[Oslava Světového dne Falun Dafa] „Co z toho máte?“

(Minghui.org) Praktikující Falun Dafa se navzdory pronásledování odmítají vzdát své víry, přestože tím riskují ztrátu zaměstnání, rodiny, osobních zájmů, a dokonce i života. Lidé jsou jejich rozhodnutím často zmateni a ptají se: „Co z toho máte?“

Co z toho tedy máme?

Falun Dafa byl v Číně poprvé představen v roce 1992 a během krátké doby jej začalo praktikovat téměř 100 milionů lidí. Mnozí se rychle zbavili nemocí a už se této praxe nikdy nechtěli vzdát. Poté, co přijali zásady Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, poznali radost z harmonických rodinných vztahů i úspěchů v práci.

Pronásledování trvá již 27 let a zločiny páchané na praktikujících nemají obdoby. Patří mezi ně i násilné odebírání orgánů praktikujícím zaživa, z něhož Komunistická strana Číny (KS Číny) získává zisk. Mnoho neochvějných praktikujících přišlo o rodiny i zaměstnání. Od chvíle, kdy se po začátku pronásledování rozhodli ve své víře pokračovat, ztratili někteří radost a požehnání, která dříve měli – peníze, dobrou pověst, milující manžele či manželky, děti a vnoučata.

Ve světě, kde se každý stará především sám o sebe, se praktikující rozhodli odhalovat zločiny páchané proti nim a vysvětlovat lidem, co je Falun Dafa. Navzdory utrpení, kterým během pronásledování procházejí, chtějí lidem pomoci rozpoznat zlovolnou povahu KS Číny a zabránit tomu, aby se na těchto zločinech podíleli.

Co tedy praktikující získávají? To je otázka, na kterou si jejich rodiny, přátelé, a dokonce ani pachatelé pronásledování nedokázali za uplynulých 27 let odpovědět. Proč tato skupina lidí vytrvává a nebojí se přijít o své zájmy ani o život?

Praktikující od tohoto světa nic nechtějí. Praktikujeme Pravdivost, Soucit a Snášenlivost. To, co z toho máme, je možnost umožnit lidem poznat radost z následování těchto zásad a naladit se na tyto univerzální hodnoty. Díky tomu se mohou znovu spojit s tradičními morálními principy a zakusit krásný život, který může vést pouze člověk s pevným morálním charakterem. Propaganda a lži KS Číny pak již nebudou mít v lidských srdcích místo.

Dvacet sedm let je dostatečně dlouhá doba na to, aby se z novorozence stal mladý muž, z mladého muže člověk středního věku a z člověka středního věku senior. Taková doba dokáže člověka změnit a odpovědět i na otázky, které se zdály být neřešitelné. Každý praktikující má svůj vlastní příběh. Ráda bych se podělila o ten svůj – o to, jak praktikování změnilo mé vztahy s rodinnými příslušníky.

Jako dcera

Rodiče mají dvě dcery. Mladší sestra odjela studovat do zahraničí a žije v jiné zemi. Občas domů zavolala a povídala si s námi. Odpovědnost za péči o rodiče tak připadla mně.

Když byli rodiče mladší, byli zaneprázdněni prací a já školou. Postupně přešli od starostí o můj školní prospěch ke starostem o mé manželství. Celkově jsme spolu vycházeli dobře.

Poté, co v roce 1999 začalo pronásledování a policie mě dvakrát zatkla za to, že jsem se odmítla vzdát své víry, začali rodiče považovat mou přítomnost za hrozbu pro rodinu. Doma se o Falun Dafa nesmělo mluvit. Po desetiletích ideologické indoktrinace KS Číny nedokázali prohlédnout její lži a nevěřili tomu, co jsem jim říkala. Ochladli ke mně a dívali se na mě lhostejně a odtažitě, jako bych mohla každou chvíli ublížit sobě nebo někomu jinému.

V takto nepřátelském rodinném prostředí jsem využívala každou příležitost k objasňování pravdy. Snažila jsem se řídit požadavky Fa a dívat se na věci z jejich pohledu. Chtěla jsem, aby poznali, jaký je skutečný praktikující Falun Dafa. Pokud nebylo možné komunikovat slovy, snažila jsem se jim to ukázat svým jednáním.

Jak čas plynul, rodiče odešli do důchodu. Z aktivního a rušného života se stala nuda. Dříve byli obklopeni lidmi, kteří je respektovali, a podřízenými, kteří se na ně obraceli. Nyní se cítili osamělí a potřebovali společnost. Nastal správný čas, aby poznali, jakým člověkem skutečně jsem.

