Nepolevujme v zachraňování lidí

(Minghui.org) Mistr Li si přeje, abychom vytrvali v úsilí zachraňovat lidi.

Jednoho rána v březnu tohoto roku se mi zdál sen. Viděl jsem nekonečné pole plné lidí sedících těsně vedle sebe. Lidé i půda, na které seděli, měli spáleně rudou barvu. Seděli naprosto nehybně a z jejich výrazů bylo patrné, že prožívají nepředstavitelné utrpení.

Společně s jedním dalším praktikujícím jsme na ně začali opakovaně s naléhavostí volat: „Falun Dafa je dobrý! Zůstaňte v bezpečí!“ Nepamatuji si už, jak dlouho to trvalo, ale lidé s námi postupně začali jednohlasně vykřikovat: „Falun Dafa je dobrý.“ Celé to širé pole se rozléhalo těmito slovy a lidé v ten moment přestali cítit bolest.

Když už jsem téměř ztratil hlas, otočil jsem se doprava a uviděl jsem nedaleko malou skupinu dalších lidí. Země, na které seděli, byla stále rozpáleně rudá. Asi dvanáctiletá dívka se na mě upřeně dívala, jako by mě celou svou duší prosila o záchranu. Ze všech zbývajících sil jsem znovu křičel: „Falun Dafa je dobrý! Zůstaňte v bezpečí!“ Křičel jsem tak dlouho, dokud jsem úplně neztratil hlas. Věřím, že mě tehdy slyšeli.

Pamatuji si, že jsem se snažil ze všech sil křičet ještě ve chvíli, kdy jsem se probudil. Rychle jsem se posadil na posteli. Srdce mi divoce bušilo a po celém těle mi přebíhal mráz. Ty výjevy byly natolik děsivé a srdcervoucí, že je nelze lidskými slovy vůbec popsat. Bylo to nesmírně bolestné, ale v ten moment jsem nedokázal ani plakat. Celý zbytek dne mě pak doprovázel hluboký pocit sklíčenosti.

Vstal jsem, podíval se z okna a venku uviděl neprostupný, hustý opar, jako by někde v blízkosti právě dohořel obrovský požár. Otevřel jsem okno a do místnosti vnikl vzduch, který silně páchl po střelném prachu, až se mi téměř zatajil dech. Nikdy předtím jsem takto hustý a temný opar nezažil.

Tento prožitek mi pomohl si uvědomit, že musím doslova závodit s časem, abych zachránil více vnímajících bytostí. Pochopil jsem, že už nesmím dál být připoután ke slávě, osobním zájmům ani citům tohoto lidského světa. Pokud bych v sobě tyto věci nezměnil, bylo by to stejné, jako páchání zločinu proti nápravě Fa a vnímajícím bytostem. Kdyby má vlastní připoutání a lidské touhy vedly k tomu, že vnímající bytosti nakonec skončí v utrpení, hluboce bych toho litoval, až jednou plně spatřím pravdu.

Zamysleme se nad tím společně. Kolik našich vlastních příbuzných, přátel, spolužáků, sousedů a lidí, které jen náhodně potkáváme na ulici, skutečně pochopilo fakta díky tomu, že jsme jim objasňovali pravdu? Někteří s námi sice zdánlivě souhlasili a přijali naše pravdu objasňující materiály. Někteří z nich dokonce díky tomu zažili požehnání Dafa nebo obdrželi určité varování, přesto však později pod tlakem praktikující nahlásili policii. Lidi v dnešním světě je těžké zachránit, ale je to způsobeno především rušivým zasahováním starých sil a propagandou Komunistické strany Číny. Dokud nám však zbývá čas, byť by to bylo do úplně poslední minuty, stále existuje naděje lidské životy zachránit.

Měli bychom si proto hluboce vážit každého okamžiku, který nám Mistr svým nesmírným utrpením prodloužil, neustále pamatovat na jeho oběť a ze všech sil se snažit zachránit více vnímajících bytostí. Mistr chová bezmezný soucit se všemi bytostmi a naším úkolem je použít tento soucit, který nám Mistr předal, k záchraně všech kolem nás. Neměli bychom si sami vybírat, koho zachráníme a koho ne, protože pro tyto lidi představujeme jejich úplně poslední naději na věčnou spásu.