Důležitost dívání se do sebe

(Minghui.org) Během více než dvaceti let, kdy praktikuji Falun Dafa, jsem mohl vidět Mistrovo nesmírné úsilí a soucitnou ochranu.

Kdykoli Minghui.org vyzval praktikující, aby psali o svých zkušenostech, moje lidská připoutání mi bránila cokoli napsat. Vždy jsem cítil, že jsem se nekultivoval dobře, že jsem Mistra zklamal, že nemám nic, co by stálo za napsání, a že jsem stále daleko od požadavků Fa.

Opakovaná laskavá připomenutí od ostatních praktikujících mě probudila. Sdílení je jako zkoušková práce, kterou musím odevzdat Mistrovi, a je součástí mé kultivační cesty. Bez ohledu na to, jak bezvýznamná se zkušenost může zdát, pokud se týká zlepšování na základě Fa, stojí za to se o ni podělit.

Díky intenzivnějšímu studiu Fa a opravdové kultivaci sebe sama skrze dívání se do sebe jsem zakusil krásu a radost z asimilace k Fa. Rád bych vám pověděl o několika svých zkušenostech.

Tiskárna se znovu rozběhla

Naše místo pro výrobu materiálů se muselo přesunout poté, co byl jeden místní praktikující obtěžován. Nemohli jsme najít vhodné místo, a tak jsme výrobu materiálů zastavili. Po rozhovoru s ostatními praktikujícími jsem se dozvěděl, že místa pro výrobu materiálů v jiných oblastech fungovala dál. Když jsme se nad touto situací zamysleli, uvědomili jsme si, že jsme kvůli svým připoutáním a lidským představám, jako jsou závislost na druhých, čekání, spoléhání se na ostatní, obavy a strach, promarnili mnoho času. Museli jsme tato lidská připoutání opustit, nést odpovědnost za pomoc Mistrovi při záchraně lidí a okamžitě jednat.

Mistr už všechno připravil a jednoduše čekal, až si zlepšíme charakter. Jakmile jsme se podívali do sebe, rychle jsme dokázali najít vhodné místo, kde jsme mohli materiály znovu vyrábět. U jedné z tiskáren však správně nefungoval válec pro podávání papíru. Technicky zdatný praktikující byl na cestách a nevěděli jsme, kdy se vrátí.

Cítil jsem úzkost a nevěděl jsem, co dělat. Uvědomil jsem si, že mi lidská připoutání brání postoupit vpřed. Opustil jsem mentalitu spoléhání se na druhé a rozhodl se tiskárnu opravit sám. Jakmile jsem tuto myšlenku měl, okamžitě jsem se cítil lehký a silný. Připadal jsem si vysoký, zatímco problém se zmenšil. Věděl jsem, že Mistr odstranil mé připoutání ke spoléhání se na druhé. Moje předchozí nastavení mysli – „nedokážu opravovat stroje“ nebo „nevím jak“ – zmizelo spolu s leností a pocitem bezmoci.

Protože jsme měli technicky zdatného praktikujícího, který dělal všechno, při sledování návodů na opravy jsem se na ně ve skutečnosti příliš nesoustředil. Měl jsem pocit, že jim nikdy nedokážu porozumět, a snadno jsem se v nich ztrácel. Ve skutečnosti to bylo rušení ze strany lidských připoutání, ale neuvědomil jsem si to. Tentokrát jsem se dokázal uklidnit a návodům porozumět. Postupoval jsem podle pokynů a tiskárnu rozebral. Protože však návod nebyl úplný, musel jsem tiskárnu opakovaně rozebírat a znovu skládat, a přesto stále nefungovala správně. Během tohoto opakovaného procesu jsem se seznámil s její vnitřní strukturou a pevně věřil, že nakonec fungovat bude. O několik dní později se mi podařilo spojit s technicky zdatným praktikujícím. Řekl mi několik důležitých bodů týkajících se opravy tiskárny a dal mi podrobný návod. S jeho pomocí začala tiskárna znovu fungovat.

Poté, co jsme ji nějakou dobu používali, se u válce pro podávání papíru znovu objevil stejný problém. Zašel jsem do obchodu s náhradními díly, koupil nový válec a sám jej úspěšně nainstaloval.