Najala jsem pomocnici a řidiče, kteří jim pomáhali s každodenními záležitostmi. Hradila jsem všechny jejich výdaje, organizovala jejich aktivity a chodila s nimi na procházky. Pravidelně jsem uklízela domácnost. Když pomoc nebyla k dispozici, dělala jsem pro ně vše sama a zajišťovala vše, co potřebovali. Mnoho jejich přátel skončilo v domovech pro seniory. Kdykoli viděli, že rodiče doprovázím na různá místa, záviděli jim a říkali, že jejich vlastní děti nezavolají ani jednou týdně.

Léta, která jsem s rodiči strávila, pro mě byla nádhernou příležitostí ke zlepšování sebe sama. Před jejich odchodem do důchodu jsme spolu netrávili mnoho času. Když jsme však byli téměř každou minutu spolu, naše rozdíly se výrazně projevily. Třenice mezi námi a jejich nepřátelství vůči mně se v jednu chvíli staly téměř nesnesitelnými. Zvlášť těžké pro mě bylo vycházet s matkou, protože byla velmi nerozumná. Věřila všemu, co si přečetla na internetu, a zakazovala mi používat elektrický ohřívač vody, pít balenou vodu nebo nabíjet mobilní telefony přes noc. Rozčilovalo ji, když jsem hostům nabídla jídlo dříve než jí. Když jsem během svátků poslala dárky švagrové, stěžovala si, že jsem nic neposlala jejím přátelům. Když nemohla najít své věci, obviňovala pomocnici z krádeže. Téměř všechno, co dělala, mě rozčilovalo. Snažila jsem se jí vše vysvětlit, ale neposlouchala. Navíc špatně slyšela, takže vysvětlování jediné věci zabralo velmi dlouhou dobu. Po dlouhou dobu jsem s ní odmítala mluvit pokaždé, když přišla s nějakým nerozumným požadavkem.

Po mém zatčení kvůli pronásledování se matka ke mně začala chovat nepřátelsky a pohrdavě. Nemohla jsem uvěřit, že se vlastní matka může chovat takovým způsobem, a po určitou dobu jsme spolu téměř nemluvily. Když už jsme spolu mluvily, hádaly jsme se. Kdybych nebyla praktikující, poslala bych rodiče do domova pro seniory nebo bych najala někoho, kdo by se o ně staral. Přestěhovala bych se do jiné země a žila pohodlný život. Jako praktikující jsem však nemohla dopustit, aby dál věřili lžím KS Číny. Dívala jsem se do sebe a studovala Fa. Snažila jsem se přijít na to, jak jednat s tak tvrdohlavou starou ženou a jak vůči ní rozvinout soucit.

Studiem Fa jsem pochopila, že neexistuje žádná rychlá cesta. Musela jsem dovolit, aby Fa vedl každou mou myšlenku i každý čin. Musela jsem vždy myslet na její potřeby, snášet její chování, pečovat o ni a nic za to neočekávat. Říkala jsem si, že se o rodiče budu starat stejně, jako bych se starala o vlastní děti. Udělám vše, co ode mě budou potřebovat, i kdyby to bylo dětinské nebo směšné.

Říci to však bylo mnohem snazší než to skutečně udělat. Část mého já se stále chtěla s matkou přít. S pomocí Mistra jsem se postupně zlepšovala. Například mi nedovolila používat elektrický ohřívač vody, a tak jsem se sprchovala studenou vodou, dokonce i v zimě. Dodržovala jsem všechny její příkazy. Postupně si začala uvědomovat, že její tvrdohlavost a přehnané obavy vedou k omylům a chaosu, přesto jsem si nikdy nestěžovala. Když nikdo nevěnoval pozornost jejím zákazům používat ohřívač vody, dcera, kterou neměla ráda, se v zimě sprchovala studenou vodou, aby se nemusela obávat úrazu elektrickým proudem. Její postoj se začal měnit.

Ve chvíli, kdy se dozvěděla, že jsem odmítla pracovní nabídku s ročním příjmem přesahujícím jeden milion jüanů, abych se mohla starat o rodiče, se stala jiným člověkem. Dívala se na mě laskavě a usmívala se způsobem, jaký jsem už dlouho neviděla.

