(Minghui.org) V naší severní vesnici býval obchod s tofu po ránu nejživějším místem — lidé se tam těšili na dobrou snídani. Jednoho dne tam však málem vypukla prudká rvačka.
Jednoho rána v roce 2009 šel můj manžel do vesnického obchodu s tofu na pudink z tofu. Jakmile se vrátil domů, rozplakal se. Překvapeně jsem se ho zeptala, co se stalo. Řekl mi, že ho napadl Hu, majitel obchodu s tofu.
Ukázalo se, že když manžel toho rána přišel do obchodu, čekala na něj u vchodu manželka vedoucího vesnice. Řekla mu: „Řekl jste paní Huové [manželce majitele obchodu], že jsem včera nezaplatila za jídlo. Ve vesnici jste vážený člověk a vždycky jsem si vás vážila. Jak jste mohl udělat něco takového?“
Manžel odpověděl: „Nic takového jsem neřekl. Včera jsem vás ani neviděl přijít na jídlo, tak jak bych mohl tvrdit, že jste nezaplatila?“
Oba pak šli za paní Huovou. Manžel se jí zeptal: „Kdy jsem vám kdy řekl, že včera nezaplatila za jídlo? Včera jsem ji vůbec neviděl. Jak si můžete něco takového vymýšlet?“
Paní Huová nic neřekla. Vedle stál Hu, který na manžela zlostně hleděl, a křičel na něj, aby zmlkl. Manžel odpověděl: „Jak můžete člověku zakazovat, aby se hájil, když sami lžete?“ Jakmile to dořekl, Hu popadl bambusovou lopatku na smetí a prudce manžela udeřil.
Paní Huová věděla, že manžel před čtyřmi lety prodělal operaci rakoviny žaludku a nesmí se rozčilovat, proto rychle zasáhla a svého muže odtáhla pryč. Můj manžel byl vždy známý jako poctivý a slušný člověk, který nikdy nevyvolává konflikty. Po takovém zacházení to nedokázal snést a hned po návratu domů mi všechno řekl.
Rozzuřila jsem se a řekla: „Tohle už je opravdu příliš!“ Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím větší hněv jsem cítila. Manžel chtěl, abych si s nimi šla promluvit, jinak prý takové ponížení nedokáže překousnout.
Je mi 76 let a dříve mě lidé znali jako „tvrdou ženskou“. Byla jsem tvrdohlavá, ostrá v řeči a prudké povahy. Nedokázala jsem snést ani sebemenší křivdu. V roce 1996 jsem začala praktikovat Falun Dafa, řídit se principy Pravdivost-Soucit-Snášenlivost, a postupně jsem se změnila. Naučila jsem se poměřovat sama sebe podle standardů Fa.
Když jsem tedy slyšela manžela říkat, že tohle ponížení nedokáže překousnout, náhle jsem se uklidnila. Uvědomila jsem si, že se na věc znovu dívám z pohledu osobní křivdy. Když někdo jiného udeří nebo nakopne, není za tím karmický vztah? Křivdy by se měly rozvazovat, ne oplácet další záští.
Řekla jsem manželovi: „Nemohu tam jít a hádat se s nimi. Musím se držet principů Fa a naslouchat Mistrovu učení. Kdybych šla bojovat s ostatními, byla bych ještě praktikující Falun Dafa? Nebyla by to ostuda pro Fa?“
Když to manžel uslyšel, znovu se rozplakal. Řekl: „Takže tě moje pocity vůbec nezajímají? Jen se budeš dívat, jak se utrápím k smrti?“ Abych ho ještě víc nerozrušila, rozhodla jsem se do obchodu s tofu přece jen zajít. Cestou jsem neustále přemýšlela, jak celou situaci zvládnout.
Když jsem o několik minut později dorazila, před obchodem stálo mnoho lidí a živě rozebírali právě vzniklý konflikt. Bylo mezi nimi i několik lidí, kterým jsem pomohla vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací.
Jakmile mě lidé spatřili přicházet, mysleli si, že jdu pokračovat v hádce. Sotva jsem vstoupila do obchodu, nahrnul se dovnitř velký dav. Dokonce i prodavač smažených tyčinek z vedlejšího stánku přestal prodávat a šel za námi. Všichni očekávali pořádnou scénu.
Jakmile jsem vešla dovnitř, hlasitě jsem zavolala na paní Huovou. Odpověděla a vyšla ven s naběračkou v ruce. Řekla jsem: „Slyšela jsem, že můj muž a váš muž spolu vedli ‚světovou válku‘?“ A po těch slovech jsem se rozesmála.
Jakmile jsem se rozesmála já, rozesmáli se i všichni přihlížející. Paní Huová odpověděla: „Dnešní incident nemá nic společného ani s vaším mužem, ani s mým mužem. Všechno to vzniklo kvůli mé lži. Protože váš muž sem chodí každé ráno a lidé věří tomu, co říká, použila jsem jeho jméno jako potvrzení. Už jsem stará a hlava mi neslouží jako dřív. Ve skutečnosti manželka vedoucího vesnice včera vůbec nepřišla jíst. Toto byla celá moje chyba.“
Pořád opakovala, že je to všechno její vina, ale já jí nevyčetla jediné slovo.
Nakonec řekla: „Prosím, vyřiďte manželovi mou omluvu. Řekněte mu, ať už se nezlobí, a zítra ráno zase přijde na snídani.“ Potom odešla dovnitř a přinesla několik kukuřično-pšeničných placek v páře se slovy: „Vím, že je má váš muž rád. Vezměte mu je prosím.“
Normálně od druhých nic nepřijímám, ale ten den jsem si je vzala, abych ukázala, že se nezlobím. S úsměvem jsem odešla a manželé Huovi spolu s přihlížejícími mě vyprovodili ven.
O několik dní později jsem šla kolem obchodu s tofu znovu. Hu okamžitě vynesl zevnitř židli a trval na tom, abych si na chvíli sedla. S úsměvem jsem se posadila a pomohla celé jeho rodině vystoupit z KS Číny.
Od té události uplynulo více než deset let. Dlouho jsem se necítila dobře při pomyšlení, že bych to měla sepsat, protože jsem si kladla otázku, zda by to nebylo předvádění se. Nemám vysoké vzdělání a neumím psát elegantně. Jen chci vyjádřit svou vděčnost Mistrovi. Byl to Mistr, kdo mě proměnil z tvrdé ženy v laskavého a mírného člověka.
(Vybraný příspěvek k oslavě Světového dne Falun Dafa 2026 na Minghui.org)
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
