Canberra: Účastnice apelu z 25. dubna vzpomíná na historický den

(Minghui.org) Praktikující Falun Dafa se večer 24. dubna 2026 shromáždili před čínským velvyslanectvím, aby si připomněli 27. výročí apelu z 25. dubna v Pekingu. Odsoudili pronásledování praktikujících Falun Dafa ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny) i její nadnárodní represe a vyzvali mezinárodní společenství, aby tuto tyranii odsoudilo a pomohlo ji zastavit.

Praktikující se shromáždili před čínským velvyslanectvím 24. dubna 2026, aby si připomněli 27. výročí apelu z 25. dubna.

Pokojný apel z 25. dubna ukázal velikost Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti

Hao Li, zástupkyně praktikujících Falun Dafa v Canbeře, uvedla: „Praktikující v Číně čelí největší a nejhorší tyranii na světě. Navzdory drsnému prostředí 25. dubna 1999 pokojně apelovali. Tento apel byl velkolepým projevem důstojnosti a čestných hodnot. Praktikující demonstrovali základní principy Falun Dafa: Pravdivost, Soucit a Snášenlivost. Některá mezinárodní média jej označila za největší a nejpokojnější apel v čínské historii.

„Uplynulo dvacet sedm let. Praktikující Falun Dafa nadále zachovávají Dafa a se soucitem naplňují své velké historické poslání, přestože v Číně čelí brutálnímu pronásledování a odběrům orgánů – bezprecedentnímu zlu.“

Odsoudila KS Číny za rozšiřování pronásledování mimo Čínu a vyzvala mezinárodní společenství, aby pomohlo perzekuci ukončit. Řekla: „KS Číny používá různé prostředky k potlačování a pomlouvání Falun Dafa a Shen Yun a šíří svou propagandu mimo Čínu. Letos KS Číny své nadnárodní represe eskalovala. Zasílali bombové hrozby divadlům, kde měl Shen Yun vystupovat. Dokonce zaslali bombové hrozby zaměřené na australského premiéra, aby zabránili vystoupení Shen Yun v Austrálii. Podobné hrozby byly zaslány i do devíti dalších demokratických zemí včetně Kanady, Velké Británie a Itálie. Toto nehorázné chování KS Číny je hrubým porušením a ohrožením suverenity, nezávislosti, svobody a bezpečnosti demokratických zemí. Vyzýváme lidi ze všech společenských vrstev, aby pomohli zastavit brutální pronásledování a nadnárodní represe praktikujících Falun Dafa ze strany KS Číny.“

Praktikující vzpomíná na apel z 25. dubna

Emma, která se apelu v Pekingu 25. dubna 1999 osobně zúčastnila, řekla: „Stále si živě pamatuji, co se ten den stalo.

„Den předtím, 24. dubna 1999, jsme se dozvěděli, že v Tianjinu bylo zatčeno několik praktikujících Falun Dafa a policie je odmítla propustit. Místní praktikující se sešli, aby prodiskutovali, co bychom měli dělat. Praktikovali jsme Falun Dafa. Jejich zatčení znamenalo, že vláda naši víru neuznává. Falun Dafa nás učí být dobrými lidmi a je prospěšný národu, společnosti i nám samotným. Rozhodli jsme se jít do Národního úřadu pro apely a říci úředníkům, že praktikující Falun Dafa se díky praktikování Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti stali dobrými lidmi a odpovídajícím způsobem si pozdvihli své morální standardy. Plánovali jsme požádat o okamžité propuštění praktikujících v Tianjinu.

„V té době praktikovala Falun Dafa celá naše rodina již více než tři roky. Všichni jsme se rozhodli jet do Národního úřadu pro apely v Pekingu. Bylo mi 26 let a právě jsem se vdala. Řekla jsem manželovi, že chci jet do Pekingu co nejdříve v naději, že pomůžu dosáhnout brzkého propuštění zadržených praktikujících. Naplánovala jsem si cestu společně s několika dalšími mladými praktikujícími. Nevěděli jsme, jakého výsledku dosáhneme, ani jsme nevěděli, co přesně apelování obnáší nebo jak se provádí. Neměli jsme v tomto ohledu žádné zkušenosti. Mysleli jsme si, že se možná setkáme s nějakými úředníky, kteří by nám mohli pomoci. Chtěli jsme jim vyprávět své osobní zkušenosti s praktikováním Falun Dafa a to, jaký prospěch nám přinesl.

„Jeli jsme autobusem a poté vlakem a do Pekingu jsme dorazili 25. dubna 1999 kolem osmé hodiny ráno. Když jsme vycházeli z pekingského nádraží, viděli jsme mnoho policistů, kteří vyslýchali lidi, kteří právě vystoupili z vlaku. Nechtěli jsme, aby nás policie vyslýchala, protože jsme se stále potřebovali dostat k úřadu pro apely. Šest z nás bylo mladých. Policie si možná myslela, že jsme turisté, takže nás nevyslýchali.

