Dětství v prostředí Falun Dafa a překonání závislosti na internetu

(Minghui.org) Narodila jsem se do rodiny praktikujících Falun Dafa. Rodiče mi již od útlého věku pomáhali studovat Fa a provádět cvičení. Nekultivovala jsem se však pilně, a proto jsem ve skutečnosti nechápala význam kultivace. Navíc mě přitahoval internet. Brzy jsem se ponořila do světa internetu a stala se zcela závislou na jeho používání.

Téměř všechen volný čas jsem trávila na internetu. Otec byl při mé výchově velmi přísný a nedovoloval mi procházet internet, a tak jsem se naučila lhát, abych ho mohla nadále používat. Zpočátku jsem pociťovala určité výčitky svědomí, později jsem však otupěla a propadala se do světa internetu stále hlouběji. Nebyla jsem hodna toho, aby se mi říkalo „praktikující Dafa“. Když jsem občas odtrhla oči od mobilního telefonu, nepřítomně jsem hleděla na oblohu a cítila prázdnotu. Nedokázala jsem si představit, jaký by byl můj život bez mobilního telefonu. Hlavou mi proběhla sklíčená myšlenka: „Jestli už není cesty zpět, tak ať.“

Po přijímacích zkouškách na střední školu mě přijali na prestižní školu. Všichni mě chválili, ale nikdo nevěděl, jak těžké to pro mě bylo. Nestačila jsem tempu výuky a nevycházela jsem se spolubydlícími. Když jsem se vrátila domů, hledala jsem útěchu ve videohrách, ale návrat do školy znamenal nový koloběh prázdnoty a trápení.

Soucitný Mistr se mě navzdory mým selháním nevzdal.

V roce 2020, kdy jsem se doma účastnila online výuky, jsem byla právě zabraná do hry, když mě rodiče přiměli, abych s nimi šla studovat Fa. Velmi jsem se rozzlobila a četla Fa nesmírně rychle. Když mě pokárali, začala jsem na truc číst velmi pomalu. Během čtení jsem se postupně uklidnila. Později jsem pochopila, že Dafa odstranil špatné věci, které mě ovládaly, nutily mě hrát hry na mobilním telefonu a bránily mi ve studiu Fa. Od té doby jsem každý večer studovala Fa společně s rodiči.

Před návratem do školy jsem byla pod nesmírným tlakem. Požádala jsem matku, aby mi dala ručně opsaný Hong Yin, abych mohla číst Fa, když mi bude těžko. Ačkoli jsem k tomu přistupovala s nečistým srdcem a chtěla jsem Fa využít k hledání útěchy, Mistr mi přesto ukázal nesmírné principy Fa. Během následujících školních prázdnin, když jsem rodičům znovu lhala, abych mohla jít na internet, jsem se cítila tak nepříjemně, že jsem se rozplakala a musela jsem jim upřímně přiznat, že jsem jim celé roky lhala jen proto, abych mohla používat internet. Poté jsem je požádala, aby na mě dohlíželi, zatímco se budu své závislosti zbavovat. Matku to velmi znepokojilo, ale nepokárala mě.

Tímto způsobem jsem se závislosti na internetu zbavila. Mistr mi během tohoto procesu také pomohl odstranit mnoho špatných hmotných látek, takže jsem nepociťovala žádné těžkosti. Mysl se mi vyjasnila a měla jsem pocit, jako bych se úplně proměnila v nového člověka. Když jsem znovu vzala do ruky Zhuan Falun, pomyslela jsem si, že se nyní konečně mohu zcela přizpůsobit Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. V minulosti jsem totiž při každém používání internetu lhala. Přestože jsem velmi chtěla splňovat požadavky Dafa, pochybovala jsem, že se dokážu závislosti na internetu zbavit. Od té chvíle jsem skutečně vykročila na cestu kultivace.

Pokaždé, když si na tuto zkušenost vzpomenu, naplní se mi oči slzami.

Mistr nás učil:

„…já si vás cením více, než si vy ceníte sebe samých!“ (Odstraňte svá poslední připoutání, Podstata dalšího pokroku II)

Když jsem byla beznadějně ponořena do žádostivosti, touhy po slávě a osobním prospěchu, Mistr mě stále soucitně osvěcoval. Když jsem snášela těžkosti, Mistr nade mnou neustále bděl. Když jsem ztratila důvěru ve svou kultivaci, Mistr se mě nevzdal. Naopak mě vytáhl z tohoto kalného světa, očistil mě a vedl mě po cestě domů. Mistrovi se mohu odvděčit jedině tím, že se budu pilně kultivovat.

Nedlouho poté jsme s matkou prošly velkou zkouškou. Otec náhle zemřel. Byla jsem velmi smutná, ale z Fa jsem pochopila, že všechno má svůj předurčený vztah. S matkou jsme se navzájem povzbuzovaly, abychom zůstaly pevné v kultivaci Dafa. Když jsem si vzpomněla na chvíle strávené s otcem a chtělo se mi plakat, řekla jsem si, že se mě city snaží ovládat, a proto je nesmím následovat ani tímto způsobem přemýšlet.

Ačkoli jsem otce již nemohla vidět, věděla jsem, že určitě odejde na to nejlepší místo. Navštívila mě teta a překvapilo ji, jak dobře se s otcovou smrtí vyrovnávám. Řekla, že by nečekala, že si po tak těžké zkoušce zachovám tak zdravý postoj. Odpověděla jsem jí, že jsem tuto těžkou životní ránu dokázala překonat proto, že se kultivuji ve Falun Dafa.

Přestože bylo studium na střední škole velmi náročné, večer jsem si vždy udělala čas na studium Fa. Všechno v lidském světě je druhořadé. Nejdůležitější je studovat Fa a kultivovat se. Přestože se mé známky postupně nijak výrazně nezlepšily, přestala jsem být tolik úzkostná a přestala jsem si stěžovat, že se ke mně spolubydlící chovají nespravedlivě. Místo toho jsem se podívala do sebe a zjistila jsem, že konflikt vznikl kvůli mému sobectví. Když jsem změnila způsob uvažování a začala se k ostatním chovat laskavě, postupně se změnilo i okolní prostředí. Když jsem se o tom přesvědčila, začala jsem se k nim chovat vstřícněji.

Po přijímacích zkouškách na vysokou školu mě přijali na místní univerzitu. Prostředí na univerzitě bylo mnohem složitější než na střední škole. Jednu studentku na koleji ostatní vylučovali z kolektivu kvůli tónu a způsobu, jakým mluvila. Pomyslela jsem si, že jako praktikující Dafa bych se k nim neměla přidávat. Snažila jsem se její chování co nejvíce pochopit a často jsem sama začínala rozhovor.

Jednou mi spolužačka naznačila: „Nikdo z naší koleje se s ní už nestýká. Ty jsi jediná, kdo s ní stále tráví čas.“ Neodpověděla jsem. Někteří také říkali, že si nechám všechno líbit, ale zůstala jsem nepohnutá. Říkala jsem si, že jako kultivující nepotřebuji uznání ostatních. Potřebuji pouze uznání Mistra. Řídit se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti není špatné.

Pod vedením Dafa jsem s touto studentkou vycházela stále lépe. Ráda se mnou trávila čas a začala se mi také více svěřovat. Nenápadně se měnilo i prostředí na koleji. Ostatní ji postupně přestávali tolik odstrkovat. Během jednoho z našich rozhovorů jsem jí představila Falun Dafa a pomohla jí vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených mládežnických organizací.

V otázkách osobního prospěchu došlo k několika situacím, které mi pomohly zlepšit si charakter. Spolubydlící mě často žádaly, abych jim něco koupila, a někdy mi zapomněly peníze vrátit. V takových chvílích mi připadalo nespravedlivé, že pro ně musím chodit nakupovat a ještě jejich věci platit.