„Přišla jsi ze země dobrých lidí, že ano? Myslím, že na světě bych nenašla nikoho tak laskavého, jako jsi ty.“

Věděla jsem, že tato slova vycházejí přímo z jejího srdce. Jak jsem se učila opouštět sobectví a stávat se nesobeckou, moje křivdy a stížnosti postupně zmizely. Dnes rodiče věří, že jsem skvělá dcera.

Rodiče vypadají o dvacet let mladší, než kolik jim ve skutečnosti je. Jejich přátelé i bývalí kolegové jim říkají, že jim závidí tak dobrou dceru. Jen praktikující je schopna vzdát se pohodlného života v zahraničí a drahocenného času stráveného s dětmi a vnoučaty, aby mohla po celý rok doprovázet a pečovat o své stárnoucí rodiče. Rodina, přátelé i sousedé často zvedali palec nahoru a říkali mi:

„To je neuvěřitelné.“

Synovská úcta je jednou z nejdůležitějších tradičních čínských ctností. Co z toho mám jako dobrá dcera? Chci, aby rodiče poznali, že Falun Dafa je dobrý. Chci, aby z mého jednání viděli, že praktikující jsou dobří lidé a že Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou vznešené principy.

Dnes už vědí, kdo je zlý a kdo spravedlivý. Zejména poté, co se v posledních letech objevilo množství zpráv odhalujících korupci představitelů KS Číny, dospěli k přesvědčení, že KS Číny o Falun Dafa lhala, aby ospravedlnila pronásledování. Oba se rozhodli vystoupit z KS Číny i z jejích přidružených organizací.

Otec často opakoval větu: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Dnes je bez nemocí. Když byl svědkem tohoto zázraku, pochopil, že je výsledkem síly Falun Dafa.

V noci, kdy vystoupil z KS Číny, jsem svým vnitřním okem viděla, jak vnímající bytosti v jeho světě po velmi dlouhou dobu jásaly.

Jako manželka

Můj manžel přišel o rodiče v útlém věku. Stal se z něj uzavřený a tichý člověk. Měl silnou potřebu chránit sám sebe, mluvil autoritativním tónem a rád rozdával pokyny. Byl výjimečně nadaným studentem, vystudoval přírodní a technické obory a očekával, že lidé budou argumentovat logicky a vědecky. Poté, co jsem byla zatčena, byl přesvědčen, že jsem byla svedena k praktikování jen proto, že nerozumím vědě a neumím logicky uvažovat. Věděla jsem, že pokud chci změnit jeho názor, musím mu ukázat, jak laskaví a vzdělaní praktikující ve skutečnosti jsou.

Protože měl rád hluboké a logické diskuse, začala jsem studovat témata, která ho zajímala. Také jsem mu jednoduchým způsobem vysvětlovala historické a kulturní souvislosti, které neznal. Postupně dospěl k přesvědčení, že moje rozhodnutí praktikovat bylo správné, a začal souhlasit s mými hodnotami i rozhodnutími.

Musela jsem stavět na první místo jeho potřeby a pocity. Nebylo to snadné. Neměl rád, když jsem se stýkala s přáteli, zejména s muži. Chtěl, abych s ním trávila všechen volný čas. Než jsem začala praktikovat, měla jsem mnoho přátel a společnost lidí mě těšila. Kdybych nebyla praktikující, dala bych přednost vlastním potřebám a nevzdala bych se přátel ani společenského života. Jako praktikující jsem však věděla, že mám být tradiční a dobrou manželkou. Přestala jsem se stýkat s mužskými přáteli a jen příležitostně jsem se setkávala s přítelkyněmi. Pokud jsem musela navštívit společenskou akci, kde byli i mužští přátelé, vzala jsem s sebou manžela. Moji přátelé měli být také jeho přáteli. S těmi, s nimiž si nepřál, abych se stýkala, jsem přerušila kontakt.

Když viděl, že se ze společenského člověka stávám tradiční manželkou, měl velkou radost. V procesu takzvané „ztráty vlastní individuality“ jsem ve skutečnosti opustila mnoho pokřivených představ. Dobrá manželka a matka by neměla vést dnes tolik rozšířený uvolněný způsob života ve vztazích mezi muži a ženami.

V době morálního úpadku dal Falun Dafa mému manželovi ctnostnou manželku a on si to dobře uvědomoval. K Falun Dafa chová velkou úctu.