„Ptali jsme se lidí, kde je Národní úřad pro apely, a bylo nám řečeno, že v ulici Fuyou. Všimli jsme si, že tím směrem míří mnoho lidí, a cestou jsme viděli mnoho policistů. Když jsme se k úřadu přiblížili, uviděli jsme mnoho praktikujících, kteří tam tiše stáli. Našli jsme si místo ke stání. Brzy praktikující přicházející ze všech směrů zaplnili ulice v blízkosti úřadu a klidně stáli podél chodníků. Neblokovali jsme dopravu ani průchody.

„Každých několik desítek metrů stál policista. Brzy jsme se dozvěděli, že nás úřad požádal o vyslání zástupců k rozhovoru. Všichni jsme v tichosti čekali, až nám zástupci sdělí výsledek schůzky. Praktikující přijeli z celé země. Někteří jeli nočními autobusy nebo vlaky. Někteří byli starší lidé. Když byli unavení, sedli si na zem, a když měli hlad, snědli svačinu, kterou si přinesli.

„Praktikující dávali odpadky do plastových sáčků. Někteří mladí praktikující odpadky sbírali a vyhazovali je do košů. Když policisté viděli, jak tam v klidu stojíme, uvolnili se.

„Naši zástupci vyšli ven a řekli nám, že premiér přijal naše požadavky, kterými bylo propuštění zadržených praktikujících, možnost svobodně praktikovat Falun Dafa a legální vydávání knih Falun Dafa. Požádali nás, abychom odešli. Bylo kolem osmé nebo deváté hodiny večer a už byla tma. Každý praktikující opustil ulici Fuyou rychle a v tichosti.

„Později jsem se dozvěděla, že zámořská média tento apel chválila. Psala, že po takovém množství lidí nezůstaly žádné odpadky, a dokonce posbírali i nedopalky cigaret, které policisté odhodili na zem. Když jsem to slyšela, cítila jsem, že to ani nestojí za zmínku. Mistr nám říká, abychom byli dobrými lidmi a brali ohled na ostatní. To je to, co bychom měli dělat. Na druhou stranu média v Číně hlásila, že jsme byli přísně organizovaní a ukáznění. Podcenili praktikující, kteří mají silnou víru v to být dobrými lidmi a zušlechťovat svůj charakter.

„V mžiku uplynulo 27 let. Teď je mi přes padesát. Mám velké štěstí, že mě vedou principy Falun Dafa. Zlepšuji se podle principů Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. Budu i nadále nést ducha apelu z 25. dubna a dál lidem klidně a racionálně objasňovat pravdu.“

Pozadí: Co je apel z 25. dubna?

Falun Dafa (známý také jako Falun Gong) byl veřejnosti poprvé představen Mistrem Li Hongzhi v Changchunu v Číně v roce 1992. Tato duchovní disciplína se nyní praktikuje ve více než 100 zemích. Miliony lidí přijaly toto učení – založené na principech Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a pěti jemných cvičeních – a zažily zlepšení zdraví a celkové pohody.

Ve dnech 23. a 24. dubna 1999 policisté v Tianjinu, městě nedaleko Pekingu, napadli a zatkli desítky praktikujících, kteří se shromáždili před redakcí časopisu, aby prodiskutovali chyby v nedávno publikovaném článku útočícím na Falun Dafa. Jak se zpráva o zatýkání šířila a další praktikující se dotazovali úřadů, bylo jim řečeno, že své odvolání musí předložit v Pekingu.

Následujícího dne, 25. dubna, se u Národního úřadu pro apely v Pekingu spontánně shromáždilo přibližně 10 000 praktikujících Falun Dafa, jak jim bylo doporučeno tianjinskými úředníky. Shromáždění bylo pokojné a spořádané. Několik zástupců Falun Dafa bylo pozváno k setkání s čínským premiérem Zhu Rongjim a členy jeho personálu. Ten večer byly obavy praktikujících vyřešeny. Zatčení praktikující v Tianjinu byli propuštěni a všichni se vrátili domů.

Jiang Zemin, tehdejší vůdce KS Číny, vnímal rostoucí popularitu této duchovní disciplíny jako hrozbu pro ateistickou ideologii KS Číny a 20. července 1999 vydal příkaz k zákazu Falun Dafa.

Web Minghui.org v průběhu let potvrdil úmrtí tisíců praktikujících v důsledku pronásledování, ačkoli se předpokládá, že skutečný počet je mnohem vyšší. Nespočet dalších bylo vězněno a mučeno pro svou víru.

Existují konkrétní důkazy o tom, že KS Číny schvaluje odběry orgánů zadržovaným praktikujícím, kteří jsou vražděni pro potřeby transplantačního průmyslu.