dítě vážně nemocné? Proč je tak hubené? Vezměte ji k lékaři.“

Po svatbě jsem prodělala dva potraty. Při třetím těhotenství jsem téměř každý den ležela, abych dítě udržela, ale nepomohlo to a o dítě jsem přišla. Tato zkušenost mě přiměla přijmout krutou realitu svého osudu. Začala jsem žít ve stálém strachu, bála jsem se prožívat štěstí, protože jsem měla pocit, že mi ho dříve či později vezme neštěstí.

Byla jsem odtažitá, arogantní a tvrdohlavá. Nebála jsem se druhé kritizovat ostrým jazykem. Zároveň jsem však často propadala melancholii, náladovosti a slzám. Nakonec se ke mně lidé báli přiblížit nebo mě jakkoli rozhněvat.

Jako státní úřednice jsem se často setkávala s podnikateli. Bohaté klienty jsem považovala za morálně pokleslé a chovala se k nim hrubě. Na chudší klienty jsem se dívala s opovržením, protože jsem měla za to, že jsou ochotni kvůli drobnému zisku opustit svou důstojnost. Nadřízeným jsem odporovala a s kolegy jsem vedla dlouhé spory. Vyhýbala jsem se příbuzným manžela, protože jsem je považovala za neotesané a vypočítavé. Dokonce i vlastní příbuzní mi byli na obtíž a omezovala jsem s nimi kontakt. Lidé mě označovali za „podivínku“ a já sama jsem byla nešťastná a nedokázala jsem přinášet radost druhým.

Znovuzrození po získání Dafa

V roce 1997 hledali rodiče pomoc u různých mistrů qigongu pro moji mladší sestru, která trpěla nevyléčitelnou nemocí. Matka tehdy narazila na Falun Dafa a od té doby ho praktikuje. I když jsem s ní četla knihy Dafa, skutečně jsem je pochopila až o rok později při jedné události.

V roce 1998 rodiče navštívili známého místního mistra qigongu. Přijížděli za ním lidé z celé Číny, včetně vysoce postavených úředníků. Za své služby si účtoval velmi vysoké poplatky. Když jsme k němu přišli kvůli sestře, zaměřil se místo ní na mě a tvrdil, že mě čeká mnoho nebezpečí. Odvedl mě do místnosti, podíval se na mě s nečistým úmyslem a řekl, že můj zdravotní stav bude horší než sestřin. Doporučil mi, abych se od něj učila a pila co nejvíce alkoholu.

Okamžitě jsem pochopila, že má postranní úmysly, a v duchu jsem si vzpomněla na Mistra Li Hongzhi: „Mistře, omlouvám se. Ještě nejsem vaše učednice, ale určitě se jí stanu. Nic od tohoto člověka nechci. Prosím, pomozte mi!“ Jakmile jsem tuto myšlenku vyslala, mistr qigongu náhle zeslábl, zhroutil se na židli a polil ho studený pot. Okamžitě zavolal rodinu: „Jsem vyčerpaný, rychle mi uvařte nudle a toho člověka odsud odveďte!“ Poté vykřikl na mého otce: „Nejste upřímní! Proč jste ji sem přivedli? Okamžitě odejděte!“

Po návratu domů jsem držela knihu Dafa, postavila se před Mistrův portrét a řekla: „Mistře, chci začít skutečně studovat Dafa.“ Byla jsem si jistá svou cestou a pevně jsem se vydala po dráze kultivace.

Brzy poté se mé zdraví začalo zlepšovat. Z křehké „Lin Daiyu“ se stal zcela nový člověk – zdravý, optimistický, klidný, laskavý a ochotný pomáhat druhým.

Vařím dnes pro tři domácnosti – pro tchyni, rodiče i naši rodinu – a dělám to s radostí. Bez váhání pomáhám švagrové zavázat tkaničky nebo uklízím znečištěné kapesníky po jejím nemocném manželovi. Čistila jsem výkaly nemocné spolupraktikující a snědla zbytky jídla z misky starší praktikující. Dříve jsem měla odpor ke špíně, ale nyní to beru jako samozřejmost. Moje proměna překvapila všechny kolem.