Jiný praktikující mi vždy připomínal: „Nejdřív kultivuj své srdce, potom opravuj stroj.“ Proces výroby materiálů je procesem kultivace srdce a to, jak dobře tiskárna funguje, odráží charakter člověka. Když mám čistou mysl bez rušivých myšlenek, tiskárna funguje velmi dobře. Často s ní komunikuji a říkám: „Jsi jedním z nejšťastnějších životů. Jsi nástroj Fa, který praktikující používají k záchraně vnímajících bytostí. Dělej svou práci dobře a vstupme společně do nového vesmíru. Pamatuj: Falun Dafa je dobrý! Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“

Když mám rušivé myšlenky nebo jsem netrpělivý, abych něco rychle dokončil, zasahuje to do chodu tiskárny. Jednou tiskárna tiskla naprosto bezvadně, když mě náhle napadla myšlenka na situaci mé matky a začal jsem si v duchu stěžovat, že mám těžký život. Tiskárna najednou vydala hlasitý cvakavý zvuk. Válec pro nabírání papíru se téměř nedokázal otáčet a všechny kontrolky na tiskárně začaly blikat. Okamžitě jsem si uvědomil, že jsem udělal chybu: má lidská připoutání přivolala rušení. Chvíli jsem počkal a dvakrát tiskárnu restartoval, ale stále nefungovala, takže jsem ji musel vypnout.

Proč mě ta myšlenka napadla? Kultivující by měl brát těžkosti jako radost. Uklidnil jsem se a podíval se do sebe. Staral jsem se o svou starou matku a můj postoj k ní se postupně zhoršoval. Kdykoli jsme měli na věci odlišný názor, myslel jsem si, že pořád něco vyčítá, je úzkoprsá, sobecká a nerozumná. Místo abych se k ní choval laskavě, často jsem ji kritizoval, stěžoval si na ni a byl netrpělivý. Matku to velmi trápilo a řekla: „Všechno je moje vina. Všechno se musí dělat po tvém. Ty máš vždycky pravdu.“

Snažil jsem se nutit druhé, aby dělali věci po mém, a byl jsem připoutaný k sobě samému – kolik mých lidských připoutání se tím odhalilo! Když jsem své chování měřil Fa, byl jsem to já, kdo byl úzkoprsý, sobecký a nerozumný, a přesto jsem si to neuvědomoval. Matce jsem skutečně velmi ublížil. Nevcítil jsem se do její situace ani jsem nepřemýšlel o jejích potřebách. Zapomněl jsem, že druzí lidé jsou našimi zrcadly.

Řekl jsem Mistrovi: „Mistře, udělal jsem chybu! Nekultivoval jsem se upřímně. Zklamal jsem Vaše usilovná uspořádání! Druzí mi pomáhali kultivovat se, ale já jsem se snažil kultivovat druhé a díval jsem se ven.“ Napravil jsem se a začal se opravdově kultivovat. Zaměřil jsem se na odstraňování připoutání ke kritizování druhých, stěžování si, nelibosti vůči druhým, povyšování se nad druhé, zášti a dívání se ven. Rozpoznával jsem a odstraňoval jedovaté prvky kultury Komunistické strany Číny ve svém myšlení. Byl jsem odhodlán kultivovat se podle měřítek Fa, rozvíjet soucit, tolerovat druhé, myslet nejprve na druhé, opustit sebe sama a kultivovat se v maličkostech, přičemž jsem se během tohoto procesu osvěcoval k Fa.

Když jsem následující den seděl před tiskárnou, pokračoval jsem v dívání se do sebe a zjistil jsem, že stále chovám nespokojenost vůči jiné praktikující. Koordinovali jsme spolu, ale ta praktikující několik dní nepřišla a měl jsem pocit, že všechno dělám sám. Rozpoznal jsem připoutání k nespravedlnosti a žárlivosti. Jsme jedno tělo a ona má mnoho dalších povinností. Není snad lepší, když udělám o něco víc? Čím více toho pro záchranu lidí uděláme, tím lépe. Jak bych mohl s tolika špinavými připoutáními vykonávat posvátnou práci pomoci Mistrovi při záchraně lidí? Požádal jsem Mistra o pomoc a přiznal své chyby. Omluvil jsem se tiskárně a poděkoval jí, že mi pomohla kultivovat se. Jak jsem pokračoval v dívání se do sebe a přemýšlení, zapnul jsem tiskárnu a ta se okamžitě znovu rozběhla!