Když bylo manželovi pět let, jeho otec byl zabit během kulturní revoluce KS Číny. O rok později přišel také o matku. Vyrůstal v chudobě, často byl šikanován a ostatní jím pohrdali. Proto si vytvořil silnou potřebu mít pod kontrolou finance. Spravoval všechny naše peníze. Dokonce i výdělky, které jsem si vydělala sama, odevzdával na společný účet a mně ponechával jen malou částku na běžné výdaje. Snažil se mě ovládat prostřednictvím peněz. Pro moderní ženu by to možná bylo nesnesitelné, ale jako praktikující jsem si nikdy nestěžovala.

Měsíčně jsem utratila přibližně 1 000 jüanů (asi 150 amerických dolarů). Nikdo z mých přátel nevěřil, že jsem nikdy nebyla v kosmetickém salonu a nikdy jsem si nekoupila drahé šperky ani luxusní kosmetiku. Vše, co jsem vlastnila, bylo zcela základní. Nikdo nevěřil, že jsem jako vrcholová manažerka nikdy nechodila do fitness centra, na masáže ani nenosila šperky. Dokonce jsem dlouho váhala koupit si něco, co stálo jen 300 jüanů. Věděla jsem však, že praktikující si přirozeně udržuje zdraví bez návštěv fitness centra a vypadá mladě bez kosmetických přípravků.

Můj manžel pochází z národnostní menšiny a já jsem žena národnosti Han z jižní Číny. Většinu jídel, která měl rád, jsem neměla v oblibě. Když jsme spolu začali chodit, ptal se mě, co bych si přála jíst, a objednávali jsme podle mého výběru. Postupně jsem si však všimla, že jídla, která vybírám, mu nechutnají a někdy se jich ani nedotkl. Později jsem mu nechala rozhodování a jedla jsem to, co bylo na stole. Po desetiletí, ať už doma nebo v restauraci, jsem nikdy nerozhodovala o tom, co budeme jíst. Byl to velmi náročný proces, protože jsem se musela vzdát mnoha věcí. Zpočátku jsem vůči němu cítila odpor. Postupně jsem se naučila jíst jídla, která jsem neměla ráda, a nakonec jsem si je dokázala oblíbit. Byl to proces zlepšování charakteru a také učení se vážit si toho, co mi bylo dáno.

Po svatbě a společném soužití jsem si uvědomila, že jsem přišla o finanční nezávislost a nemohu se volně stýkat s lidmi. Nemohla jsem si ani vybrat, co budu jíst. Napadlo mě, že bych se měla rozvést, protože jsem měla pocit, že jsem ztratila vlastní význam a že manželství pro mě postrádá smysl. Věděla jsem však, že hlas, který se ve mně bouřil, nepochází z nesobecké bytosti, jakou si ze mě Mistr přeje mít.

Falun Dafa mi dal vedení i sílu rozhodnout se mezi pohodlným životem zaměřeným na vlastní uspokojení a životem praktikující, která se řídí vysokými morálními měřítky. Zvolila jsem si druhou cestu. Když jsem začala skutečně uvádět do života zásady Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, manžel se změnil a naše rodina se stala harmonickou.

Falun Dafa je velkolepý. Proměnil každou část mé bytosti tak, aby byla nesobecká a ohleduplná k druhým. Umožňuje všem lidem v blízkosti praktikujících Falun Dafa zakoušet radost, harmonii, lásku a úctu.

Většina mužů nedokáže snášet nekonečné stěžování a výčitky svých manželek. Silná potřeba manželek své muže ovládat jim brání cítit doma teplo a svobodu. Můj manžel je hrdý na to, že se to u nás doma neděje. Věděla jsem, že musím respektovat jeho svobodu a zvyky a neměla bych ho neustále napomínat. Nikdo z rodiny mě nikdy neslyšel stěžovat si na manžela ani vyptávat se na jeho vztahy s ostatními lidmi. Má své přátele a potřebuje své soukromí. Poslouchám, co mi chce sám sdělit, a neotevírám témata, o kterých nechce mluvit. Když uvaří jídlo, uklidí domácnost nebo opraví nějaký spotřebič, pochválím ho. Vždy se snažím vidět jeho dobré stránky a dávám mu pozitivní zpětnou vazbu. Co doma neudělá dobře, to sama napravím. I on se díky tomu stal ohleduplnějším a starostlivějším člověkem.

Kdyby každý člen rodiny dokázal následovat zásady Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, jak nádherný by rodinný život mohl být?