Dříve jsem se vyhýbala mastnému jídlu, dnes mé tělo zvládne cokoli. Dříve jsem se bála chladu, dnes mohu dlouho objasňovat pravdu venku i v zimě. Dříve jsem se bála slunce, nyní na něm mohu stát bez potíží.

Během pandemie COVID-19 zůstala naše rodina zdravá. Mé dítě řeklo: „Děkuji ti, mami, že praktikuješ Falun Gong. Virus přes tuto ochranu nepronikne.“

Opuštění kontroly nad financemi

V mnoha čínských rodinách drží žena „rodinnou pokladnu“ a sama spravuje příjmy domácnosti. Můj laskavý a čestný manžel se kvůli penězům se mnou nikdy nehádal a bez námitek mi svěřil správu našich společných financí. Po mnoho let jsem rozhodovala o všem já. Když manžel občas utratil peníze za svou matku nebo příbuzné, cítila jsem neochotu a podráždění, což pro něj bylo před jeho příbuznými nepříjemné.

Falun Dafa mi pomohl uvědomit si, že mé panovačné chování bylo v rozporu s tradiční kulturou a vycházelo z pokřivené kultury podporované KS Číny. Řekla jsem manželovi: „Neumím dobře hospodařit s penězi, spravuj je ty.“ Byl tím zaskočen, ale opatrně souhlasil. Vysvětlila jsem mu finanční situaci naší rodiny a převedla velkou část našich úspor na jeho účet, aby mohl volněji nakládat s penězi a podporovat starší členy své rodiny. Začala jsem mu před běžnými i zvláštními příležitostmi připomínat, že bude potřeba utratit peníze za jeho rodinu. Nyní s jeho souhlasem přímo řeším různé záležitosti a velkoryse utrácím za jeho babičku, matku, strýce, tety, bratrance, sestřenice i další příbuzné. Podezíravý a chamtivý člověk, jakým jsem byla dříve, by se nikdy nevzdal kontroly nad rodinnými financemi. Nyní jsou naše finance navzájem transparentní a ani jeden z nás necítí potřebu skrývat si „tajné osobní úspory“.

Jednou manželovo pracoviště uspořádalo večírek. Aby povzbudili účast rodinných příslušníků, nabízeli finanční dary. Manžel to bez váhání odmítl, aniž by se se mnou radil. Zmínil se o tom jen mimochodem a řekl: „Řekl jsem jim, že by moje žena pozvání určitě odmítla. Ani 100 000 jüanů by ji nepřimělo změnit názor.“ Byla jsem šokována, jak vysoko hodnotí můj charakter a můj postoj k penězům!

Když se šířily pomluvy, že praktikující Falun Dafa jsou financováni jednotlivci nebo státy, manžel je rozhodně vyvracel, protože věděl, že praktikující by nikdy nepřijímali peníze od druhých. Kdykoli jsem potřebovala peníze na projekty Dafa, nikdy nic nenamítal a někdy mi dokonce pomáhal nakupovat potřebné věci. V jednu dobu jsem měla několik mobilních telefonů, abych mohla posílat hlasové zprávy a zachraňovat lidi. Nevadilo mu to, i když můj měsíční účet za telefon činil jeden až dva tisíce jüanů. Někdy jsem také pomáhala spolupraktikujícím, kteří měli finanční potíže, a kupovala jim telefonní karty, což znamenalo další výdaje. Vše, co jsem vydělala, jsem považovala za zdroj pro Dafa, který je nejlepší využít na projekty na záchranu lidí. Nepovažuji to za osobní oběť, protože to byl původně dar od Mistra.

Ve skutečnosti naše rodina nevydělává mnoho a ani si nevedu přehled o úsporách. Pro praktikujícího je to však dostačující.

Odvaha darovaná Mistrem

Moje matka, označená za „bohatou statkářku“, a otec, označený za „zapáchajícího intelektuála“, velmi trpěli za režimu KS Číny. Od dětství jsem se učila, jak se chránit. Naučila jsem se být obezřetná, neustále dávat pozor na nebezpečí a měla jsem slabou a bázlivou stránku.

Poté, co KS Číny začala pronásledovat Falun Dafa, reagovali známí i neznámí lidé negativně už při pouhé zmínce o Falun Dafa: „Oni se to ještě odvažují praktikovat. Opustili své rodiny a nestarají se o svůj život!“ Praktikování Falun Dafa v době aktivního pronásledování vyžaduje velkou odvahu.

Když jsem poprvé vyšla z domu rozdávat pravdu objasňující materiály, měla jsem pocit, že se na mě všichni dívají. Když jsem poprvé vyšla do ulic objasňovat pravdu, srdce mi bušilo nervozitou. Když jsem poprvé posílala zprávy objasňující pravdu na telefonu, třásly se mi ruce. Když jsem poprvé telefonovala, bála jsem se, že mě někdo uslyší. Při prvním pokusu tisknout pravdu objasňující materiály jsem si rozlila inkoust po obličeji i oblečení. Když jsme s jednou spolupraktikující vylepovaly plakáty odhalující zločin KS Číny – odebírání orgánů živým praktikujícím Falun Dafa – a nedokázaly jsme přijmout realitu tohoto násilí, plakaly jsme. Ať jsme se bály jakkoli, musely jsme jít dál a překonat to.

Jedna spolupraktikující byla jednou hospitalizována kvůli karmě nemoci. Vzala jsem její mobilní telefony a spustila automatické volání a nahrávky, které objasňovaly pravdu vnímajícím bytostem. Když jsem čekala na autobus, vytáhla jsem telefony, abych zkontrolovala jejich stav a vybrala novou řadu čísel. Když jsem zvedla hlavu, uviděla jsem přímo před sebou policejní auto. Policista se na mě díval i na telefon v mé ruce. Klidně jsem na něj pohlédla a pak sklonila hlavu a pokračovala v práci s telefonem. Když se rozsvítila zelená, policejní auto odjelo a mě náhle přepadla úzkost. Uklidnila jsem se na kraji ulice a pak pokračovala v chůzi. Mistr mi v té chvíli jistě dal odvahu, abych zůstala klidná!

V roce 2015 jsme spolu s dalšími praktikujícími podali trestní oznámení na Jiang Zemina, bývalého vůdce KS Číny, pod svými skutečnými jmény. Považovali jsme to za povinnost učedníků Dafa – chránit lidskou morálku. Později jsme si uvědomili, že to bylo součástí procesu nápravy Fa, který odstraňuje nesčetné zlé faktory v různých dimenzích. Tento krok vedl k výrazné změně v účinnosti našeho objasňování pravdy. Některé obchody dříve odmítaly mé pokusy objasnit pravdu, ale po podání žaloby tito stejní majitelé bez váhání přijali návrh vystoupit z KS Číny, Komunistického svazu mládeže a Mladých pionýrů. Setkávala jsem se s menším odporem a většina lidí byla ochotná přijmout pravdu a vystoupit z KS Číny.

Nedlouho po podání oznámení mi jeden spolupraktikující zavolal, že byl donucen opustit domov, a radil mi, abych se také skrývala. Atmosféra zastrašování vytvořená KS Číny byla natolik silná, že jsem cítila reálnou možnost zatčení. Záměrně jsem začala nosit do práce kalhoty místo sukní, abych se mohla rychle pohybovat. Manžel mi radil, abych úřadům řekla, že jsem ztratila občanský průkaz a nevím, kdo podal žalobu mým jménem. Jeho návrh jsem odmítla. Stejně jsem žalobu opatřila otiskem prstu, takže by nebylo možné své jednání popřít. Ujistila jsem ho, že jsem pod ochranou Mistra a nemá se čeho obávat.

Kvůli své tehdejší omezené úrovni kultivace jsem zařídila, aby byl tiskárna a další prostředky pro objasňování pravdy přemístěny mimo domov. U sebe jsem ponechala jen elektronické knihy a telefon používaný k objasňování pravdy. Navzdory hrozbě jsem každý den pod ochranou Mistra pokračovala v automatických telefonátech.

Šíření informací o Dafa

Když jsem začala objasňovat pravdu, byla jsem příliš zaměřená na vlastní image a nedokázala jsem snášet negativní reakce lidí. Někteří mi nadávali, označovali mě za blázna a chtěli, abych odešla. Někteří mě dokonce chtěli odvést na policejní stanici. Jiní se ke mně chovali s pohrdáním a zcela mě ignorovali. Myslela jsem si: „Jaká nevděčnost! Kdybych neměla povinnost vás zachránit, ani bych s vámi nemluvila. Nic vám nedlužím! Jakou škodu vám Falun Dafa způsobil? Jednala by s vámi takhle nějaká politická organizace?“ Tyto nevlídné myšlenky ve skutečnosti bránily mé snaze zachraňovat lidi.

