Odstranění nenávisti pomocí silných spravedlivých myšlenek

(Minghui.org) Narodila jsem se do rodiny označované za statkářskou. Už od základní školy jsem čelila diskriminaci ze strany učitelů i spolužáků. Říkali mi „statkářské děcko“. Zeptala jsem se matky, zda naše rodina někdy vykořisťovala jiné lidi. Matka mi odpověděla: „Máme více peněz, více půdy a více majetku než ostatní. Proto nás zařadili mezi statkáře.“

Podle matčina vyprávění jsem si jednou, když jsem se teprve učila mluvit, povídala sama se sebou: „Proč pořád říkáme ‚Ať žije předseda Mao‘? Proč neříkáme ‚Ať žije dědeček‘?“ Slyšela to sousedka a oznámila to stranickému tajemníkovi našeho pracovního útvaru. Od té doby se můj dědeček stal terčem politických shromáždění. Musel nosit vysokou papírovou čepici s urážlivými nápisy, byl svázán provazy a vláčen ulicemi. Přihlížející mu pálili ruce nedopalky cigaret. Zemřel jako oběť kulturní revoluce.

Moji rodiče pracovali v kancelářích. Protože byl můj dědeček označen za statkáře, byli posláni na venkov k převýchově. Už jako malé dítě jsem byla plná nenávisti.

Náprava Fa

Po svatbě jsem si otevřela obchod s oblečením. Dařilo se nám dobře a měli jsme mnoho stálých zákazníků. Praktikující Falun Dafa jsem se stala na podzim roku 1997. Dne 20. července 1999 zahájil bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Jiang Zemin brutální pronásledování Falun Dafa. Režim otevřeně zničil naše kultivační prostředí a zahájil masové nezákonné zatýkání praktikujících.

Moje první myšlenka byla: „Musím jim ukázat, že Dafa je dobrý.“ Zavřela jsem obchod a spolu s další praktikující jsem odjela do Pekingu apelovat za Dafa. Neměly jsme u sebe občanské průkazy, a proto jsme si nemohly rezervovat hotelový pokoj. Nepodařilo se nám spojit s žádnými známými praktikujícími, a tak jsme po dvou nocích strávených na ulici odjely domů.

Do Pekingu jsme jely podruhé, když jsme se dozvěděly, že konzulát v Pekingu navštíví generální tajemník Organizace spojených národů. Chtěly jsme mu sdělit pravdu o pronásledování. Kvůli silné policejní přítomnosti jsme se však ke konzulátu vůbec nedostaly. Byly jsme zadrženy na dvacet dní a odsouzeny k jednomu roku v táboře nucených prací.

Při jiné příležitosti jsem s dalšími praktikujícími rozdávala informační letáky o Dafa na venkově. Jeden vesničan nás udal policii a opět jsem dostala roční trest v táboře nucených prací.

Odmítla jsem se pronásledování podřídit. Mistr nám řekl, že pronásledování je nesprávné. Věřím Mistrovi a Dafa. Proto jsem si ani jeden z těchto dvou ročních trestů neodpykala. Mistr mě chránil před újmou.

Vyprávění lidem o Falun Dafa v těžkých časech

Místní policejní stanice i úřady hledaly způsoby, jak mě dostat do vězení. Najímaly si lidi, aby mě sledovali. Pokud to vypadalo, že mířím do Pekingu, zabránili mi v cestě. Když vyšel Mistrův článek „Fa Teaching Given at the Great Lakes Fa Conference in North America“, vytiskla jsem jej a chtěla ho doručit praktikující ve vazební věznici.

Když jsem vystupovala z taxíku, přijelo policejní auto. Jeden z policistů řekl: „Nevíte, že vláda pořádá důležitá jednání?“

„Nevěděla jsem o tom,“ odpověděla jsem. „Stejně jsem na ně nebyla pozvána.“

Policista se rozzlobil a řekl mi, ať jdu domů. Odmítla jsem, protože jsem ještě neviděla člověka, za kterým jsem přišla. Policisté mě pobízeli, abych si pospíšila.

Praktikující ve vazební věznici si článek nemohla převzít, protože ji sledovali dozorci.

Když jsem odcházela z vazební věznice, policista mě vtáhl do jejich auta. Cesta domů byla dlouhá přes 40 kilometrů, takže jsem měla dost času vyprávět jim o dobrotě Dafa a o tom, že pronásledování kultivujících je těžký zločin. Řekla jsem jim: „Jakmile se vedení KS Číny zhroutí, ti, kteří se podíleli na zločinech, za to zaplatí. Ti, kdo se ke kultivujícím chovají laskavě, budou mít světlou budoucnost.“ Nakonec mě místo na policejní stanici nechali odjet domů.

Mistrova slova jsou skutečně pravdivá:

„Mají-li učedníci spravedlivé myšlenky hojné
Mistr má moc proud obrátit “
(„Pouto mezi mistrem a učedníkem“ Hong Yin II)

Čelit pronásledování spravedlivými myšlenkami

Prodala jsem dům na venkově a otevřela obchod ve městě. Práce mě natolik zaměstnávala, že jsem studovala Fa stále méně. Má kultivace se zastavila a přestala jsem se dívat do sebe. Často jsem se hádala s manželem, nedokázala jsem se vzdát osobních zájmů a chovala jsem se panovačně. Nenáviděla jsem manžela za to, že přišel o všechny vypůjčené peníze.

Hádali jsme se tak často, až na tři roky zmizel z mého života. Přesto jsem musela čelit věřitelům, od nichž si půjčil peníze. Když jsem nedokázala zjistit, kde je, napadlo mě, že jde o něco, co bych měla odkultivovat. Proč by po mně chtěli peníze, kdybych nic nedlužila? Co je dluženo, musí být splaceno. Potřebovala jsem odstranit připoutání k penězům a splatit manželovy dluhy.

Tři roky po jeho odchodu mi zavolala žena. Tvrdila, že s mým manželem žije už více než rok. Odpověděla jsem: „Přeji vám oběma všechno dobré. Bez něj se mi žije lépe.“

Manžela jsem nenáviděla ještě víc. Myslela jsem si: „Přišel jsi o naše peníze a ještě sis půjčil další. Odešel jsi, aniž bys cokoli splatil, a teď máš jinou ženu.“ Rozhodla jsem se, že jakmile se vrátí domů, rozvedu se s ním.

O několik dní později jsem náhle omdlela, jako by do mě něco strčilo, a udeřila se hlavou o betonovou podlahu. Když jsem přišla k sobě, měla jsem na hlavě velkou bouli. Nepřikládala jsem tomu význam a neuvědomila si, že je čas podívat se do sebe. Nadále jsem se soustředila na vydělávání peněz.

Když přišla menstruace, trvala déle než dva týdny. Obličej jsem měla bledý a tělo zesláblé. Teprve tehdy jsem se začala dívat do sebe a vysílat spravedlivé myšlenky k odstranění všech zlých faktorů, které poškozovaly mé tělo. Uvědomila jsem si, že s Mistrem a Fa jako ochranou bych neměla živit zášť. Nenávist není součástí mého pravého já a musí být odstraněna. Všechna připoutání a city musí být odstraněny. Musím se sladit s Fa a nechat Mistra, aby vše uspořádal. Pokračovala jsem ve vysílání spravedlivých myšlenek až do noci. Druhý den ráno se mi vrátila energie a krvácení ustalo. Mistr mi pomohl uzdravit se! Jsem nesmírně vděčná soucitnému Mistrovi za záchranu!

Odstranění nenávisti a rozpoznání vlastní chyby

Nenáviděla jsem své mladší já. Můj dědeček prošel obrovským utrpením kvůli jediné poznámce, kterou jsem pronesla. Nenáviděla jsem manžela za to, že mě neposlouchal a přišel o naše peníze. Dokázala jsem se omluvit komukoli, ale ne jemu.

Tato nenávist byla hluboce zakořeněná. Přestože jsem každý den studovala Fa, nedokázala jsem skutečně získat Fa. Dívala jsem se ven a nenaučila se hledat uvnitř sebe. Po rozsáhlém studiu Fa, čtení článků se sdílením zkušeností na Minghui a rozhovorech s ostatními praktikujícími jsem se postupně naučila dívat se do sebe a rozhodla jsem se, že už manžela nebudu nenávidět. Kdo ví, kolik špatných věcí jsem mu v minulých životech provedla já. Pomáhal mi odstranit připoutání k osobnímu prospěchu, slávě a citům! Nebyly tři roky jeho nepřítomnosti vhodnou příležitostí vzdát se žádostivosti a citových pout? Jak bych ho za to mohla nenávidět?

Řekla jsem mu: „Promiň. Mýlila jsem se. Po všechny ty roky jsi podporoval mou kultivaci. Nikdy jsi mi nebránil jet do Pekingu apelovat za Dafa. Říkal jsi mi, ať se nebojím, a že si to vyřídíš s těmi, kdo by mě bili. Převážel jsi materiály Dafa na bezpečná místa. Nebránil jsi mi pořádat doma skupinové studium Fa. Posiloval jsi mé spravedlivé myšlenky a náš domov využívám jako základnu pro práci při nápravě Fa. Děkuji ti za podporu Dafa i mé kultivace.“

Nenávist v mém srdci zmizela. Přestala jsem mluvit o penězích, které ztratil. Přestali jsme se hádat. Můžeme pracovat a vydělat další peníze. Můj manžel se změnil spolu se mnou a začaly se dít dobré věci. Vydělali jsme více peněz, než kolik dříve ztratil. Naše rodina je nyní harmonická a můžu se soustředit na kultivaci a na plnění tří věcí, které by praktikující měli dělat. Budu brát kultivaci vážně, odstraňovat připoutání a vrátím se domů s Mistrem.