Jako matka

Výchova syna a formování jeho charakteru pro mě byly nepřetržitým procesem kultivace. Vyrůstal v požehnání Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Když byl ještě mladý a přestoupil na anglicky mluvící střední školu, cítil se osamělý a bezradný. Protože neuměl anglicky, neprospíval v některých předmětech. Zamiloval se do problémové dívky, propadl rockové hudbě a začal kouřit. Říkala jsem si, že tuto situaci musím zvládnout jako praktikující Falun Dafa. Potřebovala jsem ho pochopit, být k němu tolerantní a vést ho, aniž bych ho obviňovala nebo se rozčilovala. Věděla jsem, že musím najít způsob, jak ho provést obdobím dospívání.

Když jsem syna poprvé přistihla, jak v pokoji kouří a dělá všechny pošetilosti, které po něm jeho přítelkyně chtěla, byla jsem na pokraji výbuchu. Usilovně jsem se snažila uklidnit a připomněla jsem si, že si mám studiem Fa znovu získat rozvahu a vnitřní klid, což mi vždy pomohlo.

Díky trpělivosti a vedení se se svou přítelkyní rozešel, přestal kouřit a přestal poslouchat rockovou hudbu. Nakonec byl přijat na velmi prestižní univerzitu. Svým přátelům říkával:

„Moje maminka na mě nikdy nezvýšila hlas. Je to moje nejlepší kamarádka.“

Dnes žije v jiném městě. Každý den si s námi povídá online, ptá se, jak jsme se měli, a vypráví nám, co během dne zažil. Ví, že jeho rodiče, a zejména jeho matka, jsou jeho nejlepšími přáteli na celý život. Jsou to lidé, kterým může říct cokoli, kteří ho neodsuzují za chyby ani nedostatky, ale vše s ním klidně probírají a laskavě mu naslouchají.

Jako tchyně

Když se syn oženil, slíbila jsem si, že se ke své snaše budu chovat jako k vlastní dceři. Věnovala jsem jí dokonce více péče a pozornosti než synovi. Učila jsem ji tradiční kultuře, pomáhala jí osvojit si chování dámy, chodila s ní nakupovat, kupovala jí věci, které měla ráda, a zajímala se o její pocity. Po celých osm let, kdy k nám jezdila na návštěvu, jsem se snažila, aby se u nás cítila stejně pohodlně jako doma.

Jednou své matce řekla:

„Mami, všechny rady, které jsi mi dávala o tom, jak vycházet s tchyní, jsou úplně zbytečné. Moje tchyně je nejlepší na světě.“

Všichni přátelé mé snachy věděli, že si je se mnou bližší než s vlastní matkou. Byla jsem prvním člověkem, kterému se svěřovala se starostmi i radostmi. Byla jsem její oporou, ochránkyní, rádkyní i přítelkyní. Říkala mi, že by jednou chtěla být matkou, jakou jsem já.

Zásuvka mého psacího stolu je plná dopisů, které mi psala po návratu do města, kde se synem žijí. Jsou plné vděčnosti a lásky.

Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré

Ze všech mezilidských vztahů je nejtěžší předstírat dobrý vztah s vlastní rodinou. Nemůžeme předstírat, co k rodinným příslušníkům cítíme, protože společně trávíme tolik času, že se odhalí všechna naše připoutání. Pokud dokážeme správně jednat se členy vlastní rodiny, bude mnohem snazší vycházet s přáteli, kolegy i sousedy. Když ve všem dáváme přednost druhým, naši přátelé poznají naši ohleduplnost, kolegové pocítí naši spravedlnost a soucit a sousedé uvidí naši laskavost.

Co tedy získávají praktikující Falun Dafa?

Chceme, aby lidé věděli, že na tomto světě existuje spravedlivé učení a skupina lidí, která i v tomto chaotickém světě hájí ty nejlepší hodnoty.

Chceme, abyste si pamatovali větu: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ protože vám může přinést požehnání a štěstí.

Chceme, abyste se ztotožnili s jednoduchými, ale nesmírně cennými hodnotami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, aby vás i vaše blízké čekala dobrá budoucnost.

Chceme, abyste si přečetli materiály, které vám praktikující Falun Dafa předávají, protože vám říkají pravdu. Prosíme, jednejte s praktikujícími laskavě. Tím budete chránit dobro a zároveň prokážete velkou službu sami sobě.

(Vybraný příspěvek zaslaný u příležitosti Světového dne Falun Dafa 2026 na Minghui.org)