Později jsem si uvědomila, že jde o připoutání k osobnímu prospěchu. Všechno má svůj předurčený vztah a možná jsem jim v minulosti něco dlužila. Kdykoli jsem však v mobilním telefonu uviděla přehled svých výdajů, mé srdce se rozrušilo a musela jsem se velmi snažit, abych to vydržela a nežádala je o peníze.

Jednou jsem se neovládla a později jsem toho velmi litovala. Pokud mi ty peníze skutečně patřily, dříve či později bych je dostala. Proč jsem tomu nevěřila? Po několika dnech mě tatáž spolubydlící požádala, abych jí přinesla prací prostředek, a opět mi zapomněla zaplatit. Trochu mě to pobavilo a pomyslela jsem si, že se mě tato situace znovu snaží připoutat k osobnímu prospěchu. Tentokrát stál toaletní papír dokonce o jeden jüan více. Poté mě znovu požádala, abych jí přinesla toaletní papír, aniž by mi peníze vrátila, ale tentokrát zůstalo mé srdce velmi klidné. Pomyslela jsem si, že toto připoutání nechci a musím se ho zbavit.

Po velmi dlouhé době si vzpomněla, že mi dluží peníze, a vrátila mi částku za prací prostředek i toaletní papír. Byla přesně stejná jako částka, kterou jsem zaplatila. Pobavilo mě to a pomyslela jsem si, že z toho, co dlužím druhým, nebude ani o haléř méně či více. Když mě později někdo jiný požádal, abych mu něco přinesla, a zapomněl mi zaplatit, přijala jsem to s radostí a přestala jsem si vše přesně počítat.

Na univerzitě jsem měla přijatelné známky, protože jsem se poměrně pilně učila, a spolužáci se mě proto často na něco ptali. Při studiu jsem však postupovala dost pomalu. Někdy už ostatní prošli danou látku dvakrát či třikrát, zatímco já ji stále studovala poprvé.

V takových chvílích se mi do odpovídání na jejich otázky vůbec nechtělo, protože jsem měla pocit, že vůbec neberou ohled na mé pocity. Později jsem si uvědomila, že jde o silné připoutání k závisti. Záviděla jsem jim, že dosahují lepších výsledků než já, a přitom mě ještě připravují o čas na studium. Také jsem se zdráhala říct ostatním všechno, co jsem se naučila.

Jednoho večera jsem po zhlédnutí Mistrovy videopřednášky Fa-Teaching Given to the Australian Practitioners byla velmi dojatá. Jsem kultivující a všechny mé schopnosti mi dal Mistr. Nedal mi je proto, abych usilovala o slávu a osobní prospěch, ale abych se kultivovala. Měla bych je tedy využívat k pomoci druhým.

Když ostatní něčeho dosáhnou, mohou to získat proto, že mají takovou ctnost. Co jim tedy mohu závidět? Od té doby jsem si vždy našla čas, abych otázku vyřešila, a řekla jsem jim všechno, co jsem věděla, i když jsem sama měla málo času. Přestala jsem přemýšlet o rozdílech v našich známkách.

Většinu času jsem ve škole trávila bez přítomnosti dalších praktikujících. Někdy jsem se cítila velmi osamělá. Jednou jsem zasněně seděla ve třídě a cítila se úplně ztracená. Otevřela jsem knihu Dafa a text se okamžitě dotkl problému, který mě trápil. Po tvářích mi začaly stékat slzy. Proč bych se měla cítit osamělá, když je Mistrovo Tělo Zákona stále po mém boku? Mám nesmírné štěstí, že jsem se v tomto životě mohla stát praktikující Dafa. Měla bych proto dobře využít zbývající čas, dobře dělat tři věci a pilně se kultivovat.

Přestože jsem v průběhu let na své cestě mnohokrát klopýtla a v mnoha oblastech jsem si nevedla dobře, Mistr nade mnou vždy soucitně bděl a osvěcoval mě. Ve zbývajícím čase, který Mistr prodloužil tím, že snášel nesmírné utrpení, se musím pilně kultivovat, dobře využít zbývající čas, dobře dělat tři věci, naslouchat Mistrovu učení a následovat Mistra domů.