(Minghui.org) Mnoho článků na webu Minghui.org o pronásledování praktikujících Falun Dafa v Číně používá výrazy jako „nezákonné zatčení“, „únos“, „nezákonná prohlídka“ a „nezákonné vniknutí“. Tyto články často neuvádějí věcné podrobnosti, ale místo toho používají popisná slova a vyvozují závěry.

Když široká veřejnost čte tyto zprávy, jsou věcné detaily mnohem přesvědčivější než popisná přídavná jména a příslovce. V následujících dvou příkladech působí ten první spíše jako obvinění, zatímco druhý zní mnohem věrohodněji.

Příklad 1: Policie nezákonně vnikla do domu praktikujícího Falun Gongu, provedla nezákonnou domovní prohlídku a praktikujícího nezákonně zatkla.

Příklad 2: Tři lidé, kteří vypadali na třicátníky, dva muži a jedna žena, vnikli násilím do domu paní Li. Neměli na sobě policejní uniformy a odmítli se prokázat jakýmkoliv průkazem totožnosti. Zabavili dva počítače, aniž by vystavili potvrzení, a paní Li, která právě připravovala večeři, přinutili nastoupit do soukromého vozidla. Policie rodinu paní Li neinformovala, kam ji odvezli.

Většina čtenářů obecně nemá ráda, když jsou závěry vyvozovány za ně. Dávají přednost tomu, aby si na základě dostupných podrobností udělali vlastní úsudek. Aby bylo možné lépe objasňovat pravdu, měli by se reportéři Minghui vyhýbat používání výrazů „nezákonný“ a „nezákonně“ jako jediného argumentu nebo důkazu. Mnoho čtenářů takovému vyprávění nedůvěřuje. Důležité je také zajistit, aby fakta podávala logický popis událostí.

Aby bylo zatčení legální, musí být splněny následující náležitosti:

1. Totožnost příslušníků orgánů činných v trestním řízení a příkazy (Zákonná identifikace)

Příslušníci orgánů činných v trestním řízení musí prokázat svou zákonnou totožnost policejním průkazem. K zadržení osoby musí policie předložit příkaz k zadržení schválený úřadem veřejné bezpečnosti na okresní nebo vyšší úrovni. To znamená, že popis policistů, kteří nejsou v uniformě a před zatčením se odmítnou prokázat průkazem nebo právními dokumenty, umožní čtenářům vidět, že jednání policie je nezákonné. Pokud reportéři mohou své tvrzení podpořit uvedením příslušného zákona, mohou si to čtenáři ověřit a budou ještě více přesvědčeni.

2. Časové limity pro předvolání a zadržení (Zákonné časové lhůty)

V Číně zákon stanovuje časové limity pro předvolání. Doba trvání trestního zadržení by neměla přesáhnout 12 hodin. U závažnějších porušení nebo složitých případů by doba neměla přesáhnout 24 hodin. Pokud jsou také předvolání vydávána opakovaně s cílem prodloužit dobu zadržení, může se jednat o nezákonné zadržení. Taková fakta musí být v reportážích na Minghui.org zaznamenána. Jak fakta naznačují nezákonný postup? Zpráva by mohla například uvádět: „Praktikující byl na policejní stanici zadržován více než 48 hodin, přičemž během této doby nikdy neobdržel oznámení o zadržení, ani nebyl po výslechu propuštěn.“ Pokud zpráva zmiňuje pouze „nezákonné zadržení“, čtenáři nepochopí, co se stalo, mohou ztratit zájem, a dokonce mohou považovat reportáž za emotivní.