Později jsem si svou chybu uvědomila a začala jsem se dívat do sebe. Když jsem se ocitla v takových situacích, v srdci jsem se tomu člověku omluvila: „Nedokážete přijmout pravdu, protože jsem se nekultivovala dost dobře. Doufám, že v budoucnu potkáte jiného praktikujícího, který vám to dokáže vysvětlit lépe.“ Někdy jsem si postěžovala rodinnému příslušníkovi a ten mi řekl: „To musí být těžké. Zdá se, že jsi při rozhovorech s cizími lidmi až příliš pokorná a poddajná.“ Tato poznámka mě přiměla zamyslet se. Neprezentuji se při objasňování pravdy nesprávně? Nedávám lidem nedůstojný obraz praktikujících Falun Dafa?

Jak jsem postupně dozrávala, setkávala jsem se s menším odporem a odmítáním. Ti, kteří dosud nevystoupili z KS Číny, tak po objasnění pravdy často učinili sami od sebe a zároveň vyjádřili vděčnost.

Jednou jsem se chystala odejít poté, co jsem starší ženě objasnila pravdu, když řekla: „Počkejte chvíli. Chci vás obejmout.“ Objaly jsme se a dlouho si jemně poklepávaly po zádech. Jak vzácné spojení! Děkuji, Mistře!

Jiný člověk mi řekl: „Jste tak laskavá! Po vašich slovech se cítím mnohem lépe. Měl jsem špatnou náladu, a tak jsem jel autobusem do centra na procházku. Teď se cítím mnohem lépe, vracím se domů!“

Setkala jsem se s lidmi, kteří po pochopení pravdy nechtěli odejít. Obvykle nastupovali do autobusu jako poslední a i poté stáli u dveří a mávali mi. Když se mě někdo zeptal: „Vyprovázíte příbuzného?“ odpověděla jsem: „Ano,“ a zároveň jsem využila příležitosti objasnit pravdu i jim.

Jednou jsem potkala staršího muže, který se vážně zeptal: „Máte syna nebo dceru? Přál bych si, aby se naše rodiny spojily sňatkem. Jste tak dobrý člověk, jaké by to bylo štěstí s vámi žít!“

Nyní bez váhání oslovuji migrující pracovníky i starší sběrače odpadu, někdy si k nim sedám na zem nebo jdu s nimi, když pracují, aniž bych dbala na nečistotu okolí.

Někteří lidé říkají: „Jsou praktikující Falun Dafa jediní dobří lidé na světě? Nejsem věřící, ale také se považuji za dobrého člověka.“ Odpovídám: „Jste dobrý člověk. Člověk, který se v tomto chaotickém světě rozhodne stát na straně dobra, je skutečně výjimečný!“ Jiným, kteří říkají: „Nechci vaši víru, nevnucujte mi své názory,“ odpovídám: „Nemyslím to tak. Respektuji vaše rozhodnutí a jen se s vámi chci podělit o to, jak jsem získala zdraví a štěstí. Falun Dafa je buddhistická praxe a pronásledování praktikujících přinese božský trest. Říkám vám to v naději, že se vyhnete nešťastnému osudu.“ Po těchto slovech se lidé obvykle usmějí a vystoupí z KS Číny.

Slovy nelze vyjádřit mou vděčnost Mistrovi. Bez ohledu na to, s jakou motivací jsem do Dafa vstoupila, je nyní mým nejzákladnějším připoutáním to, že jsem člověk. Pokud se budeme držet lidské přirozenosti a představ, principy Dafa nebudou moci skutečně vyživovat naše srdce. Mistr nám předal Fa, abychom se mohli vrátit ke svému původnímu, pravému já a dosáhnout osvícení. Byla by to tragédie, kdybychom tuto příležitost promarnili.

Protože jednám a žiji podle principů Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti, cítím vnitřní klid. Protože nyní vím, že vše v životě je dáno příčinou a následkem, neusiluji už o světskou slávu, zisk ani city. Cesta kultivace mi umožňuje každý den prožívat klid. Děkuji, Mistře, za Vaše soucitné spasení!