[Oslava Světového dne Falun Dafa] Od dlouholeté pacientky k technické expertce

(Minghui.org) Jsem penzionovaná hlavní inženýrka, která začala praktikovat Falun Dafa v roce 1994. Narodila jsem se během Velkého hladomoru. Kvůli podvýživě jsem byla od dětství slabá a měla jsem velmi oslabenou imunitu. Když jsem studovala na vysoké škole, zemřel mi otec. Matka neměla stálé zaměstnání a moje sestry i já jsme ještě chodily do školy, takže naše rodina měla velmi málo peněz.

Tyto rodinné pohromy mě vystavily obrovskému psychickému tlaku. Kvůli oslabené imunitě se u mě rozvinulo úporné kožní onemocnění. Léčila jsem ho velkými dávkami hormonů. Nemoc to však nevyléčilo, naopak to způsobilo gynekologické potíže. Hledala jsem pomoc všude, zkoušela jsem západní medicínu, tradiční čínskou medicínu i lidové léčebné metody – prakticky vše, co bylo k dispozici, ale bez výsledku.

Vdala jsem se a narodil se mi syn. Také on byl často nemocný, trpěl horečkami a průjmy. Přestože jsem sama měla vážné zdravotní problémy, musela jsem ho vodit do nemocnice. Můj manžel byl posedlý snahou prosadit se a získat uznání. Právě v době, kdy jsme ho se synem nejvíce potřebovali, tajně odešel ze zaměstnání. Když nás opustil, aby si šel za vlastním štěstím, naplnil mě smutek, hněv i obavy.

Manželova bezcitnost mě zasáhla jako těžká rána a nakonec jsem se zhroutila. Oba jsme pocházeli z jiného města a v místě, kde jsme žili, jsme neměli žádné příbuzné. Byla jsem nemocná a nikdo se nemohl postarat o syna. Dala jsem mu trochu peněz, aby si koupil sušenky, a on si celý den hrál venku. Po dvou dnech si sousedka všimla, že nechodí do školky. Když se ho zeptali na maminku, zjistili, že jsem nemocná. Její manžel, který pracoval jako řidič, mě odvezl do nemocnice, zatímco ona se postarala o mého syna.

Když se o tom dozvěděla moje stará matka, okamžitě přijela z rodného města, aby se postarala o mě i o dítě. Každodenní pití hořkých léků a zkušenosti s lidskou lhostejností mi daly pocítit, jak těžké je být člověkem, a ještě těžší být ženou. Litovala jsem svého osudu a jen s námahou přežívala den za dnem.

Mistr Li, zakladatel Falun Dafa, přijel do našeho města vyučovat tuto praxi a já měla to štěstí, že jsem se mohla zúčastnit jeho přednášek. Pochopila jsem, proč lidé trpí, jaký je vztah mezi dobrými skutky a požehnáním i mezi špatnými skutky a karmou. Také jsem se dozvěděla, že skutečným smyslem života je návrat ke svému pravému já. Mnoho mých otázek bylo zodpovězeno.

Po první Mistrově přednášce jsem si večer lehla a okamžitě usnula. Spala jsem klidně až do rána! Nespavost, která mě trápila řadu let a patřila mezi tři nejhůře léčitelné zdravotní problémy, zmizela po jediné přednášce. Dafa je skutečně zázračný.

Mistrovy přednášky jsem poslouchala s obrovským zaujetím a bála jsem se zmeškat jediné slovo. Také jsem zažila vnitřní oko, o kterém Mistr hovořil ve svých přenáškách. Jasně se přede mnou objevovaly výjevy z jiných dimenzí a před mým zrakem se zjevovalo Mistrovo Tělo Zákona zářící zlatým světlem. Ateismus a evoluční teorie, kterým jsem dosud věřila, se zhroutily. Po skončení přednáškového cyklu se celý můj pohled na svět změnil.

Na závěr přednášek se všichni účastníci vyfotografovali s Mistrem. Když jsem pak vyšla z přednáškového sálu, podívala jsem se na oblohu. Připadala mi neobyčejně jasná a modrá a sluneční světlo bylo nádherně hřejivé. Náhle se z hloubi mého srdce zvedl silný proud tepla: Praktikuji Falun Dafa a nyní mám Mistra. Jsem nejšťastnější člověk na světě! V té chvíli jsem cítila, že moje staré já už neexistuje a že začínám úplně nový život.

Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, Mistr očistil mé tělo. Tři měsíce po začátku praktikování jsem jednoho dne při druhém cvičení náhle začala silně krvácet. Teplá, čerstvá krev mi stékala po nohách až do pantoflí. Nijak mě to neznepokojilo. Jen jsem se omyla, vrátila se dovnitř a pokračovala ve cvičení. Později ze mě vyšel děložní myom velikosti malého vejce a všechny gynekologické problémy zmizely. Cítila jsem se plná energie a síly. Chodila jsem lehce a na kole jezdila tak rychle, jako by mě něco pohánělo vpřed. Také zmizelo mé dlouholeté kožní onemocnění a pleť získala zdravou barvu. Byla jsem jako úplně jiný člověk. Mimořádná síla Dafa se v mém těle znovu a znovu projevovala.

Když jsem přišla do práce v šatech, které jsem už dlouho nenosila, všichni byli ohromeni. „Falun Dafa je opravdu zázračný!“ poznamenal jeden z kolegů. Poté začaly Falun Dafa praktikovat desítky lidí z našeho pracoviště – od vedoucích pracovníků až po řadové zaměstnance. Mnozí k praktikování přivedli i své rodiny. Moje matka, syn, sestra a mnoho dalších příbuzných také začali praktikovat.

Zachovat klid tváří v tvář nepřízni osudu

Od dětství jsem byla přátelská, poslušná a mírné povahy. Rodiče mě měli velmi rádi. Byla jsem citlivá a plachá. Když jsem ve filmech viděla mučení nebo děsivé scény, zakrývala jsem si oči, protože jsem nedokázala snést pohled na utrpení druhých. Pokud jsem někomu nechtěně ublížila, dlouho mě trápily výčitky svědomí. Když mi někdo ubližoval, nebránila jsem se. Měla jsem strach a raději jsem se takovým lidem vyhýbala. Byla jsem velmi nesmělá. Ve škole jsem měla dobré výsledky a vycházela jsem s ostatními. Učitelé i spolužáci mě měli rádi. Často jsem zastávala různé studentské funkce, ale kvůli nedorozuměním mě spolužáci někdy šikanovali. Neuměla jsem situaci vysvětlit ani obhájit, jen jsem bezmocně snášela, co se dělo, a nechápala proč.

Kvůli dlouholetým nemocem a nešťastnému manželství bylo mé srdce plné pesimismu, křivd a zášti. Měla jsem špatnou náladu a moje povaha se postupně zhoršovala. Neměla jsem komu svěřit svou vnitřní bolest, a tak jsem si často vybíjela frustraci na matce a dětech. Matka si dokonce stěžovala, jak se moje povaha změnila!

Praktikování Falun Dafa mi dalo nový život a moje zdraví se výrazně zlepšilo. Přes den jsem chodila do práce, po práci jsem studovala Fa, cvičila a objasňovala lidem pravdu o Falun Dafa. Nikdy jsem se necítila unavená. Matka mi s radostí říkala „železná žena“ a já skutečně cítila, že překypuji energií.

Každý den jsem byla šťastná a veškerá zášť vůči manželovi zmizela. Cítila jsem vděčnost za to, že jsem díky nemoci a citovému zranění našla Falun Dafa. Uvědomila jsem si, že všechno utrpení, kterým jsem v tomto životě prošla, stálo za to, a přestala jsem muže nenávidět. Soucitná síla Dafa rozpustila všechnu zášť a nenávist v mém srdci. Falun Dafa rozšířil mou mysl a učinil ze mě skutečně dobrého člověka.

Jedné noci, více než rok poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, přispěchali k nám domů přátelé mého manžela. Řekli mi, že byl zatčen kvůli podezření z uplácení úředníků prostřednictvím půjček, které si vzal na investice v jiném městě. Prokuratura se chystala provést domovní prohlídku a přátelé mi radili, abych schovala bankovní knížky a psychicky se připravila. Snažili se mě uklidnit a povzbuzovali mě, abych myslela pozitivně. Zůstala jsem naprosto klidná. Řekla jsem jim, že jsem začala praktikovat Falun Dafa a že Mistr řekl:

„Když je něco vaše, nikdo vám to nevezme. A když něco vaše není, nepodaří se vám to získat, i když o to budete bojovat.“ (Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Řekla jsem jim, že se nemusím na nic připravovat. Přátelé byli překvapeni. Jeden z nich poznamenal: „Měli jsme obavy, že to nezvládnete, ale jste klidnější než my. Zdá se, že bych měl Falun Dafa také praktikovat.“

O mnoho let později jsme o tom znovu mluvili a manžel mi řekl, že tento přítel skutečně začal praktikovat. Na první pohled to byla velká zkouška, přesto jsem jí jako zdánlivě slabá žena dokázala čelit s takovým klidem a vyrovnaností. To je síla Dafa.

Každé ráno a každý večer jsem cvičila. Přes den jsem pracovala, večer studovala Fa s ostatními praktikujícími a o víkendech pomáhala šířit Dafa. Mysl jsem měla soustředěnou a na plánovanou domovní prohlídku jsem úplně zapomněla. Teprve později mě napadlo: „Proč k ní vlastně nedošlo?“ Potom jsem se dozvěděla, že kvůli nedostatku důkazů byl manžel propuštěn bez obvinění. Až mnohem později mi náhle došlo, že tuto zkoušku za nás praktikující vyřešil Mistr.

Stala jsem se vedoucí technickou odbornicí

Dříve jsem byla každý měsíc na nemocenské, a proto mi nadřízení přidělovali jen méně náročné úkoly. Občas, když byl nedostatek pracovníků, chtěli, abych převzala některé projekty, ale váhala jsem. Obávala jsem se, že kvůli nemoci nebudu schopna chodit pravidelně do práce. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, se můj zdravotní stav výrazně zlepšil a začala jsem se podílet na technických projektech. Řídila jsem se měřítky praktikujícího Dafa, respektovala pokyny nadřízených, nestěžovala si a každý úkol dokončila včas a podle požadovaných parametrů.

Každý den jsem přicházela do práce brzy, abych uklidila kancelář. Připravovala jsem pracovní plán a zajišťovala podmínky pro experimenty. Když dorazili kolegové, rozdělili jsme si podle plánu úkoly a zahájili práci.

Byla jsem svědomitá a pracovitá a vždy jsem byla ochotná převzít ty nejnáročnější a časově nejnákladnější ranní směny. V létě, když panovala vedra a na pracovišti nebyla klimatizace, jsem každé ráno chodila na trh kupovat okurky a rajčata, aby se všichni mohli osvěžit. Kolegové říkali, že mají velké štěstí, že se mnou mohou pracovat.

Chráněna Dafa

Většina surovin, se kterými jsme pracovali, byla škodlivá, vysoce toxická nebo žíravá. Experimenty často probíhaly za vysokých teplot a tlaků. Pokud nebyly správně řízeny, hrozilo nebezpečí výbuchu nebo požáru. Naštěstí se pokaždé, když jsem pracovala na zvlášť nebezpečných projektech, našli zkušení inženýři nebo technici, kteří mi pomohli.

Někteří zaměstnanci utrpěli pracovní úrazy, byli popáleni nebo se stali invalidními. Za více než dvacet let práce jsem provedla tisíce experimentů, z nichž některé byly velmi riskantní. Přesto jsem všechny úspěšně dokončila bez jediné nehody.

Jednou během experimentu nastala nebezpečná situace a já náhle přesně věděla, co udělat, aby nedošlo ke katastrofě. Teprve dnes si uvědomuji, že to byl Mistr, kdo mi pomohl nehodě zabránit. Jeho uspořádání zachránilo nejen můj život, ale i životy mých spolupracovníků. Bez jeho ochrany si ani nedokážu představit, jak by vše dopadlo.

Dafa mi dává moudrost

Na začátku roku 1999 společnost naléhavě zadala výzkumný a vývojový úkol zaměřený na úsporu energie a zvýšení účinnosti. Vedoucí oddělení pověřili jeho realizací právě mě. Času bylo málo a úkol byl velmi naléhavý. Jeden z vedoucích se mě zeptal: „Dokážete to dokončit?“ Bez zaváhání jsem odpověděla: „Ano.“ Sama nevím, odkud se ve mně vzala taková jistota.

Hned na začátku projektu se objevil problém. Sběrný separátor materiálu na testovacím zařízení nesplňoval požadavky. Obrátila jsem se na různé odborníky, ale nikdo mi nedokázal pomoci. Konzultovala jsem situaci s vedoucími, ale ani oni neměli řešení.

Abychom splnili cíle společnosti v oblasti zvyšování účinnosti, rozhodla jsem se pokusit problém vyřešit sama. Šla jsem do archivu, studovala technickou dokumentaci výrobního zařízení, snažila se porozumět jeho konstrukci a principům rozdělování materiálu. Poté jsem navrhla konstrukci separátoru, která odpovídala požadavkům experimentu. Nakreslila jsem jeho návrh a požádala zkušeného technika, aby podle něj vyrobil skleněný sběrný separátor. Opakovaně jsme jej testovali a upravovali. Neustále jsme běhali po schodech nahoru a dolů a pracovali bez odpočinku. Kolegové vůbec netušili, na čem pracuji. Nakonec se naše úsilí vyplatilo a podařilo se vyrobit ideální separátor. Okamžitě jsme zahájili experimenty.