3. Povinnost informovat rodinu (Právo na informace)

Zákon vyžaduje, aby policie do 24 hodin informovala rodinu zatčené osoby o jejím zatčení nebo zadržení, včetně důvodů zatčení a místa zadržení. Existuje několik výjimek, například když rodina není k zastižení nebo se případ týká národní bezpečnosti či teroristických aktivit. K popisu porušení práva na informace může zpráva uvést například: „Praktikující byla tři dny pohřešována. Její rodina musela vynaložit velké úsilí a vznášet dotazy, než se dozvěděla, že je držena ve vazební věznici. Úřady se nepokusily rodinu informovat.“

4. Prohlídka a zabavení věcí (Majetková práva)

Při provádění prohlídky zákon vyžaduje, aby policie předložila příkaz k prohlídce, s výjimkou naléhavých okolností, a i tehdy musí být příkaz vystaven dodatečně. U všech zabavených věcí musí být na místě vystaveno potvrzení, které podepíše praktikující a svědek. K popisu nezákonné prohlídky by zpráva mohla uvést: „Policie vnikla do bydliště praktikujícího a bez příkazu k prohlídce tam provedla razii. Odnesli několik krabic soukromého majetku a nevydali seznam zabavených věcí (ani takový seznam nepodepsal žádný svědek).“

5. Policejní brutalita (Osobní bezpečnost)

Zákon zakazuje používání mučení k vynucení přiznání a zakazuje shromažďování důkazů prostřednictvím hrozeb, navádění nebo klamání. Použití omezovacích prostředků, jako jsou pouta, je omezeno na zabránění útěku pachatele nebo násilnému chování. K popisu nadměrného použití síly by zpráva mohla uvést: „Během zatýkání lidé bez policejních odznaků přitlačili staršího muže k zemi a na několika místech mu poranili ruce. Policisté mu během výslechu několik dní odpírali spánek.“

Výše uvedené příklady mají povzbudit k používání klíčových faktů v článcích namísto přídavných jmen a příslovcí. Uvedením konkrétního data, času, podrobností o jednání policie nebo chybějících odznaků, nedostatku právních dokumentů, jakož i míst, kde jsou praktikující protiprávně vězněni, se mohou čtenáři sami rozhodnout, zda došlo k porušení zákonů. Ještě lepší by bylo poradit se s právníkem a citovat zákony, které byly porušeny.

Čtenáři mohou samozřejmě stále pochybovat, zda jsou uvedené podrobnosti pravdivé, proto je nejlepší zahrnout vhodné fotografie, videa nebo důkazy třetích stran. To jim pomůže překonat případné výhrady. Někteří čtenáři se mohou divit, proč jsou zákony v Číně, které jsou stanoveny tak jasně, porušovány v tak velkém měřítku. Zpravodajské články se mohou stručně zmínit o důvodech zaujatého vymáhání práva, aniž by zacházely do hloubkové diskuse.

Ve skutečnosti mohou být praktikující při zatýkání velmi nervózní, což jim ztěžuje soustředit se na zapamatování jmen policistů a čísel odznaků a na vyžadování právních dokumentů. Je to těžké, ale musíme se o to ze všech sil snažit. Pokud se nebudeme snažit shromažďovat fakta potřebná pro objasňování pravdy, neděláme maximum pro to, abychom široké veřejnosti objasnili „fakta“ o pronásledování.

Někteří praktikující si myslí, že jelikož Komunistická strana Číny nerespektuje zákon, argumentace tím, že jsou zákony porušovány, pronásledování nezastaví. Já však věřím, že ano, protože zákon představuje principy běžné společnosti, což pomáhá odradit účastníky pronásledování, probudit svědomí policistů a také pomáhá čtenářům uznat pravdu.

Stručně řečeno, praktikující by se měli naučit být svědky a dokumentovat to, co vidí, namísto toho, aby byli jen obětí volající po spravedlnosti. Články o pronásledování musí obsahovat klíčová fakta a logiku, která dokáže čtenáře přesvědčit, vést je k rozvoji smyslu pro spravedlnost a k podpoře úsilí praktikujících o ukončení pronásledování.

Články, v nichž se praktikující dělí o svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v daném čase na základě stavu jejich kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznesení.