(Minghui.org) Italský magazín Bitter Winter zveřejnil 5. června 2026 článek s názvem „Nemocná a bez důchodu: Dlouhotrvající trest profesorky Falun Gongu ze Xinjiangu.“ Článek popisuje tragický osud praktikující Falun Gongu Li Xianghong, bývalé vyučující na Xinjiang Institute of Technology. Podle reportáže v Číně „represivní opatření vůči odpůrcům režimu nekončí za branami věznice. Pokračují prostřednictvím tiché, ale ničivé zbraně ekonomické likvidace.
„Li začala praktikovat Falun Gong v roce 1997. Když bylo toto hnutí v roce 1999 napadeno, připojila se k první vlně praktikujících, kteří odjeli do Pekingu pokojně apelovat. Následovalo utrpení, které úřady dodnes popírají, přestože jej po desetiletí popisují přeživší i svědci.
„V roce 1999 byla unesena pracovníky xinjiangského Úřadu 610 a převezena do psychiatrické nemocnice v Urumči. Podle tehdejších svědectví byla držena mezi psychicky nemocnými muži a ženami, vystavena slovnímu i fyzickému obtěžování a nucena užívat neznámé léky. Spolupraktikující, kterým se ji podařilo navštívit v srpnu a září 1999, popsali ponižující zacházení a zanedbávání. Když nemocnice zjistila, že návštěvy by mohly odhalit, co se děje, další přístup jí zakázala.“
Později byla odsouzena k 11 letům vězení a převezena do nechvalně známé ženské věznice v Xinjiangu. Po propuštění byla znovu odsouzena ke třem letům vězení, takže celkem strávila za mřížemi 14 let. Uvězněna byla pouze proto, že se odmítla vzdát své víry.
Ani propuštění však její utrpení neukončilo. Již v roce 2001 ji Xinjiang Institute of Technology propustil ze zaměstnání. Šestnáct odpracovaných let bylo během okamžiku vymazáno a spolu s nimi i veškeré důchodové odvody, které odváděla. Když v roce 2021 onemocněla a potřebovala radioterapii kvůli rakovině a operaci srdce, zjistila, že jí bylo odebráno také veřejné zdravotní pojištění. Desítky tisíc jüanů za léčbu musela zaplatit její rodina.
„Dnes, ve věku odchodu do důchodu, nepobírá vůbec žádný důchod. Žije sama, bez příjmu, v podmínkách, které by byly obtížné pro kohokoli, natož pro ženu, jejíž zdraví bylo opakovaně poškozeno vězněním, nuceným podáváním léků a dlouhodobým stresem.“
Článek dále uvádí, že případ Li Xianghong není ojedinělý. Režim Komunistické strany Číny (KS Číny) využívá systematické odnímání prostředků k obživě jako nástroj trestání odpůrců režimu.
„I poté, co si člověk odpyká uložený trest, si stát ponechává právo vymazat jeho minulost, kariéru, úspory i budoucnost. Pro praktikující Falun Gongu je to známý scénář. Mnozí vycházejí z vězení jen aby zjistili, že jsou nezaměstnatelní, bez zdravotního pojištění a bez důchodů, na které přispívali po desetiletí.“
Případ Li Xianghong odhaluje brutalitu 27 let trvajícího pronásledování ze strany KS Číny. „Psychiatrické zneužívání, kterému byla vystavena v roce 1999, představovalo jeden z prvních příkladů metody, jež byla později použita proti nesčetným dalším lidem.“
Autor v závěru píše:
„Odepírání důchodů se stalo tichým, avšak účinným nástrojem nátlaku. Současně vyvolává otázku, kterou čínské úřady nerady slyší: Pokud si občan již svůj trest odpykal, na základě jaké právní nebo morální logiky pokračuje trest po zbytek jeho života?“
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
