[Oslava Světového dne Falun Dafa] Z oddaného stoupence KS Číny pevným praktikujícím Falun Dafa

(Minghui.org) V roce 1998 jsem se přestěhoval do Evropy, abych zde studoval na univerzitě. Po získání doktorátu jsem krátce vyučoval na vysoké škole a později nastoupil do společnosti z žebříčku Fortune 500. Pracoval jsem jako seniorní technologický specialista a nikdy by mě nenapadlo, že budu praktikovat Falun Dafa. V současné době se této kultivační praxi věnuji již sedmadvacet let.

Oddaný stoupenec KS Číny

Ateismus byl samozřejmou součástí mého vzdělání a výchovy. Přestože jsem vyrůstal v tradiční rodině, nechodil jsem do chrámů ani jsem nevěřil v existenci Buddhů nebo bohů. Přesto jsem při pohledu na sochy Buddhů pokaždé pociťoval hlubokou úctu.

Ve škole se mi dařilo po všech stránkách: měl jsem výborné známky, slušné chování a byl jsem sportovně založený. Patřil jsem mezi první ze svých vrstevníků, kteří vstoupili do Mladých pionýrů a Svazu mládeže. Myslel jsem si tehdy, že na Komunistické straně Číny (KS Číny) není nic špatného, protože jsem politické zprávy vůbec nesledoval. Do samotné KS Číny jsem nakonec vstoupil prostě proto, že to bylo nezbytným požadavkem pro získání dobrého zaměstnání.

Krátce po mém příjezdu do Evropy mi jeden spolužák z vysoké školy v Číně řekl, že armáda 4. června 1989 střílela do studentů na náměstí Tiananmen. Nejenže jsem mu tehdy nevěřil, ale ještě jsem mu vyčítal, že nemá rád svou vlastní zemi. V té době jsem byl skutečně oddaným stoupencem KS Číny.

Po dokončení vysoké školy se u mě objevily vážné žaludeční problémy. Když jsem vynechal jídlo, žaludek mě nesnesitelně bolel a mnoho druhů potravin jsem vůbec nemohl jíst. Nepomohli mi ani západní, ani čínští lékaři. Neustálé bolesti žaludku mi bránily klidně spát a soustředit se na práci. Zkoušel jsem různé druhy cvičení, ale vše bylo bezvýsledné.

Pozoruhodné zlepšení zdraví po začátku praktikování Falun Dafa

Protože jsem žil v cizině sám, zoufale jsem se chtěl uzdravit, abych se o sebe dokázal postarat. Shodou okolností jsem narazil na výtisk knihy Zhuan Falun a začal si v ní číst. To, co jsem se v ní dozvěděl, mě hluboce oslovilo, a tak jsem se naučil všech pět cvičení. Praktikující, které jsem tehdy poznal, byli neobyčejně laskaví a upřímní lidé.

Asi po třech měsících jsem s velkým překvapením zjistil, že mohu jíst naprosto cokoli a jídlo mi opět chutná. Začal jsem dobře spát a přes den jsem měl spoustu energie. V tu chvíli jsem si plně uvědomil: „Falun Dafa je opravdu dobrý.“

Lidé v mém okolí si často museli kvůli chřipce brát několik dní volna. Moji kolegové v zaměstnání, kteří věděli, že praktikuji, mi říkávali: „Vy budete určitě v pořádku.“ A skutečně – během posledních dvaceti let jsem měl jen několikrát mírné příznaky chřipky, a i tehdy jsem mohl pracovat z domova. V práci jsem kvůli zdraví nikdy nic nezdržel.

Možná se zdá snadné řídit se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti krátkou dobu, ale zachovávat je deset, dvacet nebo třicet let je skutečná výzva. Praktikující, kteří ve svém úsilí vytrvají, však zažívají hlubokou radost a mimořádné pocity, které pramení z opravdové kultivace a neustálého zlepšování svého charakteru.