Když jsem napravil své srdce, napravila se i tiskárna. Dívání se do sebe je opravdu úžasné. Děkuji, Mistře!

Ztracené peníze se objevily

Jeden praktikující mi dal nějaké peníze na pomoc s nákupem zásob. Vložil jsem je do vnitřní kapsy bundy, kde jsem měl také jeden Mistrův článek. Plánoval jsem je dát Aiovi. Když jsem se s ním setkal, řekl: „Nech si ty peníze, abys mohl nakoupit zásoby, kdykoli to bude potřeba.“ Vložil jsem peníze zpět do vnitřní kapsy a řekl: „Tak je dám Baovi.“ Baa jsem nevyhledal a pomyslel jsem si, že mu je dám později.

Uplynulo několik dní. Když jsem si konečně vzpomněl, že mám peníze dát Baovi, sáhl jsem do kapsy a našel jen Mistrův článek. Peníze byly pryč. Převrátil jsem přikrývky na posteli, ale nic jsem nenašel. Vzpomněl jsem si, že přikrývky byly vyneseny ven, aby se vyvětraly na slunci, a tak jsem si myslel, že peníze jsou definitivně pryč. Uvědomil jsem si, že tam musí být mezera, nějaké připoutání nebo místo, kde jsem v kultivaci polevil.

Podíval jsem se do sebe ohledně všeho, co se v posledních dnech stalo. Zaprvé jsem měl Mistrův článek v kapse a nevyndal jsem ho. Potom jsem bundu ledabyle hodil na postel. To bylo neuctivé vůči Mistrovi a Fa. Vždy jsem přikládal velký význam úctě k Mistrovi a Fa, ale jakmile jsem polevil, bylo to tak špatné.

Zadruhé jsem odkládal něco, co jsem měl vyřídit rychle. V té době se stalo ještě něco dalšího. Cai mi předal chytrý telefon s přístupem na internet, který jsem potřeboval ke stahování materiálů. Cai mi řekl, že telefon pochází od Baa, a proto bych za něj měl Baovi zaplatit. Přesto jsem to také stále odkládal. I když jsem Baa viděl, o telefonu jsem se nezmínil. Takové odkládání bylo v podstatě nedostatkem odpovědnosti, nedostatkem vážnosti vůči kultivaci a nedostatkem píle.

Zatřetí jsem byl připoutaný ke čtení zpráv na telefonu. Jakmile jsem začal, strávil jsem tím půl hodiny, hodinu nebo i déle. Bylo to kvůli zvědavosti a touze slyšet zajímavé věci. Když jsem se dostal do tohoto nesprávného stavu, neuvědomil jsem si to a nedíval jsem se do sebe. Osvítil jsem se k tomu teprve tehdy, když jsem si všiml, že to, co vidí mé oči, a to, o čem přemýšlí má mysl, jsou dvě různé věci. Dopřával jsem své lidské stránce a přivolával rušení. Pokud se pilně nekultivuji, jsem nezodpovědný. V širším měřítku je to nezodpovědnost vůči Fa a vnímajícím bytostem!

Požádal jsem Mistra, aby mi odpustil a pomohl mi. Také jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych odstranil rušení. Nemohl jsem dopustit, aby peníze našel běžný člověk a tím si způsobil karmu. Uvědomil jsem si, že se to stalo proto, že jsem si nevedl dobře. Byla to moje odpovědnost a nemohl jsem dovolit starým silám, aby využily mé mezery. Rozhodl jsem se, že ztracené peníze nahradím ze svého, okamžitě půjdu zaplatit za telefon a také přestanu číst zprávy na telefonu.

O několik dní později, když jsem vstával z postele, se má ruka otřela o přikrývku a něco jsem ucítil. Podíval jsem se a peníze tam byly. Mistr mi je vrátil. Dívání se do sebe je opravdu zázračné a nádherné. Děkuji, Mistře!