(Minghui.org) Vyrůstala jsem v ateistické rodině s rodiči, kteří měli špatnou povahu a často na mě křičeli a bili mě. V důsledku toho jsem byla ustrašená a nejistá a ve škole jsem neměla žádné přátele. Měla jsem pocit, že do tohoto světa nikdy nepatřím a jen jím procházím. V srdci jsem toužila po kultivaci.
Začala jsem praktikovat Falun Dafa
Během letních prázdnin na vysoké škole v roce 1997 jsem měla silné nutkání najít kultivační cestu. Když začal nový semestr, spolužačka mi dala výtisk Zhuan Falun. Jakmile jsem začala číst, nemohla jsem knihu odložit, protože jsem cítila, že jsem našla smysl svého života – radost, kterou jsem tehdy cítila, nedokážu ani popsat. Často jsem se spolužačkou chodila na cvičební místo Falun Dafa studovat Fa a cvičit.
Praktikující, které jsem tam poznala, se velmi lišili od ostatních lidí. Byli laskaví a vždy ohleduplní a byla jsem s nimi opravdu ráda. Dokonce ani během prázdnin jsem nechtěla jezdit domů a raději jsem zůstávala v jejich blízkosti. Bylo to nejkrásnější období mého života.
Odstraňování závisti a zášti doma
Když Komunistická strana Číny (KS Číny) začala v roce 1999 pronásledovat Falun Dafa, byla jsem zaneprázdněná dokončováním školy a hledáním práce. Ztratila jsem kontakt s těmito praktikujícími a přišla jsem i o toto kultivační prostředí.
Vdala jsem se a s manželem jsme společně vedli malý podnik. Manžel dělal nejrůznější nerozvážné investice, které nás přivedly do finančních potíží. Měl špatnou povahu a když se rozzlobil, často rozbíjel věci. Každý den chodil pít a domů se vracel opilý o půlnoci. Jeho chování psychicky ubližovalo mně i dětem. Tehdy jsem nechápala, jak se kultivovat, a proto jsem cítila hořkost a tlak.
Když se dnes ohlížím zpět, uvědomuji si, že to všechno mělo prověřit mou kultivaci. Manželovo extrémní chování odhalilo moje připoutání k závisti a zášti.
Vedla jsem s manželem podnik, ale on platil důchodové pojištění jen sobě. Nikdy se nestaral o moje zabezpečení na důchod.
Když manžel navštívil své rodiče, kupoval jim dárky. Když jsem však navštívila své rodiče já, nechtěl utratit žádné peníze. Často to vedlo ke konfliktům a kvůli tomu mě dokonce bil. K mé rodině se nechoval dobře a často hrubě mluvil o mých rodičích a mé sestře. Ke své vlastní rodině byl však velmi laskavý.
Když jsme s dětmi navštívili jeho rodiče, všichni si společně užívali čas, zatímco já jsem musela vařit. Mnohokrát jsem u jídelního stolu ani nedostala místo – jako bych byla cizí. Povídali si a smáli se, jako bych neexistovala. To všechno ve mně vyvolávalo závist a zášť a působilo mi velkou bolest. Když jsem se s tím manželovi svěřila, místo pochopení mi začal nadávat.
Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, opravdu nevím, co bych udělala. Přestože jsem tehdy ještě skutečně nevěděla, jak se kultivovat, a měla jsem mnoho připoutání, měla jsem Dafa v srdci a snažila jsem se žít podle jeho principů. Bez ohledu na to, jak se manžel choval a jak špatně se ke mně choval, stále jsem ho snášela a byla na něj laskavá. Dělala jsem domácí práce a dobře se starala o naše děti.
Jednou, když ztratil nervy, rozbil v obchodě několik pivních lahví a dokonce se mě pokusil jednou z nich udeřit. Nic moc jsem neřekla a jen jsem uklízela rozbité sklo, přičemž jsem si pořezala ruku. Bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila, však moje úsilí pro manžela nic neznamenalo a měla jsem pocit, že má srdce z kamene. Nedokázala jsem tuto situaci vyřešit. Bylo to pro mě mučivé a moje zdraví se začalo zhoršovat.
Když jsem věnovala více času studiu Fa a četbě článků se sdílením zkušeností na webu Minghui, začala jsem si uvědomovat, že po všechny ty roky jsem byla v omylu – veškeré mé úsilí spočívalo jen v tom, že jsem se navenek snažila chovat dobře, ale moje srdce se nezměnilo. Stále jsem se tvrdohlavě držela lidských představ, lpěla na připoutáních a zůstávala na lidské úrovni. Přestože jsem se dívala do sebe, můj základní způsob uvažování se nezměnil. Byla jsem stále jen dobrým člověkem mezi běžnými lidmi. Nikdy jsem se nepovznesla nad lidskou úroveň, abych se na to všechno podívala, a můj soucit se nikdy neprojevil. Myslela jsem si, že je manžel hrozný a nenávisti hodný, ale nikdy jsem ho skutečně nelitovala ani nechápala jeho těžkosti a bolest.
Všechny vnímající bytosti riskovaly své životy, aby sestoupily do lidského světa. Svého manžela jsem si však nevážila, uvízla jsem na lidské úrovni, cítila jsem vůči němu zášť a dokonce jsem ho chtěla opustit. Protože jsem praktikovala Dafa, jen jsem se nutila snášet to. Navenek jsem k němu byla laskavá, ale hluboko uvnitř jsem k němu cítila zášť.
Náhle jsem si uvědomila, že naším posláním je zachraňovat vnímající bytosti a že v tom musíme mít jasno. Neměli bychom se soustředit na jejich chování v tomto lidském světě ani posuzovat správné a nesprávné lidským uvažováním, a neměli bychom se nechat ovládat emocemi druhých lidí. Bez ohledu na to, jak těžké a riskantní toto poslání je, musíme je zachránit. Měli bychom využít příležitosti dívat se do sebe, odhodit tuto lidskou schránku i vlastnost starého vesmíru, kterou je sobectví, a proměnit se v nesobecké bytosti. To znamená kráčet po kultivační cestě uspořádané Mistrem a pomáhat zachraňovat vnímající bytosti.
Měla bych milovat a vážit si každého života, protože žádný život, který se dostal až do dnešních dnů, neměl snadnou cestu a všechny v dějinách prošly dramatickými zvraty. Běžný člověk nemůže ovládat svůj vlastní život. Jak bych tedy k nim mohla cítit zášť kvůli jejich chování v tomto lidském světě? Nebylo by to upadnutí do pasti starých sil? Nejdůležitější je, že musím zachránit všechny životy, které se mnou mají předurčený vztah, a pomoci jim vyhnout se současné velké katastrofě.
Když jsem přemýšlela o svém poslání, uvědomila jsem si, že není nic, čeho bych se nemohla vzdát. Postupně jsem dokázala klidně čelit jakékoli nespravedlnosti. Přestože stále nedokážu jednat zcela pro dobro druhých ani se při různých křivdách a nespravedlnostech dívat na problémy úplně z jejich pohledu, usilovně pracuji na tom, abych tohoto stavu nakonec dosáhla.
Když jsem se začala měnit, změnilo se i moje prostředí. Pronajali jsme si větší místo za lepší cenu a teď mám vlastní pokoj, kde mohu otevřeně pověsit Mistrovu fotografii. Koupila jsem si také tiskárnu, abych mohla tisknout materiály k objasňování pravdy. Nyní se cítím spokojená. Bez ohledu na to, jak se ke mně druzí chovají a jaké jsou okolnosti, jsem k nim vždy upřímně laskavá a zároveň v jejich chování rozpoznávám své vlastní problémy. V mysli chci jen to, abych je zachránila a aby se mohli vrátit do svého nebeského domova.
Kultivace při výchově dětí
Dnešní společnost negativně ovlivňuje děti mnoha způsoby. Jako matka tří dětí tomu hluboce rozumím. Vychovávat děti v tomto prostředí je obtížné a vyčerpávající.
Moje děti považují za normální nerespektovat rodiče a pohrdat tradičními hodnotami. Když jsem se dívala do sebe, abych zjistila, zda v sobě mám pokřivenou představu neúcty k rodičům, zjistila jsem, že skutečně ano. Narodila jsem se v 70. letech 20. století a byla jsem otrávena pokřivenými představami KS Číny. Nerespektovala jsem své rodiče a nezáleželo mi na jejich názorech. Když jsem si to uvědomila, začala jsem nejprve měnit sama sebe. Při výchově dětí se řídím tradičními hodnotami, zacházím s nimi laskavě a trpělivě a často jim vyprávím příběhy z tradiční čínské kultury.
Když řeším jejich konflikty a neustálý hluk, dívám se do sebe, zda i já nemám připoutání k závisti, soutěživosti a vyhýbání se kritice.
Mé dvě dcery si často stěžovaly, že jsme s nimi v dětství špatně zacházeli, často se cítily ukřivděné a dokonce plakaly. Zpočátku jsem jim vysvětlovala, jak těžký byl náš život jako rodičů a že věci ve skutečnosti nebyly takové, jak říkají. Postupně jsem si uvědomila, že jsem se mýlila, protože jsem se nedokázala postavit na jejich místo a kladla jsem na ně požadavky. Omluvila jsem se jim za újmu, kterou jsme jim způsobili, a slíbila jsem, že se v budoucnu zlepším. Zároveň jsem se dívala do sebe, abych odstranila připoutání k zášti a vyhýbání se kritice.
Jsem na děti laskavá a žádám je, aby se řídily tradičními morálními hodnotami. Například je žádám, aby se oblékaly řádně a nenosily podivné moderní módní výstřelky. Konfliktům a hádkám se samozřejmě nelze vyhnout. Vždy si připomínám, že moje děti se mnou mají předurčený vztah. Přestože je nyní nemohu vést k praktikování Dafa, musím jim pomoci stát se dobrými lidmi. Řekla jsem jim, že dobří lidé jsou odměňováni a špatní lidé potrestáni. Když říkaly, že neviděly, aby byli dobří lidé odměněni, vysvětlila jsem jim, že lidé mají mnoho životů a mohou být odměněni v budoucnosti, nebo možná právě splácejí špatné skutky z minulosti. Špatné činy negativně ovlivní jejich budoucnost.
Už jsem viděla pozitivní dopad toho, že je učím tradičním morálním hodnotám. Moje nejstarší dcera bydlela na internátu při střední škole. Řekla mi, že jí moje slova často připomínala, aby nepodlehla tlaku vrstevníků a nedělala špatné věci. Například v jídelně někteří studenti tajně brali jídlo bez placení. Moje dcera to nikdy neudělala. Její slova potvrdila, že jsem udělala správnou věc, když jsem je tradičními hodnotami učila být dobrými lidmi. Musím být za ně zodpovědná bez ohledu na to, jak v dané chvíli reagují. Budu je nadále učit laskavosti, aby je Dafa v budoucnu mohl zachránit.
Jsem Mistrovi velmi vděčná za to, že mě zachránil. Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, v těchto neklidných časech si nedokážu představit, co bych udělala a co by mě mohlo zničit. Upřímně děkuji Mistrovi za očištění mého těla i duše a za záchranu.
Kvůli své omezené úrovni upřímně prosím spolupraktikující, aby mě upozornili na cokoli, co není v souladu s učením Fa.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.