Z člověka, který neustále lhal, se stal pravdomluvný člověk

Když jsem žil v Číně, neustále jsem lhal, abych získal uznání ostatních a chránil své osobní zájmy. Nepovažoval jsem za nic vážného jednat proti vlastnímu svědomí. Mistr však od těch, kdo praktikují Falun Dafa, striktně vyžaduje pravdivost. Uvědomil jsem si, že bych neměl lhát kvůli ochraně vlastních zájmů ani kvůli zachování tváře, a to ani tehdy, když nikdo jiný skutečný stav věcí nezná.

Poté, co KS Číny v červenci 1999 zahájila pronásledování Falun Dafa, se její lži a nenávistná propaganda rozšířily i do Evropy a mnoho čínských studentů jim slepě uvěřilo. Někteří z nich věděli, že praktikuji, a tak se mi posmívali nebo mě veřejně ponižovali. Postupem času jsem ze strachu a kvůli snaze zachovat si tvář přestal lidem říkat, že se Falun Dafa věnuji.

V hloubi duše jsem však věděl, že Falun Dafa je dobrý a že praktikující v Číně jsou protiprávně zatýkáni, mučeni a dokonce zabíjeni. Často jsem kvůli tomu o samotě plakal. Jednoho dne jsem si sám se sebou vážně promluvil: „Mám z této praxe obrovský prospěch, ale když je pronásledována, chráním jen sám sebe. Jsem tak vystrašený, že se neodvážím promluvit. Vždyť nejsem ani dobrý člověk, natož někdo, kdo praktikuje Pravdivost.“ Od té chvíle jsem začal lidem kolem sebe otevřeně říkat, že praktikuji Falun Dafa a že je to skvělá praxe.

S pomocí dalších praktikujících jsem začal tisknout a rozdávat pravdu objasňující materiály o Falun Dafa, účastnit se průvodů i shromáždění a pokojně protestovat před čínským velvyslanectvím.

V roce, kdy jsem úspěšně obhájil doktorát, mi personální agentura našla velmi dobře placené zaměstnání v Číně s ročním příjmem téměř jeden milion jüanů (přibližně 150 000 amerických dolarů). Tuto nabídku jsem však odmítl, protože jsem věděl, že v Číně bych se musel vzdát své víry. Krátce nato mi nabídla pracovní místo renomovaná společnost z žebříčku Fortune 500.

Buďte soucitní a ustupte o krok zpět

Více než dvacet let jsem pracoval na jednom specifickém projektu a celý tým mě považoval za předního odborníka v dané oblasti. Jeden kolega projevil velký zájem dozvědět se o tomto projektu více. Zpočátku jsem se domníval, že chce upřímně spolupracovat, a tak jsem mu velkoryse nabídl, že ho vše naučím. Jednoho dne mi však otevřeně řekl, že chce celý projekt převzít sám. Když jsem si v té chvíli vzpomněl na Mistrova slova o tom, že máme vždy dávat druhé lidi na první místo, bez váhání jsem souhlasil.

Později jsem pochopil, že nechtěl pouze vést projekt, ale toužil se stát uznávanou autoritou v daném oboru. Kdybych nepraktikoval Falun Dafa, nikdy bych něco takového nedovolil a o svou pozici bych bojoval. Věděl jsem však, že musím jednat soucitně a laskavě. Uvědomoval jsem si, že je mladý a potřebuje příležitost ke kariérnímu růstu, a tak jsem si vůbec nestěžoval.

Přešel jsem tedy na nový projekt a začal si rozšiřovat znalosti v úplně jiné oblasti. O pět let později jsem se stal uznávaným odborníkem i v tomto novém oboru. Kdybych tehdy sobecky bojoval o udržení své původní pozice, nikdy bych se profesně neposunul dál a nedosáhl tak velkých úspěchů.