Práce postupovala hladce. Jednoho dne vstoupil do laboratoře vedoucí s ustaraným výrazem ve tváři. Když uviděl zařízení, překvapeně zvolal: „Aha, vy už můžete experimentovat?“ Když spatřil separátor umístěný vysoko na aparatuře, okamžitě se zeptal: „Kdo to navrhl?“ Jeden z kolegů ukázal na mě a řekl, že jsem ho navrhla já. Vedoucí zvolal: „To je inovace!“

Sama jsem byla úspěšnou úpravou zařízení překvapena. Jako procesní inženýrka jsem se nikdy předtím nezabývala návrhem ani úpravami zařízení. Praktické zkušenosti jsem měla omezené, a přesto se mi podařilo přinést technickou inovaci. Celý proces fungoval stabilně a bez problémů, což bylo skutečně neuvěřitelné. Byla to moudrost, kterou mi dal Dafa.

Po třech měsících testování jsme získali několik kompletních souborů dat, vypracovali technickou zprávu a včas ji odevzdali vedení společnosti. Vedoucí byli velmi spokojeni a poděkovali mi. Projekt získal ocenění za mimořádný vědeckovýzkumný přínos společnosti, přinesl našemu oddělení prestiž, významné finanční odměny i další materiální benefity, z nichž měli prospěch všichni zaměstnanci.

Potvrzování Dafa

Vedení přijímalo mé návrhy a svěřovalo mi vedení některých neplánovaných projektů, například projektů zaměřených na zisk nebo průzkumné aktivity. Během pronásledování mě vedoucí chránili. Přijali fakta o Dafa a poskytovali mi velkou podporu.

Nikdy jsem se nechlubila ani neusilovala o zásluhy. Jednoduše jsem tiše přispívala k rozvoji společnosti. Ve svých hodnoticích zprávách jsem se o vlastních úspěších nikdy nezmiňovala. Dnes o nich píšu pouze proto, abych ukázala velikost Falun Dafa.

Během více než dvaceti let práce jsem vedla a dokončila více než deset projektů zaměřených na vývoj nových produktů a zdokonalování technologických procesů. Získala jsem také řadu ocenění. Byla jsem technickou vedoucí s největším počtem dosažených výsledků v našem útvaru a v očích vedení jsem představovala vzorovou zaměstnankyni. Každý rok jsem byla hodnocena jako vynikající pracovnice, a to i během let, kdy KS Číny pronásledovala Falun Dafa (s výjimkou období, kdy jsem byla nezákonně zadržována a pronásledována).

Před začátkem pronásledování i v jeho počátečních letech jsem se soutěží o ocenění neúčastnila, protože jsem nepřikládala význam slávě ani osobnímu prospěchu. Dokonce ani tehdy, když nadřízení výslovně pověřili zaměstnance, aby mě o možnosti ocenění informovali, jsem nepodala přihlášku. Později jsem si uvědomila, že jsem se na pracovišti stala známou právě proto, že jsem se odmítla vzdát své víry v Dafa a byla jsem kvůli tomu pronásledována KS Číny. Téměř všech deset tisíc zaměstnanců společnosti vědělo, že praktikuji Falun Dafa. Pokud bych získala významné ocenění, psaly by o tom noviny a informovala by televize. Lidé by pak viděli, že praktikující Dafa jsou dobří lidé a vynikající zaměstnanci. I to byla příležitost potvrzovat Dafa. Pomyslela jsem si, že pokud se v budoucnu naskytne příležitost, zúčastním se soutěže a využiji získané ocenění k potvrzení Dafa.

Přesně jak jsem doufala, jednou jsem stála na pódiu ověšená slavnostními stuhami a lidé v sále mě tiše sledovali. Po televizním vysílání se mezi zaměstnanci i jejich rodinami živě diskutovalo. Jedna spolupraktikující pořad také viděla a řekla mi: „Vedla sis opravdu skvěle!“ Já však věděla, že veškeré zásluhy patří Mistrovi.

Závěr

V nejtěžším období svého života jsem měla to štěstí setkat se s Mistrem a Dafa a můj život se zcela obnovil. Z chronicky nemocné pacientky jsem se stala klíčovou technickou vedoucí ve svém zaměstnání a mohla jsem přispět k rozvoji společnosti.

Dafa mě naplnil štěstím a otevřel mi mysl. Proměnil mě z ženy s tragickým osudem v nejšťastnějšího člověka. Falun Dafa a Mistrův soucit mi umožnily pevně vytrvat během 27 let krutého pronásledování.

Děkuji, Mistře. Děkuji, Falun Dafa.