Skutečná zkouška Snášenlivosti

Kvůli nešťastnému nedorozumění poslal jeden člen našeho týmu e-mail asi tuctu kolegů, včetně mého přímého nadřízeného. V textu mě nemilosrdně kritizoval a ostře trval na tom, abych projekt okamžitě opustil. Mohl jsem se snadno bránit a uvést mnoho pádných argumentů ve svůj prospěch, ale Mistr nás učí dívat se v každé situaci do sebe a zachovávat pevnou snášenlivost:

„Vydržet úplně bez rozhořčení nebo pocitu křivdy je snášenlivostí kultivujícího." (Co je Snášenlivost (Ren)?, Podstata dalšího pokroku)

Úplně jsem se uklidnil, hluboce se zamyslel nad celou situací a uvědomil jsem si, že za jeho chování a vzniklý konflikt nesu částečnou odpovědnost i já sám. Napsal jsem mu proto velmi klidnou odpověď, v níž jsem mu poděkoval za upozornění a upřímně se omluvil za vzniklé nedorozumění.

Vedoucí projektu se o tomto incidentu zmínil pouze jednou — a nikdo další už o něm nikdy nemluvil. Když jsme pak měli pracovní schůzky, sám jsem tohoto kolegu zdravil jako první a dál jsme spolu bez problémů spolupracovali.

Ještě těžší zkoušky snášenlivosti však přicházely ve chvílích, kdy jsem mluvil s rodilými Číňany a objasňoval jim pravdu o pronásledování Falun Dafa. Často mi hrubě nadávali, uráželi mě a provokovali. Někdy se mě dokonce pokoušeli fyzicky napadnout.

Jednou kolem mě procházela skupina studentů z Číny a já jim slušně nabízel letáky o Falun Dafa. Okamžitě mi začali sprostě nadávat. Hluboce se mě to dotklo, protože když jsem vyučoval na univerzitě, studenti si mě vždy nesmírně vážili. Teď jsem tu však stál jako praktikující v obyčejném tričku s nápisem „Falun Dafa“. V té vteřině jsem si vzpomněl na to, co Mistr učí o Soucitu a Snášenlivosti, a moje mysl se zcela uklidnila. Věděl jsem, že tito mladí lidé byli pouze oklamáni lžemi KS Číny, přesně tak, jako jsem byl kdysi oklamán i já sám.

Probuďte se a vystupte z KS Číny

Když pronásledování v roce 1999 začalo, upřímně jsem věřil, že tehdejší vůdce Jiang Zemin udělal politickou chybu a že represe skončí, jakmile se k moci dostane někdo jiný. Když však byly odhaleny nezvratné lži kolem zinscenovaného sebeupálení na náměstí Tiananmen, byl jsem v naprostém šoku. Nemohl jsem uvěřit, že KS Číny dokáže zneužít státní televizi k tak ohavnému podvodu. Když v roce 2004 vyšlo Devět komentářů ke komunistické straně, nedokázal jsem tuto knihu při prvním čtení ani dočíst — byl jsem příliš otřesený krutou pravdou. Autoři však svá tvrzení podložili jasnými důkazy a neprůstřelnou logikou.

Poté, co jsem Devět komentářů ke komunistické straně přečetl několikrát, mě ohromila hloubka a kvalita tohoto textu. Konečně jsem přijal skutečnost, že KS Číny nepředstavuje Čínu jako takovou. Díky tomu jsem plně pochopil, proč komunistický režim tak brutálně pronásleduje Falun Dafa a proč se mnohé historické události odehrály právě tímto způsobem.

Bez váhání jsem tehdy vystoupil z KS Číny i ze všech jejích přidružených organizací, protože jsem si uvědomil, jak naivní a slepé bylo mé dřívější chápání této zločinné mašinerie.

Z oddaného stoupence KS Číny pevným praktikujícím Falun Dafa

Falun Dafa mě od základu proměnil — ze sobeckého a bázlivého podporovatele KS Číny se stal pevný a odhodlaný praktikující. Z celého srdce si přeji, aby všichni lidé na celém světě pochopili, že praktikující Falun Dafa objasňují pravdu z čistého srdce — dělají to proto, že si upřímně přejí, aby lidé získali požehnání a zůstali v bezpečí.

(Vybraný příspěvek k oslavě Světového dne Falun Dafa 2026 na Minghui.org)